epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop1
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    15. 10. 2020
    ID: 111967upozornění pro uživatele

    Fotografování na veřejně přístupných místech povoleno?

    Fotografujete na veřejně přístupných místech nebo na veřejném prostranství? A je v tom vlastně rozdíl? V praxi se stále častěji setkáváme s dotazy týkajícími se problematiky pořizování fotografií tzv. „na veřejnosti“, a to zejména ve vztahu k oprávněnosti takového fotografování. Fotografování na veřejnosti může mít samozřejmě důležité právní konsekvence mimo jiné v souvislosti s případnými zásahy do práv a právem chráněných zájmů fotografovaných osob. V dnešním článku však tuto oblast pomineme a zaměříme se na předmětnou problematiku z pohledu fotografování autorských děl, která je v této souvislosti neméně zásadní.

    Z důvodu omezeného rozsahu tohoto článku se přitom budeme věnovat problematice fotografování na veřejném prostranství tak, jak jej uvádí ustanovení § 33 odst. 1 zákona 121/2000 Sb., autorský zákon, v platném a účinném znění (dále také „AZ“).

    Mezi jeden ze základních právních principů soukromého práva patří zásada, že každý může činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Tento princip se přirozeně uplatní i v oblasti fotografování veřejně přístupných míst, kdy lze v zásadě konstatovat, že fotografování některých děl umístěných na veřejném prostranství je možné i bez souhlasu vlastníka fotografovaného díla; není-li ovšem zvláštním právním předpisem výslovně stanoveno jinak. Fotografování na veřejně přístupných místech může mít několik aspektů a podmínek, které by měly být při pořizování fotografií zcela jistě brány v potaz. Jak jsme již uvedli výše, dnešní článek je přitom zaměřen pouze na aspekty související s místem pořizování fotografií a nezabývá se dále možnými zákonnými výjimkami (např. volné užití díla dle ustanovení § 30 AZ či nepodstatné vedlejší užití díla dle ustanovení § 38c AZ apod.)

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    První aspekt, který je nutno vzít v úvahu, se týká právní kvalifikace fotografovaného objektu. V případě, že fotografovaný objekt není autorským dílem ve smyslu ustanovení § 2 AZ, pak je jeho fotografování povoleno. Pokud je ale fotografovaný objekt autorským dílem, pak dle ustanovení § 33 odst. 1 AZ platí, že pořizovat fotografie autorského díla bez souhlasu jeho autora je povoleno, je-li takové autorské dílo trvale umístěno na veřejném prostranství. Tato zákonná licence se neomezuje co do druhu fotografovaného díla, z logiky věci lze ale usuzovat, že se nejčastěji bude jednat o fotografování výtvarných anebo architektonických děl, která ovšem musí být na veřejném prostranství trvale umístěna (tím se z citované zákonné výjimky automaticky vylučují ta autorská díla, která jsou na veřejném prostranství umístěna jen dočasně). Citované ustanovení dále konkretizuje pojem veřejné prostranství demonstrativním výčtem a uvádí, že do autorského práva nezasahuje ten, kdo pořídí fotografii díla, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství.

    Je-li jasno, zda fotografovaný objekt je autorským dílem či nikoli, pak přichází na řadu další aspekt, který by měl být při posuzování dané problematiky zohledněn, a to co lze klasifikovat jako veřejné prostranství. Ustanovení § 33 odst. 1 AZ sice obsahuje krátký demonstrativní výčet míst tvořících součást veřejného prostranství, nechává ale zároveň značný prostor dalšímu výkladu. Jediná obsáhlejší definice veřejného prostranství je v českém právním řádu zakotvena v ustanovení § 34 zákona 128/2000 Sb., o obcích, v platném a účinném znění (dále také „zákon o obcích“). Předmětné ustanovení uvádí, že veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    K dalšímu upřesnění veřejného prostranství napomohla také judikatura Ústavního soudu, dle které například koupaliště či parkoviště nemají povahu veřejného prostranství, a to proto, že nejsou veřejnosti přístupná bez dalšího, ale až na základě rozhodnutí vlastníka (Pl. ÚS 50/03). V jiném nálezu Ústavní soud konstatoval, že hřiště, koupaliště anebo pískoviště nemusí mít nutně povahu veřejného prostranství, protože jejich zpřístupnění záleží na vůli vlastníka nebo provozovatele (Pl. ÚS 46/06). Dle odborné literatury lze definici veřejného prostranství obsaženou v zákoně o obcích použít i pro účely autorského zákona.

