CVVM: Spokojenost lidí s politickou situací se razantně snížila

Z ústavních institucí měl i v první polovině září největší důvěru prezident republiky, jemuž důvěřovaly přibližně tři čtvrtiny občanů. Naopak nejmenší důvěru měly obě komory parlamentu - Poslanecké sněmovně důvěřovalo 30 procent a Senátu 27 procent dotázaných.
   
Průzkum nezjišťoval, jak občané důvěřují vládě. Podle vysvětlení CVVM to bylo proto, že v době průzkumu existovala pouze vláda premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD), která odstupovala, a nová jmenována nebyla.
   
S politickou situací bylo v první polovině září nespokojeno 61 procent lidí, spokojeno jich bylo devět procent a 25 procent nebylo ani spokojeno, ani nespokojeno. Spokojeni byli častěji lidé ve věku 15 až 29 let, obyvatelé, kteří považují svoji životní úroveň za dobrou, studenti a voliči ODS. Mezi nespokojené patřili častěji sympatizanti KSČM a dotázaní s vysokoškolským vzděláním. Více nespokojeni byli i občané, kteří považují svoji životní úroveň za špatnou, nezaměstnaní, důchodci, kteří již nepracují, a lidé starší 60 let.
   
Před červnovými volbami do sněmovny počet lidí nespokojených s politickou situací klesal - v únoru jich bylo 50 procent, v březnu 48 procent, v dubnu 47 procent a v květnu 46 procent. Přes léto, kdy se vedla složitá vyjednávání o nové vládě, vzrostl počet nespokojených na zářijové skoro dvě třetiny.
   
Naopak počet lidí spokojených s politickou situací před volbami stagnoval. Od ledna do března bylo spokojených 16 procent, v dubnu a v květnu 17 procent lidí. Počet těch, kteří s politickou situací nejsou ani spokojeni, ani nespokojeni, od ledna do května kolísal mezi 29 a 33 procenty. V září jejich počet klesl na čtvrtinu.
   
Průzkum CVVM dále ukázal, že z ústavních institucí má trvale největší důvěru lidí prezident republiky. V září mu důvěřovalo 74 procent lidí, v květnu to bylo 71 procent, v dubnu 73 procent, v březnu 68 procent a v únoru 74 procent občanů.
   
Hned po prezidentovi si dlouhodobě udržují velkou důvěru občanů obecní zastupitelstva. V první polovině září jim důvěřovalo 62 procent lidí, v květnu to bylo 64 procent, v dubnu 62 procent a v březnu 60 procent.
   
Ani ne polovina lidí důvěřuje krajským zastupitelstvům a vládě. Důvěra občanů v krajská zastupitelstva od dubna klesá - v dubnu jim důvěřovala rovná polovina lidí, v květnu 47 procent a v první polovině září 46 procent lidí. V podstatě vyrovnaná byla předvolební důvěra občanů ve vládu, které v únoru, dubnu a květnu důvěřovalo 44 procent a v březnu 39 procent lidí.
   
Trvale nejmenší důvěru lidí mají obě komory parlamentu. Sněmovně v září důvěřovalo 30 procent lidí, v květnu to bylo 29 procent, v dubnu 30 procent, v březnu 26 procent a v únoru 29 procent. Zatímco důvěra v dolní komoru v tomto roce kolísala, důvěra v Senát od března mírně roste. V březnu horní komoře důvěřovalo 23 procent lidí, v dubnu 26 procent lidí a v květnu a v září 27 procent lidí.
   
Průzkum CVVM se konal 4. až 11. září a bylo při něm dotázáno 999 občanů starších 15 let.
    
    Důvěra obyvatel k ústavním institucím (v procentech)
    ----------------------------------------------------

      1/06 2/06 3/06 4/06 5/06 9/06
Prezident 69 74 68 73 71 74
Vláda 41 44 39 44 44 x
Poslanecká sněmovna 26 29 26 30 29 30
Senát 23 26 23 26 27 27
Krajské zastupitelstvo 44 47 43 50 47 46
Obecní zastupitelstvo 61 59 60 62 64 62

V září CVVM nezjišťoval důvěru občanů k vládě, protože v době přípravy průzkumu existovala pouze vláda Jiřího Paroubka (ČSSD), která odstupovala, a nová nebyla jmenována.
    
    Spokojenost/nespokojenost občanů se současnou politickou situací
    ----------------------------------------------------------------

      1/06 2/06 3/06 4/06 5/06 9/06
spokojen 16 16 16 17 17 9
ani spokojen, ani nespokojen 33 29 32 33 32 25
nespokojen 46 50 48 47 46 61