epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    16. 3. 2012
    ID: 81477upozornění pro uživatele

    Bezdůvodné obohacení na straně nájemce jako objednatele díla prováděného na pronajaté věci

    V běžném životě se nezřídka stává, že nájemce objektu, ať už jde o podnikatele či nepodnikající fyzickou osobu, chce pronajatý objekt upravit tak, aby odpovídal co nejvíce jeho představám či potřebám. Za tímto účelem si nájemce objedná u stavební společnosti (zhotovitele) patřičné stavební úpravy, které zhotovitel též řádně provede a nájemce přijme. Smluvní strany však poté zjistí, že mezi nimi uzavřená smlouva o dílo je od počátku neplatná a nájemce odmítne cenu za zhotovení díla uhradit. V tuto chvíli je pro účely vyrovnání závazků potřeba zodpovědět dvě základní otázky:

     

    Fiala, Tejkal a partneři

    1) Vzniklo bezdůvodné obohacení na straně nájemce, nebo se bezdůvodně obohatil pronajímatel, jako vlastník objektu, na němž zhotovitel provedl stavební úpravy?

    2) Jaká je výše bezdůvodného obohacení?

    Východiska variant bezdůvodného obohacení

    Znění první otázky vychází z ustanovení §451 odst. 1 občanského zákoníku, dle kterého je možné shora vzniklý stav popsat

    A) jako bezdůvodné obohacení ve formě majetkového prospěchu získaného plněním z neplatného právního úkonu (tedy bezdůvodné obohacení na straně nájemce vzniklé plněním zhotovitele z neplatné smlouvy o dílo),

    B) nebo jako bezdůvodné obohacení ve formě majetkového prospěchu získaného plněním bez právního důvodu (tedy bezdůvodné obohacení na straně pronajímatele vzniklé faktickým provedením úprav věci pronajímatele zhotovitelem bez jakékoliv jejich předchozí dohody).

    První z možností pojímání vzniku bezdůvodného obohacení se zakládá na úvaze, že ve vztahu nájemce - zhotovitel došlo reálně k plnění zhotovitele ve prospěch nájemce, byť na základě neplatné smlouvy o dílo, a nájemce se tak bezdůvodně obohatil tím, že zhotoviteli neuhradil sjednanou cenu, tedy majetkový stav nájemce se nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo[1]. Druhá možnost vychází z úvahy, že výsledek činnosti zhotovitele se fakticky projevil ve sféře pronajímatele, neboť došlo ke stavebním úpravám věci, jejímž vlastníkem je pronajímatel, a to za situace, kdy mezi pronajímatelem a zhotovitelem neexistovala žádná dohoda. 

    Obohacení nájemce

    Problematika určení osoby bezdůvodně obohacené již byla v rozhodovací praxi soudů řešena v rozhodnutí Nejvyššího soudu tak, že „Podmínkou získání bezdůvodného obohacení nemusí být skutečnost, že věc, na které byly provedeny určité úpravy tvořící základ majetkového prospěchu, patří tomu, kdo se obohatil.“ Nejvyšší soud se ztotožnil mimo jiné i se závěrem odvolacího soudu, že ke vzniku bezdůvodného obohacení na straně nájemce došlo přijetím plnění poskytnutého zhotovitelem[2].

    S uvedenými závěry obou soudů nelze než souhlasit, neboť odpovídají rozumnému uspořádání vztahů vycházejícího ze skutečnosti, že vztah mezi nájemcem a zhotovitelem, kteří projevili souhlasnou vůli směřující ke vzniku synallagmatického závazku, je nesporně bližší, než případný vztah mezi zhotovitelem a pronajímatelem založený na bezdůvodném obohacení. Přijetím opačného závěru by se naproti tomu otevřel prostor pro zneužití institutu bezdůvodného obohacení prostřednictvím uzavírání neplatných smluv osobami, které jsou oprávněny disponovat cizí věcí (např. podnikatel by jako nájemce budovy prostřednictvím neplatné smlouvy o dílo objednal (třeba i bez souhlasu pronajímatele) za účelem zvýšení prestiže svého podnikání rozsáhlou úpravu pronajaté budovy tak, aby z běžných kancelářských prostor udělal reprezentativní sídlo společnosti. Po zhotovení díla by poukázal na neplatnost smlouvy o dílo s tím, že případné bezdůvodné obohacení nechť zhotovitel řeší s bezdůvodně obohaceným majitelem budovy. Nájemce by tedy bez jakéhokoliv vlastního nákladu dosáhnul zamýšlených úprav nemovitosti, přičemž náklady na provedení úpravy by zůstaly na bedrech zhotovitele, resp. pronajímatele[3].)

