Daňová kobra v České republice – institucionální analýza a hodnocení efektivity (fwd)

Daňová kobra

Co je to „karuselový podvod“

Karuselový podvod je umožněn zrušením kontroly přechodu zboží přes hranice států Evropské unie a principem, že DPH se platí ve státě určení. Zjednodušeně lze říci, že firma A nakoupí zboží v zahraničí od firmy B; tato transakce je bez DPH. Následně zboží prodá firmě C v tuzemsku již s DPH, kterou má firma B povinnost odvést státu. Firma C zboží okamžitě přeprodá zpět do zahraničí firmě A. Následně zcela legálně uplatňuje firma C u finanční správy nadměrný odpočet DPH, tzv. „vratku“. Toto DPH měla uhradit firma B, která ale ihned po provedení transakce zmizela, nejčastěji do likvidace, a je formálně ovládána bílým koněm. Tento modelový příklad by byl samozřejmě velmi rychle odhalen, v realitě jsou tyto podvody tvořeny i stovkami účastníků.[3]

Reklama

Veřejné zakázky pro mírně pokročilé – 1. díl: Nastavení zadávacích podmínek a kvalifikačních požadavků (online - živé vysílání) - 16.9.2026

16.9.2026 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Vznik útvaru

Vznik Daňové kobry je spojen s vývojem daňové kriminality v České republice po roce 2000. V tomto období dochází k nárůstu takzvaných karuselových podvodů. K roku 2009 bylo datovým systémem EU odhaleno 1197 nesrovnalostí ve vykazování intrakomunitárních transakcí.[4] Od této doby se celý systém podvodů dále zkomplikoval, což téměř znemožňuje potírání těchto podvodů.

Reakcí ČR bylo v roce 2014 vytvoření společné iniciativy orgánů činných v trestním řízení, finanční správy a celní správy, která dostala název Daňová kobra.

Charakter útvaru

Nejedná se o samostatný orgán veřejné moci ani o organizační složku státu, ale o pracovní skupinu bez právní subjektivity.[5] Tento aspekt je klíčový pro pochopení fungování útvaru, neboť ten tak nevystupuje jako subjekt v právních vztazích, nemá vlastní pravomoc ani působnost. Ty zůstávají v dispozici jednotlivých zapojených subjektů.

Daňovou kobru tedy lze charakterizovat jako platformu pro spolupráci zapojených orgánů (viz níže) při potírání daňové kriminality.

Zapojené orgány

Základem je spolupráce mezi třemi orgány:

• Národní centrálou proti organizovanému zločinu (dále jen „NCOZ“), která spadá pod policejní prezidium
• Generálním finančním ředitelstvím (dále jen „GFŘ“)
• Generálním ředitelstvím cel (dále jen „GŘC“)

Každý ze zapojených subjektů si zanechává své pravomoci, ačkoliv ty se vzájemně doplňují, což tvoří podstatu spolupráce.

Policie České republiky prostřednictvím NCOZ zajišťuje trestněprávní rovinu ve formě vyšetřování trestných činů, zajišťování důkazního materiálu, domovních prohlídek, výslechů a dalších úkonů.

GFŘ disponuje nástroji, které dokáží odhalovat karuselové podvody. Mezi nejvýznamnější patří takzvané kontrolní hlášení. Nesrovnalosti v něm odhalené pak jsou podnětem k zahájení finanční kontroly. Dále předchází vzniku škody tím, že může odmítnout vyplacení nadměrného odpočtu DPH nebo vydat zajišťovací příkaz.

GŘC pak doplňuje pravomoci o oblasti kontroly dopravy a pohybu zboží přes hranice. Celní deklarace jsou podstatnou částí systému odhalování podvodů.

Mechanismus fungování

Jak již bylo popsáno výše, celý systém je o sdílení informací. Základem je analytická činnost jednotlivých institucí, které využívají údaje z daňových přiznání, kontrolních hlášení, celních deklarací, probíhajících trestních řízení a další k identifikaci podezřelých případů. Po utvoření uceleného obrazu o situaci jednotlivé orgány provádí úkony ve svých kompetencích, které jsou pouze časově koordinovány.

Klíčovou fází je pak zajištění majetku pocházejícího z trestné činnosti, případně zabránění jeho vyvedení mimo dosah státu. Zvláštní význam má prevence škod, tedy situace, kdy se podaří zabránit vyplacení neoprávněně nárokovaných prostředků. Tyto případy orgány označují jako „zachráněné“ prostředky.  

Výsledky činnosti

Kvantitativní výsledky a jejich interpretace

Výsledkem činnosti útvaru jsou jednak prostředky „zachráněné“, tedy takové, jejichž neoprávněné vyplacení bylo zastaveno. Dále pak prostředky „zajištěné“, tedy finanční prostředky, hodnota movitého či nemovitého majetku vyjádřená v penězích a majetek zajištěný v rámci trestního nebo daňového řízení. Jejich výše je uvedena níže v tabulce č. 1[6].

Tabulka 1 - výsledky činnosti Daňové kobry v čase

Při hodnocení výsledků Daňové kobry je nezbytné rozlišovat mezi zachráněnými a zajištěnými prostředky. Zachráněné prostředky mají preventivní charakter a lze je považovat za ukazatel toho, jak je systém schopen včas a efektivně zabránit podvodnému jednání. Oproti tomu prostředky zajištěné ukazují prostředky, které již státu byly odčerpány a podařilo se je navrátit. Tedy budou navráceny v závislosti na výsledku soudního řízení. Z pohledu státu jsou nejdůležitější prostředky zachráněné, neboť zabraňují, aby škoda vůbec vznikla. Zajištěné prostředky pak jsou jen zlomkem celkové škody způsobené pachateli, neboť takto nelegálně získané prostředky schraňují v daňových rájích či jinak schovávají.

