Zásah do pověsti právnické osoby uveřejněním pravdivé informace
Klienti se na naši kancelář často obracejí s dotazy, zda o nich např. nespokojení zákazníci mohou šířit negativní hodnocení prostřednictvím sociálních sítí, či jiných sdělovacích prostředků a jakým způsobem lze chránit jejich dobré jméno. Problematikou ochrany dobré pověsti právnické osoby se nedávno zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 31. 5. 2023, sp. zn. 23 Cdo 2482/2022, jehož závěry shrnujeme v tomto článku.
Jednalo se o případ, kdy žalovaná odvysílala televizní reportáž, ve které se kriticky vyjádřila k developerskému projektu žalobkyně v centru hlavního města Prahy. V reportáži žalovaná uvedla informace, které nejsou nepravdivé, ale dle žalobkyně s jejím projektem ani vzdáleně nesouvisí a mají za cíl její diskreditaci – jednalo se například o informaci, že žalobkyně byla na Slovensku podezřelá z účasti na korupčním skandálu, či že zakladatelé žalobkyně získali počáteční kapitál dovozem textilních výrobků z Číny.
Do konfliktu se zde dostávají dvě ústavně zaručená práva – právo na zachování dobré pověsti dle čl. 10 odst. 1 LZPS a právo na svobodu projevu a na informace dle čl. 17 odst. 1 LZPS.
Soudy se tak zabývaly otázkou, zda bylo zveřejnění těchto informací oprávněným výkonem práva na svobodu projevu ve smyslu § 135 odst. 2 o. z.
Je důležité zmínit, že ochrana dobré pověsti je chráněna jako ústavní hodnota bez ohledu na to, zda se jedná o pověst fyzické či právnické osoby.
Klíčové je při posouzení otázky oprávněnosti zásahu do pověsti osoby to, zda má posuzovaný výrok povahu skutkového tvrzení nebo hodnotícího soudu. Skutkové tvrzení se opírá o realitu a je možné jej zjistit pomocí dokazování. Naproti tomu hodnotící soud vyjadřuje vlastní názor svého původce a opírá se o subjektivní hodnotící kritéria. Pravdivost hodnotícího soudu tedy narozdíl od skutkového tvrzení nelze ověřit a proto, je nutné zkoumat, zda je forma jeho veřejné prezentace přiměřená a zda primárním cílem kritiky není jen hanobení nebo zneuctění dané osoby. Lze uzavřít, že v zásadě každé nepravdivé tvrzení nebo obvinění, které zasahuje pověst právnické osoby, je neoprávněným zásahem do práva na ochranu pověsti právnické osoby. Dle Nejvyššího soudu pravdivá informace zásadně není způsobilá zasáhnout do práva na ochranu osobnosti, s výjimkou případu, kdy je podána ve formě či souvislostech, které zkreslují skutečnost nebo vyvolávají dojem zkreslení skutečnosti. Kritiku počínání právnické osoby, která je opřena o pravdivé skutečnosti, zpravidla za neoprávněnou tedy pokládat nelze.
V souvislosti s tím Nejvyšší soud zdůrazňuje, že kritika, které se žalovaná vůči žalobkyni dopustila, se týká veřejného zájmu. Žalobkyně má realizovat developerský projekt přímo v centru hlavního města, které je památkově chráněno, a tedy ji lze považovat za osobu veřejného zájmu. Jako taková potom požívá ve vztahu ke kritice své činnosti zásadně nižší ochranu než osoby soukromé sféry a musí počítat s tím, že bude pod drobnohledem veřejnosti, která má právo být informována o způsobilosti dané osoby obstarávat věci veřejné.
Na argumentaci žalobkyně, že reportáž obsahuje nesouvisející informace, které mají difamující charakter, reagoval Nejvyšší soud negativně. Jelikož lze žalobkyni v důsledku její vlastní aktivity vnímat jako osobu veřejného zájmu, platí, že součástí diskuse o jejích aktivitách budou i pravdivé informace, které dotčená osoba nemusí vnímat pozitivně, což v tomto konkrétním případě může zahrnovat i uveřejnění informací o jejích jiných hospodářských aktivitách. Podstatou reportáže bylo šíření informací a myšlenek, které má veřejnost právo přijímat, a mezi tyto informace spadá i to, jaké hospodářské aktivity žalobkyně vyvíjí. U těchto informací nebylo zjištěno, že by byly nepravdivé a nijak nevybočily z rámce výkonu práva žalované na svobodu slova a na informace - o neoprávněný zásah do pověsti žalobkyně se tak nejednalo.
Závěrem lze tedy uzavřít, že ochrana pověsti právnické osoby obecně nemá směřovat k tomu, aby se o dotčené osobě zveřejňovaly pouze pozitivní či pochvalné informace. I bez ohledu na veřejné působení dané osoby, pokud je kritika opřená o pravdivé informace, v naprosté většině případů ji za neoprávněnou pokládat nelze. Zároveň je velmi podstatné, v jaké formě či v jakých souvislostech je tato informace uveřejněna – nesmí zkreslovat skutečnost nebo vyvolávat dojem zkreslení skutečnosti.
Mgr. Marika Dlouhá,
spolupracující advokátka
Martin Hušek,
právní asistent
Valíček & Valíčková, advokátní kancelář
Kanceláře Brno: Nám. Svobody 18, Brno
Kancelář Praha: The Flow Building, Václavské nám. 47, Praha
Kancelář Vyškov: Dukelská 12, Vyškov
Kancelář Ivančice: Petra Bezruče 2, Ivančice
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
