epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    3. 5. 2018
    ID: 107460upozornění pro uživatele

    Einarsson proti Islandu - urážka na sociálních sítích

    V posledních letech měly islandské soudy problémy při aplikování standardů a metodologie stanovených Evropským soudem pro lidská práva (dále jen „ESLP“) v případech, kdy došlo ke konfliktu mezi svobodou projevu a právem na ochranu osobnosti.

    Advokátní kancelář ONDŘEJOVÁ

    Společným znakem těchto případů bylo to, že islandské soudy kladly vysoké břemeno na média a novináře za účelem ochrany práv jednotlivců, čímž však do značné míry omezily jejich svobodu projevu. Případ (stížnost č.: 24703/15 ze 7. 11. 2017), znamenal pro Island další prohru, tentokrát však z jiných důvodů.

    Žalobce Egill Einarsson je známou postavou islandské pop-kultury, který se proslavil během posledního desetiletí. Jeho profil byl vybudován na několika tzv. alter-egos, za která se během celé své kariéry vydával, přičemž během tohoto vydávání se za jiné postavy vyjadřoval své kontroverzní názory na nejrůznější společenská témata. Některé z těchto názorů byly odsouzeny jako názory ponižující ženy či dokonce vyzývající k sexuálnímu násilí. V letech 2011 - 2012byl 18ti letou ženou obviněn ze znásilnění a druhou ženou ze sexuálního obtěžování. V listopadu 2012 byl zproštěn obžaloby, jelikož dostupné důkazy byly shledány nedostačujícími. Dne 22. listopadu se objevil jeho rozhovor na titulní straně novin, kde mimo jiné mluvil i o tom, jak se cítil, když byl obviněn ze znásilnění i o tom, jak byl jeho život kvůli celé kauze a zájmů médií ovlivněn.

    Ve stejný den mladý muž z Reykjavíku užil a upravil fotografii žalobce z přední stránky novin. Na čelo žalobce nakreslil převrácený katolický kříž, přes celý obrázek napsal „aumingi“ (ztroskotanec) a přidal také nápis „Jdi do p*dele, znásilňující bas*arde!“. Následně tento obrázek sdílel na svém osobním instagramovém profilu, kde měl přibližně 100 sledujících a v nastaveních povolené veřejné zobrazování profilu, čímž prakticky umožnil všem uživatelům sociální sítě Instagram přístup k tomuto obrázku. Domníval se, že jeho profil je soukromý.

    Následující den se upravený obrázek objevil v médiích, kde bylo informováno o tomto postu. Stěžovatel veřejně sdělil, že plánuje podat trestní oznámení na čtyři osoby pro pomluvu z důvodu jejich komentářů v reakci na zmíněné interview. Nakonec podal pouze dvě trestní oznámení, první se týkalo tohoto případu a druhé bylo směřováno proti ženě, jejíž komentáře na sociální síti Facebook byly v prosinci 2014 islandským Nejvyšším soudem shledány jako pomluva. Žalobce rovněž ve druhém případě podal paralelní žalobu i k ESLP, který v tomto případě doposud nerozhodl.

    V prvním případě bylo hlavní úlohou islandského Nejvyššího soudu posoudit kolizi dvou základních lidských práv, a to stěžovatelovo právo na ochranu soukromého života a svobodu projevu související s právem autora hanlivého obrázku na jeho publikaci. V tomto případě vycházel islandský Nejvyšší soud z minulých doporučení ESLP, která se týkala předešlých případů kolize práva na ochranu soukromého života a svobody projevu, a ve svém rozhodnutí odkázal na standardy zavedené ESLP. Konstatoval, že pro naplnění skutkové podstaty pomluvy dle islandského trestního zákoníku, je nutné vzít v potaz výklad článku 10 Úmluvy provedený ESLP a posoudit, zda základem vyjádření byl hodnotící soud nebo skutkové tvrzení. Nejvyšší soud tentokrát posuzoval tvrzení v širším kontextu, ne pouze jako samostatné tvrzení. Ve svém rozhodnutí uvedl, že stěžovatel je veřejně známá osobnost, a že napadený projev byl součástí bouřlivé společenské debaty, kterou do značné míry sám stěžovatel svým kontroverzním vyjadřováním podnítil. Islandský Nejvyšší soud postupoval v souladu s kritérii stanovenými ESLP a posuzoval:

