Jak krádež, tak i zpronevěra patří mezi majetkové trestné činy. Oba tyto trestné činy jsou spáchány přisvojením si cizí věci. Základním momentem, který tyto dva trestné činy odlišuje, je skutečnost, že trestný čin krádeže je spáchán přisvojením si cizí věci zmocněním, zatímco při trestném činu zpronevěry si pachatel přisvojí cizí věc, která mu…

Do oddílu II. Hlavy 8 zvláštní části trestního zákona (zákon č.140/1961 Sb.) jsou zařazeny trestné činy, které jsou spojeny společným druhovým objektem, kterým je lidská důstojnost. Do tohoto oddílu zákonodárce zařadil čtyři trestné činy, a to znásilnění, pohlavní zneužívání, soulož mezi příbuznými a obchodování se ženami. Je otázkou, zda-li by…

Problematika tzv. Benešových dekretů hýbe politickým životem nejen u nás, ale již i na evropské úrovni. Neustálé diskuze o platnosti či neplatnosti dekretů prezidenta Beneše z let 1940 –1945 se týkají zejména jejich dopadu na neblaze proslulou konfiskaci majetku „nepřátelských“ Němců, Maďarů a kolaborantů. Jiný význam těchto právních předpisů však…

Trestným činem je pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně. Z této definice, která je uvedena v ustanovení § 3 trestního zákona (zákon č.140/1961 Sb.) jasně vyplývá, že aby čin mohl být označen jako trestný, musí splňovat dvě podmínky. V prvé řadě je to podmínka nebezpečnosti činu pro společnost, která se označuje…

Rozhodnutí o zavedení nucené správy v pojišťovně nebo zajišťovně vydává Ministerstvo financí v případě, že nastane některý z taxativně vymezených důvodů uvedených v zákoně o pojišťovnictví (zákon č. 363/1999 Sb.). Tento zákon ve svém ustanovení § 30 odst. 2 také stanoví, že rozhodnutí ministerstva, kterým se zavádí nucená správa v pojišťovně nebo…

Páchání úmyslného trestného činu, je samo o sobě velmi složitý proces. Komplikovanost procesu spáchání trestného činu se projevuje především tím, že jsou stanovena určitá vývojová stádia trestného činu, kterými jsou příprava, pokus a dokonání trestného činu.

Institut dobrých mravů je jednou z nejstarších právních zásad. Boni mores v římském právu byly chápány ve smyslu zachování pravidel slušnosti převzatých od předků. Pojem dobrých mravů je vykládán jako způsob jednání, mravnost – souhrn zásad určujících chování a jednání lidí v určité společnosti. Je složité zjistit obsah slov dobré mravy. Z pohledu…

Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je jeden nebo více jednatelů. Hovoří-li se o výkonu funkce jednatele, zmiňují se nejčastěji jeho povinnosti, podmínky, které musí splňovat či se poukazuje na jeho omezení při dalším podnikání a působení u jiného subjektu. Již tolik se nezdůrazňuje, že funkce jednatele je dobrovolná a jednatel se…

Občanský zákoník (dále jen ObčZ) upravuje v rámci některých svých ustanovení tzv. systém občanskoprávní ochrany. Poskytuje tedy subjektům možnost domoci se svých práv pomocí zákonem stanovených institutů. Mezi právní instituty systému občanskoprávní ochrany patří např. institut dobrých mravů (§ 3 ObčZ), možnost domoci se svého práva soudem (§ 4…

Také peněžité nároky ze důchodového pojištění patří mezi nároky, které se v případě smrti oprávněného nestávají předmětem dědictví, ale přecházejí na základě zákona na jiné osoby mimo dědické řízení.

Tradičním problémem, který se pojí s činností státní správy a samosprávy a nejen s nimi, je úplatkářství. Je pravděpodobné, že se tento fenomén zřejmě nikdy nepodaří úplně vytěsnit. Lze jen doufat, že jej lze alespoň minimalizovat.

Opatrovnictví je jeden z institutů, který je určen k ochraně práv a zájmů nezletilého. O jeho ustanovení rozhoduje soud usnesením, ve kterém také vymezí rozsah práv a povinností opatrovníka z hlediska účelu, pro který je opatrovníkem ustanoven, tak aby ochrana zájmů nezletilého byla plně zajištěna. Z uvedeného vyplývá, že na rozdíl od poručníka…

Kraje jsou vyššími územními samosprávnými celky, mají tedy právo na samosprávu ve věcech, které stanoví zákon. Vedle své samostatné působnosti vykonávají kraje na svém území také státní správu, a to v rozsahu stanoveném zákonem. Hovoříme o působnosti přenesené.

Právo na stávku, kterou za podmínek stanovených zákonem garantuje Listina základních práv a svobod České republiky ve svém článku 27, lze nahlížet z nejrůznějších úhlů a v mnoha souvislostech. Z hlediska veřejného zdravotního pojištění tímto pohledem může být otázka placení pojistného na zdravotní pojištění při…

V některých případech se jistá práva zůstavitele nestávají předmětem dědictví, ale přecházejí na jiné osoby mimo dědické řízení, a to přímo ze zákona. Pouze v situaci, kdy neexistují osoby, u kterých zákon přechod těchto práv předpokládá, mohou se tato práva a povinnosti stát předmětem dědictví. Mezi práva, která přecházejí mimo dědické řízení…

Dne 1.července letošního roku vstoupí v účinnost nový zákon o myslivosti (zákon č 449/2001 Sb.). Ještě před tím, než tato úprava mohla zasáhnout do reálného života našich spoluobčanů, byly slyšet zprávy o tom, že myslivci budou moci pronásledovat lovnou zvěř i na jakýchkoliv pozemcích mimo honitbu a že budou moci kdekoliv střílet zatoulané psy…

Termín poručník a poručenství se v českém rodinném právu objevil po poměrně dlouhé přestávce, a to v souvislosti s novelou zákona o rodině v roce 1998. Poručenstvím lze rozumět zvláštní druh opatrovnictví, pro případ, že nezletilé dítě nemá zákonného zástupce (rodiče zemřeli, nemají plnou způsobilost k právním úkonům, byli zbaveni rodičovských…

Výčet druhů trestů, kterými trestní zákon disponuje a které mohou být soudem uloženy, je možno nalézt v ustanovení § 27 v obecné části trestního zákona. Katalog druhů trestů obsahuje trest odnětí svobody, trest obecně prospěšných prací, trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, trest ztráty vojenské hodnosti, trest zákazu činnosti, trest…

Česká republika se člení jednak na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a dále na kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Čtrnáct krajů, jež byly v roce 2000 vytvořeny, tak definitivně ukončily dlouhé diskuse o postavení a charakteru vyšší územní samosprávy u nás. Kraj jako územní společenství občanů s právem…

Živnostenský zákon rozděluje živnosti na ohlašovací, které se dále dělí na volné, řemeslné a vázané (zařazení jednotlivých živností je obsaženo v přílohách k živnostenskému zákonu zákon č. 455/1991 Sb.) a koncesované. Základní rozdíl mezi živnostmi ohlašovacími a koncesovanými je v charakteru vydané listiny a ve způsobu průběhu vyřizování žádosti…