epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    15. 2. 2022
    ID: 114236upozornění pro uživatele

    Esenciální výdaje optikou judikatury Nejvyššího správního soudu

    V daňovém právu zjednodušeně platí, že každému zdanitelnému příjmu odpovídá rovněž nějaký (daňově uznatelný) výdaj. Přesto se daňové subjekty nezřídka dostávají do situace, kdy v rámci daňové kontroly nejsou schopni prokázat výši vynaložených výdajů, ač není sporu o jejich existenci. V takových případech pak může přijít v úvahu přiznání tzv. esenciálních výdajů, tedy výdajů v minimální nutně vynaložené výši.

    Uplatňování výdajů za účelem snížení základu daně z příjmů je předně upraveno v § 24 odst. 1 věty první zákona o daních z příjmů, který stanoví, že „výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů pro zjištění základu daně se odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy“. Pokud tedy daňový subjekt v daňovém tvrzení vykazuje daňově uznatelné výdaje, měl by současně být schopen spolehlivě prokázat jejich existenci a výši.[1]

    Pokud však daňový subjekt v tomto ohledu neunese své důkazní břemeno, tedy nebude možné stanovit daň dokazováním, přichází v úvahu přechod na stanovení daně pomocí daňových pomůcek. Tento postup je upraven v § 98 odst. 1 daňového řádu, který stanoví, že „nesplní-li daňový subjekt při dokazování jím uváděných skutečností některou ze svých zákonných povinností, a v důsledku toho nelze daň stanovit na základě dokazování, správce daně stanoví daň podle pomůcek [tj. podle § 98 daňového řádu, pozn. autora], které má k dispozici nebo které si obstará, a to i bez součinnosti s daňovým subjektem“. Přechod na stanovení daně pomocí pomůcek je pak předpokladem pro uplatnění esenciálních výdajů.

    Co jsou to esenciální výdaje?

    Esenciální výdaje představují takové výdaje, které musely být pro dosažení příjmů zcela logicky vynaloženy, avšak jejich skutečná výše nebyla daňovým subjektem spolehlivě prokázána.[2] Jedná se tedy o výdaje v minimálně nutné vynaložené výši.

    Reklama
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    10.11.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Nejvyšší správní soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůraznil, že uzná-li správce daně určitou část příjmů ke zdanění, a odebere tak daňovému subjektu část jeho majetku, musí přiznat rovněž relevantní část výdajů, a to alespoň objektivně minimálně nutných na dosažení těchto příjmů.[3] Jiným slovy platí, že jedná-li se o výdaje, které zjevně musely být za účelem dosažení zdanitelných příjmů vynaloženy, avšak jejich výše nebyla prokázána, není možné takové výdaje zcela opomenout.[4] A právě v takovém případě je možné hovořit o přiznání esenciálních výdajů.

    Esenciální výdaje tak přichází v úvahu např. v situaci, „kdy daňovým subjektem předložené daňové doklady byly správcem daně náležitě zpochybněny, aniž byla zpochybněna samotná existence zboží, a v rámci následného dokazování se nepodařilo prokázat skutečnou výši výdajů spojených s pořízením zboží, je namístě daňovému subjektu uznat výdaj alespoň v minimální nutně vynaložené výši [tzv. esenciální výdaje, pozn. autora].“ [5] Další typickou oblastí, ve které je možné uplatnit esenciální výdaje, je stavebnictví. Pokud například dojde k výstavbě stavby, je logické, že stavební práce musely být někým provedeny (nešlo-li o svépomoc daňového subjektu) a stavební materiál někým dodán. V těchto případech však bude zpravidla sporné, v jakém rozsahu byly stavební práce poskytnuty a za jakou částku byl stavební materiál dodán, nikoliv samotná existence těchto výdajů.[6]

    Předpoklady pro uplatnění esenciálních výdajů

    Nejvyšší správní soud již několikrát dovodil, že uznat esenciální výdaje lze pouze v situaci, kdy je daň stanovena právě pomocí daňových pomůcek.[7] V opačném případě je daň stanovena v rámci dokazování, tj. výše deklarovaných výdajů je postavena na jisto a esenciální výdaje tudíž nepřipadají v  úvahu.

