epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    3. 12. 2021
    ID: 113920upozornění pro uživatele

    Bankovní tajemství a GDPR

    Nové stanovisko České národní banky k bankovnímu tajemství

    Institut bankovního tajemství chrání informace o klientech banky, jejich majetku, využívaných produktech a bankovních obchodech. Samotná definice bankovního tajemství a souvisejících povinností banky v § 37-38 a § 38b zákona 21/1992 Sb., o bankách, je poměrně stručná. Uvedený zákon věnuje daleko více prostoru jednotlivým výlukám ze zákazu poskytovat informace chráněné bankovním tajemstvím dalším osobám bez souhlasu klienta.

    Oč jsou daná ustanovení zákona stručnější, o to více praktických otázek nabízejí. Otázek týkajících se jak okruhu chráněných osob, informací, které institutu bankovního tajemství podléhají, a rovněž aplikací jednotlivých výluk.

    Česká národní banka dne 1. listopadu 2021 zveřejnila komplexní stanovisko k některých otázkám týkajícím se praktické aplikace bankovního tajemství. Toto stanovisko na řadu otázek či praktických nejasností odpovídá.[1] V následujícím článku toto stanovisko stručně shrnu a pokusím se odpovědět i některé další otázky či nejasnosti, které jsou pro praxi rovněž důležité.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Osobní údaje vs. bankovní tajemství

    Neméně zajímavý aspektem je vztah úpravy bankovního tajemství a obecné regulace zpracování osobních údajů. Pojem osobní údaj je v čl. 4 bod 1 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR)[2] definován jako jakákoliv informace, která se týká identifikované nebo přímo či nepřímo identifikovatelné fyzické osoby. Informace chráněné bankovním tajemstvím jsou pak v zásadě veškeré údaje týkající se klientů či bývalých klientů využívajících nebo majících zájem využít některou platební službu poskytovanou bankou.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Je zjevné, že v případě klientů, fyzických osob, se tyto dvě množiny informací do velké míry překrývají. Stanovisko ČNB se vztahem příslušné úpravy v zákoně o bankách a v GDPR částečně zabývá, nicméně i zde podle mého názoru stojí několik dalších bodů za vyjasnění. Nebo alespoň za formulování klíčových otázek, které si zaslouží další diskusi.

    Úprava bankovního tajemství v zákoně o bankách

    Rozsah bankovního tajemství je fakticky upraven jedinou větou v § 38 odst. 1 zákona o bankách: „Na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech a depozit, se vztahuje bankovní tajemství.“ Zákon kromě toho v obecném rozsahu zakládá oprávnění bank shromažďovat a dále zpracovávat osobní údaje včetně rodného čísla nezbytné pro poskytování obchodů bez nepřiměřených rizik pro banku (§ 38).

    Zákon o bankách dále obsahuje detailní a uzavřený (taxativní) výčet případů, kdy lze osobní údaje poskytnout další osobám. V principu jde o čtyři kategorie situací:

    • Zpřístupnění nezbytné pro poskytnutí služby klientovi (např. poskytnutí informací bance, která vede účet příjemci platby)
    • zpřístupnění orgánu dohledu (Česká národní banka) nebo některým dalším úřadům při výkonu jejich kompetencí (například Finančnímu analytickému úřadu, Úřadu pro dohled nad politickými stranami, soudnímu exekutorovi atd.)
    • zpřístupnění nebo i zveřejnění nezbytné k ochraně práv banky či dalších subjektů (sdílení dat o bonitě klientů v bankovním registru, podání trestního oznámení nebo občanskoprávní žaloby, možnost, v praxi příliš nevyužívaná, zveřejnit informace o dlužníkovi banky)
    • zpřístupnění těchto informací se souhlasem klienta, tedy osoby, které bankovní tajemství svědčí

    Jaké informace podléhají bankovnímu tajemství?

    První z otázek, kterou se komentované stanovisko České národní banky zabývá, je rozsah informací, které podléhají ochraně dle bankovního tajemství.

