Dle zveřejněného předpokládaného harmonogramu Českého telekomunikačního úřadu (dále jen „ČTÚ“)[1] by mělo dojít k vyhlášení výběrového řízení, tedy aukce (dražby) frekvencí v pásmech 700 a 3500 MHz již v průběhu ledna 2020. Na konci roku 2019 však Ministerstvo průmyslu a obchodu vyzvalo ČTÚ, aby podmínky chystané aukce upravil tak, aby byly zajímavější pro případné zahraniční zájemce[2]. Vypsání aukce by mohlo být dle sdělení Ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka odloženo až na polovinu letošního roku. ČTÚ však tuto informaci ke dni redakčního termínu tohoto článku nepotvrdil. K termínu aukce se nevyjádřil ani Předseda Rady ČTÚ Jaromír Novák v posledním sloupku ve své pravidelné rubrice „Kmitočty Jaromíra Nováka“ na webu Lupa.cz[3], ačkoli byla aukce kmitočtů pro 5G sítě jedním z hlavních témat tohoto článku. Zveřejněný harmonogram počítá s tím, že přihlášky bude možné podat do poloviny února 2020, zahájení elektronické dražby by mělo proběhnout v dubnu 2020. Následně v červenci 2020 by měli být známi vybraní uchazeči – tedy vydražitelé, když v tomto termínu má být vydáno rozhodnutí o udělení přídělů rádiových kmitočtů. S udělením přídělů kmitočtů se počítá k 1. červenci 2020, jak předpokládá rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 899 ze dne 17. května 2017, podle kterého budou rádiové kmitočty pásma 700 MHz v České republice uvolněny právě k datu 30. června 2020. Jaký bude skutečný časový průběh výběrového řízení na poskytovatele telekomunikačních služeb v síti 5G se ale budeme muset nechat překvapit.
 

Dražba je jedním ze zvláštních způsobů uzavření smlouvy, kdy je smlouva uzavřena příklepem. O příklepu rozhoduje učinění nejvyšší nabídky, přičemž dle ustanovení § 1771 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, vyšší nabídka ruší dříve učiněnou nižší nabídku. Dražba frekvencí by mohla být přínosem pro státní rozpočet, když souhrnná vyvolávací cena je stanovena v částce 6,3 miliard korun. V sousedním Německu byly frekvence pro provozování 5G sítě vydraženy za částku téměř 6,6 miliardy eur[4], tedy téměř 168 miliard korun.

Do výběrového řízení se mohou přihlásit pouze subjekty, které splní předepsané podmínky. Ty stanovil a zveřejnil ČTÚ[5], jakožto příslušný orgán státní správy podle ustanovení § 108 písm. o) a p) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“). Vítěz výběrového řízení by měl disponovat nejvýkonnějšími technologiemi v daném segmentu.

Jedním z cílů vyhlášeného výběrového řízení je podpora hospodářské soutěže na telekomunikačním trhu, která by měla umožnit vstup čtvrtého operátora na český trh. Zvýšení konkurence na trhu elektronických komunikací by pak mohlo vést ke snížení cen produktů pro koncové uživatele, které jsou v České republice ve srovnání s jinými státy stále poměrně vysoké, zejména pokud jde o cenu tzv. mobilního internetu. Podporu hospodářské soutěže na mobilním telekomunikačním trhu deklarovala i Vláda České republiky ve svém Programovém prohlášení[6], a to jako jeden z prostředků k uskutečnění projektu „Digitální Česko“, který souvisí mimo jiné s digitalizací veřejné správy (eGovernment), kterou by zkvalitnilo dostatečné vysokorychlostní mobilní pokrytí. O vstupu na český trh uvažuje kupříkladu Nordic Telecom[7].

Zveřejněné podmínky účasti na dražbě příslušných frekvencí byly v souladu se zákonem
o elektronických komunikacích přístupné k veřejné diskuzi. Připomínky podalo celkem 16 subjektů, mimo jiné stávající držitelé přídělů rádiových kmitočtů pro provozování sítí a služeb elektronických komunikací, tedy společnosti O2 Czech Republic a.s., T-Mobile Czech Republic a.s. a Vodafone Czech Republic a.s. Jedním z kritizovaných bodů je právě vytyčený cíl podpory hospodářské soutěže na telekomunikačním trhu.  ČTÚ se však se všemi připomínkami vypořádal, přičemž většinu z nich neakceptoval, spolu se zdůvodněním svého zamítavého stanoviska[8]. ČTÚ akceptoval například připomínku Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky, které mimo jiné navrhovalo stanovení rozvojových kritérií pro vstup nového operátora na trh tak, aby tento nebyl závislý výhradně na využití národního roamingu, čili aby potenciální nový operátor nebyl vyloučen v situaci, kdy by neměl k dispozici nebo se rozhodl nevyužít národní roaming (tj. v situaci, kdy se stávající operátoři aukce nezúčastní nebo nedojde k dohodě na podmínkách národního roamingu[9]).

V současné době je rovněž znám teritoriální okruh první vlny testovacích subjektů, tj. tzv. chytrá města, která budou testovat 5G technologie. Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo na podzim loňského roku a dne 12. 12. 2019 následně zveřejnilo na svých webových stránkách výsledky soutěže o chytrá města[10]. Do soutěže se přihlásilo celkem 60 měst, z nichž bylo vybráno 5 vítězů, kterými jsou Bílina, Jeseník, Karlovy Vary, Ústí nad Labem a Plzeň. Města představovala v rámci soutěže své projekty, které by za pomocí 5G technologií chtěla realizovat. Bílina má za cíl zprovoznit městský kamerový systém, Karlovy Vary plánují vytvořit speciálního digitálního průvodce. Zajímavý projekt představilo také město Jeseník, kde plánují mimo jiné holografické ztvárnění Vincenze Priessnitze[11], se kterým by si hosté mohli díky umělé inteligenci popovídat včetně toho, že by jim případně určil lékařskou diagnózu. Jak uvedl Jan Klouda ze společnosti Vodafone Czech Republic a. s.[12] na konferenci o zavádění 5G sítě[13], byli již vybráni také operátoři, kteří se budou spolu s vítěznými „chytrými městy“ na zkušebním provozu 5G sítě podílet. S Karlovými Vary a dalšími dvěma městy (z celkových 5 vybraných) bude spolupracovat právě Vodafone Czech Republic a.s.

Příchod 5G sítě jistě bude přínosem pro každého z nás. Vzhledem k objemu a důležitosti informací přenášených vzduchem je ovšem nutné klást značný důraz na bezpečnost a odolnost před útoky zvenčí. Vítězný dodavatel musí vedle špičkových technologií nabídnout i zajištění mimořádné bezpečnosti.

JUDr. Pavlína Zíková,
advokátka

Mgr. Sabina Čamdžićová,
advokátní koncipientka