epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    31. 8. 2015
    ID: 98837upozornění pro uživatele

    Forma dohody o zákazu majetkových dispozic – ve spárech analogie

    Rekodifikace soukromého práva přinesla řadu nových institutů. Jedním z těch v praxi nejúspěšnějších se pro účely úvěrového financování stal zákaz zřízení zástavního práva (či případně jiných majetkových dispozic) s účinky vůči třetím osobám ve smyslu ust. § 1309 odst. 2, resp. 1761 ObčZ. Důvodů je přitom hned několik.

     
     Allen & Overy
     
    Takový zákaz předně dává věřiteli jistotu, že dlužník (případně poskytoval zajištění) bude mít dostatek majetku k uspokojení případného nároku. Svůj význam má i v insolvenčním řízení, kdy posiluje postavení zajištěného věřitele. V případě nezajištěného financování zase věřitelům zaručuje rovné postavení pro uspokojení jejich nároků z dotčeného majetku.

    U movitých věcí (zejména závodu či pohledávek) své opodstatnění potom nachází i z hlediska transakčních nákladů. Protože ust. § 1371 odst. 3 ObčZ nově rozlišuje pořadí zajištění k movitému majetku primárně podle formy (a nikoliv podle okamžiku jeho vzniku), začali věřitelé přirozeně vyžadovat zajištění zřízené notářským zápisem jakožto nejsilnější formu zajištění. Jelikož se odměna notáře za sepsání takové zástavní smlouvy vypočítává z výše zajištěného dluhu (ve výjimečných případech eventuálně z hodnoty zastavovaného aktiva), může u velkých financování přesahovat až 60 000 korun.

    Stejného postavení věřitele lze přitom dosáhnout právě kombinací zástavního práva zřízeného běžnou smlouvou (a tedy bez jakéhokoliv poplatku) a zákazu zřídit další zástavní právo, neboť následný vznik silnější formy zajištění je tímto zákazem vyloučen. Ačkoliv se způsob výpočtu odměny za zřízení zákazu některými notáři nepatrně liší, její výše se pohybuje kolem cca 2 000 korun (zápis do rejstříku zástav) + 300 korun za prověření každé položky. A to pro dlužníka bývá zpravidla silný argument.

    Výše uvedené výpočty platí ale pouze do okamžiku, kdy zákaz zřízení zástavního práva (případně zákaz majetkových dispozic v širším smyslu) zřizujeme běžnou smlouvou, resp. smlouvou ve formě vyžadované zvláštními předpisy (v případě zákazu zřizovanému k movitým věcem zpravidla půjde o ověřené podpisy). To ostatně také odpovídá dosavadní převládající praxi na českém úvěrovém trhu. Stále častěji ovšem zaznívají názory (a to především z řad některých členů akademické obce), podle kterých je dohodu o zákazu majetkových dispozic nutno uzavřít pouze v té formě, kterou zákon předepisuje pro odpovídající smlouvu zástavní. Tou je přitom v případě věcí movitých (zásadně) právě notářský zápis. Své úvahy opírají především o institucionální a obsahovou blízkost zákazu dispozic k zástavnímu právu – tedy jinými slovy o argument analogie legis. Domnívám se, že tyto závěry nejsou správné.

    Analogie je užitečná věc. Právní normy zbavuje jejich striktně kazuistického charakteru a zajišťuje dynamiku aplikace práva. Své uplatnění bezpochyby najde i ve vztahu k institutu zákazu dispozic, který napřímo upravují jen dva paragrafy nového občanského zákoníku. Půjde zejména o technické otázky ve vztahu k jednotlivým druhům aktiv. Pokud nicméně hovoříme o analogickém užití pravidel upravujících formu právního jednání, je třeba mít na paměti základní podmínky aplikace analogie legis.

    Jak konstantně dovozovala judikatura a nyní stanovuje § 10 ObčZ, analogické užití právní normy připadá v úvahu jen tam, kde nelze otázku rozhodnout na základě výslovného ustanovení zákona. Absenci výslovné úpravy stanovující formu dohody o zákazu dispozic ovšem nelze považovat za „mezeru v právu“, když ust. § 559 ObčZ uvádí, že právní jednání může mít libovolnou formu, pokud tato není výslovně omezena zákonem. Protože zákon v tomto ohledu mlčí, mlčí tak úmyslně, když neomezuje obecné pravidlo. Jinými slovy, otázku formálních náležitostí dohody o zákazu dispozic lze rozhodnout na základě výslovného ustanovení zákona, v důsledku čehož není hypotéza pro užití analogie legis vůbec naplněna.