    Česká národní banka k tomuto bodu upřesňuje, že bankovnímu tajemství podléhají informace o všech bankovních obchodech a peněžních službách bank. Těmito pojmy je, stručně řečeno, nutno rozumět veškeré informace o obchodních vztazích banky a konkrétní (fyzické či právnické osoby), stejně jako o poskytnutí jednorázové platební služby, např. umožnění vložení peněz na účet či výběru hotovosti z bankomatu. K této otázce ČNB upřesňuje, že i záznam z kamer zachycující identifikovatelnou osobu, jak využívá službu banky, např. vybírá z bankomatu, tudíž nutně obsahuje informace charakteru bankovního tajemství.

    Nabízí se tudíž otázka, zda mohou existovat situace, kdy banka někomu poskytuje službu, ale informace o poskytování této služby a jejím příjemci bankovnímu tajemství nepodléhají. Zákon o bankách vymezuje možný okruh služeb nabízený bankou uzavřeným výčtem. Velkou většinu z možných činností je možné podřadit pod uzavírání bankovních obchodů nebo poskytování peněžních služeb, tedy nejen přijímání vkladů od veřejnosti a poskytování úvěrů, ale i např. vydávání elektronických peněz, poskytování záruk či investičních služeb, poskytování směnárenské činnosti nebo pronájem bezpečnostních schránek.[3]

    Služby, které podle mého názoru naopak do vymezené kategorie nespadají, jsou především služby, řekněme, nefinančního charakteru. Jedná se především o činnost spočívající v poskytování identifikačních služeb, tedy poskytování elektronické identifikace, autentizace a služeb vytvářejících důvěru i poskytování nebo potvrzování osobních identifikačních údajů klienta. Druhou takovou službou pak může být výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy.

    Informace o poskytování služeb uvedených v předchozím odstavci ochraně dle bankovního tajemství nepodléhají. To však neznamená, že s nimi banka může nakládat libovolně, například využívat je k profilování či marketingovému oslovování klienta. Pokud klientem bude fyzická osoba, pak je vždy rovněž nutno aplikovat GDPR, které pro zpracování těchto informací, osobních údajů, stanovuje detailní pravidla.

    Není souhlas jako souhlas

    Stanovisko České národní banky se zabývá i tím, jaké náležitosti musí splňovat souhlas klienta s poskytnutím informací charakteru bankovního tajemství dalšímu subjektu.  V praxi se typicky jedná o souhlas klienta se sdílením informací podléhající bankovnímu tajemství podnikům spřízněným s bankou, resp. tvořící s ní skupinu. K takovému sdílení pro některé účely, např. obsluhu klienta, by obvykle nebyl nutný souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR, protože by toto zpracování bylo možné považovat za jednání v oprávněném zájmu banky či dalšímu člena skupiny podniků. Zákon o bankách však tento důvod ke sdílení informací podléhající bankovnímu tajemství, tedy oprávněný zájem, nezná, proto v těchto případech může banka data předávat jen se souhlasem klienta.

    Česká národní banka k tomu uvádí, že takovýto souhlas musí především splňovat náležitosti pro právní jednání stanovené občanským právem. Musí tedy být projevem svobodné vůle, být učiněn vážně a vyjádřen určitě a srozumitelně. ČNB k tomu dodává, že jako jednostranné právní jednání může být tento souhlas uveden například ve smlouvě nebo obchodních podmínkách.

    V tom je nutno rovněž spatřovat jistý rozdíl oproti souhlasu se zpracováním osobních údajů. U něj GDPR výslovně vyžaduje, aby v případě, kdy je udělován písemným prohlášením, které se týká rovněž dalších skutečností, byl souhlas od těchto jasně odlišen.[4] Na druhé straně, i v případě souhlasu se zpřístupněním informací bankovního tajemství, které je součástí komplexnějšího dokumentu, nesmí být tento souhlas pro klienta překvapivý či nejasný.

