Články

Limity povinnosti zadavatele k prodloužení lhůty pro podání nabídek dle ZZVZ

Jakkoliv pro přípravu zadávací dokumentace platí, že za správnost a úplnost zadávací dokumentace je odpovědný zadavatel a tato by tedy měla být již při jejím uveřejnění při zahájení zadávacího řízení bez případných nedostatků, nelze jistě vyloučit, že v průběhu běhu lhůty pro podání nabídek, resp. předběžných nabídek nebo žádostí o účast (dále jen…

Přípustnost odvolání osob, které plnily za dlužníka podle § 183 odst. 3 insolvenčního zákona, proti rozhodnutí o vstupu do insolvenčního řízení

Nejvyšší soud České republiky vyloučil možnost osob, které plnily věřiteli za dlužníka podle § 183 odst. 3 insolvenčního zákona, bránit se proti rozhodnutí insolvenčního soudu o zamítnutí jejich návrhu na vstup do insolvenčního řízení. Ručitel, solidární spoludlužník dlužníka nebo osoba, která svým majetkem zajišťuje věřitelovu pohledávku za…

Úskalí právní úpravy odposlechů telefonních hovorů mezi obviněným a jeho obhájcem

K ochraně advokátního tajemství a zabezpečení spravedlivého procesu je nutné zajistit, aby veškerá komunikace mezi obžalovaným a jeho obhájcem zůstala utajena i před orgány činnými v trestním řízení. Se zachováním důvěrnosti těchto informací úzce souvisí právní úprava odposlechů telefonních hovorů obhájce s jeho klienty. Již několik let se jedná o…

Započitatelnost pohledávek dle občanského soudního řádu

Název toho článku je cíleně matoucí. Jako jeho autor jsem si vědom, že nejde zrovna o otvírák, který přitáhne každého čtenáře. Právníka však musí zaujmout, protože zajisté ví, že by v občanském soudním řádu právní úpravu započitatelnosti pohledávek hledal marně[1]. Hmotné právo je na tom jinak: podle § 1987 odst. 2 občanského zákoníku není k…

Svěřenský fond – klidný přístav pro rodinné nemovitosti

Více než pět let po mnohdy kritizovaném zavedení institutu svěřenských fondů do českého právního systému spolu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („občanský zákoník“) k 1. 1. 2014 můžeme říci, že svěřenský fond přežil úvodní neklidné období a dnes je již zavedeným institutem.[1] Výtky kritiků směřující k budoucímu využívání svěřenských…

Může člen statutárního orgánu uzavřít sám se sebou pracovní smlouvu?

Na zdejších stránkách jsem dne 4. 10. 2018 publikoval článek s názvem: „Rozdílnost zájmů zaměstnavatele a zaměstnance, který je současně členem statutárního orgánu obchodní korporace a jiné obdobné případy“, ve kterém jsem kritizoval závěry pracovněprávního senátu 21 Cdo Nejvyššího soudu, který setrvale judikuje, že již samotná rozdílnost zájmů…

Prague Rules – nový vítr v rozhodčím řízení?

Od 14. prosince 2018 jsou zveřejněna tzv. Prague Rules neboli Pravidla o efektivním vedení mezinárodního rozhodčího řízení (Rules on the Efficient Conduct of Proceedings in International Arbitration). Tato pravidla mají sloužit jako protiváha k už zavedeným pravidlům Mezinárodní advokátní komory neboli IBA Rules on Taking of Evidence in…

Úskalí výpovědi pro neuspokojivé pracovní výsledky zaměstnance v zaměstnavatelské praxi aneb Jak se správně zbavit neschopného zaměstnance

Je pochopitelné, že zaměstnavatel nechce zaměstnávat a platit zaměstnance, jehož pracovní výsledky jej neuspokojují, s jehož pracovním výkonem, produktivitou práce není spokojen. Zákoník práce na to pamatuje, když zná výpověď pro neuspokojivé pracovní výsledky zaměstnance, jenže v praxi dochází při rozvazování pracovního poměru s neschopným…

Problematika vyvinění se právnické osoby z trestněprávní odpovědnosti

Vládní novelou č. 183/2016 Sb., byl s účinností od 1. 12. 2016 do § 8 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob (dále také jen jako „ZTOPO“) včleněn odstavec 5 ve znění „Právnická osoba se trestní odpovědnosti podle odstavců 1 až 4 zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby…

Soutěžně-právní aspekty posuzování tržního postavení on-line platforem (2. část)

V minulém článku jsme si představili koncept on-line platforem jako takových a nejzásadnější soutěžně-právní aspekty spojené s jejich fungováním (mj. jsme se zabývali síťovými efekty v kontextu on-line platforem, uzamykacím efektem a problematikou zpracování dat). V druhé části se budeme detailněji zabývat problematikou vymezení relevantního trhu…

Kdy zaměstnavatel nehradí škodu za pracovní úraz?