    Daňový řád pak stanoví podmínky pro přechod ke stanovení daně pomocí daňových pomůcek, avšak velmi obecně; je vyžadováno toliko nesplnění některé, blíže nespecifikované, zákonné povinnosti ze strany daňového subjektu a přímá souvislost mezi tímto jednáním a nemožností stanovení daně pomocí dokazování (tj. za součinnosti daňového subjektu).[8] Judikatura Nejvyššího správního soudu ovšem dovodila, že skutečnost, že daňový subjekt není schopen prokázat vynaložení některých deklarovaných výdajů, ještě sama o sobě nezpůsobuje nemožnost stanovení daně dokazováním.[9] Nemožnost stanovení daně pomocí dokazování, jakožto jedna z podmínek pro stanovení daně pomocí daňových pomůcek, je totiž splněna až tehdy, kdy správce daně z předloženého účetnictví nemůže vůbec vycházet, neboť byla zpochybněna podstatná část účetnictví a jeho vypovídací schopnost jako celku.[10]

    Uvedený závěr byl pak Nejvyšším správním soudem několikrát potvrzen, a to například v rozsudku ze dne 19. 12. 2019, č. j. 5 Afs 169/2019 - 43, ve kterém soud uzavřel, že uznat esenciální výdaje lze v případech, „kdy nebylo pochyb o existenci výdajů (sporná byla jejich výše) a dále – a to především – vždy se jednalo o situaci, kdy byla zpochybněna podstatná část účetnictví daňových subjektů a daň tak měla být stanovena na základě pomůcek“.[11]

    Sporné ovšem zůstává, za jakých okolností je třeba stanovit daň pomocí daňových pomůcek, resp. kdy už nelze stanovit daň pomocí dokazování. Tato otázka byla pak předložena rozšířenému senátu Nejvyššího správního soudu, který dospěl k závěru, že „pro použití pomůcek nelze stanovit algoritmus či pravidlo, záleží vždy na konkrétním skutkovém stavu. […] Nelze ani vyjádřit procentuální rozsah zpochybněného účetnictví, ale je nutno věc posuzovat, resp. neunesení důkazního břemene poměřovat vždy ke konkrétnímu případu ve všech souvislostech; záleží především na intenzitě pochybností ohledně zjištěných chyb a nesrovnalostí v účetnictví, na jejich rozsahu, ale také na jejich obsahu“.[12]

    V tomto ohledu je nicméně potřeba zdůraznit, že správce daně by měl v souladu s § 1 odst. 2 daňového řádu (tj. za účelem stanovení daně ve správné výši) vždy zkoumat, zda jsou v daném případě naplněny předpoklady pro stanovení daně podle daňových pomůcek, tedy zda byla naplněna norma obsažená v § 98 odst. 1 daňového řádu. Pokud by totiž „orgány finanční správy stanovily daň dokazováním tak, že zcela vyloučily uplatněné náklady jako neprokázané, a nezvážily využití pomůcek, postupovaly v rozporu s § 98 daňového řádu, ale také v rozporu s § 5 odst. 3 téhož zákona. Nelze totiž připustit, aby [daňovým subjektem, pozn. autora] uplatněné náklady na dosažení zdanitelných příjmů, byť by jejich skutečná výše nebyla spolehlivě prokázána, byly zcela pominuty. Bylo tedy na správci daně, aby za skutkového stavu, kdy nebyla prokázána skutečná výše deklarovaných nákladů, které jsou ale objektivně nutné k dosažení zdaňovaných příjmů, stanovil daň za použití pomůcek.“[13]

    Závěr

    Otázkou uplatnění esenciálních výdajů se Nejvyšší správní soud zabýval již nesčetněkrát. Ve své dosavadní rozhodovací činnosti postavil některé otázky na jisto a jiné zas nadále ponechal na individuálním posouzení správců daně. V každém případě je ale důležité mít na paměti, že správa daně je postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní. Tato zásada se však v praxi může někdy ztratit mezi řádky, a proto by (alespoň) daňové subjekty, jakožto řádní hospodáři, měly důsledně požadovat její dodržování ze strany správce daně. Neprokáže-li daňový subjekt výši deklarovaných výdajů, avšak jejich existence není správcem daně zpochybněna, je dobré zbystřit. Může se totiž stát, že tímto budou splněny podmínky pro přechod ke stanovení daně pomocí pomůcek, čímž se otvírá cesta i pro přiznání esenciálních výdajů.


    Mgr. Michal Gola, LL.M.
    ,
    právník
     

     

    Rödl & Partner_logo


    Rödl & Partner

    Platnéřská 2 
    110 00  Praha 1

    Tel.: +420 236 163 111
    e-mail: michal.gola@roedl.com

     

     

    [1] Srov. § 92 odst. 3 daňového řádu a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2020, č. j. 1 Afs 205/2020 - 45.

    [2] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5.2017, č. j. Afs 160/2016 - 38.

    [3] Např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 7. 2012, č. j. 8 Afs 70/2011 - 147, ze dne 17. 1. 2008, č. j. 2 Afs 93/2007 - 85, ze dne 8. 8. 2012, č. j. 5 Afs 169/2019 - 49, č. j. 7 Afs 86/2011 - 143 a ze dne 21. 9. 2007, č. j. 5 Afs 148/2006 - 50.

    [4] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2017, č. j. 2 Afs 160/2016 - 38.

    [5] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2018, č. j. 2 Afs 18/2018 - 35.

