epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    22. 9. 2021
    ID: 113637upozornění pro uživatele

    Jak probíhá řízení o pozůstalosti (dědické řízení)

    Život člověka končí smrtí, ale jeho majetková a jiná práva přechází na jiné osoby. K jejich vypořádání slouží řízení o pozůstalosti.

    Zahájení řízení

    Toto řízení zahajuje zpravidla okresní (obvodní) soud, v jehož obvodu měl zemřelý, zákonem označovaný jako zůstavitel, poslední trvalý pobyt, a to na základě úmrtního listu, který soudu zašle matriční úřad. Tento soud pověří dle rozvrhu řízení o pozůstalosti notáře, v pozůstalostním řízení označovaného jako soudní komisař, aby vedl a projednal dědické řízení. Tento soudní komisař pak kontaktuje zpravidla vypravitele pohřbu, tedy toho, kdo je jako vypravitel pohřbu uveden v úmrtním listu, aby se dostavil na předběžné šetření. V pozvánce na jednání je uvedeno, jaké listiny má s sebou vypravitel pohřbu přinést a předložit je notáři. V této fázi v úvahu připadající dědicové nemusí vyvíjet žádnou aktivitu spojenou s vypořádáním dědictví a ani si tedy nemohou zvolit „svého“ notáře; ten je jim „přidělen“. Doba od smrti zůstavitele do předvolání k dědickému řízení před soudním komisařem může trvat i 2 měsíce. Pokud by se v úvahu připadající dědicové chtěli informovat, zdali byl soudní komisař jejich případem již pověřen, je možné si na stránkách notářské komory vyhledat notáře https://www.nkcr.cz/seznam-notaru/rozvrhy-rizeni-o-pozustalosti, který má dané řízení vést, a kontakt na něj https://www.nkcr.cz/uvod. Dědické právo a řízení o pozůstalosti upravují zejména ustanovení § 1475 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, a ustanovení § 98 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění.

    Předběžné šetření

    Účelem předběžného šetření je zjištění okruhu zůstavitelových dědiců a jeho majetku. Jak již bylo řečeno výše, na toto jednání si soudní komisař zpravidla zve vypravitele pohřbu, který by se měl dostavit k notáři náležitě připraven - měl by mít přehled o zůstavitelových aktivech a pasivech. Soudní komisař již bude vědět, zdali dle centrální evidence obyvatel byl zůstavitel ženatý a měl potomky, příp. předky, zdali zůstavitel zanechal pořízení pro případ smrti (závěť, prohlášení o vydědění, odkaz, dědickou smlouvu), které sepsal formou notářského zápisu či je uložil u notáře, zdali – v případě, že zůstavitel uzavřel manželství – bylo modifikováno společné jmění zůstavitele a pozůstalé manželky, zdali zůstavitel vlastnil nějaké nemovité věci evidované v katastru nemovitostí, či cenné papíry evidované v Centrálním depozitáři cenných papírů, a.s., zdali zůstavitel podnikal, či zdali byl evidován v evidenci úpadců nebo v insolvenčním rejstříku. Soudní komisař se tedy vypravitele pohřbu většinou ptá na další informace o zůstaviteli – např. jestli zůstavitel sepsal závěť vlastní rukou, kterou uložil doma, či u osoby, které důvěřoval, zdali v den smrti probíhalo řízení o rozvod manželství, a na jeho další majetek, jako je např. členství v družstvu, účty u banky, cenné sbírky obrazů, přeplatky a nedoplatky u dodavatelů služeb, pohledávky a dluhy apod. Pokud si není vypravitel pohřbu jistý, jestli měl zůstavitel např. účet u banky, je vhodné tuto skutečnost soudnímu komisaři oznámit, aby se sám pokusil tento zůstavitelův účet u banky dohledat. V opačném případě soudní komisař sám od sebe pátrat u všech možných bank po účtech zůstavitele nebude a bude vycházet pouze z tvrzení vypravitele pohřbu, tj. prověří pouze ty banky a další společnosti, které mu označí vypravitel pohřbu jakožto možné instituce, u kterých má zůstavitel své jmění (tj. aktiva a pasiva).  Když by po skončení řízení o pozůstalosti vyšel najevo další majetek zůstavitele, muselo by být kvůli tomu zahájeno dodatečné řízení o pozůstalosti, což se dědicům nemusí vzhledem ke způsobu výpočtu odměny notáře, jak je uvedeno níže, vyplatit.

