Automatické rozhodnutí stavebního úřadu aneb Stane se robot oprávněnou úřední osobou?

Návrh upravuje automatické povolení v ustanovení § 106. V principu,[2] pokud stavební úřad nerozhodne v zákonné lhůtě, dojde v první den po uplynutí této lhůty k automatickému povolení záměru, o němž se vyrozumí nadřízený správní orgán. Odůvodnění takového rozhodnutí obsahuje pouze informaci o tom, že se jedná o automatické povolení z důvodu uplynutí lhůty pro vydání rozhodnutí. Automatické povolení nepodepisuje oprávněná úřední osoba, ale je opatřeno kvalifikovanou elektronickou pečetí stavebního úřadu a kvalifikovaným časovým razítkem.

Při takové zvažované povolovací (r)evoluci by si v rámci návrhu doprovodného zákona[3] zasloužil novelizaci i zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, tak, aby jeho § 5 odst. 1 a 2 ve vazbě na prováděcí vyhlášku č. 442/2006 Sb., kterou se stanoví struktura informací zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem umožňujícím dálkový přístup, ve znění vyhlášky č. 416/2008 Sb., ukládaly všem orgánům státní stavební správy[4] ve struktuře zveřejňovaných informací o povinném subjektu zveřejnit informaci, že vydávaná rozhodnutí mohou být generována automaticky bez konání oprávněné úřední osoby.

Automatické rozhodování vůbec působí podivně ve srovnání s jinými řízeními. Povolování staveb se v mnohých případech svým významem pro účastníky řízení dokáže vyrovnat občanskoprávním sporům. Např. soudní spory o ne úplně vysoké částky nemusejí významem anebo složitostí nutně překonat správní řízení u staveb s podstatnými a trvalými vlivy na okolí (území). Taková správní řízení sice nejsou v úzkém slova smyslu sporná, tj. podle § 141 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „správní řád“) nicméně vysvětlujme nějaké doktrinální nebo teoretické úvahy o sporném řízení správním někomu, kdo si právě dočetl elegantně stručné prvoinstanční automatické povolení od robota, které kontumačně upřednostnilo zájmy stavebníka.

Přesto zjevně nikoho dosud nenapadlo v občanském soudním řízení automaticky generovat prvoinstanční rozsudky v neprospěch jedné ze stran sporu, kdyby samosoudce (senát) nestíhal. Jde-li o rozsudky pro uznání a pro zmeškání, takový rozsudek se projeví negativně jen ve sféře žalovaného, který vlastní pasivitou zavinil jejich vydání. Kde je podle současného návrhu pasivita účastníků řízení odlišných od stavebníka? Samozřejmě nikde.

Případné srovnání např. se vznikem oprávnění uplynutím lhůty podle § 28 zákona č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, ve znění pozdějších předpisů, či domněnkou odepření poskytnutí informace podle § 9 odst. 3 zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, pokládám pro zjevnou odlišnost postupů za irelevantní.

A proč vlastně jen automatické povolení? Robot by nemusel být tak málo inteligentní, jak upravuje návrh, ale mohl by zohledňovat, jaká automatická povolení mu obstála v odvolacím nebo v přezkumném řízení[5] a podle toho modifikovat, jaké rozhodnutí automaticky vydá (taková umělá neuronová síť stavebního úřadu). Samozřejmě zcela transparentně s plným respektem zásad obsažených v § 4 odst. 3 a 4 správního řádu by takto stavební úřad (klidně také automaticky) např. informoval stavebníka následující den po podání návrhu na povolení záměru, že ke dni jeho podání obstálo méně než 50 % automatických povolení, tudíž pokud dojde k marnému uplynutí lhůty pro vydání rozhodnutí, stavebníka čeká automatické zamítnutí návrhu (při úspěšnosti nad 50 % by robot automaticky povoloval). Stavebník by takto ani nebyl pod takovým tlakem narychlo shánět advokáta pro sepsání odvolání jako dosud, kdy stavební úřad nemohl až na malou výjimku[6] předem oficiálně prozradit, jak pravděpodobně hodlá rozhodnout.

Institut automatického povolení mi tedy dost připomíná seriál Jistě, pane premiére, a Bernardova nepravidelná slovesa,[7] v jejichž duchu bych charakterizoval automatické povolení takto: Já nestíhám vydávat povolení, ty ho dostaneš od robota automaticky, on si to vyžere. Řečeno lehce rigorózněji, porušení povinnosti státním orgánem se projeví podle procesního postavení – jako „pozitivní sankce“ pro stavebníka, jako „negativní sankce“ pro ostatní účastníky řízení.

