epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    16. 11. 2016
    ID: 103461upozornění pro uživatele

    Dluh spoludlužníka při insolvenci druhého spoludlužníka

    V soukromoprávních vztazích je poměrně obvyklé, že je více dlužníků zavázáno k témuž plnění vůči jednomu věřiteli tak, že jsou zavázáni plnit tomuto věřiteli společně a nerozdílně ve smyslu § 1872 OZ.[1] Problém může následně nastat v případě, kdy se jeden ze spoludlužníků ocitne v úpadku a jeho majetkové poměry jsou řešeny dle insolvenčního zákona.[2] Touto situací se stručně zabývá tento článek.

     
     Fiala, Tejkal a partneři
     
    Právní úprava

    Závazek dlužníků plnit společně a nerozdílně dle ustanovení § 1872 OZ znamená, že jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel tedy může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech dlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků. Pokud například věřitel bude požadovat plnění pouze po jednom ze tří solidárních spoludlužníků, tento spoludlužník je povinen splnit věřiteli celý dluh nezávisle na tom, kolik činí jeho podíl na dluhu. Jeho podíl na dluhu je důležitý pro vypořádání s ostatními solidárními spoludlužníky a v souladu s ustanovením § 1876 odst. 2 OZ mu od ostatních solidárních spoludlužníků náleží náhrada toho, co plnil nad svůj podíl.[3] Ve vztahu k ostatním solidárním spoludlužníkům má navíc spoludlužník právo požadovat, aby splnili ostatní solidární spoludlužníci dluh věřiteli dle podílů, které na ně připadají, nebo aby ho dluhu jinak zbavili, tedy ještě před tím, než celý dluh splní sám. I v takovém případě je však odpovědný věřiteli stále kterýkoli ze solidárních spoludlužníků, po kterém věřitel požaduje splnění dluhu.

    V případě, že dojde k zahájení insolvenčního řízení, jehož předmětem je majetek jednoho ze spoludlužníků, musí věřitel uplatnit pohledávku vůči takovému spoludlužníkovi přihláškou pohledávky k příslušnému insolvenčnímu soudu, u něhož je vedeno insolvenční řízení spoludlužníka. To pochopitelně v případě, že se věřitel rozhodne vymáhat pohledávku po spoludlužníkovi, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení. Je však nutné upozornit, že v souladu s § 183 odst. 2 insolvenčního zákona je věřitel oprávněn požadovat splnění dluhu stále po kterémkoli ze solidárních spoludlužníků, jakož i po všech solidárních spoludlužnících (včetně toho, na něhož je vedena insolvence) zároveň. Z pohledu věřitele je tedy podstatné, že nezávisle na tom, co se stane s dluhem v rámci insolvenčního řízení, jeho pohledávka vůči ostatním spoludlužníkům trvá. Tento aspekt nabývá dalších rozměrů v případě solidárních dlužníků – manželů v případě oddlužení jen jednoho z nich, když dlužník – manžel, který projde oddlužením, bude sice osvobozen od placení pohledávky, avšak druhý manžel bude dluh stále povinen splnit a věřitel bude moci užít veškerých zákonných prostředků pro vymožení dluhu, tj. po pravomocném rozhodnutí soudu bude možné provést exekuci na majetek druhého manžela, přičemž je nutné dodat, že majetek druhého manžela je tvořen mimo jiné i majetkem, který spadá do SJM. Věřitel koneckonců nemusí vůbec uplatňovat pohledávku vůči dlužníku v insolvenci a rovnou pohledávku uplatňovat vůči spoludlužníkovi, který v insolvenci není.

    Na tomto místě považujeme za vhodné upozornit, že osud pohledávky sleduje i její příslušenství, tj. zejména úroky, které věřitele budou zajímat nejspíše nejvíce. Zatímco v rámci insolvenčního řízení jednoho spoludlužníka nebude moci věřitel po prohlášení úpadku uplatňovat další narůstající úroky, vůči spoludlužníkům k tomu oprávněný je a bezpochyby toho využije. Postih spoludlužníků vůči spoludlužníkovi v úpadku se pak pochopitelně vztahuje i na zaplacené úroky.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Spoludlužník x ručitel

    Dle ustanovení § 183 odst. 2 insolvenčního zákona rovněž není dotčeno právo věřitele požadovat plnění dluhu po ručiteli. Pokud tedy vznikne věřiteli nárok požadovat plnění po ručiteli, ať již na základě zákona či smluvního ujednání, pak tento nárok není nijak dotčen zahájením insolvenčního řízení hlavního dlužníka a věřitel může svou pohledávku uplatňovat přihláškou pohledávky do insolvenčního řízení po hlavním dlužníkovi nebo požadovat plnění po ručiteli nebo může zvolit obě řešení zároveň.

