U contract splitting (dépecage), tedy možnosti rozdělit smlouvu na části řídící se různým použitelným právem, je třeba rozlišovat situaci, kdy si strany zvolí právní řád jenom na jistou část smlouvy bez dalšího, od situace, kdy si strany přímo zvolí dva nebo více právních řádů. V první případě je částečná volba běžně akceptována, a výběr doplňuje…
Pokud trestní zákon v ustanovení § 269 odst. 1 stanoví podstatně přísnější trest pro toho, kdo nenastoupí vojenskou službu s úmyslem vyhnout se jí trvale, je podle Ústavního soudu nepřijatelné vykládat toto ustanovení tak, že trvale je vlastně dočasně či krátkodobě. Při takovém výkladu by četnost trestných činů byla určována vlastně počtem…
Jestliže některá ze stran poruší svou smluvní povinnost, vzniká jí podle obecné úpravy povinnost k náhradě škody tím způsobené (§ 420 a násl. OZ).
Od povinnosti k náhradě škody je třeba při prodlení kupujícího se zaplacením kupní ceny odlišovat povinnost platit úroky z prodlení, jež vzniká bez ohledu na zavinění kupujícího. Není totiž možné…
Významnou část judikátů týkajících se porušení zásady ne bis in idem zabírá problematika tzv. „odpíračů služby“. Jedná se o opakované odmítání vykonávat vojenskou nebo civilní službu, a to s úmyslem nevykonávat ji vůbec nikdy do budoucnosti. Obecné soudy opakovaně odsuzovaly takové odpírače, měly za to, že takové opětovné odsouzení pachatelů za…
Práva kupujícího z odpovědnosti za vady nejsou dána v případě každé vady prodané věci, nýbrž vždy jen ohledně vad odpovídající povahy. To platí, s určitými rozdíly, jak pro práva z odpovědnosti za vady vyplývající ze zákonné odpovědnosti, tak pro práva vyplývající ze záruční odpovědnosti prodávajícího za…
Základní otázkou autonomie stran je, stručně řečeno, následující: co dovoluje vůbec stranám učinit volbu práva? Pokud je vůle skutečně autonomní, tedy strany smlouvy můžou podřídit svůj vztah jakýmkoli právním řádem nebo mezinárodními nestátními pravidly soukromého práva (lex mercatoria), neměli by být, alespoň podle určitých názorů, vázáni…
Stěžovatel v červnu 1996 zapříčinil dopravní nehodu, při které byl smrtelně zraněn cyklista. V prosinci 1996 shledal správní orgán stěžovatele vinným několika dopravními přestupky, mezi nimi i přestupkem řízení pod vlivem alkoholu (oddíly 5 § 1, 99 § 1 (a) SVO). V březnu 1997 zemský soud stěžovatele odsoudil podle čl. 81 § 2 SGB za způsobení smrti…
Právo kupujícího na výměnu věci prodané v obchodě vyplývá z ustanovení § 616 odst. 3 a § 622 odst. 1 a 2 po novele OZ. V případě obou ustanovení jsou důvody pro uplatnění tohoto práva různé. Právo na výměnu věci podle § 616 odst. 3 může kupující uplatňovat z titulu zákonné odpovědnosti za vady, a to bez ohledu na to, zda-li věc již byla kupujícím…
Pokud byl občan v minulosti nevinně odsouzen vojenským soudem a poté dosáhl zproštění obžaloby cestou obnovy řízení, náklady na jeho advokáta má hradit Ministerstvo obrany ČR.