    K výše uvedenému lze dále doplnit, že ustanovení § 34 zákona o obcích sice uvádí demonstrativní výčet konkrétních míst, které jsou považovány za veřejné prostranství, současně ale také v této otázce (podobně jako autorský zákon) ponechává prostor dalšímu výkladu, když obsahuje jakousi zbytkovou klauzuli, dle které jsou veřejným prostranstvím rovněž prostory, které jsou přístupné bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání. Ústavní soud rozvinul výklad i v této části citovaného ustanovení a uvedl, že tuto formulaci nelze vyložit jinak, než že nejde o jakékoli prostory přístupné bez omezení, ale naopak se jedná o prostory v obci mající obdobný charakter jako náměstí, tržiště, místní komunikace či parky a veřejná zeleň (Pl. ÚS 21/02). Ústavní soud tedy svými závěry upřesnil zákonnou definici, dle které za veřejná prostranství nelze považovat prostory, které jsou veřejně přístupné, nicméně jejich užívání vykazuje jistá omezení, a především nemají obdobný charakter jako prostory uvedené v demonstrativním výčtu ustanovení § 34 zákona o obcích, tj. jako tržiště, místní komunikace či parky. Ústavní soud tímto dle našeho názoru poukazuje na prostory, jako jsou veřejné knihovny, nádražní haly či budovy správních úřadů, kdy se sice jedná o prostory veřejně přístupné, nicméně jejich užívání je omezeno například časově (úředními hodinami) či podmínkami jejich užívání (návštěvním řádem).

    Můžeme tedy shrnout, že veřejně přístupné místo není pro posuzování předmětné problematiky totéž, co veřejné prostranství. Například tedy muzea, koncertní haly, kinosály, galerie, nákupní centra či zábavní parky nejsou veřejným prostranstvím ve smyslu ustanovení § 34 zákona o obcích, resp. ustanovení § 33 odst. 1 AZ. Pořizování fotografií objektů (autorských děl) v uvedených prostorách tedy bude podléhat zejména tomu, co stanoví návštěvní či jiný obdobný řád prostor, ve kterém byla fotografie pořízena. Pokud by tato otázka návštěvním řádem upravena nebyla, pak se ustanovení § 33 odst. 1 AZ nebude aplikovat a nebude možné bez dalšího uzavřít, že fotografování trvale umístěných autorských děl je na daném místě povoleno.

    Pokud by autorské dílo skutečně bylo trvale umístěno na veřejném prostranství anebo bylo viditelné či přístupné z veřejného prostranství, lze jej fotografovat a tuto fotografii poté užít bez souhlasu autora díla, a to i za komerčními účely (jak vyplývá z výkladu ustanovení § 33 odst. 1 AZ). Takové užití fotografie vyobrazující jiné autorské dílo však nesmí být v rozporu s běžným užitím díla a nesmí se nepřiměřeně dotýkat oprávněných zájmů autora (viz ustanovení § 29 odst. 1 AZ, které upravuje tzv. třístupňový test, který je rovněž nezbytné při posuzování předmětné problematiky vždy provádět). Nelze současně opomenout ani to, že je-li to možné, musí být u fotografovaného objektu uvedeno jméno autora (nejde-li o dílo anonymní) anebo jméno osoby, pod jejímž jménem bylo dílo uvedeno na veřejnost, a dále název díla a jeho umístění.


    Mgr. Lucie Kianková, BA,
    advokátka
    IP & IT Law team leader
    Senior Associate

    Tereza Churceva, ll.m. (wu),
    právník

    Rödl & Partner_logo
     

    Rödl & Partner Tax, k.s.  

    Platnéřská 2 
    110 00  Praha 1

    Tel.: +420 236 163 111
    e-mail: prag‎@‎roedl.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Lucie Kianková, BA, Tereza Churceva, ll.m. (wu) (Rödl & Partner Tax)
    15. 10. 2020

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Blanketní stížnost
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.