Smlouva o obchodním zastoupení, (§652 Obch.z) zakládá závazkově právní vztah, v němž se obchodní zástupce zavazuje, že bude pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv (obchodů). Zastoupený se mu za to zavazuje zaplatit úplatu ve formě provize (viz heslo). Smlouva vyžaduje písemnou formu. Kromě své…
Nájemní smlouva, (§663 OZ) zakládá závazkově právní vztah, v němž pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně užíval nebo z ní bral plody. Podstatné části smlouvy jsou: určení smluvních stran, stanovení výše úplaty a určení doby nájmu. Nájemní smlouva se může týkat jak věcí movitých, tak věcí nemovitých. Forma smlouvy nemusí…
Likvidace, (př.§70 Obch.z) je mimosoudní řízení, jehož účelem je vypořádání majetkových poměrů zrušené společnosti, jejíž celé jmění nepřešlo na právního nástupce. Společnost se zrušuje s likvidací pouze v případech dále uvedených
Nekalá soutěž, (§44 Obch.z) je zákonem zakázané jednání (nekalé jednání), které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Není přitom nutné, aby nastala skutečná škoda a postačí, jestliže nekalé jednání je objektivně způsobilé takovou újmu přivodit. Nekalou soutěží však není, byl-li…
Licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví, (§508 Obch.z) zakládá závazkově právní vztah, v němž poskytovatel opravňuje nabyvatele ve sjednaném rozsahu a na sjednaném území k výkonu práv z průmyslového vlastnictví. Nabyvatel se za to zavazuje poskytovateli k poskytování určité úplaty nebo jiné majetkové hodnoty. Smlouva vyžaduje…
Fúze, (§8 ZOHS) je spojení podniků. Zákon původně hovořil o fúzi (která sloužila jako legislativní zkratka) v souvislosti s dohodami podnikatelů o sloučení podniků. Novela tohoto zákona ve své nové podobě však termín "fúze" vypustila a pojednává dále již nikoliv o dohodách, nýbrž o samotném spojení podniků. Pojem fúze lze proto dnes vykládat i…
Přestože v České republice neexistuje systematická evidence výskytu kriminality páchané na dětech a mladistvých, z údajů Policie České republiky vyplývá, že ročně se stane obětí trestné činnosti přes tři tisíce osob mladších 15 let. Z toho téměř dva tisíce skutků tvoří násilná trestná činnost a přes tisíc skutků mravnostní…
O problémech železniční dopravy v České republice a konkrétně státem vlastněných Českých drah ví asi téměř všichni. Vláda se je snažila nějakým způsobem řešit a rozhodla se ČD transformovat. Kupodivu v Parlamentu se svým návrhem uspěla a tak byl 1. března ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon 77/2002 Sb. o akciové společnosti České dráhy, státní…
O zařazení odsouzeného do určitého typu věznice (s dohledem, s dozorem, s ostrahou, se zvýšenou ostrahou) rozhoduje soud. Takovéto zařazení však nemusí být konečné. Je totiž připuštěno, aby soud během výkonu trestu odnětí svobody rozhodl o přeřazení odsouzeného do věznice jiného typu.
Věznice je místo, kde je vykonáván trest odnětí svobody odsouzeného. Místem výkonu trestu odnětí svobody může být také zvláštní oddělení vazební věznice. Věznice je oprávněn zřizovat a zrušovat ministr spravedlnosti. Výkon správy je svěřen Vězeňské službě.
Odsouzení má pro pachatele trestného činu závažné důsledky, které pro něj většinou neskončí odpykáním trestu, ale mohou se projevovat i v jeho následném občanském životě. Zákonodárce proto v souladu se zásadou humánnosti zakotvil v trestním zákoně institut, který umožňuje zánik negativních důsledků trestu.
Podle trestního zákona je soud povinen při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlížet k určitým skutečnostem, které se týkají osobnosti pachatele trestného činu. Jde o výraz snahy o to, aby každému pachateli byl uložen ten nejvhodnější trest, který by splnil účel, jež je od něj obecně očekáván.
