28. 2. 2018
ID: 107131upozornění pro uživatele
Falešná daň - polemika
Reaguji na článek advokáta Jana Vučky „Falešná daň aneb Jak zcela jistě nepočítat výši škody“. [1] Autor rozebírá případ, ve kterém prodávající uváděl na fakturách daň z přidané hodnoty neoprávněně (protože nebyl plátcem DPH), a tak poškodil své zákazníky tím, že nemohli daň z faktur odečíst. Autor nesouhlasí s názorem, že výše škody je dána aritmetickým součtem DPH na vystavených fakturách.
Za správný považuji názor soudů.
Názor autora považuji za chybný a za vycházející z některých mylných předpokladů, jakož i nesprávně vymezených hranic bilancovaného systému.
I.
Předně je třeba zvážit, zda stanovovanou škodou se rozumí škoda, podle jejíž výše se posuzuje závažnost trestného činu, a nebo se jí rozumí přímá škoda (tj. bez ušlého zisku a bez zbytečně zaplacených pokut; pro zjednodušení), kterou je pachatel povinen nahradit poškozeným.
Pro první část této otázky v bilanci postrádám stát.
Pokud pachatel sebe nebo jiného obohatil podvodně uvedenou daní, není podstatné, na čí úkor se tak stalo, jinými slovy zda v konkrétním okamžiku byli poškozeni odběratelé nebo zda byl poškozen stát V každém případě tak vznikla škoda ve výši součtu daní na fakturách.
V případě druhé části této otázky je situace složitější, to jak co do škody způsobené v daném okamžiku konkrétním odběratelům, tak i co do navýšení škody o sankce uložené správcem daně. Tuto druhou část nebudu ve svém příspěvku nadále rozvádět.
II.
Autor se v článku zabývá situací, kdy celkově fakturovaná částka včetně neoprávněné DPH je nižší než skutečná hodnota a právě pro podhodnocení celkově fakturované částky nemůže škoda vůbec vzniknout.
Dnes nemáme státní maloobchodní ceny. Máme jen cenovou regulaci na poměrně úzký sortiment komodit. Těžko tedy můžeme o nějaké věci nebo službě tvrdit, že „to stojí takovou a takovou“ částku.
Cenou se rozumí – ve smyslu zákona526/1996 Sb. o cenách – částka sjednaná při nákupu nebo prodeji zboží, částka sjednaná dohodou stran.
Pokud si smluvní strany sjednaly službu v nižší cenové hladině, nedochází tím na straně kupujícího k žádnému neoprávněnému majetkovému prospěchu, a prodávajícího to proto neopravňuje k účtování jakýchkoli přirážek (ať nazvaných jako daň či jakkoli jinak).
Nakonec je možné, že by odběratel s dodavatelem vůbec neuzavřel smlouvu při ceně s přirážkou a našel by si taktéž v nižší cenové hladině jiného dodavatele. Hodí se připomenout i smluvní volnost stran.
Pro prodávajícího je povinné uvádět nabízené ceny vůči spotřebiteli včetně DPH. Oproti tomu v podnikatelském sektoru je obvyklé udávat ceny bez daně (protože ty jdou do nákladů, zatímco DPH přes „plátcovský“ podnik jen proteče).
Byla-li ve smlouvách sjednána cena bez daně, pak
Daň se neodpočítává systémem kola štěstí jako sleva u jisté firmy se zahradní technikou.
Na odpočet daně je zákonný nárok.
Proto v textu – cituji
„Místo toho tato rozhodnutí srovnávají stav po trestném činu (firma zaplatila falešnou DPH a nemohla uplatnit daň na vstupu) s nějakým třetím stavem (jak by obchod dopadl podle představ zákazníka, tedy kdyby firma mohla uplatnit daň na vstupu).“
– nelze o nároku na odpočet DPH z faktury mluvit jako o bláhových zákazníkových představách.
IV.
Situace, kdy se pachatel obohatil o několik miliónů korun a nikomu by přitom nevznikla škoda (popř. vznikla v nižší výši, mi připomíná jednu početní hádanku:
Tři muži se ubytují v hotelu a zaplatí na recepci dohromady 30 peněz. Po chvíli si recepční uvědomí, že měl inkasovat jen 25 peněz, a pošle třem ubytovaným mužům po hotelovém poslíčkovi 5 peněz. Ten však neumí pět peněz rozdělit mezi tři muže, tak si dva peníze ponechá a 3x1 peníz vyplatí ubytovaným. Otázka: Muži zaplatili dohromady 27 peněz (=30-3), poslíček má 2 penízy. Kde je chybějící jeden peníz do třicítky? [2]
VI.
Autorovo pětibodové schéma pak bude vypadat takto:
1. Stav před trestným činem:
3. Průběh trestného činu.
Pachatel za zboží ve smluvní ceně Y Kč fakturuje v celkové hodnotě 1,21 Y s uvedením falešného příslibu proplacení části faktury ve výši 0,21 Y poškozenému správcem daně.
4. Dokončení trestného činu
Poškozený zaplatí fakturovanou částku 1,21 Y.