    [6] Obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2017, č. j. 2 Afs 160/2016 - 38.

    [7] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 11. 2021, č. j. 1 Afs 216/2021 - 64, ze dne 11. 11. 2020, č. j. 1 Afs 205/020 - 45 či ze dne 21. 9. 2007, č. j. 5 Afs 148/06 - 50.

    [8] Srov. § 98 odst. 1 daňového řádu.

    [9] Např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 7. 2011, č. j. 9 Afs 11/2011 - 68, nebo ze dne 18. 7. 2013, č. j. 9 Afs 19/2012 - 35.

    [10] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 7. 2013, č. j. 9 Afs 19/2012 - 35. Pro úplnost je potřeba dodat, že podle ustálené a obsáhlé judikatury Nejvyššího správního soudu daňový subjekt svá tvrzení prokazuje zejména svým účetnictvím a jinými povinnými evidencemi a záznamy (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2017, č. j. 2 Afs 160/2016 – 38).

    [11] Dále např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2007, č. j. 5 Afs 129/2006 - 142, ze dne 19. 12. 2019, č. j. 5 Afs 169/2019 – 43 či ze dne 19. 1. 2016, č. j. 4 Afs 87/2015 - 29.

    [12] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 1. 2016, č. j. 4 Afs 87/2015 - 29.

    [13] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2019, č. j. 2 Afs 238/2017 - 35.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Michal Gola, LL.M. (Rödl & Partner)
    15. 2. 2022
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Zdanění kryptoměn pohledem aktuální judikatury
    • Ztráta licence a další osud Sberbank
    • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen
    • Jak probíhá získání licence od ČNB? Poznatky z praxe
    • Novinky v právní úpravě krytých dluhopisů
    • Rozhodnutí o nerozdělení zisku pohledem judikatury Nejvyššího soudu ČR
    • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc duben 2022
    • Investiční arbitráže v roce 2021: Rekordní rok
    • Jaké úkony (ne)smí správce daně provádět v rámci vyhledávací činnosti?
    • Kauza Sberbank a započtení pohledávek
    • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2022.

    Související produkty

    Online kurzy

    • Kryptoaktiva z pohledu veřejnoprávní regulace
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (únor 2022)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (leden 2022)
    • Nový stavební zákon - Jak zvládnout přechodné období - 5. díl - Plánovací smlouvy
    • Nový stavební zákon - Jak zvládnout přechodné období - 4. díl - Územní plánování
    Lektoři kurzů
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    Mgr. Lukáš Sommer
    Mgr. Lukáš Sommer
    Kurzy lektora
    Ing. Martina Šotníková
    Ing. Martina Šotníková
    Kurzy lektora
    Ing. Roman Burnus
    Ing. Roman Burnus
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    Mgr.  František Málek
    Mgr. František Málek
    Kurzy lektora
    JUDr. Mgr. Lukáš Váňa, Ph.D.
    JUDr. Mgr. Lukáš Váňa, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Ing.  Klára Sauerová
    Ing. Klára Sauerová
    Kurzy lektora
    JUDr. Mgr. Filip Rigel, Ph.D.
    JUDr. Mgr. Filip Rigel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Ing. Miroslav Skopec
    Ing. Miroslav Skopec
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Zdanění kryptoměn pohledem aktuální judikatury
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Ztráta licence a další osud Sberbank
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • Pracovní právo - zbytečné lékařské prohlídky
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je opět ve hře
    • Ztráta licence a další osud Sberbank
    • Darování nemovitosti z pohledu dárce a obdarovaného - Část 2.
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Obrat v posuzování právních domněnek a fikcí užitých ve smlouvách ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1001/2021
    • Kdy dává zaměstnavatel tvůrčímu zaměstnanci mlčky souhlas s prací přesčas? Stanovisko Nejvyššího soudu.
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Náhrada škody způsobené členem statutárního orgánu SVJ
    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Ukládání pokut podle GDPR: dosavadní praxe a nová metodika ke kalkulaci pokut

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nemajetková újma (exkluzivně pro předplatitele)

    Osobou, která má po určitou část trestního řízení zákonem stanovená práva a povinnosti, je i osoba, u níž se koná domovní prohlídka (popřípadě prohlídka jiných prostor a...

    Nezabavitelná částka

    Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy (§ 278 o. s. ř.), se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená...

    Advokacie (exkluzivně pro předplatitele)

    Splnění podmínky získání vysokoškolského vzdělání v oboru právo v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice podle § 37 odst. 1 písm. b) bodu 1...

    Pandemický zákon (exkluzivně pro předplatitele)

    I. Aktivně procesně legitimován k podání návrhu na zrušení mimořádného opatření podle § 101a odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 13 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních...

    Územní a stavební řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Společenství vlastníků jednotek je účastníkem společného územního a stavebního řízení podle § 94k písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.