14. 11. 2002
ID: 19628upozornění pro uživatele
NEKALÁ SOUTĚŽ - VYVOLÁNÍ NEBEZPEČÍ ZÁMĚNY A DOMÉNOVÁ JMÉNA
Málokteré informační médium je tak vhodné pro poškozování subjektů účastnících se hospodářské soutěže, ale v podstatě i jakýchkoliv jiných osob, jako internet. Umístit nějakou informaci, navíc třeba i multimediální, na více smyslů útočícího charakteru (vrcholem může být videosekvence s hudbou či mluveným komentářem) na www stránku je daleko lehčí a levnější, nežli tomu doposud bylo u všech klasických komunikačních kanálů.
Málokteré informační médium je tak vhodné pro poškozování subjektů účastnících se hospodářské soutěže, ale v podstatě i jakýchkoliv jiných osob, jako internet. Umístit nějakou informaci, navíc třeba i multimediální, na více smyslů útočícího charakteru (vrcholem může být videosekvence s hudbou či mluveným komentářem) na www stránku je daleko lehčí a levnější, nežli tomu doposud bylo u všech klasických komunikačních kanálů.
Možností nekalosoutěžního jednání je vyvolání nebezpečí záměny podle § 47 ObchZ, což je:
a) užití firmy nebo názvu osoby nebo zvláštního označení podniku, užívaného již po právu jiným soutěžitelem,
b) užití zvláštních označení podniku nebo zvláštních označení či úpravy výrobků, výkonů nebo obchodních materiálů podniku, které v zákaznických kruzích platí pro určitý podnik nebo závod za příznačné (např. i označení obalů, tiskopisů, katalogů, reklamních prostředků), nebo
c) napodobení cizích výrobků, jejich obalů nebo výkonů, ledaže by šlo o napodobení v prvcích, které jsou již z povahy výrobku funkčně, technicky nebo esteticky předurčeny, a napodobitel učinil veškerá opatření, která od něho lze požadovat, aby nebezpečí záměny vyloučil nebo alespoň podstatně omezil, pokud jsou tato jednání způsobilá vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení s podnikem, firmou, zvláštním označením nebo výrobky anebo výkony jiného soutěžitele.
Toto ustanovení chrání vše, co nějakým způsobem odlišuje podnik, výrobek nebo službu od ostatních subjektů a produktů vyskytujících se v soutěžním prostředí. U některých chráněných označení kráčí toto vyvolání nebezpečí záměny ruku v ruce s porušením práv chráněných jiným způsobem - např. právo k obchodní firmě podle § 8 je chráněno podle § 12 obch. zákoníku, právo k ochranné známce podle zákona 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů, apod. Zde popsané nebezpečí záměny se týká takových případů, kdy může být spotřebitel oklamán označením, obalem nebo napodobeninou výrobku.
Příkladem takového jednání by mohl být podnikatel v oblasti rychlého stravování, který by označil svoji červeně zbarvenou provozovnu typickým žlutým obloukem a místo "McDonald's" by zde použil např. text "McBobal's". (Pokud by někomu tento příklad připadal příliš za vlasy přitažený, jsou známy kauzy, kdy soud uznal za zaměnitelné značky Orion a Orient, Diamant a Diastalt, případně Beteco a Pebeco. Záleží ale vždy na konkrétním posouzení konkrétní situace soudem.)
Nekalosoutěžní jednání se často vyskytuje i v oblasti počítačových programů, např. napodobením designu a chování určitého programu; doslova učebnicovým případem je tzv. Volkov Commander - věrná kopie oficiálního Norton Commanderu. Přitom nemusí vždy dojít k porušení autorského práva podle zákona 121/2000 Sb., neboť vlastní zápis programu nemusí být identický.
S napodobeninami se dle mého názoru setkáváme velmi často v oblasti designu www stránek na internetu, a to nejen u portálů, ale již i u individuálních firemních stránek. Dalším takovým vyvoláním nebezpečí záměny je užívání zaměnitelné adresy (doménového jména) na internetu, a to způsobem zcela jistě klamavým - příkladem skutečným je použití adresy "wwwtelecom.cz" oproti skutečné www.telecom.cz.
Existují i další varianty nekalosoutěžního jednání, a to s využíváním přehozených písmen v důsledku chybného psaní internetových adres (např. "altavista.com" versus "atlavista.com"), vypouštění opakujících se písmen (např. "yahoo.com" a "yaho.com") nebo použitím fonetického zápisu (např. "autoservis.cz" versus "autoservice.cz") - ne všechny příklady jsou podle skutečnosti, ale princip je tento.
