epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    29. 9. 2020
    ID: 111893upozornění pro uživatele

    Compliance program a podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu

    Zákon 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „TOPO“), zavedl do českého práva poprvé trestní odpovědnost právnických osob a řeší řadu specifických otázek ve vztahu k trestné činnosti páchané těmito subjekty. S ohledem na zvláštní povahu právnických osob umožňuje i speciální případ vyvinění se z trestní odpovědnosti v § 8 odst. 5 TOPO. Tato možnost byla do TOPO zařazena novelou z roku 2016 a nyní v návaznosti na ni jsou trestní předpisy novelizovány zákonem 333/2020 Sb., zavádějící zejména možnost podmíněného upuštění od výkonu zbytku trestu.

    Diskutované ustanovení § 8 odst. 5 TOPO umožňuje, aby se právnická osoba zprostila trestní odpovědnosti, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možné spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu v zákoně uvedenými osobami zabránila. Dle metodické analýzy Nejvyššího státního zastupitelství se pod tímto pojmem rozumí ze strany právnických osob „tvorba, uplatňování a prosazování praktických opatření, přičemž jejich smyslem je zvládnout rizika vyvolávající, usnadňující nebo podporující páchání trestných činů, které mohou být právnické osobě přičítány“.[1] V praxi je tento postup nejčastěji označován pod jednotným termínem „compliance systém / program“. Možnost implementace compliance programu významně rozšířila možnosti právnické osoby k zabránění vlastní trestní odpovědnosti, když do zavedení tohoto instrumentu bylo vyvinění právnické osoby možné za použití § 8 odst. 2 písm. b) TOPO. Toto ustanovení nicméně vyviňovalo právnickou osobu tehdy, dopustil-li se trestněprávně relevantního jednání zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení, a pokud právnická osoba učinila nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu. Program compliance namísto toho slibuje vyvinění právnické osoby v rozsahu celého ustanovení § 8 TOPO.

    Implementace compliance programu

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Zcela zásadní je, že program compliance nespočívá v pouhém formálním přijetí sady dokumentace ze strany vedení právnické osoby, např. ve formě interních směrnic, ale je nutná jeho skutečná implementace, zajištění efektivity a vymáhání jeho dodržování. Pouze tak může dojít k vyvinění se z trestní odpovědnosti ve smyslu § 8 odst. 5 TOPO. Na tomto závěru se již nyní shoduje nejen komentářová literatura[2], z níž lze tento závěr zjevně dovodit, ale zejména rozhodovací praxe Nejvyššího soudu[3].

    Z tohoto důvodu bude zásadní zejména prokázání skutečnosti, že právnická osoba dle § 8 odst. 5 TOPO „vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat“, aby spáchání protiprávního činu zabránila. Je přitom nabíledni, že splnění této podmínky bude nutné posuzovat vždy případ od případu, a že nelze stanovit jednotné a jednoduché vodítko pro všechny právnické osoby bez rozdílu. Druhou okolností pak je, že podmínky pro exkulpaci z trestní odpovědnosti musejí být splněny již v době spáchání přičitatelného trestného jednání[4], tj. opatření compliance programu musí být zavedeny dostatečně předem; již proto je tedy dobré se zavedením compliance programu neotálet. Zmiňovaná metodická analýza Nejvyššího státního zastupitelství, z níž lze pro účely praktického zavádění compliance programů také vycházet, upřesňuje několik hledisek, které bude třeba posoudit ve vzájemných souvislostech a kontextu situace: hledisko materiální, časové, personální, potentní, procesní a funkční – v detailech lze odkázat na samotnou metodiku, která tato hlediska rozvádí detailněji. Sama metodika již podstoupila i kritický náhled, který byl publikován např. v článku Vladimíra Pelce v časopisu Bulletin advokacie[5].