Prosazování se autonomie práva úzce souvisí s myšlenkami liberalizmu, politické svobody a tržního hospodářství. Na druhé straně, autonomie se těžko uplatňovala v době a ve společensko-politickém kontextu, kdy se více prosazují myšlenky teritoriální suverenity. Jádrem moderních teorií autonomie a liberálního pohledu na možnosti smluvních stran je…
Novela občanského zákoníku přinesla kupujícímu více možností uplatňovat právo na odstoupení od smlouvy o prodeji v obchodě. Dosavadní znění OZ totiž kupujícímu umožňuje, aby odstoupil od smlouvy pouze na základě ustanovení § 623 odst. 1 OZ. Po novele tak může učinit podle ustanovení § 616 odst. 3 a § 622 odst. 1, 2 a…
Jak známo, poškozený má nárok na náhradu škody, která mu byla způsobena trestným činem. V praxi se však vyskytují případy, kdy soudy redukují práva poškozeného právě jen na právo na náhradu škody, a kdy tedy nedochází k rozlišení mezi procesním uplatněním hmotných práv poškozeného a „čistě“ procesními právy…
Český telekomunikační úřad (ČTÚ) vydal dne 23. září 2003 cenové rozhodnutí č. 04/PROP/2003, které nově definuje časový paušál a časový kredit. Toto rozhodnutí také naznačuje možné nové obchodní modely pro ISP (Internet Service Provider) tím, že definuje způsob výpočtu cen za originaci (započetí) internetového…
Vydávací (extradiční) vazba je institutem trestního práva procesního, jehož úpravu v současném trestním řádu v rámci extradičního řízení bylo možno označit jako velmi stručnou. V důsledku „otevření se světu“ po roce 1989 přitom frekvence výskytu tohoto typu řízení v praxi prudce vzrostla a v souvislosti s tím se radikálně měnily (a mění) i náhledy…
Německá právní úprava zavedla po vzoru USA výjimku ze zásady existence pohledávek i po skončení konkursu, a to v podobě, kdy se dlužníku, fyzické osobě, dává možnost zbavit se neuspokojených pohledávek (§ 286 a násl. Insolvenzordnung („InsO“)). Předpokladem je, aby dlužník o takovou možnost požádal nejpozději do konání jednání o stavu konkursní…
Vzhledem k tomu, že správce daně nemá uloženu žádnou zákonnou lhůtu, ve které musí o žádosti (jakýmkoliv způsobem) rozhodnout, riskují žadatelé i tak nezáviděníhodnou situaci, kdy do konce března (zákonné lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů) nebude o jejich žádosti rozhodnuto.
Jeden názor striktně kopíruje následný postup podle ustanovení § 315 o.s.ř. Toto ustanovení praví, že „nevyplatí-li dlužník povinného oprávněnému pohledávku… může se oprávněný domáhat vlastním jménem na dlužníkovi povinného vyplacení pohledávky v řízení podle části třetí (o.s.ř.), popřípadě v řízení podle zvláštního…
Zvláště advokátní koncipienti to znají velmi důvěrně. Klient hledajíce služby právníka obvykle požaduje „doktora (práv)“, přičemž žije v domnění, že magistr je „nižší druh právníka“ respektive „lékárník“. Za něco málo více než jedno desetiletí se nám totiž podařilo natolik „zamotat“ právní úpravy udělování a užívání akademických titulů, že se v…
Předcházející dva články se věnovaly spíše obecné charakteristice německé právní úpravy konkursního řízení. Dnešní téma se blíže zabývá nejdůležitějšími body celého konkursu – tedy zpeněžování a rozdělení konkursní podstaty.
Kdo má platit náklady obhajoby, když se prokáže, že zrušené vojenské soudy poslaly občana nevinně do vězení? „Náklady musí nevinně odsouzenému hradit stát,“ říkají jednomyslně soudci. Zástupci státu, konkrétně ministerstev obrany a spravedlnosti, však v tomto směru mají jiný názor. Dávají to jasně najevo v kauze Oldřicha Červíka (nar. 1945) z…
Pakliže výše platové základny soudců stanovená napadenou právní úpravou vyplývá ze stejného mechanismu výpočtu, o jehož neústavnosti bylo nálezem Ústavního soudu dříve...
Má-li soud za to, že poměry nezletilého dítěte se změnily natolik zásadně, že je třeba změnit rozložení péče každého z rodičů, musí zároveň závěr o tom, v jakém poměru bude...
K odejmutí věci rozhodujícímu soudci podle § 262 trestního řádu lze přistoupit pouze v případě vysoké míry pravděpodobnosti, že soudce nebude schopen ukončit řízení způsobem,...
Soud poruší právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud rozhoduje o nákladech řízení podle § 146 odst. 2 věta druhá občanského...
Pokud Nejvyšší správní soud odmítne kasační stížnost jako opožděně podanou, přestože byla podána včas, odepře tím stěžovateli právo na přístup k soudu v rozporu s čl. 36...