Opět zde platí, že jde o zavinění objektivní, tedy není podstatné, zda soutěžitel měl "nekalý" úmysl, zda věděl resp. mohl vědět o tom, že zde nebezpečí záměny přichází v úvahu. Naopak, rozhodující je celkový dojem, jakým použité označení či obal působí na spotřebitele.
DOMÉNOVÁ JMÉNA
U cybersquattingu dochází k velmi rozsáhlému nekalosoutěžnímu jednání. Lze konstatovat, že doménová jména, která jsou shodná či zaměnitelně podobná s obchodním jménem, registrovanou ochrannou známkou či dlouhodobě užívaným nechráněným označením někoho jiného, porušují práva třetích osob a jsou přinejmenším v rozporu s dobrými mravy soutěže, tj. naplňují skutkovou podstatu nekalé soutěže podle § 44 a násl. obch. zákoníku.
Troufnu si dokonce ještě přitvrdit: neoprávněný uživatel by se podle konkrétní situace mohl dopustit i zvláštního jednání popsaného v § 46 - Klamavé označení zboží a služeb, § 47 - Vyvolání nebezpečí záměny, případně § 48 - Parazitování na pověsti, a to samozřejmě v souběhu s porušováním práva k ochranné známce, chráněné podle známkového zákona a případně sankcionované podle § 150 tr. zákona - Porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu. Je na soutěžiteli, jehož právo by mohlo být přidělením jména domény porušeno, aby se domáhal ochrany soudní cestou.
Problém shodnosti a zaměnitelnosti doménového jména s již existující registrovanou ochrannou známkou, obchodním jménem nebo i nechráněným, nicméně dlouhá léta užívaným označením, je celosvětový. Na problematiku případného porušování práv jiných osob v souvislosti s doménovými jmény je třeba v plné míře aplikovat jak popsanou obranu proti nekalé soutěži, tak obecná ustanovení obč. zákoníku, která realizují ochranu osobnosti fyzických osob (§ 11 obč. zák.) a právnických osob (§ 19b obč. zák.), u kterých při neoprávněném použití názvu právnické osoby se lze domáhat u soudu, aby se neoprávněný uživatel zdržel jeho užívání a odstranil závadný stav. Je možné se též domáhat přiměřeného zadostiučinění, které může být požadováno i v penězích.
Cybersquatting lze kvalifikovat jako činnost, která překročila rámec hospodářské soutěže, zejména vůči názvům měst, krajů, obcí apod., a stala se činností kriminálního charakteru, a to v podobě skutkové podstaty poškozování cizích práv, které v případě požadování úhrady za přenechání domény může za jistých okolností v takovém případě naplnit i skutkovou podstatu trestného činu vydírání.
K užívání určitého doménového jména dochází již okamžikem jeho registrace, kdy je určitá IP - adresa internetu označena posloupností znaků, jednoznačně tuto IP - adresu identifikující a sloužící k připojování zájemců na server, označený touto posloupností - doménovým jménem.
Užíváním není tedy jen naplnění obsahu serveru nacházejícího se na IP - adrese označené tímto doménovým jménem; již samotná registrace tohoto jména ve prospěch třetí osoby je nepochybně užitím, neboť obsazením tohoto názvu domény dochází k blokování možnosti užít tento název jinou oprávněnou osobou.
V tomto případě nelze tedy dosáhnout nápravy pouhým omezením užívání doménového jména, neboť doménové jméno registrované škůdcem představuje zásah do všeobecných práv zajišťujících ochranu názvu právnické osoby, resp. zabraňujících jednání v hospodářské soutěži.
Lze souhlasit s literaturou, která uvádí, že je-li za protiprávní nutno považovat jakýkoliv způsob užívání doménového jména, je vhodnou formou realizace zdržovacího nároku zrušení jeho registrace. Kromě toho je nepochybné, že ze stejných důvodů (porušení práva hospodářské soutěže a práva právnické osoby k jejímu názvu) vzniká nárok odstraňovací, tj. na odstranění závadného stavu, a to rovněž zrušením registrace, případně převodem oprávněnému uživateli.
Vzhledem k tomu, že oprávněné osobě přísluší taková práva ke kolidujícímu doménovému jménu, která mu umožňují poprávu žádat vlastní registraci tohoto označení coby doménového jména, je požadavek o odstranění závadného stavu (viz věta první § 53 obch. zák.) oprávněný. Odstranění závadného stavu přitom může být provedeno jediným možným způsobem, a to převodem na oprávněného, přičemž žalovaný má maximálně právo na náhradu vynaložených nákladů spojených s registrací.
