Burčák a paragrafy

Burčák je částečně zkvašený mošt z hroznů révy vinné, který obsahuje vyvážený a chuťově harmonický poměr alkoholu, cukru a kyselin. Je to de facto meziprodukt při výrobě vína. Vinaři též burčák definují jako kvasící vinný mošt v fázi tzv. bouřlivého kvašení. Mošt je odborný termín pro tekutinu, která se řine z lisu při lisování hroznů.[1] Burčák bývá romanticky nazýván též jako mléko starců.

Burčák má díky přítomnosti kvasinek vysoký obsah vitamínu B. Říká se, že má pozitivní vliv na vlasy a nehty. Prospívá také naší nervové soustavě a díky slabému obsahu alkoholu má kladný efekt i pro naše srdce a cévy. Zejména řidiči a řidičky ví, že obsah alkoholu je zpravidla mezi 1 – 7 %.[2]

Jak nejen u nás na Jižní Moravě víme, burčák je zdravý, pouze pokud se popíjí v rozumné míře!

Položme si několik otázek : Co je to z právního hlediska burčák? A kdy jej lze legálně prodávat? Jak má být burčák správně označen?

Kterak čtenáři tuší, dnes české právo reguluje ledacos, nechybí tedy ani právní úprava prodeje burčáku. Jejím smyslem je především ochrana spotřebitele.

Co české právo vlastně rozumí pod pojmem burčák?

Ex lege je to částečně zkvašený hroznový mošt, který smí být nabízen ke spotřebě pod označením "burčák", jestliže pochází výlučně z vinných hroznů, které byly sklizeny a zpracovány na území České republiky. Takže pozor, v ČR musí být nejen sklizeny, ale i 100 procentně zpracovány.

Pokud nápoj vznikl i z hroznů dovezených odjinud (ze zahraničí) , pak může být nabízen k prodeji pod názvem „částečně zkvašený hroznový mošt“.[3]

Počátkem srpna jsem se setkal s dotazem - doktore ty jsi z Moravy , u nás už prodávají burčák je to vůbec právně možné?

Kdy lze tedy burčák prodávat? Dle zákon o vinohradnictví a vinařství lze zmíněný částečně zkvašený hroznový mošt nabízet k přímé lidské spotřebě mezi 1. srpnem a 30. listopadem kalendářního roku, v němž byly vinné hrozny sklizeny, pokud je částečně zkvašený hroznový mošt ve stavu kvašení.

Od roku 2004 došlo k prodloužení období, za které je možné burčák uvádět na trh - dříve to bylo, jak si možná někteří pamětníci vzpomínají od 15. 8., nyní tedy již od 1. 8. kalendářního roku . Tím neříkám, zda je to dobře, ale je tomu zkrátka tak.

Zákon o vinohradnictví a vinařství pro zajištění lepší ochrany spotřebitele dále autoritativně nařizuje, že při nabízení částečně zkvašeného hroznového moštu nebo částečně zkvašeného hroznového moštu nabízeného spotřebiteli pod označením "burčák" k přímé lidské spotřebě musí být viditelně umístěny údaje, že se jedná o částečně zkvašený hroznový mošt nebo "burčák" a kdo je jeho výrobcem.

Od 1.srpna 2009 začaly pro víno a vinařské produkty platit nové právní předpisy, které se dotýkají mimo jiné i označování burčáku.

Podle článků 118x a 118y nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 v platném znění a podle §15 odst. 3 zákona č. 321/2004 Sb. (zákon o vinohradnictví a vinařství) musí být částečně zkvašené hroznové mošty označeny těmito povinnými údaji:

a.     Druh výrobku - částečně zkvašený hroznový mošt
b.     Skutečný nebo celkový obsah alkoholu v % objemových
c.     Uvedení provenience
d.     Název stáčírny nebo výrobce
e.     Číslo šarže
f.     Údaj o alergenu - výraz „obsahuje siřičitany“ nebo „obsahuje oxid siřičitý“, je-li obsah SO2 vyšší než 10mg/litr

Tyto skutečnosti má ze zákona kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce ( dále jen SZPI).

SZPI některé z povinných údajů, dle mého názoru rozumně, pokládá v rámci svého správního uvážení za obtížně označitelné - jako např. údaj o skutečném nebo celkovém obsahu alkoholu - anebo pro spotřebitele a spotřebitelky nepříliš zásadní, jako kupř. údaj o číslu šarže či údaj o provenienci u burčáku, u nějž je jasné, že musí být vyroben z českých či moravských hroznů a je tedy z České republiky, SZPI se , dle mého názoru správně rozhodla považovat za prioritu kontroly v označení u burčáku pouze

uvedení doplňkového tradičního výrazu „burčák“ (místo druhu výrobku, může však být označen i jen jako částečně zkvašený hroznový mošt, čili druhem výrobku),
uvedení provenience, pokud není výrobek označen doplňkovým tradičním výrazem burčák, tedy „mošt z České republiky“, nebo „částečně zkvašený hroznový mošt z České republiky“ (v tomto případě je v údaji o provenienci zahrnut i druh výrobku),
uvedení výrobce nebo stáčírny,
a uvedení údaje o alergenu (oxid siřičitý/siřičitany).

Ostatní povinné údaje (tedy druh výrobku částečně zkvašený hroznový mošt u výrobku označeného jako burčák, skutečný nebo celkový obsah alkoholu, provenience u výrobku označeného jako burčák a číslo šarže) nyní nejsou , dle veřejně přístupných informací prioritou kontroly SZPI .[4]

Výše popsanou „kontrolní redukci“ ze strany SZPI pokládám za rozumnou, vítám, že i v čase, kdy mnohé orgány naší státní správy (a někdy i samosprávy) jsou v nadsázce řečeno papežtější než sám papež, (resp. bruselštější než Brusel) SZPI zvolila tento racionální přístup.

kolman mala

JUDr. Petr Kolman, Ph.D.,
odborný asistent na PF MU v Brně

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Srov. např. - http://www.burcakodpramene.cz/o-burcaku nebo http://www.wineofczechrepublic.cz/ nebo http://www.szpi.gov.cz/ .
[2] Odbourání alkoholu z krve je velice individuální, nicméně pro ilustraci si uveďme, že u průměrného člověka je to přibližně rychlostí 0,1 promile za hodinu. Nejlepší na rychlejší spalování alkoholu je pohyb.
[3] Pokud Vám např. kamarádka říkala. : „Pila jsem o víkendu vynikající maďarský burčák“ , tak pokud tak činila v ČR, potom jde z právního hlediska o nonsens.
[4] Viz. : http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1024142&nid=11428&hl=Bur%C4%8D%C3%A1k .