Podle znění trestního zákona může být pachatelem trestného činu jen fyzická osoba, která dosáhla zákonem požadovaný věk a byla v době spáchání trestného činu příčetná, Příčetnost je tedy vedle věku jedním z obligatorních znaků subjektu trestného činu.
Působností normy rozumíme vymezení okruhu vztahů, na něž daná norma dopadá. Osobní působnost trestního zákona je pak vymezení okruhu osob, vůči kterým tento zákon působí. Zatímco časovou a místní působnost trestní zákon v ustanoveních § 16 a násl. upravuje, svou osobní působností se trestní zákon nezabývá. Její vymezení vyplývá z jiných…
Plátce DPH je povinen vydat daňový doklad na každé zdanitelné plnění (zákon o DPH, § 12, odst. 1), dokonce i tehdy, pokud je bezúplatné (§ 7, odst. 1). V případě barteru mezi dvěma společnostmi si tedy obě vzájemně vystaví faktury, úspěšně si je započtou a nikdo nic nikomu neplatí - obě je však mají zahrnuty v…
Nejvyšší správní soud. Asi poslední velká právní instituce zmíněná v české Ústavě a nenaplněná v realitě. Dokonce i “oblíbené” referendum to stihlo dříve (alespoň v Poslanecké sněmovně). Téměř po deseti letech od účinnosti Ústavy se konečně našimi institucemi šinou zákony konstitující správní soudnictví moderního…
Duševní vlastnictví (intelektuální vlastnictví), (př. §433, §479 Obch.z) je soubor práv k výsledkům duševní tvůrčí činnosti člověka. Duševní vlastnictví je v rámci našeho platného právního řádu dosud nevyjasněným pojmem, což je dáno zejména jeho teprve krátkodobým užíváním. Základem problému definice duševního vlastnictví však představuje…
Držba, (§129 OZ) je právo s věcí nakládat jako s vlastní. Držet lze jak věci, tak i práva připouštějící opětovný výkon. Nutné je přitom odlišit držbu oprávněnou a neoprávněnou. Oprávněného držitele chápe občanský zákoník jako osobu, která je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že jí věc nebo právo patří. Oprávněný držitel musí…
Pokud zadáme do nějakého většího právního informačního systému sousloví „životní prostředí“, jako výsledek získáme obvykle více než 1100 dokumentů. Vedle zákonných úprav o nakládání s chemikáliemi, hnojivy nebo například ochranou před povodněmi nalezneme třeba i dohodu mezi vládou České republiky a Evropskou kosmickou agenturou o spolupráci ve…
Rozhodčí řízení institucionální, (§13 ZRŘ) je forma rozhodčího řízení, v němž sporné strany svěřují rozhodnutí majetkového sporu rozhodcům stálého rozhodčího soudu. Stálé rozhodčí soudy mohou být zřízeny pouze na základě zákona. Podkladem pro řešení sporu před stálým rozhodčím soudem je písemná rozhodčí…
Postup soudu, který řádně neodůvodní své právní závěry, porušuje právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
V případě § 48 odst. 3 písm. c) zák. práce „jeho smyslem a účelem je zabránit trvání pracovního poměru ve všech případech, kdy nejsou splněny zákonné předpoklady pro...
Smyslem a účelem úpravy § 581 věty druhé o. z. je především ochrana osob jednajících v duševní poruše. Ochrana osoby bez dostatečné schopnosti právně jednat má přednost před...
K uzavření dohody podle § 647 o. z. může dojít i jednáním mezi věřitelem a dlužníkem o mimosoudním řešení sporu. Bude tomu tak v případě, kdy se způsobem nevzbuzujícím...
Osvobození podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o soudních poplatcích se týká i žalobce, který se domáhá přímého nároku na pojistné plnění podle § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o...
