Platí absolventi středních a vysokých škol pojistné během prázdnin?
Lidé, kteří ukončí školu a mají prázdniny, často neví, jak je to s platbou pojistného na sociální zabezpečení. ČSSZ k tomu uvádí: vždy záleží na konkrétní situaci. Nastat jich může několik:
Středoškolák ukončí studium a
- nastupuje do zaměstnání – Od nástupu do zaměstnání hradí pojistné zaměstnavatel. Firma ho platí za sebe a rovněž ho strhává z platu zaměstnance a odvádí ho příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ). Pokud absolvent střední školy nastoupí do zaměstnání až po prázdninách, považují se tyto prázdniny za tzv. náhradní dobu pojištění.
- bude registrován na úřadu práce, dokud nenajde zaměstnání – Takový absolvent pojistné neplatí, protože mu nevzniká účast na nemocenském ani důchodovém pojištění. Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je také náhradní dobou pojištění.Reklama
- odchází studovat na vysokou, vyšší odbornou či jiný typ školy – Školní prázdniny po skončení studia do nástupu na jinou školu se rovněž považují za náhradní dobu pojištění.
- odchází studovat učiliště – viz předchozí.
- odchází studovat do zahraničí – viz předchozí.
Vysokoškolák ukončí studium a
- nastupuje do zaměstnání – Do nástupu do zaměstnání není absolvent účasten ani důchodového ani nemocenského pojištění. Náhradní dobou pojištění je však ještě kalendářní měsíc, v němž ukončil studium na vysoké škole a rovněž kalendářní měsíc následující, pokud po celý tento měsíc nevykonává výdělečnou činnost ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Od nástupu do zaměstnání si absolvent pojistné hradí, a spolu s ním i firma, jako u ostatních zaměstnanců.
- bude registrován na úřadu práce, dokud nenajde zaměstnání – Pojistné se neplatí, protože nevzniká účast na nemocenském ani důchodovém pojištění. Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je také náhradní dobou pojištění.
- odchází studovat na další vysokou školu – Účast na nemocenském pojištění takovému absolventovi vysoké školy sice vzniká, ale pojistné nehradí nikdo. Jak je uvedeno výše: doba studia se považuje za náhradní dobu pojištění, ale po 18. roce věku se pro účely důchodového pojištění započítává pouze 6 let studia. Pokud někdo studuje déle, může si hradit dobrovolné důchodové pojištění. To je v letošním roce 2 800 Kč měsíčně.
- odchází studovat na vyšší odbornou školu či jiný typ školy nebo učiliště popř. do zahraničí – viz předchozí.
Náhradní doba pojištění je zjednodušeně řečeno období života, kdy například lidé studují, vychovávají děti, jsou nezaměstnaní či nemocní. I když se za tyto doby neodvádí žádné pojistné, přesto se započítávají do potřebných let pojištění pro důchod, a to v případě, že doba pojištění trvala alespoň jeden rok a že byla získána na území České republiky (Pozn.: tato podmínka nemusí být splněna, jde-li o péči dítě do 4 let věku.). Pro výši důchodu se nezapočítává náhradní doba pojištění získaná do 18 let věku a po vzniku nároku na důchod.
Náhradních dob je devět. V celém rozsahu se pro výši důchodu započítává výkon vojenské služby, péče o dítě do 4 let věku a doba osobní péče o bezmocnou osobu. Tato doba se započítává jen do 31. prosince 2006 (od roku 2007 se jedná o péči o osobu, která je závislá na péči jiné osoby). Zbývajících šest typů dob se pro nárok na důchod rovněž započítává plně, ale pro výši procentní výměry důchodu se započítávají pouze v rozsahu 80 %.
Studium a vedení v evidenci úřadu práce jako příklad náhradních dob:
- Doba studia - Pro ty, kteří studovali před 1. lednem 1996, platí, že se jim do důchodu započítává plně veškeré studium od skončení povinné školní docházky do dovršení 18 let. Po dosažení 18 let se studium započítává pro nárok na důchod plně, maximálně však po dobu 6 let, a to ať občan studoval před tímto datem nebo po něm. Pro výši procentní výměry důchodu se však počítá v rozsahu 80 %.
- Doba evidence u úřadu práce - Po 31. prosinci 1995 se započítává vždy, pokud člověk pobírá podporu v nezaměstnanosti. Pokud ji už nepobírá a je dlouhodobě v evidenci úřadu práce, započítávají se maximálně tři roky. Tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Pro nárok na důchod se tato doba počítá plně, pro výši procentní výměry v rozsahu 80 %. Pokud byl člověk nezaměstnaný před 1. lednem 1996, doba se mu pro nárok na důchod hodnotí neomezeně, avšak pro výši důchodu se krátí na 80 %.
Další informace nejen k náhradním dobám pojištění, ale i ke starobnímu důchodu, najdete v publikaci „Příručka budoucího důchodce v roce 2008“. Dostupná je zdarma na všech 92 pracovištích ČSSZ nebo si ji můžete stáhnout z www.cssz.cz.
Pro úplnost: pojistné na sociální zabezpečení se skládá z nemocenského a důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Jeho platba a výše ovlivňuje dávky nemocenského pojištění a důchody.
Zdroj: ČSSZ
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