    Z pohledu věřitele tedy není přílišný rozdíl, pokud má dluh za několika solidárními spoludlužníky a jeden ze spoludlužníků spadne do insolvence nebo pokud do insolvence spadne dlužník, za splnění jehož dluhu ručí ručitel, neboť nároky věřitele jak vůči ostatním spoludlužníkům, tak vůči případnému ručiteli zůstávají zahájením insolvenčního řízení a rovněž v jeho průběhu nedotčeny. Rovněž, jak vyplývá z ustanovení § 183 insolvenčního zákona, postavení spoludlužníka vůči dlužníkovi v insolvenci je obdobné jako postavení ručitele vůči dlužníkovi v insolvenci, proto se tento článek dále zabývá pouze situací solidárních spoludlužníků, nicméně závěry článku lze přiměřeně použít bez problémů i na ručitele dlužníka.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Uhrazení pohledávky spoludlužníkem

    Pokud solidární spoludlužník uhradí dluh za dlužníka v insolvenci věřiteli, pak obecně platí, že spoludlužník, který splnil dluh za dlužníka, má nárok požadovat po dlužníkovi plnění, které poskytl věřiteli, a to do výše podílu, který měl dlužník na dluhu. V případě insolvence dlužníka mohou v podstatě nastat následující tři situace, kdy jednání, resp. konání či opomenutí, stran může mít za následek obtížnou vymahatelnost dluhu spoludlužníkem, či v konečném důsledku může způsobit úplnou nevymahatelnost takového dluhu:

    a) věřitel přihlásil svou pohledávku přihláškou do insolvenčního řízení a spoludlužník uhradil dluh věřiteli poté, co věřitel přihlásil svou pohledávku;
    b) věřitel svou pohledávku za dlužníkem nepřihlásil, ale spoludlužník přihlásil podmíněnou pohledávku za dlužníkem a následně dluh zaplatil věřiteli;
    c) věřitel ani spoludlužník v době uhrazení dluhu věřiteli nepřihlásili pohledávku do insolvenčního řízení.

    Ad a)

    Dle § 183 odst. 3 insolvenčního zákona se může spoludlužník, který uhradil pohledávku za dlužníka v insolvenci, v rozsahu, ve kterém pohledávku uspokojil, resp. v rozsahu podílu dlužníka na dluhu, domáhat této pohledávky v rámci insolvenčního řízení, aniž by pohledávku přímo sám přihlásil, přičemž pro jeho vstup do řízení se uplatní pravidla dle § 18 insolvenčního zákona. O vstupu spoludlužníka do insolvenčního řízení jako věřitele rozhodne soud na základě návrhu spoludlužníka, který musí doložit uvedenou skutečnost veřejnou listinou nebo listinou s úředně ověřenými podpisy,[4] přičemž insolvenční soud musí rozhodnout do 3 dnů od doručení návrhu a pokud v této lhůtě nerozhodne, pak se má za to, že návrhu soud vyhověl.

    Zjednodušeně řečeno tedy spoludlužník, který uhradil za dlužníka dluh věřiteli, vstupuje za splnění zákonných podmínek do insolvenčního řízení na místo věřitele a bude v něm uplatňovat pohledávku ve výši, v jaké uhradil dluh věřiteli, resp. ve výši odpovídající podílu dlužníka na dluhu.

    Ad b)

    Kdykoli po zahájení insolvenčního řízení do skončení lhůty pro přihlášení pohledávek stanovené v rozhodnutí o úpadku může spoludlužník přihlásit potenciální pohledávku za dlužníkem (pro případ, že by se věřitel po spoludlužníkovi domáhal plnění) jako pohledávku podmíněnou. Podmínka by pak spočívala právě v uhrazení dluhu věřiteli. Pohledávka by se pak stala na základě splnění dluhu věřiteli přihlášenou pohledávkou, která by byla uspokojována v rámci insolvenčního řízení v závislosti na zvoleném způsobu řešení úpadku dlužníka.[5]

    Institut podmíněné pohledávky umožňuje spoludlužníku nespoléhat na věřitele a chrání práva spoludlužníka pro případ, že věřitel nebude uplatňovat pohledávku vůči dlužníkovi v insolvenčním řízení, ať již z jakéhokoli důvodu.[6]

    Ad c)

    Pokud věřitel nepřihlásí pohledávku za dlužníkem a spoludlužník nepřihlásí podmíněnou pohledávku za dlužníkem do insolvenčního řízení před uhrazením pohledávky spoludlužníkem věřiteli, může pohledávku přihlásit spoludlužník poté, co pohledávku uhradí, jako standardní pohledávku ve smyslu § 173 insolvenčního zákona.