Právní úprava náhrady škody v důsledku pracovních úrazů a nemocí z povolání v zákoníku práce (dále „ZP) patří k nejsložitější problematice v pracovněprávních předpisech. Zejména ustanovení vztahující se k částečnému nebo úplnému zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za náhradu škody není jednoduchou záležitostí. V advokátní praxi se tyto otázky…

Narovnání jako samostatný důvod vzniku nového závazku aneb Kdy je přípustný anatocismus

Za situace, kdy dohoda o narovnání způsobuje zánik dosavadních práv a povinností, namísto kterých vznikají práva a povinnosti nové, nemůže obstát námitka o sjednání nepřípustného anatocismu; jestliže ve vztahu k částce, která původně představovala úroky z prodlení, došlo k zániku tohoto závazku a ke vzniku závazku nového ve shodné částce…

K soudnímu přezkumu usnesení, které nebylo přijato valnou hromadou

Nejvyšší soud České republiky se v řízení pod sp. zn. 27 Cdo 3439/2017 zabýval otázkou aplikace ustanovení § 428 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“) v případě, kdy bylo na valné hromadě akciové společnosti o předloženém návrhu hlasováno, avšak tento návrh nebyl hlasováním…

Problematické aspekty poskytnutí jistoty formou bankovní záruky v elektronickém režimu veřejných zakázek

Počínaje dnem 18.10.2018 se stalo účinným ustanovení § 211 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravující povinnou elektronickou formu komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem, pro poslední skupinu zadavatelů. Od 18.10.2018 se tak povinnost elektronicky komunikovat uplatní…

Generální opt-in aneb jakým způsobem se lze podřídit ZOK jako celku

Setkal jsem se ve své praxi s tím, že notáři nemají jasno, jak konkrétně má vypadat změna společenské smlouvy učiněná v intencích § 777 odst. 5 z. o. k., kterou se má obchodní korporace podřídit ZOK jako celku. Objevují se názory, že změnou společenské smlouvy ve smyslu dotčeného ustanovení se rozumí přijetí kompletně nového znění společenské…

Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu

Návrh směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu 2016/0280(COD), který po dlouhých diskuzích publikoval dne 20 června 2018 Výbor Evropského parlamentu pro právní záležitosti (JURI) („Návrh směrnice“), aby byl následně 12. září 2018 schválen s pozměňovacími návrhy Evropským parlamentem, zřejmě konečně dospěl k finální podobě. V noci…

Potvrzení odpovídající úrovně ochrany osobních údajů v Japonsku

Evropské komise 23. ledna 2019 přijala tzv. rozhodnutí o odpovídající ochraně[1], které usnadní pohyb osobních údajů mezi Evropskou unii a Japonskem. Toto rozhodnutí vychází z čl. 45 obecného nařízení o ochraně osobních údajů č. 2016/679 (GDPR), podle kterého se předání osobních údajů do určité třetí země může uskutečnit, jestliže Komise rozhodla…

K neplatnosti rozhodčí doložky pohledem Ústavního soudu

V nedávné době byl vyhlášen jeden z nejnovějších nálezů Ústavního soudu (dále jen ÚS) sp. zn. III. ÚS 1336/18, ze dne 8. 1. 2019, ve kterém se ÚS zabýval otázkou, zda lze rozhodčí doložku, která vyhovuje v požadavcích na její transparentnost jen v jedné své části, považovat za neplatnou jako celek či nikoliv.

Souběh na dlouhou trať

Téma souběhu výkonu funkce statutárního orgánu či jeho člena (dále pro zjednodušení jen jako „člen statutárního orgánu“) a výkonu práce v pracovním poměru je dokola probírané. Novou vlnu zájmu o téma souběhů vzbudil dnes již notoricky známý nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 190/15 z 13. 9. 2016 (dále také jen jako „nález Ústavního soudu“) a…

Přihlášení „dočasně“ zamítnuté pohledávky do insolvenčního řízení

Mnoho věřitelů stojí při zahájení insolvenčního řízení ohledně jejich dlužníka před složitou volbou, zda a jak uplatnit svou pohledávku. Pomineme-li skutečnost, že postup pro přihlášení pohledávky (vyplnění požadovaného formuláře a uvedení všech požadovaných údajů) není zrovna „user-friendly“ a mnohdy vyžaduje právní asistenci, stojí vždy věřitelé…