    Reklama
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    15.2.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Přijetí dědictví

    Zatímco soudní komisař zjišťuje u právnických a fyzických osob výši aktiv a pasiv zůstavitele, do úvahy připadající dědici mají za úkol určit obvyklou cenu nemovitých a některých movitých věcí (např. automobilu, sbírky známek atd.) ke dni smrti zůstavitele. Pokud do úvahy připadající dědicové nejsou schopni se na obvyklé ceně dohodnout, mohou se obrátit na znalce v oboru (či na realitní kancelář v případně nemovitých věcí), který obvyklou cenu určí. Obvyklou cenu není radno podceňovat, na druhou stranu však není třeba ji navyšovat.

    Jakmile má soudní komisař k dispozici odpovědi o výši aktiv a pasiv zůstavitele od fyzických a právnických osob, která evidují jmění zůstavitele, a informace o ocenění některých movitých a nemovitých věcí, předvolá si na jednání v úvahu připadající dědice. Na tomto jednání již přítomné poučí o dědickém právu a o možnosti dědictví odmítnout. V případě, že přítomní účastníci nevyužijí lhůty na rozmyšlenou, a dědictví neodmítnou, poučí je též o možnosti uplatnit výhradu soupisu pozůstalosti, která se týká odpovědnosti dědiců za dluhy zůstavitele. Pokud ani zde dědicové nebudou trvat na lhůtě na rozmyšlenou a výhradu soupisu neuplatní, či ji uplatní s tím, že soupis bude nahrazen jejich společným prohlášením, může soudní komisař přistoupit k vypořádání společného jmění zůstavitele a pozůstalé manželky.

    Vypořádání společného jmění manželů

    Byl-li zůstavitel ženatý, před vypořádáním dědictví musí dědicové a pozůstalá manželka uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění zůstavitele a pozůstalé manželky. Je ve velké míře na dědicích a pozůstalé manželce, jaký majetek ze společného jmění připadne pozůstalé manželce a jaký do dědictví. Pokud se však na vypořádání společného jmění nedohodnou, bude soudní komisař postupovat dle zákona, tj. jedna polovina majetku ze společného jmění připadne pozůstalé manželce a druhá polovina do pozůstalosti (do dědictví).

    Dědická dohoda

    Nyní již soudnímu komisaři nebrání nic, aby schválil dohodu dědiců o vypořádání pozůstalosti, do které může spadat některý majetek ze společného jmění a aktiva a pasiva ve výlučném vlastnictví zůstavitele. Opět je ve velké míře na dědicích, jak se o rozdělení majetku dohodnou, ale pokud toho nejsou schopni, přijdou na řadu zákonná ustanovení.

    Usnesení

    Příslušný soud zůstavitele rozhodne pověřeným soudním komisařem v řízení o pozůstalosti tak, že stanoví obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalé manželky a toto společné jmění vypořádá. Dále stanoví obvyklou cenu majetku a jiných aktiv pozůstalosti, výši dluhů a dalších pasiv pozůstalosti a čistou hodnotu pozůstalosti a schválí dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti. V případě, že dědicem je pouze jedna osoba, potvrdí soud nabytí dědictví tomuto jedinému dědici. Týmž usnesením rovněž rozhodne o odměně soudního komisaře, o náhradě jeho hotových výdajů a o náhradě za daň z přidané hodnoty. Při výpočtu odměny notáře se přitom vychází ze základu představujícího obvyklou cenu majetku pozůstalosti zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru (tj. z aktiv dědictví), a to dle ustanovení § 12 odst. 1 a § 13 vyhlášky č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky (notářský tarif), v platném znění.

    Když usnesení nabude právní moci (do patnácti dnů ode dne jeho doručení poslednímu účastníkovi, nebo dříve v případě vzdání se práva na odvolání posledním účastníkem), jsou dědicové povinni zajít za příslušnými právnickými (např. banky) a fyzickými osobami (např. dlužníci zůstavitele na základě smlouvy o zápůjčce) a vypořádat pohledávky a dluhy zůstavitele. O změnu vlastnického práva na katastru nemovitostí se postará soudní komisař, zrovna tak o zápis změny u obchodních společností v obchodním rejstříku. Dále jsou dědicové dle poměru svých dědických podílů povinni uhradit odměnu notáře, která bývá splatná do osmého dne od nabytí právní moci dědického usnesení. Tímto je pro dědice řízení o pozůstalosti skončeno.