Je zřejmé, že možnosti nového, globálního, vysoce operativního média, jakým je internet, dávají křídla i novým možnostem ke získávání neoprávněné výhody v hospodářské soutěži - tedy nekalosoutěžnímu jednání. Podle mého názoru ale ani v této oblasti není třeba definovat a zavádět nové skutkové podstaty obchodního či trestního práva. Postačí důsledně a jednotně aplikovat stávající právní úpravu, což přiznávám, nemusí být pro soudy, doposud se pohybující převážně v hmotném světě, jednoduché.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Možností nekalosoutěžního jednání je vyvolání nebezpečí záměny podle § 47 ObchZ, což je:
a) užití firmy nebo názvu osoby nebo zvláštního označení podniku, užívaného již po právu jiným soutěžitelem,
b) užití zvláštních označení podniku nebo zvláštních označení či úpravy výrobků, výkonů nebo obchodních materiálů podniku, které v zákaznických kruzích platí pro určitý podnik nebo závod za příznačné (např. i označení obalů, tiskopisů, katalogů, reklamních prostředků), nebo
c) napodobení cizích výrobků, jejich obalů nebo výkonů, ledaže by šlo o napodobení v prvcích, které jsou již z povahy výrobku funkčně, technicky nebo esteticky předurčeny, a napodobitel učinil veškerá opatření, která od něho lze požadovat, aby nebezpečí záměny vyloučil nebo alespoň podstatně omezil, pokud jsou tato jednání způsobilá vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení s podnikem, firmou, zvláštním označením nebo výrobky anebo výkony jiného soutěžitele.
Toto ustanovení chrání vše, co nějakým způsobem odlišuje podnik, výrobek nebo službu od ostatních subjektů a produktů vyskytujících se v soutěžním prostředí. U některých chráněných označení kráčí toto vyvolání nebezpečí záměny ruku v ruce s porušením práv chráněných jiným způsobem - např. právo k obchodní firmě podle § 8 je chráněno podle § 12 obch. zákoníku, právo k ochranné známce podle zákona 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů, apod. Zde popsané nebezpečí záměny se týká takových případů, kdy může být spotřebitel oklamán označením, obalem nebo napodobeninou výrobku.
Příkladem takového jednání by mohl být podnikatel v oblasti rychlého stravování, který by označil svoji červeně zbarvenou provozovnu typickým žlutým obloukem a místo "McDonald's" by zde použil např. text "McBobal's". (Pokud by někomu tento příklad připadal příliš za vlasy přitažený, jsou známy kauzy, kdy soud uznal za zaměnitelné značky Orion a Orient, Diamant a Diastalt, případně Beteco a Pebeco. Záleží ale vždy na konkrétním posouzení konkrétní situace soudem.)
Nekalosoutěžní jednání se často vyskytuje i v oblasti počítačových programů, např. napodobením designu a chování určitého programu; doslova učebnicovým případem je tzv. Volkov Commander - věrná kopie oficiálního Norton Commanderu. Přitom nemusí vždy dojít k porušení autorského práva podle zákona 121/2000 Sb., neboť vlastní zápis programu nemusí být identický.
S napodobeninami se dle mého názoru setkáváme velmi často v oblasti designu www stránek na internetu, a to nejen u portálů, ale již i u individuálních firemních stránek. Dalším takovým vyvoláním nebezpečí záměny je užívání zaměnitelné adresy (doménového jména) na internetu, a to způsobem zcela jistě klamavým - příkladem skutečným je použití adresy "wwwtelecom.cz" oproti skutečné www.telecom.cz.
Existují i další varianty nekalosoutěžního jednání, a to s využíváním přehozených písmen v důsledku chybného psaní internetových adres (např. "altavista.com" versus "atlavista.com"), vypouštění opakujících se písmen (např. "yahoo.com" a "yaho.com") nebo použitím fonetického zápisu (např. "autoservis.cz" versus "autoservice.cz") - ne všechny příklady jsou podle skutečnosti, ale princip je tento.
Opět zde platí, že jde o zavinění objektivní, tedy není podstatné, zda soutěžitel měl "nekalý" úmysl, zda věděl resp. mohl vědět o tom, že zde nebezpečí záměny přichází v úvahu. Naopak, rozhodující je celkový dojem, jakým použité označení či obal působí na spotřebitele.
