Informace o mzdě zaměstnance a ochrana soukromí
Nedávno jsem se setkal se zajímavým dotazem, zda může nadřízený (šéf) sdělit ostatním pracovníkům ve firmě konkrétní výši mzdy některého člověka ostatním zaměstnancům. Šlo o situaci, kdy si šéf chtěl postěžovat na konkrétního pracovníka v rovině – jak málo práce odvádí za takovou mzdu (jejíž výši v této souvislosti sdělil ostatním pracovníkům) a jeho ještě vyšší nadřízení z top managmentu přesto nedají souhlas s propuštěním ani jej nepřeřadí na jinou práci či mu alespoň nesníží zmíněnou „neadekvátní“ mzdu.
Na zmíněného vedoucího spadá mlčenlivost dle § 15 z. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
Zaměstnanci správce nebo zpracovatele, jiné fyzické osoby, které zpracovávají osobní údaje na základě smlouvy se správcem nebo zpracovatelem, a další osoby, které v rámci plnění zákonem stanovených oprávnění a povinností přicházejí do styku s osobními údaji u správce nebo zpracovatele, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobních údajích a o bezpečnostních opatřeních, jejichž zveřejnění by ohrozilo zabezpečení osobních údajů. Dodejme. že povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení zaměstnání nebo příslušných prací.
Předmětného přestupku se může ex lege dopustit jak fyzická osoba, která je ke správci nebo zpracovateli osobních údajů v pracovním nebo jiném obdobném poměru, tak i osoba, která vykonává pro správce nebo zpracovatele činnosti na základě dohody. Pracovní poměr ke správci (resp. zpracovateli) tedy není condicio sine qua non, aby mohl být spáchán tento přestupek.
Jaká sankce by „narušitele“ soukromí čekala? Osoba, která neoprávněně sdělí výše zmíněný osobní údaj se dopouští správního deliktu dle § 44 odst.1 z.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů[1] za což jí hrozí sankce až do výše 100 000 Kč.
Věcně příslušným k udělení této sankce je Úřad pro ochranu osobních údajů.[2]
V praxi někdy dochází k složité situaci, kdy nějakou pozici zastává jen jeden člověk. Pak sdělení výše mzdy na konkrétní pozici – kolik si u Vás vydělá reklamní grafik? – de facto rovná porušení ochrany soukromí tohoto pracovníka na jedinečné pozici.
Naopak je možné třetím osobám poskytovat výše průměrných mezd na určitých pozicích bez vazby na konkrétní zaměstnance.
Jak jsme již předeslali , výše mzdy konkrétního zaměstnance je osobním údajem podléhajícím úpravě zákona o ochraně osobních údajů (zákon 101/2000 Sb.), Správce osobních údajů (zde nejčastěji zaměstnavatel) je obecně v souladu s § 13 odst. 1 zákona o ochraně osobních údajů povinen přijmout taková relevantní opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům – sem spadá i náležitá ochrana tzv. výplatních pásek, tedy i povinnost zamezení neoprávněného přístupu zaměstnanců k jiným výplatním páskám, a to včetně ochrany v praxi stále populárnějších „výplatnic“ elektronických.
JUDr. Petr Kolman, Ph.D.
odborný asistent na PF MU v Brně
--------------------------------------------------------------------------------
[1] Cit. § 44 odst.1) Fyzická osoba, která a) je ke správci nebo zpracovateli v pracovním nebo jiném obdobném poměru, b) vykonává pro správce nebo zpracovatele činnosti na základě dohody, nebo
c) v rámci plnění zvláštním zákonem uložených oprávnění a povinností přichází u správce nebo zpracovatele do styku s osobními údaji, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti (§ 15).
[2] K problematice sankcí na úseku ochrany osobních údajů blíže např. in.: Kolman, P.: http://www.epravo.cz/top/clanky/spravni-sankce-na-useku-ochrany-osobnich-udaju-73089.html
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