    Reklama
    Rozvod s mezinárodním prvkem (online - živé vysílání) - 17.6.2025
    Rozvod s mezinárodním prvkem (online - živé vysílání) - 17.6.2025
    17.6.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Nastavení compliance opatření tak, aby ideálně pokrývala nejširší možné (relevantní) spektrum rizik, vede k nastavení tzv. compliance management systému (CMS), o němž hovoří výše citovaná metodika Nejvyššího státního zastupitelství. CMS je nyní, dle této metodiky, fakticky reálný požadavek na splnění podmínky vyvinění právnické osoby dle § 8 odst. 5 TOPO. CMS ve zkratce předpokládá souhru opatření compliance programu, které mají rozličné funkce; tyto funkce jsou dle metodiky v zásadě tři, a to preventivní, detekční a reaktivní. Tato opatření by měla být relevantní ke kontextu právnické osoby a mělo by jich být aplikováno odpovídající množství; ideálně tak, aby pokryla všechny tři zmíněné funkce. Mezi preventivní opatření patří např. důkladné prověřování uchazečů o zaměstnání (zaměstnanci coby lidský faktor jsou jednoznačně rizikovým faktorem korporací), popř. prověřování třetích subjektů – obchodních partnerů, mezi detekční opatření pak např. různé anonymní linky pro nahlašování nevhodného jednání[6] a mezi reaktivní opatření pak např. ochrana whistleblowerů a další.

    Podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu

    Jak bylo zmíněno, ustanovení § 8 odst. 5 TOPO je součástí českého právního řádu již delší dobu, když do zákona bylo vtěleno novelou z roku 2016. Nyní však byla schválena další novela TOPO, zákon 333/2020 Sb., který do ustanovení § 22a TOPO zavedl možnost podmíněného upuštění od zbytku výkonu trestu. Ve vztahu k tématu CMS, resp. obecněji compliance opatření, je relevantní jeho první odstavec: „Po výkonu poloviny trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži nebo zákazu přijímání dotací a subvencí může soud podmíněně upustit od výkonu jeho zbytku, jestliže odsouzená právnická osoba v době výkonu trestu svou další činností prokázala, že dalšího výkonu tohoto trestu není třeba, zejména pokud doloží účinný soubor opatření zajišťujících dodržování právních norem a směřujících k předcházení trestné činnosti včetně provedených nápravných opatření vedoucích k zamezení rizika opětovného spáchání stejné nebo podobné trestné činnosti, za kterou byla odsouzena.“

    Ve druhém odstavci je pak upraveno stanovení zkušební doby na jeden rok až na deset let, nikoliv však na dobu kratší než zbytek trestu (konečně ve třetím odstavci se najisto staví přiměřené použití § 91 odst. 1 až 3 trestního zákoníku). Dosud se přitom pro trest zákazu činnosti aplikovala obecná úprava trestního zákoníku, což vzbuzovalo výkladovou nejistotu zejména ohledně maximální délky zkušební doby. U trestů zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži a zákazu přijímání dotací a subvencí nebyl tento institut dosud upraven vůbec. Nově tak bude v těchto otázkách jasněji.

    Pro aplikaci ustanovení § 22a TOPO vyvstává několik otázek. Jednou z nich může být, kdy by právnická osoba měla s implementací důsledného compliance programu začít. K tomu lze obecně uvést, že aby se právnické osoby vyhnuly nařčení z účelovosti a pouhého formalismu opatření, bude vhodné, když právnická osoba implementuje vhodná opatření co nejdříve po odsouzení. Při návrhu na podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu se pak totiž může prokázat historií aplikace jednotlivých opatření, školení, a dalších. Do doby uplynutí poloviny výkonu trestu a navazující žádosti o upuštění od výkonu jeho zbytku bude navíc vhodné a důvodné mnohá opatření revidovat, aktualizovat, zmodernizovat, resp. doplnit, aby bylo patrné, že CMS právnická osoba skutečně „žije“. Právnická osoba by totiž v návrhu na podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu měla důvodnost takového návrhu doložit, tj. prokázat, že došlo nejen k zavedení (nových, dalších) opatření compliance programu, ale že jsou tato opatření přiměřená, dostačující a efektivní.