5. Stav po trestném činu
Hodnota majetku poškozeného by měla být X + Y – 1,21 Y + 0,21 Y = X
avšak vzhledem k podvodu s daní neposkytl pachatel poškozenému majetek v hodnotě 0,21 Y (nevystavil platný daňový doklad umožňující nárokovat hodnotu 0,21 Y po správci daně)
Hodnota majetku poškozeného pak ve skutečnosti činí jen X + Y – 1,21 Y = X - 0,21 Y.
Rekapitulace použitých matematických výrazů
X majetek poškozeného
Y hodnota prodaného zboží bez DPH a ve smluvní ceně
1,21 Y výše faktury, tj. hodnota prodaného zboží navýšená o 21 % za (údajnou) DPH
0,21 Y výše (údajné) 21 % DPH
Jako Y je brána výše ceny sjednané mezi pachatelem a poškozeným, a ne cena sjednaná mezi jiným prodávajícím a jiným kupujícím.
Závěr
Výše falešné daně na fakturách je výší přímé škody, kterou pachatel způsobil trestným činem.
Je jedno komu.
Roman Janda,
v minulosti působící jako účetní metodik a ekonom
_______________________________
[1] VUČKA, J.: Nález ÚS: Falešná daň aneb Jak zcela jistě nepočítat výši škody, online: epravo.cz, 6. 12. 2017
[2] Řešení úlohy
Žádný peníz nechybí. Otázka je podmanivě položená a nutí tázaného sčítat peněžní toky s peněžními stavy, což nelze. Sečteme-li dvacet pět peněz u recepčního, dva peníze u poslíčka a tři peníze u mužů, je tento konečný stav shodný s počátečním stavem, s třiceti penězi přinesenými do hotelu.
Popřípadě bilanční subsystém „hosté“ vydal 30 a přijal 3, tedy saldo činí -27 a bilanční subsystém „personál“ přijal 30 a vydal 3, tedy saldo činí +27. Saldo celkového systému je 0.
[3] Vhodnější výraz by byl jmění, neboť se jedná o souhrn aktiv i pasiv, budu se však držet autorovy terminologie – majetku.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Názor autora považuji za chybný a za vycházející z některých mylných předpokladů, jakož i nesprávně vymezených hranic bilancovaného systému.
I.
Předně je třeba zvážit, zda stanovovanou škodou se rozumí škoda, podle jejíž výše se posuzuje závažnost trestného činu, a nebo se jí rozumí přímá škoda (tj. bez ušlého zisku a bez zbytečně zaplacených pokut; pro zjednodušení), kterou je pachatel povinen nahradit poškozeným.
Pro první část této otázky v bilanci postrádám stát.
Pokud pachatel sebe nebo jiného obohatil podvodně uvedenou daní, není podstatné, na čí úkor se tak stalo, jinými slovy zda v konkrétním okamžiku byli poškozeni odběratelé nebo zda byl poškozen stát V každém případě tak vznikla škoda ve výši součtu daní na fakturách.
V případě druhé části této otázky je situace složitější, to jak co do škody způsobené v daném okamžiku konkrétním odběratelům, tak i co do navýšení škody o sankce uložené správcem daně. Tuto druhou část nebudu ve svém příspěvku nadále rozvádět.
II.
Autor se v článku zabývá situací, kdy celkově fakturovaná částka včetně neoprávněné DPH je nižší než skutečná hodnota a právě pro podhodnocení celkově fakturované částky nemůže škoda vůbec vzniknout.
Dnes nemáme státní maloobchodní ceny. Máme jen cenovou regulaci na poměrně úzký sortiment komodit. Těžko tedy můžeme o nějaké věci nebo službě tvrdit, že „to stojí takovou a takovou“ částku.
Cenou se rozumí – ve smyslu zákona526/1996 Sb. o cenách – částka sjednaná při nákupu nebo prodeji zboží, částka sjednaná dohodou stran.
Pokud si smluvní strany sjednaly službu v nižší cenové hladině, nedochází tím na straně kupujícího k žádnému neoprávněnému majetkovému prospěchu, a prodávajícího to proto neopravňuje k účtování jakýchkoli přirážek (ať nazvaných jako daň či jakkoli jinak).
Nakonec je možné, že by odběratel s dodavatelem vůbec neuzavřel smlouvu při ceně s přirážkou a našel by si taktéž v nižší cenové hladině jiného dodavatele. Hodí se připomenout i smluvní volnost stran.
Pro prodávajícího je povinné uvádět nabízené ceny vůči spotřebiteli včetně DPH. Oproti tomu v podnikatelském sektoru je obvyklé udávat ceny bez daně (protože ty jdou do nákladů, zatímco DPH přes „plátcovský“ podnik jen proteče).
Byla-li ve smlouvách sjednána cena bez daně, pak
- dodavatel-neplátce nemůže navýšit cenu o daň (ani o jiný svévolný příplatek) a
- dodavatel-plátce ji navýšit musí a zároveň odběratel-plátce ji může nárokovat po státu zpět.