    Výše bezdůvodného obohacení

    Dle ustanovení §458 odst. 1 občanského zákoníku musí být poskytnuta peněžitá náhrada, není-li možné vydat to, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Vzhledem ke skutečnosti, že ve shora uvažovaném případě jde o výkony zhotovitele, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

    V případě, že by šlo o bezdůvodné obohacení na straně pronajímatele (vlastníka objektu) vzniklé z plnění bez právního důvodu, vyplývá z rozhodovací praxe soudů, že při vypořádání bezdůvodného obohacení je při stanovení výše bezdůvodného obohacení třeba vycházet z toho, o co se obohacená osoba obohatila a nikoliv z toho, co na zhodnocení věci vynaložil zhotovitel. Rozhodující je tak rozdíl mezi tržní hodnotou věci před investicemi a poté[4].

    V případě bezdůvodného obohacení na straně nájemce vzniklého z neplatného právního úkonu je situace poněkud odlišná. Obohacení nájemce nespočívá ve zhodnocení věci, neboť nájemce není vlastníkem věci, nýbrž v hodnotě, o kterou se majetkový stav nájemce nezmenšil, ačkoliv by se tak za běžných okolností (v případě platné smlouvy o dílo) stalo[1]. Při stanovení výše této hodnoty je dle staršího rozhodnutí Nejvyššího soudu třeba vycházet z nejnižších nákladů, které by nájemce v daném místě a čase musel vynaložit na dosažení stejného plnění[5]. Nejvyšší soud zde sice hovoří o „nejnižších nákladech“, nicméně z odůvodnění rozhodnutí nevyplývá, na základě čeho soud dospěl k úvaze, že bezdůvodné obohacení má být vyčísleno právě dle tohoto pravidla. Další rozhodnutí Nejvyššího soudu potvrzuje, že při stanovení výše bezdůvodného obohacení je třeba vzít v úvahu náklady, které by nájemce v daném místě a čase musel vynaložit na dosažení stejného plnění[2], nicméně pravidlo „nejnižších nákladů“ ani pravidlo jiné již neobsahuje. V této souvislosti máme za to, že při vyčíslení nákladů, které by nájemce v daném místě a čase musel vynaložit na dosažení stejného plnění, tedy při stanovení výše bezdůvodného obohacení, je třeba vyjít ze zásady obvyklosti výše hodnoty plnění, která se jako obecná zásada promítá jak v základních právních předpisech (např. v občanském i obchodním zákoníku), tak v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu[6].

    Závěr

    Ze shora uvedeného výkladu vyplývá, že v případě plnění zhotovitele poskytnutého nájemci na základě neplatné smlouvy o dílo, jehož obsahem byly stavební úpravy stavby pronajímatele, došlo k bezdůvodnému obohacení na straně nájemce, nikoliv pronajímatele, a že výše bezdůvodného obohacení odpovídá obvyklým nákladům, které by musel nájemce v daném místě a čase na dosažení stejného plnění vynaložit[7].


    Mgr. Jan Tejkal

    Mgr. Jan Tejkal

    Mgr. Jiří Dostál

    Mgr. Jiří Dostál


    Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o.

    Mezníkova 273/13
    616 00  Brno – Žabovřesky

    Tel.:    +420 541 211 528
    Fax:    +420 541 210 951
    e-mail:  recepce@akfiala.cz

