epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    29. 8. 2013
    ID: 92159upozornění pro uživatele

    Další hřebíček do rakve soukromých rozhodčích společností

    Soukromým rozhodčím soudům v posledních několika letech na území České republiky pšenka nekvete. Nejprve v roce 2011 sjednotil Nejvyšší soud dosavadní roztříštěnou praxi rozsudkem sp. zn. 31 Cdo 1945/2010, kde dospěl k závěru, že „pokud rozhodčí smlouva neobsahuje přímé určení rozhodce ad hoc, resp. konkrétní způsob jeho určení, a odkazuje-li na „rozhodčí řád“ vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, je taková rozhodčí smlouva neplatná.“ Následně od 1. 4. 2012 nabyla účinnosti novela zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, která stanovila zvláštní pravidla pro sjednání rozhodčí smlouvy pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv. Ani tím ale příběh nekončí.

     
     Dvořák Hager & Partners
     
    Exekuce neplatného rozhodčího nálezu

    Otevřenou zůstala například otázka, zda lze podle rozhodčího nálezu vydaného na základě neplatné rozhodčí smlouvy, vést výkon rozhodnutí či exekuci. Již dříve sice Nejvyšší soud dospěl k závěru, podle nějž „byla-li rozhodčí smlouva uzavřena, byť neplatně, byla by pravomoc rozhodce k vydání rozhodčího nálezu založena, přičemž obrana žalovaného by spočívala v podání žaloby na zrušení rozhodčího nálezu.“ [1] Tento závěr, který umožňoval rozlišovat mezi případy, kdy rozhodčí smlouva nebyla sjednána vůbec, a případy, kdy sjednána byla, avšak v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu, však nebyl následně aprobován Ústavním soudem. [2]

    Po vydání citovaných nálezů Ústavního soudu se Nejvyššímu soudu dostala možnost zaujmout k dané problematice stanovisko až letos v červenci. Velký senát Nejvyššího soudu přijal v usnesení ze dne 10. 7. 2013, sp. zn. 31 Cdo 958/2012 závěr, podle nějž „nevydal-li rozhodčí nález rozhodce, jehož výběr se uskutečnil podle transparentních pravidel, resp. byl-li rozhodce určen právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, a nemůže-li být akceptovatelný ani výsledek tohoto rozhodování, pak tento rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem.“

    Jinými slovy, exekuční soudy musejí v průběhu celého exekučního řízení z úřední povinnosti zkoumat, zda byl rozhodčí nález vydán platně určeným rozhodcem, či nikoliv. Vydal-li rozhodčí nález rozhodce, který nebyl platně určen, je to podle stavu řízení důvodem k:

    • Nenařízení exekuce pro absenci exekučního titulu (§ 40 odst. 1 písm. c) exekučního řádu);
    • Zastavení již nařízené exekuce, protože je zde tzv. jiný důvod, pro který nelze rozhodčí nález vykonat (§ 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu).

    Toto usnesení tak představuje zajímavý průlom do dosavadního nahlížení na činnost exekučních soudů. Až dosud se soudy při přezkumu materiální vykonatelnosti rozhodnutí (a tedy zjišťování existence exekučního titulu) omezovaly na formální ověření, že byl exekuční titul vydán a že nabyl právní moci a vykonatelnosti. Veškeré námitky směřující ke zmatečnosti rozhodnutí, nepříslušnosti soudů, atd. byly vyhrazeny nalézacímu řízení (například řízení o zrušení rozhodčího nálezu). Nově musejí soudy u rozhodčích nálezů zkoumat soudní spis hlouběji a zjišťovat, jak vůbec byla sjednána rozhodčí smlouva a jak byl určen konkrétní rozhodce, který věc projednal a rozhodl. To může mít negativní vliv na délku trvání exekučního řízení.

    Závěr

    Jakkoliv se závěry Nejvyššího soudu zdají logické a spravedlivé, mohou se výrazně dotknout práv věřitelů. Není totiž zřejmé, zda rozhodčí řízení vedené před nesprávně určeným rozhodcem má za následek alespoň stavení promlčení, když takový rozhodce nemá pravomoc věc projednávat (princip je podobný, jako by byla žaloba podána k naprosto nepříslušnému orgánu, například ke stavebnímu úřadu namísto soudu). Věřitel, spoléhající se na rozhodčí smlouvu, by se tak mohl octnout v situaci, kdy rozhodčí nález nelze použít k výkonu rozhodnutí a pohledávka je již promlčená. Jedinou obranu proti takovému postupu představuje, zdá se, námitka, že dlužník promlčení namítá v rozporu s dobrými mravy. [3]

    Obranu pro věřitele (byť nejistou) představuje i závěr Nejvyššího soudu, podle nějž rozhodčí nález není exekučním titulem pouze, pokud „nemůže být akceptovatelný ani výsledek rozhodování.“ Zatím však neexistuje vodítko, kdy se tato hypotéza naplní a koho přesně chrání.