Daň se neodpočítává systémem kola štěstí jako sleva u jisté firmy se zahradní technikou.
Na odpočet daně je zákonný nárok.
Proto v textu – cituji
„Místo toho tato rozhodnutí srovnávají stav po trestném činu (firma zaplatila falešnou DPH a nemohla uplatnit daň na vstupu) s nějakým třetím stavem (jak by obchod dopadl podle představ zákazníka, tedy kdyby firma mohla uplatnit daň na vstupu).“
– nelze o nároku na odpočet DPH z faktury mluvit jako o bláhových zákazníkových představách.
IV.
- Na straně odběratele, jemuž finanční úřad „vyhodil“ chybné doklady z nároku na odpočet (a uložil mu sankci), nebo na straně odběratele, který problém zjistil sám a za chybné doklady podal dodatečné přiznání a zaplatil správci daně falešnou daň vzniká škoda ve výši DPH na faktuře, nebo
- na straně finančního úřadu vzniká škoda z nevybrané DPH (tedy daně proplacené odběratelům, ale nevybrané od dodavatele).
Situace, kdy se pachatel obohatil o několik miliónů korun a nikomu by přitom nevznikla škoda (popř. vznikla v nižší výši, mi připomíná jednu početní hádanku:
Tři muži se ubytují v hotelu a zaplatí na recepci dohromady 30 peněz. Po chvíli si recepční uvědomí, že měl inkasovat jen 25 peněz, a pošle třem ubytovaným mužům po hotelovém poslíčkovi 5 peněz. Ten však neumí pět peněz rozdělit mezi tři muže, tak si dva peníze ponechá a 3x1 peníz vyplatí ubytovaným. Otázka: Muži zaplatili dohromady 27 peněz (=30-3), poslíček má 2 penízy. Kde je chybějící jeden peníz do třicítky? [2]
VI.
Autorovo pětibodové schéma pak bude vypadat takto:
1. Stav před trestným činem:
- Hodnota majetku poškozeného je X Kč.
- Poškozený přebírá zboží v hodnotě Y Kč bez daně,
- hodnota jeho majetku [3] je X Kč v hotovosti plus Y Kč ve zboží mínus Y Kč v závazku za odebrané zboží vůči dodavateli-neplátci, celkem X, popřípadě
- hodnota jeho majetku je X Kč v hotovosti plus Y Kč ve zboží plus pohledávka 0,21 Y za správcem daně mínus 1,21 Y Kč v závazku vůči dodavateli-plátci za odebrané zboží včetně DPH, celkem X, kde Y je cena bez DPH sjednaná ve smlouvě, nabízená v ceníku apod.
3. Průběh trestného činu.
Pachatel za zboží ve smluvní ceně Y Kč fakturuje v celkové hodnotě 1,21 Y s uvedením falešného příslibu proplacení části faktury ve výši 0,21 Y poškozenému správcem daně.
4. Dokončení trestného činu
Poškozený zaplatí fakturovanou částku 1,21 Y.
5. Stav po trestném činu
Hodnota majetku poškozeného by měla být X + Y – 1,21 Y + 0,21 Y = X
avšak vzhledem k podvodu s daní neposkytl pachatel poškozenému majetek v hodnotě 0,21 Y (nevystavil platný daňový doklad umožňující nárokovat hodnotu 0,21 Y po správci daně)
Hodnota majetku poškozeného pak ve skutečnosti činí jen X + Y – 1,21 Y = X - 0,21 Y.
Rekapitulace použitých matematických výrazů
X majetek poškozeného
Y hodnota prodaného zboží bez DPH a ve smluvní ceně
1,21 Y výše faktury, tj. hodnota prodaného zboží navýšená o 21 % za (údajnou) DPH
0,21 Y výše (údajné) 21 % DPH
Jako Y je brána výše ceny sjednané mezi pachatelem a poškozeným, a ne cena sjednaná mezi jiným prodávajícím a jiným kupujícím.
Závěr
Výše falešné daně na fakturách je výší přímé škody, kterou pachatel způsobil trestným činem.
Je jedno komu.
Roman Janda,
v minulosti působící jako účetní metodik a ekonom
_______________________________
[1] VUČKA, J.: Nález ÚS: Falešná daň aneb Jak zcela jistě nepočítat výši škody, online: epravo.cz, 6. 12. 2017
[2] Řešení úlohy
Žádný peníz nechybí. Otázka je podmanivě položená a nutí tázaného sčítat peněžní toky s peněžními stavy, což nelze. Sečteme-li dvacet pět peněz u recepčního, dva peníze u poslíčka a tři peníze u mužů, je tento konečný stav shodný s počátečním stavem, s třiceti penězi přinesenými do hotelu.
Popřípadě bilanční subsystém „hosté“ vydal 30 a přijal 3, tedy saldo činí -27 a bilanční subsystém „personál“ přijal 30 a vydal 3, tedy saldo činí +27. Saldo celkového systému je 0.
[3] Vhodnější výraz by byl jmění, neboť se jedná o souhrn aktiv i pasiv, budu se však držet autorovy terminologie – majetku.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