Z tabulky vidíme, že objem zachráněných prostředků značně kolísá. Po počátečním období v letech 2014 až 2018 následují řádově nižší objemy zachráněných prostředků. Toto může souviset se změnou chování pachatelů, kteří se nástrojům Daňové kobry přizpůsobili.

Pro účely porovnání výsledků v čase je vhodné je ukázat vztažené k celkovému objemu daňových úniků z DPH v České republice. K tomuto je vhodným ukazatelem tzv. VAT gap, který představuje rozdíl mezi teoretickou částkou DPH, která by měla být vybrána, a hodnotou, která byla vybrána ve skutečnosti.[7] V České republice byla tato hodnota v roce 2023 8 %, což odpovídá zhruba 50 mld. Kč ročně. Popsané srovnání se týká období 2014–2023.

Náklady na činnost a jejich sledování

Zásadním problémem pro hodnocení ekonomické efektivity útvaru je absence údajů o nákladech spojených s jeho činností. Jak vyplývá z informace poskytnuté na základě zákona 106 GFŘ, tyto náklady nejsou samostatně sledovány a nelze je ani zpětně spolehlivě vyčíslit. Konkrétně GFŘ uvádí: „K dotazu na náklady na činnost Daňové Kobry v roce 2024 či vynaložené náklady na jeden zásah sdělujeme, že tato informace neexistuje a není ji ani možno vytvořit. Tyto náklady nejsou samostatně sledovány. Zaměstnanci (a to jak z Generálního finančního ředitelství, tak z finančních úřadů) zapojení do její činnosti, vykonávali i další činnosti, přičemž je nelze rozlišit. Ani provozní náklady (na služební cesty, na školení či ubytování a stravné při poradách dotčených týmů) nejsou samostatně sledovány“[8].  Obdobně reagovalo také GŘC, když uvádí: „Povinný subjekt neeviduje náklady na jednotlivé případy trestního řízení, ani ty které se týkají spolupráce v rámci „Daňové kobry“. Systém výpočtu nákladů na jednotlivé trestní řízení by bylo s ohledem na jednotlivé procesy orgánů činných v trestním řízení, které se na trestním řízení podílejí, velice komplikované ne-li nemožné. Náklady na odhalování trestné činnosti jsou variabilní a skládají se z mnoha složek rozprostřených mezi různé rozpočtové kapitoly“.[9] Údaje o vynaložených prostředcích nesleduje ani NCOZ, která navíc považuje vyčíslení těchto prostředků za nemožné[10].

Za pozornost stojí také postoj Nejvyššího kontrolního úřadu, který se nepovažuje za příslušný k provedení kontroly zaměřené na útvar Daňové kobry jako takové. Důvodem je skutečnost, že jde o formu spolupráce, nikoliv o samostatnou organizační složku. Kontrola by musela být vykonána nepřímo prostřednictvím kontroly zapojených subjektů.[11]

Důvodem pro nemožnost vyčíslení nákladů je především skutečnost, že Daňová kobra nepředstavuje samostatnou organizační jednotku s vlastním rozpočtem. Nemá ani vyhrazené zaměstnance, pracovníci podílející se na útvaru tuto činnost vykonávají vedle své další běžné agendy, tedy nelze sledovat ani personální náklady. Z tohoto důvodu nelze stanovit ani náklady na jednotlivé případy ani na útvar jako takový.

Komplikací je také samotná povaha činnosti. Spolupráce je velmi operativní a specifická případ od případu. Jednotlivé zásahy se liší rozsahem, délkou i náročností, což znemožňuje nastavit standardy měření jejich nákladů.

Dalším problémem je absence jakéhokoliv auditu či kontroly fungování útvaru ze strany nadřízených orgánů, tedy Ministerstva financí[12] a Ministerstva vnitra[13].

Ing. Pavel Kolář

Použité zdroje

1. Evropská komise: Daňová mezera u DPH v ČR zůstává pod průměrem EU k dispozici >>> zde.
2. První odhady daňových úniků: stát přichází o desítky miliard korun na firemní dani. Úřady už „ladí“ kontroly k dispozici >>> zde.
3. Evropská komise: Daňová mezera u DPH je v ČR nižší než průměr EU k dispozici >>> zde.
4. Studie Evropské komise: Česko se zlepšuje ve výběru DPH k dispozici >>> zde.
5. Daňové úlevy k dispozici >>> zde.
6. Přehled počtu daňových subjektů s nedoplatkem k dispozici >>> zde.
7. Evropská komise: Daňová mezera u DPH v ČR zůstává pod průměrem EU k dispozici >>> zde.
8. Podvody s DPH v Evropě převzaly globální mafie, říká Čech, který se nyní tomuto zločinu jménem celé EU postaví. [citováno 22.03.2026] k dispozici >>> zde.
9. Šefčík, M. Karuselové podvody. Praha: Leges, 2018
10. ZATLOUKAL, T. Daňová kontrola v širších souvislostech. 2. přepracované vydání. Praha: C. H. Beck, 2008. s. 231.
11. VAT gap report, European Commission (citováno 27.03.2026) k dispozici >>> zde.
12. Kontrolní závěr kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu č. 23/09 k dispozici >>> zde.