    Další otázkou je zaměření takových (nových) compliance opatření. Je totiž zřejmé, že bude záležet na povaze právnické osoby, zda a do jaké míry nakládá např. s finančními prostředky či hmotným majetkem, kolik má zaměstnanců aj. Výše citovaná metodika s kontextem právnické osoby pracuje, z povahy věci ale nabízí pouze vodítka a v praxi bude hranice mezi dostatečností a nedostatečností různých opatření zřejmě nečitelná. Bude-li právnická osoba již pro trestný čin odsouzena, bude však muset, slovy ustanovení § 22a ZOPO, doložit soubor opatření k zamezení rizika opětovného spáchání „stejné nebo podobné trestné činnosti“. Domníváme se, že výklad pojmu „stejná“ trestná činnost nebude v praxi činit potíže – mělo by se tedy jednat o povahově totéž jednání, které by následně vedlo k potrestání za tentýž trestný čin. Pojem „podobná“ trestná činnost nicméně může v praxi skýtat výkladové obtíže. Lze se domnívat, že by se mělo jednat tedy nejen o totéž jednání zařaditelné pod totožnou skutkovou podstatu, ale rovněž i jednání, které je ve vzájemném vztahu speciality (např. vražda vs. obecné ohrožení dle § 272 odst. 3 písm. a) trestního zákoníku), případně se jedná o složené skutkové podstaty (např. loupež). Může se patrně objevit i názor, že by se mělo jednat o trestnou činnost ve stejné hlavě trestního zákoníku, jako v případě jednání, za které již tedy byla právnická osoba potrestána (jako „podobné“ by tak mohly být shledávány např. všechny trestné činy proti majetku [hlava V trestního zákoníku]), jakkoliv tento výklad je dle našeho názoru až příliš rozšiřující a je zřejmé, že např. trestné činy zpronevěry a pletichy v insolvenčním řízení, byť jsou ve stejné hlavě trestního zákoníku, si vzájemně podobné nejsou. Pojmy „stejná nebo podobná trestná činnost“ tak bude v praxi třeba vyjasnit až výkladem a rozhodovací činností soudů.

    Nabízí se pak, bude-li se chtít právnická osoba domoci podmíněného upuštění od výkonu zbytku trestu, že bude vyvíjet i jinou činnost, než na poli implementace CMS – zákon č. 333/2020 Sb. totiž hovoří o tom, že právnická osoba musí prokázat, že „svou další činností prokázala, že dalšího výkonu tohoto trestu není třeba, zejména pokud doloží…“. Je tedy zřejmé, že compliance program není jedinou cestou, jak se domoci takového upuštění od výkonu zbytku trestu. Ona případná další opatření spadající pod „další činnost“ právnické osoby se pak dle našeho názoru budou odvíjet od kontextu situace, trestné činnosti, za kterou byla právnická osoba potrestána a od možností, které právnická osoba objektivně má. V případě, že právnická osoba byla potrestána např. za zpronevěru, může být příznivým krokem i transparentnější kontraktace; v případě odsouzení za trestný čin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě by pak mohla být příznivým znakem změna okruhu spolupracovníků, absence jakýchkoliv pochybností při zadávacích řízeních aj. Nelze vyloučit ani pro bono činnost, zapojení se do charitativních projektů, sponzoring sportovních klubů a další aktivity, které mohou ve svém důsledku a součtu svědčit o tom, že právnická osoba svého činu lituje, nepříznivé důsledky napravuje a její působení je nyní žádoucí.

    Otázek k další diskuzi je ve vztahu k diskutované novele trestních předpisů mnohem více, nabízí se například i přiměřené použití § 91 odst. 1 až 3 trestního zákoníku, který hovoří např. o možnosti stanovení dohledu nad odsouzeným; bylo by jen spekulací dovozovat, kdo a jak kompetentně by byl schopen nad právnickou osobou dohlížet. Další otázkou je použitelnost § 91 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku a tam odkazovaných přiměřených opatření dle § 48 odst. 4 téhož zákona – v úvahu takto patrně přichází pouze veřejná omluva či přiměřené zadostiučinění poškozenému, případně úhrada dlužné částky [§ 48 odst. 4 písm. i), j), k) trestního zákoníku]. Až praxe ukáže, do jaké míry bude ustanovení § 91 odst. 1 až 3 trestního zákoníku přiměřeně užíváno.

    Jakkoliv není cílená aplikace compliance opatření součástí českého právního řádu dlouho, představují tato opatření možnost vyvinění právnické osoby z trestní odpovědnosti. S ohledem na tresty, které právnickým osobám dle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob hrozí, je třeba těmto opatřením věnovat zvýšenou pozornost a reálně je udržovat živá. Dle novely trestních předpisů (zákona 333/2020 Sb.) je upřesněno, za jakých podmínek může dojít k podmíněnému upuštění od zbytku výkonu trestu, přičemž se počítá právě i s působením fungujícího compliance programu; jakkoliv aplikace institutu upuštění od zbytku výkonu trestu skýtá mnohé otázky, které bude třeba v praxi zodpovědět.