    Pokud bychom tuto část měli shrnout, tak byť se v případě souhlasu se zpřístupněním informací podléhajících bankovnímu tajemství a souhlasu se zpracováním osobních údajů jedná o postup podle dvou odlišných právních předpisů, zákona o bankách a GDPR, fakticky si jsou tyto dva úkony velmi blízké. Pokud bude souhlasy udělovat fyzická osoba, pak je jistě možné, aby bylo vyjádřeny jedním jednáním, např. prostřednictvím jednoho formuláře. V takovém případě je důležité, aby toto jednání splňovalo náležitosti vyžadované oběma předpisy a aby bylo transparentní. Jinými slovy, klientovi musí být zřejmé, ke zpřístupnění jakých informací dává souhlas a že se jedná jak o jeho osobní údaj, tak o informace charakteru bankovního tajemství.

    Kdo je vlastně klientem banky?

    Česká národní banka vykládá shora uvedené ustanovení zákona po bankách tak, že za klienta banky je při posuzování institutu bankovního tajemství nutno považovat každého, kdo má nebo v minulosti měl s bankou obchodní vztah, a stejně tak každého, kdo s bankou vedl nebo vede jednání o uzavření bankovního vztahu bez ohledu na to, jak jednání dopadlo. ČNB tedy aplikuje extenzivní výklad, kdy každá osoba, která čerpala nebo čerpá některou výše vymezenou bankovní službu, ať už na základě písemné smlouvy či jednorázově, nebo která banku o poskytnutí některé produktu, typicky úvěru, požádala, je osobou, jíž svědčí bankovní tajemství.

    I tato část komentovaného stanoviska může přinést dílčí výkladové problémy. Zejména u osob, které jednorázově využijí platební službu, u které se nemusí identifikovat, může být komplikované získat jejich souhlas s využitím informací podléhající bankovnímu tajemství. Pokud by banka hodlala tyto informace využít, aniž by jí k tomu svědčil některý z právních titulů uvedených v zákoně o bankách, bylo by prakticky velmi obtížné získávat prokazatelný souhlas takovýchto klientů.

    Outsourcing a postoupení pohledávky není porušením bankovního tajemství

    Komentované stanovisko se vyjadřuje i ke dvěma velmi častým situacím, kdy v praxi dochází nebo může docházet ke zpřístupnění informací o konkrétních klientech banky další osobě.

    Prvním z nich je outsourcing čili zajištění určité činnosti, kterou by jinak dělala banka, prostřednictvím další osoby.[5] Česká národní banka k tomu uvádí, že v takovém případě dodavatel, poskytovatel outsourcingu, pro banku vykonává činnosti, které by jinak banka vykonávala sama. Informace mu tedy nejsou předány pro využití za jeho vlastním cílem, ale pouze pro zajištění outsourcované služby. Z toho důvodu se nejedná o průlom do bankovního tajemství a k využití poskytovatele outsourcingu není nutné hledat některý z právních titulů pro zpřístupnění těchto informací, tím méně souhlas klienta.

    Podle mého názoru je nutné tento výklad vztáhnout i na další situace, kdy banka určitou činnost řeší dodavatelsky, nicméně se nejedná o outsourcing ve smyslu příslušné regulace. Takovým případem může být např. využití služeb advokátní kanceláře pro zastupování banky ve sporu s klienty.[6] Ač se rovněž jedná o zpřístupnění osobních údajů další osobě odlišné od banky, opět půjde o situaci, kdy tato třetí osoba informace zpracovává pro banku a v jejím zájmu. Navíc, pokud podle ČNB není důvodné považovat za prolomení bankovního tajemství zpřístupnění informací o klientovi poskytovateli outsourcingu, tím méně důvodné by to bylo u poskytovatele méně rizikové a méně regulované služby.

