epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop1
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    12. 1. 2012
    ID: 79923upozornění pro uživatele

    Činnost profesionálního sportovce – výkon nezávislého povolání, nebo pracovněprávní vztah?

    Nejvyšší správní soud vydal dne 29. listopadu 2011 rozsudek sp. zn. 2 Afs 16/2011,v němž říká, že činnost profesionálního sportovce není jednoduše podřaditelná pod pojem „závislá práce“ ve smyslu zákoníku práce. Nelze proto považovat za protiprávní uzavírání i jiných smluv mezi sportovci a jejich kluby.

     

    RANDL PARTNERS

    Skutkový popis případu

    Stěžovatel, profesionální hokejista, uplatnil ve zdaňovacím období roku 2007 cestovní náhrady v celkové výši 301.326 Kč, a to na cesty z místa výkonu nezávislého povolání v Milevsku na zimní stadion HC Sparta Praha. Finanční úřad v Milevsku dne 23. března 2010 neuznal tyto cestovní náhrady a vyměřil stěžovateli dodatečnou daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2007 a současně stanovil povinnost zaplatit penále. Stěžovatel se proti tomuto rozhodnutí odvolal k Finančnímu ředitelství v Českých Budějovicích (dále též „žalovaný“). Finanční ředitelství v Českých Budějovicích dne 18. srpna 2010 vydalo rozhodnutí o zamítnutí odvolání. Stěžovatel poté podal v zákonné lhůtě žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, která byla dne 17. prosince 2010 rozsudkem zamítnuta. Stěžovatel proto podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

    Vyjádření žalovaného - Finančního ředitelství v Českých Budějovicích

    Jelikož stěžovatel vykonával jinou samostatně výdělečnou činnost a nebyl držitelem živnostenského oprávnění, kde by bylo uvedeno místo podnikání, dovodily finanční orgány, že pravidelným pracovištěm stěžovatele byl zimní stadion HC Sparta Praha. Z toho důvodu nemohl být stěžovatel na pracovní cestě, na základě níž by mohl uplatňovat výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Dle finančních orgánů se tak jednalo o výdaje na osobní potřebu daňového subjektu, ne o uplatnitelné daňové výdaje. Žalovaný dále zpochybnil věrohodnost evidence pracovních cest stěžovatele, protože považoval za nepravděpodobné, že by po období téměř jednoho roku byl při každodenních jízdách ujet stejný počet kilometrů, jak stěžovatel vykázal. Navíc, jak je uvedeno v hráčské smlouvě, se klub stěžovatele zavazuje nést náklady spojené s přípravou hráče a s jeho účastí na utkáních a ostatních činnostech, taktéž tedy náklady na dopravu a ubytování. Z toho žalovaný dovozuje, že klub hradí stěžovateli i náklady na dopravu na zápasy, tréninky a jiné aktivity.

    Posouzení krajského soudu

    Krajský soud, na rozdíl od Finančního ředitelství v Českých Budějovicích, posoudil obsah hráčské smlouvy jako obdobný smlouvě pracovní. Dle soudu se jednalo o zastřený právní úkon, jelikož je třeba posuzovat skutečný obsah právního úkonu, ne pouze jeho formu. Na základě tohoto zjištění soud shledal, že Finanční ředitelství v Českých Budějovicích rozhodlo správně, když stěžovateli neuznalo jízdné z místa bydliště do sídla HC Sparta Praha.

    Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu

    Vzhledem k významné odlišnosti právního názoru krajského soudu a žalovaného dovodil Nejvyšší správní soud překvapivost rozsudku. Stěžovatel tak neměl možnost zareagovat na odchylný právní názor. Nejvyšší správní soud proto musel přistoupit k hmotněprávnímu posouzení relevantní právní otázky.

    Při posouzení závislé činnosti soud vyšel ze svých předchozích rozhodnutí, dle kterých k uzavření pracovněprávního vztahu má dojít především v zájmu osoby tuto činnost vykonávající, jelikož neuzavření tohoto vztahu v konečném důsledku její právní sféru poškozuje[1], a dále že pokud se smluvní strany rozhodnou v souladu s obecnými principy smluvního práva (smluvní svoboda, dobrá víra, nezneužití ekonomicky silnějšího postavení apod.) do smluvního vztahu vstoupit a dojde k jeho skutečné realizaci, nejedná se o právní úkon zastřený[2].