    Lhůty

    Soudní komisaři nejsou v standardních úkonech v řízení o pozůstalosti vázáni žádnými lhůtami, a snaží se je skončit v co nejkratším termínu, ale na jejich délku má vliv spousta různých faktorů (např. zdravotní pojišťovna má na dotaz notáře o přeplatcích či nedoplatcích zůstavitele až 30 dní, přičemž se může stát, že na odpověď „zapomene“ a notář ji pak musí urgovat apod.). Pokud se však nevyskytnou žádné komplikace a jednotliví dědicové se mezi sebou dokážou shodnout, může být řízení o pozůstalosti skončeno za 4 až 6 měsíců od smrti zůstavitele. Většina řízení o pozůstalosti je pak skončena do jednoho roku.

    Spory v řízení o pozůstalosti

    Ne vždy však řízení o pozůstalosti probíhá tak hladce, jak je popsáno výše. Pokud dědici spolu nekomunikují a/nebo nejsou schopni se na ničem dohodnout, řízení o pozůstalosti se tím může značně zkomplikovat a tím i protáhnout. Navíc mezi dědici mohou vznikat spory o dědické právo (např. spor o to, zdali závěť zůstavitele psaná vlastní rukou je pravá a platná, či nikoliv), či spory o rozsah pozůstalosti, tj. o to, zda určitá věc do pozůstalosti patří, či nikoliv. Za předpokladu, že se jedná o spory zakládající se pouze na rozdílném právním posouzení a soudní komisař je bez jakéhokoli dokazování sám schopen rozhodnout, rozhodne tento spor notář. V případě, že se jedná o spor zakládající se na rozdílných skutkových tvrzení a pro vyřešení tohoto sporu by soudní komisař musel provést dokazovaní, odkáže soudní komisař toho z dědiců, jehož právní důvod je nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou u soudu.

    V těchto případech je mnohdy vhodné vyhledat právní pomoc advokáta specializujícího se na dědické právo, který Vám pomůže s právními záležitostmi, jež soudní komisař za dědice neřeší (např. podá za Vás žalobu na zařazení určité věci do pozůstalosti), a nasměruje Vás správným směrem (např. Vám poradí, zdali byste měli podat žalobu na určení dědického práva či nikoliv). Dědic zastoupený zkušeným advokátem dokáže lépe prosadit svá dědická práva.


    JUDr. Alena Šedová,
    advokátka

    ADVOKÁTKY Holubová § Šedová

    e-mail: sedova@hsadvokatky.cz

     


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Alena Šedová (AK Holubová § Šedová)
    22. 9. 2021
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Co můžeme očekávat od nařízení o zelených dluhopisech?
    • Vládní pomoc velkým podnikům na zvýšené náklady cen energií (zastropování cen energií a dotační program)
    • Nenechte se obalit obalovou novelou
    • Odepření plnění (zlatého padáku) ze smlouvy o výkonu funkce
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Do třetice všeho dobrého? Aneb další pokus České republiky přijmout zákon o hromadných řízeních
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuální judikatura vysokých soudů
    • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Příplatek mimo základní kapitál – váže se k podílu, nebo osobě? A jak je to s převodem?
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Předsmluvní odpovědnost
    • K některým otázkám vztahujícím se k trestu zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Odepření plnění (zlatého padáku) ze smlouvy o výkonu funkce
    • 10 otázek pro ..Filipa Seiferta
    • Příplatek mimo základní kapitál – váže se k podílu, nebo osobě? A jak je to s převodem?
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Výpověď pro nadbytečnost po předchozím neplatném skončení pracovního poměru

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Insolvence a plná moc (exkluzivně pro předplatitele)

    Opravňuje-li procesní plná moc udělená přihlášeným věřitelem advokáta k zastupování věřitele v rámci všech úkonů, k nimž je věřitel oprávněn a povinen v rámci...

    Předsmluvní odpovědnost

    Úprava tzv. předsmluvní odpovědnosti stojí na obecné povinnosti jednat poctivě (§ 6 o. z.), a to i při jednání o uzavření smlouvy. Možnost vzniku povinnosti k náhradě škody mezi...

    Ukládání trestů (exkluzivně pro předplatitele)

    Uložení trestu pod dolní hranicí trestní sazby nelze odůvodnit odkazem na § 39 odst. 4 tr. zákoníku a v něm zakotvenou povinnost soudu přihlédnout při stanovení druhu trestu a jeho...

    Závěť (exkluzivně pro předplatitele)

    V ustanoveních § 555 a násl. o. z. je obsažena obecná úprava interpretace právních jednání, u některých právních jednání stanoví zákon speciální pravidla pro jejich výklad. Tak...

    Zpeněžování (exkluzivně pro předplatitele)

    Částka vymožená v exekuci prodejem nemovitých věcí se nemusí vždy shodovat s výtěžkem, kterého by bylo dosaženo při zpeněžení takové nemovitosti (coby předmětu zajištění) v...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.