    • do jaké míry byla osoba žalobce známá
    • obsah vyjádření a jeho souvislost s předchozím jednáním žalobce
    • zad vyjádření přispělo ke společenské debatě vedené ve veřejném zájmu
    • obsah, formu a následky publikace vyjádření, včetně možnosti přístupu k ní, a pravdivost obsahu publikace
    • rozlišení mezi skutkovým tvrzením a hodnotícím soudem.
    Na základě výše uvedeného islandský Nejvyšší soud neshledal toto vyjádření (obrázek) jako pomluvu, nicméně jej označil za vyjádření sprosté a nevhodné. Žalobce se následně obrátil na ESLP a tvrdil, že Nejvyšší soud svým rozhodnutím zasáhl do jeho práv zakotvených v článku 8 Úmluvy.

    Rozhodnutí ESLP

    Ve svém rozhodnutí ESLP potvrdil, že podstatou případu je nelehké posouzení konfliktu práva na ochranu soukromého života obsaženého v článku 8 Úmluvy a práva svobodně projevovat své názory obsaženého v článku 10 Úmluvy.

    ESLP dále uznal, že stát má určitý prostor pro uvážení při posuzování potřebnosti a rozsahu zásahu do svobody projevu, a pokud národní autority zohlednily tyto zájmy v souladu s judikaturou ESLP, je možné změnit rozhodnutí národních soudů pouze ze závažných důvodů.

    ESLP v obecné rovině potvrdil všechna zjištění islandského Nejvyššího soudu s výjimkou posouzení otázky, zda tvrzení „Jdi do p*dele, znásilňující bas*arde!“ je skutkovým tvrzením nebo hodnotícím soudem. I přes svůj stálý názor, že posouzení vyjádření z hlediska toho, zda jde o skutkové tvrzení nebo hodnotící soud, spadá do prostoru pro uvážení národních autorit, zejména národních soudů. Při posuzování této otázky ESLP zjistil, že islandský Nejvyšší soud shledal označení „sexuální násilník“ (resp. „znásilňující bas*ard“) jako hodnotící soud i přes skutečnost, že bylo použito vůči konkrétní osobě, která byla obviněna ze znásilnění. Islandský Nejvyšší soud jako odůvodnění použil skutečnost, že nahlížel na celou věc v širším společenském kontextu. ESLP shledal, že v tomto ohledu islandský Nejvyšší soud pochybil, jelikož označení „sexuální násilník“ je objektivní označení faktické povahy.

    ESLP konstatoval, že označení „sexuální násilník“ bylo užito v přímé souvislosti k osobě, která s velkou pravděpodobností spáchala akt znásilnění, který je dle islandského Trestního zákoníku trestným činem. Z toho plyne, že vyjádření „Jdi do p*dele, znásilňující bas*arde!“ obsahuje skutkové tvrzení mířené proti osobě stěžovatele. Dále ESLP zjistil, že při posuzování kontextu celé věci islandský Nejvyšší soud vycházel hlavně z podněcování stěžovatele k veřejné debatě. Shledal, že soud nekladl dostatečný důraz na časovou posloupnost mezi publikací napadeného tvrzení dne 22. listopadu 2012 a ukončením trestního řízení pro podezření ze znásilnění, které bylo předmětem rozhovoru v novinách dne 22. listopadu 2012.

    ESLP rozhodl, že islandský Nejvyšší soud zasáhl do stěžovatelova práva na ochranu soukromého života žalobce zakotveného v článku 8 Úmluvy.