    V projednávaném případě soud neshledal sebemenší důvod, proč by mělo být v zájmu stěžovatele (koneckonců i hokejového klubu) uzavírat pracovní smlouvu, resp. smlouvu obdobnou. Ani samotný zákoník práce na status profesionálního sportovce nepamatuje. V rovině soukromého práva je tak možné volit mezi více alternativami smluvních úprav. Tato volba je ponechána pouze a právě na smluvních stranách, aby samy zohlednily jejich výhody a nevýhody, i co se týče daňových efektů. Povaha hráčské činnosti jistě zakotvení formou samostatné výdělečné činnosti nevylučuje. I když se pojmovému vymezení závislé činnosti velice blíží, nedosahuje její intenzity – např. je velice obtížné si představit, aby specifická činnost profesionálního sportovce odpovídala institutům zákoníku práce, jako jsou: nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, přestávky v práci na jídlo a oddech, dny pracovního klidu či práce přesčas. I způsob odměňování sportovců je značně specifický a ne zcela odpovídající koncepci zákoníku práce. Nelze proto vyloučit uzavírání i jiných než pracovněprávních smluv, o čemž svědčí i faktická situace, kdy je obecně akceptováno, že profesionální sportovec může působit též jako OSVČ.

    Soud se taktéž neztotožnil s právním názorem finančních orgánů. Vyšel přitom přímo ze zákona o daních z příjmů, který říká, že výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se od základu daně odečtou a že musí existovat určitá věcná a časová souvislost mezi příjmy a výdaji[3]. Tuto souvislost soud zcela jasně viděl při cestě z bydliště stěžovatele na zimní stadion HC Sparta Praha, kde byla provozována výdělečná činnost stěžovatele. Přičemž s dopravou vlastním silničním vozidlem počítá i zákon o dani z příjmů. Ke zpochybnění věrohodnosti evidence pracovních cest soud dodal, že bazírování na každodenní fyzické kontrole ujetých kilometrů nelze za normálních okolností považovat za proporcionální a evidence vycházející např. z údaje o délce nejvhodnějšího spojení vycházející ze spolehlivých zdrojů (GPS, autoatlas) je dostačující, není-li zpochybněno, že daná cesta se v danou dobu neuskutečnila.

    Závěr

    Jelikož v českém právním řádu není obsažena žádná zvláštní právní úprava pro činnost profesionálních sportovců, je volba právní úpravy takového právního vztahu ponechána na dohodě stran. Hráčská činnost dle Nejvyššího správního soudu nenaplňuje definici závislé práce dle zákoníku práce ve znění účinném do 31. 12. 2011. Sportovní kluby tak mohly uzavírat s profesionálními sportovci hráčské smlouvy, které nejsou smlouvami pracovními a neřídí se zákoníkem práce.

    Je otázkou, jak se soudy a správní orgány v této souvislosti postaví k nové definici závislé práce[4] účinné od 1. 1. 2012, která již například výkon práce za mzdu, plat nebo odměnu či v pracovní době na pracovišti nepovažuje za definiční znaky závislé práce, ale pouze její důsledky. K naplnění definice závislé práce stačí výkon práce ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a osobně zaměstnancem. Tyto znaky by z obecného pohledu mohly být považovány za splněné i v případě hráčské činnosti. Pokud by byla hráčská činnost posouzena jako závislá práce a sportovec by ji vykonával mimo pracovněprávní vztah, jednalo by se o nelegální práci, za kterou by hráči hrozila pokuta až 100 000 Kč a klubu pokuta od 250 000 Kč do 10 milionů Kč. Toto riziko by tedy kluby měly důsledně zvážit.

    Celý text rozhodnutí naleznete >>> zde.


    Barbora Suchá

    Barbora Kudrhalt Suchá
    advokátní koncipient


    Randl Partners   
    advokátní kancelář, člen ius laboris

    City Tower
    Hvězdova 1716/2b
    140 78 Praha 4

    Tel:   + 420 222 755 311       
    Fax:  + 420 239 017 574
    e-mail: office@randls.com

    ius laboris

    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 62/2004
    [2] Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 173/2005
    [3] § 23 odst. 1 a § 24 odst. 1 zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů
    [4] § 2 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Barbora Kudrhalt Suchá ( Randl Partners )
    12. 1. 2012

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Byznys a paragrafy, díl 11.: Pracovněprávní nástrahy (nejen) léta pro zaměstnavatele
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • 10 otázek pro ... Martina Bendíka
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Korunové dluhopisy
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Korunové dluhopisy

    Restriktivnímu či extenzivnímu výkladu ustanovení daňových zákonů při využití obecně uznávaných interpretačních metod ústavní pořádek nebrání. Neurčitost zákona a možnost...

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.