epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    8. 11. 2019
    ID: 110173upozornění pro uživatele

    Institut nezbytné cesty očima soudní praxe

    Nezbytnou cestou se obecně na jedné straně chápe oprávnění vlastníka pozemku, jenž není dostatečně spojen s veřejnou cestou, k aktivnímu výkonu práva cesty přes sousední pozemek a na druhé straně povinnost vlastníka sousedního pozemku výkon takového práva strpět. Obdobné vymezení nezbytné cesty obsahovala česká právní úprava po novele z roku 2000 již za účinnosti zákona č.40/1964 Sb., občanský zákoník, která byla dotvářena judikaturou. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) pak přinesl mnohem propracovanější úpravu institutu nezbytné cesty a tím přispěl k dalšímu rozvoji judikatury k tomuto tématu. Cílem článku je přinést komplexní pohled na judikaturu týkající se zřizování nezbytné cesty.

    Hned na úvod bychom se měli zabývat otázkou, jakou měrou je použitelná judikatura k předchozí právní úpravě. Tímto problémem se Nejvyšší soud zabýval v řadě svých rozhodnutí, v nichž došel k závěru, že: „judikaturu týkající se zřízení práva cesty podle občanského zákoníku č.40/1964 Sb. lze přiměřeně (tam, kde nový zákoník nemá obsahově odlišnou úpravu) použít i při zřizování nezbytné cesty podle nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.“[1] K závěru ohledně přiměřeného použití judikatury k předchozí právní úpravě na problematiku zřizování nezbytné cesty pak Nejvyšší soud přistoupil i ve svých dalších rozhodnutích[2], v důsledku čehož je možné považovat hledání odpovědi na výše položenou otázku za uzavřené.

    Právo nezbytné cesty občanský zákoník v platném a účinném znění upravuje v §§ 1029 – 1036. K tomu, aby mohlo dojít ke zřízení nezbytné cesty, je zapotřebí kumulativní naplnění několika následujících podmínek. Tyto podmínky vymezuje § 1029 občanského zákoníku, dle něho: (1) Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. (2) Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

    Za stěžejní podmínkou pro zřízení práva cesty považujeme nedostatečné spojení nemovité věci s veřejnou cestou. V praxi k takovému případu může například dojít v situaci, kdy osoba A zdědí stavbu, která je celá obklopena pozemkem patřícím osobě B a osoba A nemá možnost se k této stavbě dostat jinak, než přes pozemek osoby B. Pro zajištění přístupu k této stavbě se pak bude muset osoba A domáhat zřízení práva cesty. Výkladový problém může nastat, pokud si položíme otázku: Co se rozumí veřejnou cestou? Odpověď na ni najdeme v judikatuře Nejvyššího soudu, dle nějž se: „“veřejnou cestou" se rozumí i účelová komunikace.“[3]

    Reklama
    Variace dle smluvních podmínek FIDIC (online - živé vysílání) - 31.3.2023
    Variace dle smluvních podmínek FIDIC (online - živé vysílání) - 31.3.2023
    31.3.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Dále zákon upravuje podmínku, dle které právo cesty musí být zřízeno v potřebném rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci. Zároveň však soud musí dbát na to, aby byl soused výkonem práva cesty co nejméně obtěžován. K tomu se vyslovil Nejvyšší soud ve svém usnesení se sp. zn. 22 Cdo 5235/2014, ve kterém uvádí: „jestliže je třeba při rozhodování o povolení nezbytné cesty vážit, zda by újma vzniklá zřízením práva nezbytné cesty vlastníkovi pozemku převyšovala újmu vzniklou vlastníkovi stavby odepřením tohoto práva, nelze tím rozumět, že je třeba jen poměřit náklady, které by musel žalobce vynaložit na dosažení sledovaného cíle jiným způsobem s újmou způsobenou omezením hospodaření na zatěžovaném pozemku. Újma žalovaného v neposlední řadě spočívá v tom, že obecná cena jeho nemovitostí v důsledku zatížení klesne, tato újma je vyjádřitelná v penězích. Je třeba přihlížet k dalším případným omezením, a to takovým, která lze finančně vyčíslit jen obtížně (např. provoz stanice handicapovaných živočichů nelze zohlednit jen z ekonomického hlediska).“[4]