    Do určité míry taktéž pochybuji, zda je v této souvislosti správná úvaha o analogii právě se zástavním právem. Byť se jedná o obsahově blízké instituty, je třeba mít na paměti, že zákaz zřízení zástavního práva je vlastně jeho opakem – je tzv.„negativním“ zástavním právem. Sleduje tak odlišné účely a jeho zřízení dopadá na zcela jiné zájmy právní ochrany. Zatímco požadavek na vyšší právní formu u zástavní smlouvy posiluje ochranu majetku, který může být v případě realizace zástavního práva zcizen, zákaz zřízení zástavního práva jako ochrana tohoto majetku působí sám o sobě. V neposlední řadě je třeba pamatovat na jedno ze základních výkladových pravidel nového soukromého práva, totiž že se na právní jednání pohlíží spíše jako na platné než neplatné.

    Ačkoliv se tak stále objevují argumenty opačné, ve světle výše uvedeného se domnívám, že požadavek na vyšší právní formu dohody o zákazu majetkových dispozic nenachází v zákoně oporu. I když judikatura možná časem dospěje k jinému výkladu, pro tuto chvíli se zdá, že stávající praxe na českém úvěrovém trhu se v blízké době měnit nebude. 


    Mgr. Lukáš Vondřich

    Mgr. Lukáš Vondřich,
    advokátní koncipient


    Allen & Overy (Czech Republic) LLP, organizační složka

    V Celnici 1031/4
    110 00 Praha 1

    Tel.: +420 222 107 111
    Fax: +420 222 107 107
    e-mail: receptip@allenovery.com 


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Lukáš Vondřich ( Allen & Overy )
    31. 8. 2015

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Podnikatel podle formy v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
    • Postoupení pohledávek na výživné
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Legalizace podpisu osoby, která nemůže číst nebo psát
    • Byznys a paragrafy, díl 16.: Náhrada škody ve stavebnictví
    • Koncernové řízení kybernetické bezpečnosti – I. část
    • Ochrana oznamovatelů – reflexe zkušeností ohledně příslušné osoby
    • K nákladům exekuce při soudním prodeji zástavy
    • Limity rozhodování ve společenství vlastníků jednotek: výbor vs. shromáždění
    • Klamavá reklama

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025
    • 03.09.2025Korporace – rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů v kapitálových společnostech (online - živé vysílání) - 3.9.2025
    • 03.09.2025NIS2 a nový zákon o kybernetické bezpečnosti: praktický průvodce povinnostmi a implementací (online - živé vysílání) - 3.9.2025
    • 04.09.2025Jak na řízení o kasační stížnosti (online - živé vysílání) - 4.9.2025
    • 09.09.2025Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Podnikatel podle formy v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
    • Nový zákon o lobbyingu: Konec tajných jednání za zavřenými dveřmi
    • 10 otázek pro ... Ľuboše Fojtíka
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Právo na účinné vyšetřování
    • Postoupení pohledávek na výživné
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – I. část
    • Legalizace podpisu osoby, která nemůže číst nebo psát
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Legalizace podpisu osoby, která nemůže číst nebo psát
    • Limity rozhodování ve společenství vlastníků jednotek: výbor vs. shromáždění
    • Ochrana oznamovatelů – reflexe zkušeností ohledně příslušné osoby
    • Postoupení pohledávek na výživné
    • Koncernové řízení kybernetické bezpečnosti – I. část
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – I. část
    • Adhezní řízení v praxi
    • Objektivní odpovědnost provozovatele vozidla
    • Velká reforma trestního práva, jak moc velká je?
    • Novela trestního zákoníku
    • Dálnice D49: Když (ne)zákonné stavební řízení zastaví skoro hotovou dálnici. Dálnice, která (ne)jede
    • Soudcovské uvážení při moderaci výše smluvní pokuty ve světle ust. § 142 odst. 3 občanského soudního řádu
    • Jak číst znalecký posudek: Právní orientace pro advokáty
    • Nejvyšší soud o pohyblivé mzdě a pracovní kázni: Krácení nároku, nebo legitimní podmínka?
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct

    Soudní rozhodnutí

    Průtahy v řízení

    Nečinnost soudu trvající i po kárném odsouzení vyřizující soudkyně, spojená s opakovaným odročováním jednání, neefektivní organizací řízení a nevyužitím dostupných možností...

    Právo na účinné vyšetřování

    Pokud stěžovatelka vznese hájitelná tvrzení týkající se zásahu do práva na zákaz nelidského a ponižujícího zacházení a práva na soukromí spočívající v podezření ze...

    Exekuce

    Oprávněný může podat nový exekuční návrh a vést exekuci podle exekučního titulu, na jehož základě již byla týmž oprávněným vedená předchozí exekuce proti témuž povinnému...

    Insolvenční řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    I pro věřitele, kteří uplatnili svou pohledávku za dlužníkem přihláškou do likvidace již před rozhodnutím o úpadku platí závěry, které Nejvyšší soud zformuloval pro věřitele,...

    Koncentrace řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Účinky tzv. koncentrace řízení podle ustanovení § 118b o. s. ř. nenastanou, jestliže účastníci nebyli o tzv. koncentraci řízení a o jejích účincích poučeni jednak v předvolání...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.