    JUDr. Lukáš Duffek
    Advokát / Partner


    JUDr. Ondřej Brožek

    Advokát / Associate


     

     

    ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.

    GEMINI Center
    Na Pankráci 1683/127
    140 00  Praha 4

    Tel.:    +420 224 216 212   
    Fax:    +420 224 215 823
    e-mail:    praha@rowanlegal.com  
     


    [1] Metodická analýza Nejvyššího státního zastupitelství ČR. Aplikace § 8 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ze dne 14. 8. 2018.

    [2] Srov. komentář k § 8 TOPO in Šámal, P. a kol. Trestní odpovědnost právnických osob. Komentář. 2. vydání. Praha C. H. Beck, 2018.

    [3] Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. 7 Tdo 110/2019.

    [4] Srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 3. 2017, sp. zn. 6 To 7/2017.

    [5] Srov. Pelc V., Kritika nové metodiky nejvyššího státního zastupitelství k trestní odpovědnosti právnických osob a obrácené důkazní břemeno, Bulletin advokacie, 2018, č. 11, str. 40-43.

    [6] Srov. k tomu novou směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. 10. 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, označovanou též jako „směrnice o whistleblowingu

     


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Lukáš Duffek, JUDr. Ondřej Brožek (ROWAN LEGAL)
    29. 9. 2020

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Právní novinky v roce 2025, část čtvrtá – implementace nové definice domácího násilí
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Obecně k přezkumu úkonů policejního orgánu
    • K ochrannému rozsahu norem v § 220 a 221 trestního zákoníku, aneb koho a před jakou újmou zákon vlastně chrání
    • Splnění zákonných předpokladů pro vzetí do tzv. útěkové vazby se zaměřením na cizince zadržené v ČR
    • Co všechno může být poplašná zpráva

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 17.06.2025Rozvod s mezinárodním prvkem (online - živé vysílání) - 17.6.2025
    • 17.06.2025Bitcoin jako součást finanční strategie společnosti (online - živé vysílání) - 17.6.2025
    • 20.06.2025Nový stavební zákon – aktuální judikatura (online - živé vysílání) - 20.6.2025
    • 24.06.2025Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    • 24.06.2025Flexibilní pracovní doba – Ne vždy musí zaměstnanci pracovat ve standardních pevných či pravidelných směnách! (online - živé vysílání) - 24.6.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • Byznys a paragrafy, díl 11.: Pracovněprávní nástrahy (nejen) léta pro zaměstnavatele
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Student je spotřebitel: ÚS redefinoval smluvní vztahy se soukromými VŠ
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • 10 otázek pro ... Filipa Seiferta
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • Vexatorní podání jako neodvratitelný důsledek rozvoje AI
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka

    Soudní rozhodnutí

    Vyvlastnění, moderační právo soudu

    Moderační právo soudu nebude mít místa tam, kde nebyly zjištěny (a dokonce ani tvrzeny) žádné mimořádné okolnosti případu týkající se vyvlastňované věci. Účelem...

    Majetková podstata

    V řízení o určení neúčinnosti smlouvy, kterou dlužník uzavřel s dalšími osobami, není insolvenční správce oprávněn ani povinen podat odpůrčí žalobu proti těmto osobám jen...

    Osvobození od placení zbytku dluhů (exkluzivně pro předplatitele)

    Pohledávka věřitele vůči (insolvenčnímu) dlužníku, na kterou se vztahuje rozhodnutí insolvenčního soudu o přiznání osvobození od placení zbytku pohledávek, vydané podle § 414...

    Ověření podpisu advokátem (exkluzivně pro předplatitele)

    Je-li prohlášení o pravosti podpisu jiné osoby učiněno advokátem a má-li všechny náležitosti stanovené § 25a odst. 2 zákona o advokacii, nahrazuje takové prohlášení úřední...

    Pohledávka vyloučená z uspokojení (exkluzivně pro předplatitele)

    Příspěvek do garančního fondu dle § 4 odst. 1 zákona  č. 168/1999 Sb. nemá charakter mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka (ve smyslu § 170 písm. d/ insolvenčního...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.