1. Co máte na své práci nejraději?
Její rozmanitost, stále nové výzvy, prostor pro kreativitu, možnost potkávat zajímavé a inspirativní lidi a po určitý čas žít stále nové „příběhy“ svých klientů spolu s nimi.

2. Jak často Vás ve Vašem oboru něco překvapí?
Možná to bude překvapivé, ale téměř každý den. I když ne vždy jsou ta překvapení příjemná, je to něco, co vás udržuje ve střehu a nikdy se díky tomu nenudíte.
 
3. Kdo nebo nejvíce ovlivnilo Váš profesní život?
Náhoda… nebo možná osud, záleží na tom, v co věříte. Nicméně si myslím, že jsem opakovaně měla to štěstí být ve správný čas na správném místě. Stejně jako jsem neplánovala působení ve státní správě, tak ani má současná profilace na právo veřejných zakázek a hospodářské soutěže nebyla od počátku jasnou volbou. Přesto právě působení na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kam jsem přicházela s lehkým zklamáním z advokacie, ovlivnilo veškeré mé další kroky a vlastně mi umožnila návrat, ale už do advokacie, která se mi líbí a jak jsem si ji představovala. Kdybych v advokacii vydržela rovnou po studiích, téměř určitě bych nyní byla jinde a věnovala se jiným oborům.

4. Knížka, kterou jste četla naposled?
„Dobývání nebe“ od Paola Giordana. Trochu smutná generační výpověď, román o tom, jak moc osudy hlavních hrdinů, nyní v Kristových letech, dokázaly ovlivnit jejich mladické a často nerozvážné postoje a rozhodnutí. Mohu jen doporučit.

5. Zážitek z praxe, který Vám nejvíce utkvěl v paměti.
Je jich samozřejmě více, ale jako první se mi vybaví zastupování klienta, který spolu s dalšími soutěžiteli uzavřel kartelovou dohodu formou notářského zápisu. Moc ráda tento případ zmiňuji při apelu na klienty, jak je důležité, aby ve svých společnostech prosazovaly soutěžní compliance programy.

6. Kdyby pro Vás peníze nebyly vůbec důležité, co byste dělala?
Přesně to, co dělám teď! Mám štěstí, že dělám to, co mě baví. Kdyby tomu tak nebylo, peníze by zřejmě vzhledem k časovým nárokům a tím souvisejícím ústupkům v soukromém životě nebyly dostatečnou motivací.    

7. Jací lidé Vás dokáží nejvíce rozčílit?
Zlí a zákeřní. Se všemi ostatními lidmi a jejich povahovými rysy, jako je arogance, malichernost nebo i hloupost jde pracovat, povznést se nad nimi, potlačit je… Ale když má v sobě člověk zlobu a zákeřnost, je nejlepší se mu vyhnout.  

8. Vaše práce vyžaduje rozhodnost. Přesto – jsou v životě nějaké situace, kdy jste nerozhodná?
Bohužel ano a velmi často. Někdy mám pocit, že rozhodnost při práci je vykoupena nerozhodností v soukromém životě. Při práci se snažím učiněných rozhodnutí nikdy nelitovat, protože jsem přesvědčena, že je vždy činím na základě svědomitého vyhodnocení všech daných okolností. To, že se tyto okolnost mohou změnit a často se také v průběhu času mění, je věcí druhou a člověk na to musí jen umět reagovat. Naopak v soukromém životě, mnohdy i u naprostých banalit, se mi zatím tyto principy aplikovat úplně nedaří, takže až příliš vše zpětně zpochybňuji, přehodnocuji a proto trvá, než se rozhodnu.

9. Ideální způsob relaxace?
Na cestách, u moře, bez lidí (i od těch je třeba si občas odpočinout) a wifi, s dobrou knížkou a sklenkou vína.
 
10. Kde se vidíte za 10 let?
I když je to poměrně dlouhá doba, jsem si jistá, že i za 10 let se stále ještě budu ráda nechávat překvapovat v advokacii. Moje role v kanceláři se nepochybně bude dále vyvíjet. Přesto věřím, že prim budou nadále hrát hospodářská soutěž a veřejné zakázky a pro fascinaci těmito, stále ještě ne tak populárními, obory se budu snažit získat i další (mladší) kolegy.