Fungování zájmových skupin

Fungování zájmových skupin je samostatnou problematikou, která musí mít i ze zákona své meze. Nicméně z Vašeho dotazu vyplývá, že Vaším přáním je v současné době zahájit proces změny nebo zrušení konkrétního právního předpisu. Možností, jak dosáhnout takových legislativních úprav, je samozřejmě celá řada, v krátkosti je lze rozdělit na předstižné a následné. Jejich hlavní rozdíl spočívá v tom, že za předstižnou metodu můžeme považovat období legislativní iniciativy do okamžiku  schválení takového předpisu a skončení legislativní procedury. Následnou metodou naopak dosáhneme změny právního předpisu až poté, co byl platně schválen, vyhlášen a stal se součástí českého právního řádu. K naplnění následné metody přezkumu je příslušný na území České republiky výhradně Ústavní soud České republiky. Ústavnímu soudu je svěřena pravomoc přezkoumat ústavnost konkrétního právního předpisu, tedy jeho soulad s ústavním pořádkem. Za takový soulad je nutné považovat zejména jeho kompatibilitu s ústavním pořádkem garantovanými právy.

Ostatně i případná disproporce konkrétního právního  předpisu s konkrétním zaručeným právem jednotlivce nezpůsobuje sama o sobě neplatnost právního předpisu, popř. nutnost takový právní předpis bez dalšího zrušit. Vždy je nutné posuzovat ústavnost právních předpisů ve svém celku, to znamená ve vztahu ke všem jejich adresátům tak, aby byl zaručen objektivní přezkum napadaného  právního předpisu a aby se takové závěry opíraly o jeho faktický smysl, jeho účel a předpokládaný okruh adresátů. Na druhou stranu, a Ústavní soud se v tomto smyslu i minulosti ve svých nálezech opakovaně vyjádřil, musí být každý nesoulad, preference nebo újma určité skupiny osob řádně ospravedlněna potřebami širokého okruhu adresátů a poměřována se zásadami přiměřenosti takové nerovnováhy. Každý návrh na zrušení právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení by se měl zakládat na dostatečně zpracovaném zdůvodnění, v čem a ve vztahu ke kterým adresátů právního  předpisu je spatřováno porušení zaručeného práva. Ostatně i řízení před Ústavním soudem je soudním řízením a jako takové musí obsahovat pravdivé vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů a musí z něho být patrno, čeho se navrhovatel dovolává.

Otázkou samotné aktivní legitimace k podání návrhu na zrušení právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení jsou kromě prezidenta republiky oprávněni zejména členové obou komor Parlamentu ČR - Poslanecké sněmovny nebo Senátu nebo ti, kteří podali ústavní stížnost, např. pro tvrzenou neústavnost rozhodnutí státního orgánu. V případě návrhu na zrušení jiného právního předpisu než zákona lze uvažovat o aktivní legitimaci podat takový návrh i mj. v případě Veřejného ochránce práv nebo zastupitelstva kraje.

Mgr. Martin Grácz
Advokátní kancelář HOLEC, ZUSKA & Partneři