    Česká národní banka rovněž dovozuje, že bez souhlasu klienta lze sdělit informace podléhající bankovnímu tajemství v situaci, kdy banka postupuje pohledávky za svými klienty dalším osobám. V této části však nejsou možnosti banky neomezené. S ohledem na uzavřený výčet právních titulů ke zpřístupnění těchto informací lze aplikovat jen důvod uvedený v § 38b zákona o bankách, podle kterého lze tyto informace další osobě předat jen tehdy, je-li to potřebné pro účely plnění pravidel obezřetného podnikání. Tento právní důvod v sám sobě obsahuje jisté omezení: Aby postoupení pohledávek, resp. související zpřístupnění informací podléhajících bankovnímu tajemství, mohlo proběhnout bez souhlasu klienta, je nutné, aby banka byla schopna doložit, že postoupení pohledávky bylo součástí jejího obezřetného podnikání. Typicky se jedná o případy, kdy je z pohledu banky efektivnější problematickou pohledávku postoupit (prodat) nebo je hospodárnější zvýšit si likviditu prodejem určitého portfolia než například úvěrem od jiné instituce.

    Poskytování informací úřadům

    Stanovisko upřesňuje některé spíše formální nebo procesní aspekty poskytování informací oprávněným úřadům, např. rozsah či lhůtu pro zpřístupnění požadovaných dat. Tato část komentovaného stanoviska podle mého názoru žádné další otázky nepřináší, proto si zájemce dovolím odkázat na stanovisko samotné.

    Shrnutí vztahu bankovního tajemství a GDPR

    Pokud je klientem banky nebo zájemcem o produkt banky fyzická osoba, pak informace o jeho využívání bankovních produktů a související skutečnosti můžeme ve velké většině podřadit jak pod pojem osobní údaje, tak informace chráněné bankovním tajemstvím.

    Na druhou stranu, osobními údaji jsou i data o neklientech banky, které má banka k dispozici, nebo data klientech, kteří využívají některé specifické služby, zejména identifikaci či služby kontaktního místa veřejné správy. Z opačného úhlu pohledu pak můžeme konstatovat, že informace o právnických osobách jako o (současných či bývalých) klientech banky nebo zájemcích o bankovní produkty jsou informacemi charakteru bankovního tajemství, nikoliv však osobními údaji v režimu GDPR. GDPR totiž dopadá pouze na informace týkající se fyzických osob.

    V praxi je proto nutné při každém procesu, který zahrnuje zpřístupnění informací o klientech banky dalším subjektům, na prvém místě posoudit, zda se jedná o informace podléhající bankovnímu tajemství nebo o osobní údaje. Následně je nutné uplatnit některý, či případně oba, z dotčených předpisů. Zákon o bankách, který obsahuje především výčet právních titulů pro zpřístupnění chráněných informací, pro bankovní tajemství a GDPR s jeho detailními pravidly pro zpracování osobních údajů.


    Mgr. František Nonnemann

    Autor je členem Výboru Spolku pro ochranu osobních údajů.

    Článek vyjadřuje osobní názor autora.

    e-mail: nonnemann@volny.cz

     

    [1] K dispozici >>> zde.

    [2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

    [3] Srov. § 1 zákona o bankách.

    [4] Srov. rovněž pokyny Evropského sboru pro ochranu osobních údajů č. 5/2020 k souhlasu se zpracováním osobních údajů, konkrétně bod 71 těchto pokynů. K dispozici >>> zde.

    [5] Outsourcing v bankovnictví, resp. při poskytování platebních služeb, je velmi detailně upraven především v obecných pokynech EBA k outsourcingu, k dispozici >>> zde.

    [6] To, že takováto činnost není outsourcingem, je výslovně uvedeno v bodu 28 písm. g) obecných pokynů EBA k outsourcingu.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. František Nonnemann
    3. 12. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Neoprávněné přijímání vkladů – II. část
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Evropské zelené dluhopisy: Budoucnost evropských dluhopisů nebo řadí EU zpátečku?
    • Ohrožení pobídek v modelu bez investičního poradenství?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc duben 2025
    • Neoprávněné přijímání vkladů – I. část
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.