    Za zmínku stojí, že soud není v otázce rozsahu nezbytné cesty návrhem žalobce vázán a jak vyplývá z názorů Nejvyššího soudu, zřízení nezbytné cesty představuje určitý způsob vypořádání vztahu mezi vlastníkem nemovitosti, ke které má být zřízen přístup a vlastníkem sousedního pozemku ve smyslu § 153 odst. 2 zákona č. 99/1993 Sb., občanský soudní řád.[5] Je tak věcí uvážení soudu, kudy nezbytná cesta povede a jaký bude její potřebný rozsah. Soud tedy musí sám zvážit, jaká varianta je pro vlastníka panujícího pozemku nejvýhodnější, avšak na druhou stranu musí sousední pozemek zatěžovat v co nejmenší možné míře. S tímto souvisí i rozsudek, v němž se Nejvyšší soud zabýval proporcionalitou rozsahu práva cesty. Dospěl v něm k závěru, že i přesto, že se právo cesty skládá jak z práva přes pozemek procházet, tak z práva přes něj projíždět, tak není vyloučeno „aby bylo výjimečně zřízeno věcné břemeno spočívající jen v právu chůze po přilehlém pozemku. O takový případ jde, když příjezd motorovými vozidly měl vlastník stavby zajištěn k hranici zatíženého pozemku, přičemž krátká několikametrová vzdálenost od této hranice ke vchodu jeho domu nevybočila z obvyklé vzdálenosti staveb od místa příjezdu k nim.“[6]

    Občanský zákoník v § 1030 přiznává vlastníkovi sousedního pozemku za nezbytnou cestu úplatu a odčinění újmy, není-li již odčiněno úplatou.[7] Tato úplata může být stanovena v podobě jednorázové platby nebo ve formě opakujících se dávek po dobu trvání práva nezbytné cesty. Z § 1035 odst. 1 občanského zákoníku rovněž vyplývá, že při zániku práva nezbytné cesty se úplata nevrací ani nijak nevypořádává. Odst. 2 dále uvádí, že v případě, že úplata byla sjednána v pravidelně se opakujících splátkách, tak při zániku práva nezbytné cesty zaniká rovněž vlastníku panujícího pozemku povinnost tyto splátky hradit. Způsobem určení této úplaty se zabýval i Nejvyšší soud a uvedl, že: „půjde-li o rozsáhlejší omezení vlastnického práva, při kterém bude náhrada určena vyšší částkou, bude obecně náhrada v opakujících se dávkách spravedlivější, protože v případě změny poměrů (např. i při vyšší inflaci) bude možné dávky upravit (§ 163 odst. 1 OSŘ). Nicméně tam, kde jde o poměrně malé omezení vlastníka zatíženého pozemku, a jednorázová náhrada by se pohybovala okolo 10 000 Kč, jako v dané věci, nebo i o něco výše, není, nejsou-li tu mimořádné okolnosti, důvod pro stanovení opakujících se dávek.“[8]

    Vedle výše zmíněných pozitivních podmínek, občanský zákoník počítá v § 1032 i s podmínkami negativními, které vymezuje následovně: (1) Soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. (2) Nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby měly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit. Tyto podmínky předchozí právní úprava neznala a jejich absence byla velkou měrou suplována judikaturou Nejvyššího soudu.

    S podmínkou citovanou v předchozím odstavci pod písm. b) souvisí i nedávný nález Ústavního soudu, jímž ÚS zamítl ústavní stížnost stěžovatelky. Ústavní soud ve svém nálezu vyslovil, že: „vlastník nemovité věci, který žádá o povolení nezbytné cesty podle § 1029 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, si již za předchozí zákonné úpravy musel být vědom, že jeho jednání, jímž si hrubou nedbalostí nebo úmyslně způsobil nedostatek přístupu ke své nemovité věci, oslabuje důvody, pro které by mělo být v jeho soukromém zájmu omezeno vlastnické právo jiné osoby. Již tehdy se tím vystavoval riziku, že mu věcné břemeno práva cesty nebude zřízeno. Pakliže § 1032 odst. 1 písm. b) tohoto zákona s touto skutečností výslovně spojil překážku povolení nezbytné cesty, pouze tím upřesnil následek, se kterým vlastník nemovité věci podle rozhodovací praxe dovolacího soudu s ohledem na § 3 odst. 1 zákona č.40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, beztak musel počítat. Dřívější ani současná zákonná úprava mu ostatně nepřiznávaly právo nezbytné cesty, ale pouze stanovily podmínky, za nichž se může domoci jejího povolení konstitutivním rozhodnutím soudu.“[9]

    Shrneme-li předchozí řádky, dojdeme k závěru, že judikatura k ustanovením upravujícím nezbytnou cestu je vcelku rozsáhlá a udává soudům poměrně konstantní směr, jakým by se měly ve své rozhodovací praxi ubírat.

    Mgr. Jan Cimburek
     

    Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.
     
    Pardubice - Dražkovice 181
    533 33  Pardubice - Dražkovice
     
    Velké náměstí 1
    500 03  Hradec Králové
     
    Truhlářská 1108/3
    110 00  Praha 1
     
    Tel.:        +420 466 310 691
    Fax:        +420 466 310 691
    e-mail:    advokati@advokatijelinek.cz
     
    PFR 2018

    [1] Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 4242/2015 ze dne 26. ledna 2016.

