Impuls pro účetní zabývat se účtováním kryptoměn daly firmy, které s nimi začaly obchodovat. V ČR je v současné době odhadem okolo 5 % společností, které kryptoměny zahrnují do svého účetnictví. V porovnání se zahraničím můžeme říci, že ve využívání kryptoměn patříme mezi nejpokrokovější země ve střední Evropě (mapa pokrytí), a to i přesto, že se…
Patrně celá právnická veřejnost zaznamenala rozsudek Soudního dvora Evropské unie („SDEU“) z 6. března letošního roku (C-284/16), kterým v řízení o předběžné otázce položené Německým spolkovým soudním dvorem rozhodl o neaplikovatelnosti rozhodčí doložky uvedené ve smlouvě o podpoře a vzájemné ochraně investic uzavřené mezi Československem a…
Ve svém předešlém článku jsem popsal možné řešení úhrady soudního poplatku při podání derivátní žaloby (v ZOK označované pojmem Společnická žaloba § 157 a násl.) za situace, kdy statutární orgán, ať již z jakéhokoli důvodu, nehodlá tento poplatek před zahájením řízení uhradit, přestože zjevně obchodní společnost finanční prostředky k dispozici má.
V praxi se lze setkat s případy, kdy sjednaným místem výkonu práce či pravidelným pracovištěm je podle pracovní smlouvy místo v zahraničí. V takovém případě vyvstává otázka, zda a jakým způsobem mají být zaměstnancům vykonávajícím práci v zahraničí poskytovány cestovní náhrady.
Internet je takřka bezbřehý prostor pro vyjadřování rozličných názorů. Kdyby měl jeden polemizovat se vším zveřejněným, co si kritickou reakci zaslouží, nečinil by ničeho jiného. Tak neobvykle dlouho však byla na hlavní straně odborného titulu www.epravo.cz – celých 33 dnů umístěna politická agitka či jinak řečeno pro ty, kdož mají raději dávnější…
„Lepší regulace komunikačních služeb typu WhatsApp, Skype či Viber a větší bezpečí pro soukromí jejich 3,3 miliardy aktivních uživatelů“[1] - tak by mohl ve zkratce vypadat podtitul nového návrh nařízení o soukromí a elektronických komunikacích ePrivacy[2].
S účinností zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), došlo k významné změně vztahující se k otázce vymezení hodnotících kritérii. Hodnocení nabídek musí být ze strany zadavatele stanoveno způsobem, aby všechny doručené nabídky byly mezi sebou vzájemně porovnatelné, a aby zadavatel mohl v…
Hlavním cílem tohoto článku bude analyzovat zásadní rozdíly mezi elektronickými penězi a kryptoměnou, jakožto typem digitální měny. Společným znakem obou těchto institutů je „virtuální prostor“ v rámci něhož se odehrávají veškeré finanční operace, což dělá tyto věci v dnešní době daleko zajímavější např. oproti klasickému hotovostnímu platebnímu…
Ústavní soud se ve svém nedávno vydaném nálezu (I. ÚS 4022/17, ze dne 11. 6. 2018) věnoval problematice kolize svobody projevu podle čl. 17 zákona 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod (dále jen „Listina základních práv a svobod“) a práva na ochranu osobnosti podle čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a vzájemnému poměřování…
Nejvyšší soud dosud zastával ve své judikatuře názor, že dojde-li k zániku pohledávky vzniklé z titulu smluvní pokuty započtením, není možné smluvní pokutu moderovat, neboť pohledávka započtením zanikla a vzhledem k tomu, že lze moderovat jen nárok existující, nelze rozhodovat o snížení smluvní pokuty, která v době rozhodování soudu již neexistuje…
V praxi se často setkáváme s případy, kdy zaměstnavatelé v případě tzv. nadbytečnosti zaměstnance postupují sice v souladu se zákonem, ale ne příliš ekonomicky.
Vítězným počinem ankety Hospodářských novin Absurdita roku 2018 bylo vyhlášeno zadržování nadměrných odpočtů v průběhu kontroly finančního úřadu. Dle vyhlašovatelů ankety toto opatření negativně ovlivňuje finanční stabilitu firem a může ohrozit i jejich samotnou existenci.[1]
Je možné, že jste o připravované směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu („Směrnice“) z dílny Evropské komise díky enormní pozornosti věnované GDPR příliš neslyšeli. Mezi řadou odborníků i podnikatelů však návrh Směrnice vyvolal vášnivé diskuze o vhodnosti a potřebnosti dané úpravy, a to především s ohledem na kontroverzní povahu…
Spousta právníků oceňuje, že vrcholné soudní instituce již několik let provozují obsáhlé a strukturované internetové databáze judikatury, což v souladu s veřejným zájmem zvyšuje právní vědomí, umožňuje veřejnou kontrolu výkonu soudnictví a představuje prevenci tzv. kabinetní justice (obdobně srov. rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2017, č. j. 4 As…
Směrnice č. 2017/853 (EU) o kontrole nabývání a držení zbraní[1] ("zákazová směrnice") zavádí celou řadu nových povinností a omezení v oblasti civilního držení zbraní. Lhůta pro implementaci uplyne 14. září 2018. Návrh české implementace – vládní novela zákona 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (sněmovní tisk č. 92) zatím leží ve…
Dne 19. 6. 2018 vyšel na www.epravo.cz článek s názvem „Povinnost mlčenlivosti zaměstnance ve vztahu k osobním údajům“, k jehož závěru si dovolíme několik kritických poznámek.
V článku uveřejněném na portálu epravo.cz dne 16. 2. 2018 s názvem „Absolutní zákaz smluvních pokut v obchodních podmínkách spotřebitelských smluv. Opravdu?“ jsem upozorňoval na to, že nelze s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11, ze dne 11. 11. 2013 dovozovat neplatnost smluvních pokut ve spotřebitelských smlouvách toliko z …
Tato právní otázka je předmětem veřejné diskuse posledních několika let a nutno uvést, že ačkoli právní věda již došla k jejímu řešení, soudní praxe se s ní, jakož i interpretačními úskalími s touto otázkou spojenými, dodnes zcela nevypořádala.
U kvalifikačních dohod je nezbytné důsledně rozlišovat, zda se jedná o dohodu o zvýšení kvalifikace, nebo o dohodu o prohloubení kvalifikace. Z § 234 odst. 1 a odst. 2 zákoníku práce jednoznačně vyplývá, že dohodu o zvýšení kvalifikace je možné uzavřít bez ohledu na výši předpokládaných nákladů, které zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace…
Rada Evropy a Úmluva 108
Ve stínu mediální bubliny jménem GDPR, neboli obecného nařízení o ochraně osobních údajů[1], zůstala tak trochu nepovšimnuta skutečnost, že na půdě Rady Evropy došlo na jaře tohoto roku ke shodě nad návrhem modernizace tzv. Úmluvy 108, plným názvem Úmluvy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních…
Obecné soudy musí šetřit podstatu a smysl základních práv a volit takový výklad zákona, který minimalizuje zásah do stěžovatelova práva na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1...
Zastavení trestního stíhání pro nepřiměřenou délku trestního řízení nemůže sloužit jako nástroj řešení rozdílných názorů nalézacího a odvolacího soudu na hodnocení skutkového stavu.
Rozhodne-li obecný soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., aniž se ústavně konformně vypořádá s nutností použití § 142 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy k...
Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...
Při rozhodování o bydlišti dítěte je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak (na...