DOMÉNOVÁ JMÉNA
U cybersquattingu dochází k velmi rozsáhlému nekalosoutěžnímu jednání. Lze konstatovat, že doménová jména, která jsou shodná či zaměnitelně podobná s obchodním jménem, registrovanou ochrannou známkou či dlouhodobě užívaným nechráněným označením někoho jiného, porušují práva třetích osob a jsou přinejmenším v rozporu s dobrými mravy soutěže, tj. naplňují skutkovou podstatu nekalé soutěže podle § 44 a násl. obch. zákoníku.
Troufnu si dokonce ještě přitvrdit: neoprávněný uživatel by se podle konkrétní situace mohl dopustit i zvláštního jednání popsaného v § 46 - Klamavé označení zboží a služeb, § 47 - Vyvolání nebezpečí záměny, případně § 48 - Parazitování na pověsti, a to samozřejmě v souběhu s porušováním práva k ochranné známce, chráněné podle známkového zákona a případně sankcionované podle § 150 tr. zákona - Porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu. Je na soutěžiteli, jehož právo by mohlo být přidělením jména domény porušeno, aby se domáhal ochrany soudní cestou.
Problém shodnosti a zaměnitelnosti doménového jména s již existující registrovanou ochrannou známkou, obchodním jménem nebo i nechráněným, nicméně dlouhá léta užívaným označením, je celosvětový. Na problematiku případného porušování práv jiných osob v souvislosti s doménovými jmény je třeba v plné míře aplikovat jak popsanou obranu proti nekalé soutěži, tak obecná ustanovení obč. zákoníku, která realizují ochranu osobnosti fyzických osob (§ 11 obč. zák.) a právnických osob (§ 19b obč. zák.), u kterých při neoprávněném použití názvu právnické osoby se lze domáhat u soudu, aby se neoprávněný uživatel zdržel jeho užívání a odstranil závadný stav. Je možné se též domáhat přiměřeného zadostiučinění, které může být požadováno i v penězích.
Cybersquatting lze kvalifikovat jako činnost, která překročila rámec hospodářské soutěže, zejména vůči názvům měst, krajů, obcí apod., a stala se činností kriminálního charakteru, a to v podobě skutkové podstaty poškozování cizích práv, které v případě požadování úhrady za přenechání domény může za jistých okolností v takovém případě naplnit i skutkovou podstatu trestného činu vydírání.
K užívání určitého doménového jména dochází již okamžikem jeho registrace, kdy je určitá IP - adresa internetu označena posloupností znaků, jednoznačně tuto IP - adresu identifikující a sloužící k připojování zájemců na server, označený touto posloupností - doménovým jménem.
Užíváním není tedy jen naplnění obsahu serveru nacházejícího se na IP - adrese označené tímto doménovým jménem; již samotná registrace tohoto jména ve prospěch třetí osoby je nepochybně užitím, neboť obsazením tohoto názvu domény dochází k blokování možnosti užít tento název jinou oprávněnou osobou.
V tomto případě nelze tedy dosáhnout nápravy pouhým omezením užívání doménového jména, neboť doménové jméno registrované škůdcem představuje zásah do všeobecných práv zajišťujících ochranu názvu právnické osoby, resp. zabraňujících jednání v hospodářské soutěži.
Lze souhlasit s literaturou, která uvádí, že je-li za protiprávní nutno považovat jakýkoliv způsob užívání doménového jména, je vhodnou formou realizace zdržovacího nároku zrušení jeho registrace. Kromě toho je nepochybné, že ze stejných důvodů (porušení práva hospodářské soutěže a práva právnické osoby k jejímu názvu) vzniká nárok odstraňovací, tj. na odstranění závadného stavu, a to rovněž zrušením registrace, případně převodem oprávněnému uživateli.
Vzhledem k tomu, že oprávněné osobě přísluší taková práva ke kolidujícímu doménovému jménu, která mu umožňují poprávu žádat vlastní registraci tohoto označení coby doménového jména, je požadavek o odstranění závadného stavu (viz věta první § 53 obch. zák.) oprávněný. Odstranění závadného stavu přitom může být provedeno jediným možným způsobem, a to převodem na oprávněného, přičemž žalovaný má maximálně právo na náhradu vynaložených nákladů spojených s registrací.
Je zřejmé, že možnosti nového, globálního, vysoce operativního média, jakým je internet, dávají křídla i novým možnostem ke získávání neoprávněné výhody v hospodářské soutěži - tedy nekalosoutěžnímu jednání. Podle mého názoru ale ani v této oblasti není třeba definovat a zavádět nové skutkové podstaty obchodního či trestního práva. Postačí důsledně a jednotně aplikovat stávající právní úpravu, což přiznávám, nemusí být pro soudy, doposud se pohybující převážně v hmotném světě, jednoduché.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
