Je autorkou mnoha publikací o insolvenčním řízení, například několika aktualizovaných vydání právní příručky Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele se vzory a judikaturou, a spoluautorkou komentáře k zákonu o konkursu a vyrovnání nebo insolvenčního zákona. Je lektorkou Justiční akademie v oboru insolvenčního práva.

1. Proč jste se rozhodla stát právníkem?
Vlastně to byla do jisté míry náhoda. Jako malá holka jsem chtěla být učitelkou, to se mi zčásti splnilo lektorováním. V rodině jsem prvním právníkem, takže mě při výběru této profese doma nikdo neinspiroval. Ještě poslední den lhůty pro podání přihlášky na vysokou školu jsem váhala mezi přihláškou na práva nebo na matematicko-fyzikální fakultu.  Dnes si říkám, že jsem se rozhodla dobře. Zajímavé je, že oba synové dali přednost matematice.  

2. Co máte na své práci nejraději?
Její rozmanitost. Možnost naplno využívat svůj vlastní úsudek.

3. Největší pracovní úspěch?
To je těžké říct. Asi to, že jsem si za 29 let v justici vytvořila dobré jméno, za což jsem získala ocenění Právník roku 2019 v oboru insolvenční právo.

4. Jak často Vás ve Vašem oboru něco překvapí?
Každou chvíli. Ať už to jsou někdy opravdu překvapivé novelizace právních předpisů, judikatura vyšších soudů k zásadním otázkám, způsob vedení sporu účastníky řízení……  Ale to je v pořádku a vlastně to mám na své práci docela ráda.  

5. Který zákon považujete za nejzdařilejší?
Bohužel nemohu odpovědět, že je to ten můj nejoblíbenější -  insolvenční zákon.  Ale když o tom tak přemýšlím, tak možná zákon směnečný a šekový. Byl přijat v roce 1950, a přestože je směnečná agenda  agendou  u krajských soudů významnou a zákon je tedy často aplikován, nebylo třeba  jej za 70 let téměř měnit.  

6. Jací lidé Vás nejvíce dokáží rozčílit?
Lenoši a lidé, kteří nedodrží dané slovo.

7. Kdyby pro Vás peníze nebyly vůbec důležité, co byste dělala?
Určitě to, co dělám dnes, jen možná na kratší úvazek, abych se mohla věnovat víc svým zálibám.   

8. Ideální způsob relaxace?
Cestování a poznávání dalekých krajů. Jen s pár přáteli nebo s rodinou. Bez cestovky, podle vlastního itineráře, s menší či větší mírou improvizace na cestě.  

9. Jaké jsou Vaše silné stránky a jaké ty slabé?
Za silnou stránku považuji svoji houževnatost a vytrvalost. Pak pochopitelně dodržování dohod a slibů; ostatně to vyžaduji i po ostatních.  Hodně mi pomáhá slušná odolnost proti stresu.  Houževnatost a cílevědomost se bohužel kamsi vytratí, pokud přijde řeč na studium cizích jazyků. Moc bych se v nich chtěla zdokonalit, hodilo by se mi to při cestování, ale dodnes jsem nenašla způsob, jak se k tomu přimět.    

10. Vaše práce vyžaduje rozhodnost. Přesto – jsou v životě nějaké situace, kdy jste nerozhodná?
V pracovních věcech málokdy.  Totéž vlastně platí i pro můj soukromý život.