    Je nutné poznamenat, že pro rozhodnutí hlasovalo 5 soudců, zatímco zde byly od dvou soudců disenty. Těmito soudci byli Paul Lemmens, který konstatoval, že věc spadala do prostoru pro uvážení Nejvyššího soudu a ESLP má fungovat na principu subsidiarity a Stéphanie Mourou-Vikström, která konstatovala, že stěžovatelovy kontroverzní a provokativní veřejné výroky do značné míry posunuly hranici mezi skutkovým tvrzením a hodnotícím soudem. Dle jejího názoru spadalo do kompetence národních soudů stanovit, že napadené vyjádření „odkazovalo v obecné míře na názory a tvrzení žalobce z minulosti.

    Předně lze vnímat toto rozhodnutí jako podklad pro stanovení odpovědnosti za výroky na sociálních sítích i přesto, že byly určeny omezenému počtu lidí. Rozhodnutí však nelze paušalizovat a ESLP zdůraznil, že nadávka, která má reálný podklad v ukončeném trestním řízení, kdy stěžovateli nebylo trestní jednání dokázáno, je skutkovým tvrzením. Nikoliv však každé sprosté slovo, které by bylo užito bez odkazu na fakta.

    Chrenovský

    Bohdan Chrenovský
    ,
    paralegal

    Reklama
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    10.11.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    JUDr. Eva Ondřejová, LL.M.

    JUDr. Eva Ondřejová, LL.M., PhD.
    ,
    advokátka

     
    Advokátní kancelář ONDŘEJOVÁ

    Příčná 8
    110 00 Praha 1

    Tel.:    +420 777 086 287
    e-mail:    eva.ondrejova@ondrejova.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Bohdan Chrenovský, JUDr. Eva Ondřejová, LL.M., PhD. (AK ONDŘEJOVÁ)
    3. 5. 2018
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Nepřípustnost návrhu na zrušení opatření obecné povahy dle nového stavebního zákona
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Dvojí kvalita potravin
    • Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je opět ve hře
    • Zásahová žaloba jako prostředek ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu se zaměřením na nezákonnost provádění kontroly a hrozbu jejího opakování
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Ústavní soud ukončil pochybnosti ohledně ústavnosti úhradové regulace centrových léků
    • Obecný soud ignoroval záměr účastníků řízení vyřešit spor smírně

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuální judikatura vysokých soudů
    • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    Kurzy lektora
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bezouška, Ph.D.
    JUDr. Petr Bezouška, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • Zdanění kryptoměn pohledem aktuální judikatury
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Ztráta licence a další osud Sberbank
    • Nezabavitelná částka
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Pracovní právo - zbytečné lékařské prohlídky
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Právní prostředky ochrany proti bossingu
    • Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je opět ve hře
    • Stanovisko NS k výkladu (výše) nezabavitelné částky v r. 2022 nejen při exekučních srážkách ze mzdy
    • Darování nemovitosti z pohledu dárce a obdarovaného - Část 2.
    • Obrat v posuzování právních domněnek a fikcí užitých ve smlouvách ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1001/2021
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Kdy dává zaměstnavatel tvůrčímu zaměstnanci mlčky souhlas s prací přesčas? Stanovisko Nejvyššího soudu.
    • Náhrada škody způsobené členem statutárního orgánu SVJ
    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Ukládání pokut podle GDPR: dosavadní praxe a nová metodika ke kalkulaci pokut

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nemajetková újma (exkluzivně pro předplatitele)

    Osobou, která má po určitou část trestního řízení zákonem stanovená práva a povinnosti, je i osoba, u níž se koná domovní prohlídka (popřípadě prohlídka jiných prostor a...

    Nezabavitelná částka

    Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy (§ 278 o. s. ř.), se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená...

    Advokacie (exkluzivně pro předplatitele)

    Splnění podmínky získání vysokoškolského vzdělání v oboru právo v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice podle § 37 odst. 1 písm. b) bodu 1...

    Pandemický zákon (exkluzivně pro předplatitele)

    I. Aktivně procesně legitimován k podání návrhu na zrušení mimořádného opatření podle § 101a odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 13 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních...

    Územní a stavební řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Společenství vlastníků jednotek je účastníkem společného územního a stavebního řízení podle § 94k písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.