    Navíc Nejvyšší soud (a spolu s ním i Ústavní soud) jako by v odůvodnění říkal, že není třeba problémy řešit v době, kdy jsou podle právní úpravy snadno řešitelné (obrana v rozhodčím řízení, žaloba na zrušení rozhodčího nálezu), ale v době, která již pro to není určena (exekuční řízení). Tím fakticky vysílají obě vrcholné soudní instance široké veřejnosti signál, že dlužit se vyplácí (čemuž přispívá i po zvýšení velmi nízká sazba úroku z prodlení hluboko pod úrovní úroků, za které půjčují banky) a že dlužník nemusí plnit své povinnosti řádně a včas ani dbát svých procesních práv. Nezbývá proto než doufat, že výše uvedené závěry judikatury se v čase dočkají alespoň částečné korekce ve prospěch ochrany práv věřitelů.


    Michal Vrajík

    Mgr. Michal Vrajík


    Dvořák Hager & Partners, advokátní kancelář, s.r.o. 

    Oasis Florenc
    Pobřežní 12
    186 00 Praha 8

    Tel.: +420 255 706 500
    Fax:  +420 255 706 550
    e-mail: praha@dhplegal.com


    ----------------
    [1] Viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. 20 Cdo 2857/2006, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2010, sp. zn. 20 Cdo 3284/2008.
    [2] Viz nález Ústavního soudu ze dne 3. 4. 2012, sp. zn. IV. ÚS 2735/11 nebo nález Ústavního soudu ze dne 27. 9. 2012, sp. zn. III. ÚS 1624/12.
    [3] Srov. v jiných souvislostech např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 3170/2009, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1975/2009.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Michal Vrajík ( Dvořák Hager & Partners )
    29. 8. 2013
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Nová sleva na pojistném na sociální zabezpečení
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Co můžeme očekávat od nařízení o zelených dluhopisech?
    • Vládní pomoc velkým podnikům na zvýšené náklady cen energií (zastropování cen energií a dotační program)
    • Nenechte se obalit obalovou novelou
    • Odepření plnění (zlatého padáku) ze smlouvy o výkonu funkce
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Do třetice všeho dobrého? Aneb další pokus České republiky přijmout zákon o hromadných řízeních

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuální judikatura vysokých soudů
    • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Nové sazby cestovních náhrad pro rok 2023
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Možné důvody vyloučení člena statutárního orgánu ve světle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2022, sp. zn. 27 Cdo 1831/2021
    • Kreativní byrokracie a dělba moci ve státě
    • Likvidace obchodní společnosti
    • Nová sleva na pojistném na sociální zabezpečení
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Příplatek mimo základní kapitál – váže se k podílu, nebo osobě? A jak je to s převodem?
    • Nová sleva na pojistném na sociální zabezpečení
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Nové sazby cestovních náhrad pro rok 2023
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Likvidace obchodní společnosti

    Úprava § 198 odst. 1 a 3 z. o. k. je v případech zrušení společnosti s ručením omezeným pro absenci statutárního orgánu úpravou zvláštní jak ve vztahu k úpravě § 172 odst. 1...

    Jednání za právnickou osobu

    Za právnickou osobu v občanském soudním řízení jedná především – jak vyplývá z ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. – člen statutárního orgánu. Tvoří-li statutární...

    Insolvence a plná moc (exkluzivně pro předplatitele)

    Opravňuje-li procesní plná moc udělená přihlášeným věřitelem advokáta k zastupování věřitele v rámci všech úkonů, k nimž je věřitel oprávněn a povinen v rámci...

    Předsmluvní odpovědnost

    Úprava tzv. předsmluvní odpovědnosti stojí na obecné povinnosti jednat poctivě (§ 6 o. z.), a to i při jednání o uzavření smlouvy. Možnost vzniku povinnosti k náhradě škody mezi...

    Ukládání trestů (exkluzivně pro předplatitele)

    Uložení trestu pod dolní hranicí trestní sazby nelze odůvodnit odkazem na § 39 odst. 4 tr. zákoníku a v něm zakotvenou povinnost soudu přihlédnout při stanovení druhu trestu a jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.