    V takovém případě se však může stát, že již uběhne lhůta pro přihlášení pohledávek stanovená v rozhodnutí o úpadku dlužníka. Znamenalo by to nemožnost uspokojení pohledávky v rámci insolvenčního řízení a spoludlužník by byl nucen vyčkat až na konec insolvenčního řízení. V případě, že bude úpadek dlužníka řešen oddlužením, může nastat i krajní případ, kdy soud dlužníka po splnění oddlužení osvobodí od placení pohledávek v souladu s § 414 insolvenčního zákona.[7] V takovém případě by se spoludlužník, který splnil za dlužníka jeho dluh již svého nároku vůči dlužníkovi nikdy nedomohl.

    Závěr

    Závěrem lze říci, že účinná právní úprava dává věřiteli, který má pohledávku za více spoludlužníky a jeden ze spoludlužníků je v insolvenci, dostatek možností vymáhat svá práva, ať již v samotném insolvenčním řízení nebo po ostatních spoludlužnících – jeho nárok není insolvencí jednoho z dlužníků výrazněji oslaben. Spoludlužníkům dlužníka, který je v insolvenci, pak nezbývá, než situaci obezřetně monitorovat, a pokud by věřitel svou pohledávku nepřihlásil předtím, než bude po spoludlužníkovi požadovat splnění dluhu, pak lze doporučit buď pohledávku přihlásit jako podmíněnou nebo kontrolovat lhůtu pro přihlášení pohledávek a případně pohledávku přihlásit poté, co dluh zaplatí věřiteli.


    JUDr. Petr Fiala

    JUDr. Petr Fiala
    ,
    advokát a společník

    Mgr. Jiří Dostál

    Mgr. Jiří Dostál
    ,
    advokát, trvale spolupracující


    Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o.

    Helfertova 13
    613 00  Brno

    Tel.:    +420 541 211 528
    e-mail:    recepce@akfiala.cz


    ______________________________________________
    [1] Zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník.
    [2] Zákon 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
    [3] V ust. § 1875 OZ je stanovena vyvratitelná právní domněnka, že podíly na dluhu u všech solidárních spoludlužníků jsou v jejich vzájemném poměru stejné.
    [4] Vždy bude záviset na posouzení insolvenčního soudu, nicméně mělo by být dostačující potvrzení věřitele o uhrazení dluhu.
    [5] Pochopitelně v případě, že by byl prohlášen úpadek dlužníka.
    [6] Důvody mohou spočívat v pouhé liknavosti věřitele při uplatňování svých práv, ale také v jeho vědomém rozhodnutí nevymáhat pohledávku v rámci insolvenčního řízení.
    [7] Dle ust. § 414 odst. 3 se osvobození vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníky pro tyto (osvobozené) pohledávky právo postihu.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    JUDr. Petr Fiala, Mgr. Jiří Dostál (Fiala, Tejkal a partneři)
    16. 11. 2016

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Povinnost složit jistotu na náklady řízení incidenčního sporu a její zánik v reorganizaci
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Nález Ústavního soudu k privilegovanému postavení pohledávek státu v insolvenčním řízení
    • Hledání logiky v zákazu nabývání zpeněžovaného majetku z majetkové podstaty
    • Nepřiměřenost úroku z prodlení s ohledem na délku exekučního řízení
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • Složení doplatku jistoty v souvislosti s předběžným opatřením v insolvenčním řízení
    • Role znalce při zkoumání testu nejlepšího zájmu v insolvenci
    • Exekutorské zástavní právo jako zajištění v insolvenčním řízení a ingerence exekučních soudů
    • Vymáhání pohledávky věřitele při spáchaní úpadkového trestného činu členem statutárního orgánu společnosti
    • Načasování převodu směnky

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Dobrá víra třetích osob
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025

    Soudní rozhodnutí

    Odmítnutí dovolání

    Jestliže Nejvyšší soud při zkoumání přípustnosti dovolání zcela pominul svoji dosavadní judikaturu, nijak se vůči této judikatuře (a také obdobným závěrům právní vědy)...

    Dobrá víra třetích osob

    Právní úprava obsažená v § 444 občanského zákoníku slouží k ochraně dobré víry třetích osob, které jednají v domněnce, že existuje zastoupení za situace, kdy na této domněnce...

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.