Samostatnou kapitolou by podle návrhu bylo rozhodování Stavebního úřadu pro hlavní město Prahu,[8] u kterého se navrhuje zavést centralizaci (srov. „specifickou příslušnost Stavebního úřadu hlavního města Prahy pro výslovně stanovené stavby celostátního významu“[9]), neboť má být příslušný např. ve věcech staveb dálnic nebo leteckých.[10] Při snaze o centralizaci je navýsost zřejmé, že potenciál automatického povolování by mohl vzrůst právě u Stavebního úřadu pro hlavní město Prahu. Zpracovatel nebo předkladatel návrhu tedy rovnou mohl zavést speciálně pro podání u tohoto krajského stavebního úřadu legislativní zkratku „DDoS podání“,[11] neboť zvlášť u podání došlých před svátky, a obecně obdobími s předpokladem rozsáhlejšího čerpání dovolených či nemocenských živými oprávněnými úředními osobami, může vzrůst pravděpodobnost vydání automatického povolení oproti ostatním krajským stavebním úřadům.

Zajímavé rovněž je, že věcný záměr nového stavebního zákona[12] na str. 157 uváděl (zvýrazněno zpracovatelem v materiálu): „Takto automaticky vygenerované rozhodnutí o povolení stavby bude individuálně doručováno všem účastníkům řízení o povolení stavby.“ Podle § 106 odst. 5 návrhu, pokud před automatickým povolením nedošlo k vyrozumění účastníků řízení a dotčených orgánů o zahájení řízení, oznamuje se automatické povolení stavebníkovi, dotčeným orgánům a účastníkům řízení podle § 94 písm. a) a b) jednotlivě, ostatním účastníkům řízení se automatické povolení oznamuje doručením veřejnou vyhláškou.

U předchozího vyrozumění[13] živými oprávněnými úředními osobami by tedy měl být robot nejspíše vázán jimi provedeným úkonem. Nebude-li však existovat předchozí vyrozumění, robot patrně dokáže vyložit neurčité právní pojmy „sousední pozemek nebo stavba“ a „přímé dotčení“, vymezit okruh účastníků řízení a identifikovat je předvídaným způsobem.[14] Anebo třeba jen vyjde z údajů uvedených stavebníkem, protože (zvýrazněno autorem): „Automatické vygenerování povolení po uplynutí propadné lhůty je možné pouze v případě, že návrh na povolení záměru včetně všech příloh byl podán v takové podobě a rozsahu, který umožní automatické vygenerování povolení se specifickými náležitostmi převzatými z předloženého návrhu. Informační systém provede automatizovanou kontrolu formální úplnosti návrhu.“[15]

Místo závěru si dovolím citovat JUDr. Josefa Baxu, který podle mého názoru, byť ve zcela jiných souvislostech, vyslovil obecně platnou myšlenku:[16] ‚Jiná zkušenost mi říká, že zlomové obraty v judikatuře, které veřejná správa těžko tráví, si sama „vykoledovala“ předchozím neuměřeným používáním práva a své vrchnostenské pravomoci, případně ještě silovým přijetím extrémní veřejnoprávní regulace, která příliš nedbá na proporce mezi deklarovaným veřejným zájmem a potřebou efektivního vládnutí na jedné straně a respektem k základním právům a svobodám na straně druhé.‘ Pravděpodobně už v roce 2020 se dozvíme, jaký bude mít zákonodárce názor na tuto veřejnoprávní regulaci automatického rozhodování.

Mgr. Filip Danko

[1] "Ke dni odeslání článku nakladateli ke schválení nebyly uplatněny připomínky, k dispozici >>> zde.

[2] Pro stručnost zkráceno, pro celé znění § 106 viz odkaz [1].

[3] K dispozici >>> zde.

[4] část druhá návrhu

[5] § 106 odst. 4 část věty druhé za středníkem, § 109 až 111 návrhu

[6] § 144 odst. 3 správního řádu

[7] Druhá série, první epizoda: Muž přes palubu, v níž Bernard Woolley, osobní tajemník premiéra, glosuje: "To je další z nepravidelných sloves, že ano. Já konám důvěrné schůzky s tiskem, ty žvaníš, on je obviněn podle paragrafu o služebním tajemství."

[8] § 10 odst. 4 písm. a) návrhu

[9] str. 48 důvodové zprávy obsažené v materiálu [1]

[10] Pro podrobný výčet viz § 13 odst. 3 a 4 návrhu. Smyslem článku nicméně není analýza vztahu § 13 odst. 3 a § 13 odst. 2 o věcné příslušnosti krajských stavebních úřadů obecně pro tzv. vyhrazené stavby podle přílohy č. 3 návrhu.

[11] Z anglického distributed denial of service, „útok“ více uživatelů na server za účelem přehlcení cílové služby.

[12] K dispozici >>> zde.

[13] § 98 odst. 2 návrhu

[14] Zajímavá byla také myšlenka obsažená v § 114 odst. 5 návrhu v pracovní verzi ze dne 25. 10. 2019 – zveřejněno Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, k dispozici >>> zde.
 

[15] str. 82 důvodové zprávy obsažené v materiálu [1]

[16] Rozhovor s Josefem Baxou. Bulletin Komory daňových poradců. Brno: Komora daňových poradců České republiky (Wolters Kluwer ČR, a. s.). 2018, číslo 2, str. 9-10. ISSN 1211-9946 [online]. K dispozici >>> zde.