    [2] výběrem např. Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1774/2019 ze dne 26. června 2019.

    [3] Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 4242/2015 ze dne 26. ledna 2016.

    [4] Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 5235/2014 ze dne 10. června 2015.

    [5] Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 4205/2014 ze dne 7. července 2016.

    [6] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2667/2004 ze dne 23. června 2005.

    [7]Náhrada za zřízení práva nezbytné cesty zahrnuje i náhradu za újmu, kterou vlastník pozemku utrpí, a to i tím, že v důsledku tzv. právní závady – práva cesty svědčícího vlastníku stavby – zpravidla klesne cena zatíženého pozemku i stavby na něm zřízené a že jeho vlastník bude výkonem tohoto práva omezen v užívání pozemku, bude narušeno jeho soukromí apod. (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2854/2010 ze dne 28. dubna 2011).

    [8] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2576/2016 ze dne 28. 2. 2017.

    [9] Nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 2408/18 ze dne 17. července 2019.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jan Cimburek (JELÍNEK & Partneři)
    8. 11. 2019
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Maximální délka dočasného přidělení a omezení při jeho prodlužování
    • Nová pravidla pro posuzování přiměřenosti smluvní pokuty soudem podle § 2051 NOZ
    • Nepřípustné nepřímé zastoupení v civilním řízení aneb na co dojela kauza Dieselgate
    • Je publikovaná judikatura k elektronickým podpisům skutečně relevantní?
    • Aktivní legitimace SVJ k uplatnění nároků – podstatná změna pro praxi?
    • Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti nemocensky nepojištěné OSVČ
    • Nejvyšší soud: vyloučit jednatele či člena představenstva z výkonu funkce lze, i když nezpůsobí společnosti újmu
    • Právo “dohodářů” na dovolenou ve světle vládního návrhu novely zákoníku práce
    • Rozdělení nezajištěných věřitelů do různých skupin v reorganizačním plánu
    • Vlastník pozemku a změna územního plánu
    • Právní aspekty vícestranné směny nemovitostí

    Související produkty

    Online kurzy

    • Ustavující zasedání zastupitelstva obce
    • Jsem zastupitelem, co teď?
    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Lukáš Sommer
    Mgr. Lukáš Sommer
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Je publikovaná judikatura k elektronickým podpisům skutečně relevantní?
    • Aktivní legitimace SVJ k uplatnění nároků – podstatná změna pro praxi?
    • Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti nemocensky nepojištěné OSVČ
    • Právo “dohodářů” na dovolenou ve světle vládního návrhu novely zákoníku práce
    • Vazba
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 6.
    • Nejvyšší soud: vyloučit jednatele či člena představenstva z výkonu funkce lze, i když nezpůsobí společnosti újmu
    • Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o.
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Vlastník pozemku a změna územního plánu
    • Je publikovaná judikatura k elektronickým podpisům skutečně relevantní?
    • Ochrana osobnosti zaměstnance
    • Doručování v pracovním právu e-mailem?
    • Právo “dohodářů” na dovolenou ve světle vládního návrhu novely zákoníku práce
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 6.
    • Excesivní vyplnění blankosměnky (vyplnění blankosměnky v rozporu s vyplňovacím oprávněním)
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance z pohledu zaměstnavatele
    • Novela zákoníku práce a (zdánlivá) předvídatelnost vztahů z dohod (DPP a DPČ)
    • Změna moderace smluvní pokuty jako další rána pro věřitele
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Nesprávné právní posouzení věci důvodem pro obnovu řízení
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Změny v právní úpravě způsobilosti členů volených orgánů obchodních korporací k výkonu funkce a jejím dokládání v rámci rejstříkového řízení

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nahlížení do spisové dokumentace (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o odmítnutí nahlížení do spisové dokumentace orgánu sociálně-právní ochrany dětí dle § 55 odst. 6 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí,...

    Pobyt cizinců

    Tvrzení cizince prokazujícího během řízení o správním vyhoštění, že může být osobou dle § 42e odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky,...

    Právo na informace (exkluzivně pro předplatitele)

    Pro posouzení, zda žadatel o informaci o platech (§ 3 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv....

    Rada České televize (exkluzivně pro předplatitele)

    Rada České televize není oprávněna odvolat členy dozorčí komise za přiměřeného použití § 6 odst. 2 ve spojení s § 8a odst. 3 větou třetí zákona č. 483/1991 Sb., o České...

    Územní plánování (exkluzivně pro předplatitele)

    Regulativ v podobě maximálního počtu bytových jednotek v rodinném domě překračuje svojí podrobností rámec pro obsah územního plánu stanovený v § 43 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.