    -----------------------
    [1] Srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2008, sp. zn. 30 Cdo 199/2007.
    [2] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 9. 2000, sp. zn. 29 Cdo 200/2000.
    [3] Otázka případného regresu pronajímatele vůči nájemci z důvodu způsobení škody by mohla být předmětem dalšího samostatného článku, neboť by bylo možno diskutovat přinejmenším o tom, zda pronajímateli nějaká škoda vznikla, došlo-li objektivně ke zhodnocení jeho nemovitosti apod.
    [4] Srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. 32 Odo 871/2004, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2008, sp. zn. 32 Odo 1754/2006.
    [5] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2000, sp. zn. 29 Cdo 697/99.
    [6] Srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. 29 Odo 805/2001,rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. 32 Odo 574/2003, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2008, sp. zn. 30 Cdo 199/2007.
    [7] Rozbor vztahů mezi nájemcem a pronajímatelem v souvislosti s případným souhlasem či nesouhlasem pronajímatele s provedením úprav nemovitosti nebyl zamýšleným předmětem článku, proto byl ponechán stranou.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jan Tejkal, Mgr. Jiří Dostál ( Fiala, Tejkal a partneři )
    16. 3. 2012
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Trestněprávní důsledky nerespektování věcného břemene
    • Nové pojetí moderace smluvní pokuty podle Nejvyššího soudu
    • Nepředvídatelné fyzické podmínky dle smluvních podmínek FIDIC
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Změny v právní úpravě způsobilosti členů volených orgánů obchodních korporací k výkonu funkce a jejím dokládání v rámci rejstříkového řízení
    • Rok a půl lze stavět obnovitelné zdroje rychleji. Fotovoltaické elektrárny do tří a tepelná čerpadla do jednoho měsíce
    • Nejvyšší soud k otázce nepřímé diskriminace zaměstnance týkající se jeho zdravotního stavu
    • Svěřenský fond a smrt zakladatele, aneb převod vlastnického práva k majetku vkládanému do svěřenského fondu v případě smrti jeho zakladatele
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Výhody a nevýhody řešení sporu metodou Med-Arb
    • Zásadní změna rozhodovací praxe v oblasti modernizace smluvní pokuty

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuální judikatura vysokých soudů
    • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Trestněprávní důsledky nerespektování věcného břemene
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Dlužník, oddlužení, IČO a datová schránka?
    • Nové pojetí moderace smluvní pokuty podle Nejvyššího soudu
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Jednání právnických osob
    • Dokazování a poučovací povinnost
    • 10 otázek pro ... Lumíra Schejbala
    • Změny v právní úpravě způsobilosti členů volených orgánů obchodních korporací k výkonu funkce a jejím dokládání v rámci rejstříkového řízení
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Nejvyšší soud k otázce nepřímé diskriminace zaměstnance týkající se jeho zdravotního stavu
    • Má dodavatel nárok na náhradu škody při neoprávněném vyloučení ze zadávacího řízení?
    • Svěřenský fond a smrt zakladatele, aneb převod vlastnického práva k majetku vkládanému do svěřenského fondu v případě smrti jeho zakladatele
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Trestněprávní důsledky nerespektování věcného břemene
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance z pohledu zaměstnavatele
    • Obvyklé vybavení rodinné domácnosti
    • Změna moderace smluvní pokuty jako další rána pro věřitele
    • Novela zákoníku práce a (zdánlivá) předvídatelnost vztahů z dohod (DPP a DPČ)
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Nesprávné právní posouzení věci důvodem pro obnovu řízení
    • Péče, styk a přání dítěte

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Jednání právnických osob

    Podle § 30 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém právní osobnost právnické osoby a způsobilost jiné než fyzické osoby se řídí právním řádem státu, podle něhož vznikla....

    Dokazování a poučovací povinnost

    Poučovací povinnost ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. se uplatňuje tam, kde je namístě učinit závěr, že účastník, jemuž je ku prospěchu prokázání určité (pro věc rozhodné)...

    Mimořádné snížení trestu odnětí svobody

    U kritéria možnosti dosažení nápravy i mírnějším trestem, než stanoví základní trestní sazba, významného pro aplikaci § 58 odst. 6 tr. zákoníku, je nezbytné hodnotit osobní...

    Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)

    Na stát jako na účastníka soudního řízení, zvláště jde-li o řízení o náhradu škody, jež měl svou činností způsobit, jsou kladeny vyšší nároky než na jiný subjekt. Stát...

    Odpovědnost státu za újmu, dědění (exkluzivně pro předplatitele)

    Uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb. poškozeným u úřadu specifikovaném v § 14 zákona č. 358/1992 Sb. je (až na výjimky) podmínkou, bez které...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.