epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    14. 11. 2001
    ID: 15378upozornění pro uživatele

    Jak se dělá právní smetí?

    Pokud v knihovnách či u advokátů apod. uvidíte tlusté sbírky zákonů od ,,léta Páně ani nepamatuji“, v žádném případě nevěřte tomu, že se jedná o historické relikvie a právníkovu zálibu v řemesle antikvariátním. Jsme totiž národem, který nyní, jakož i v minulosti, pečlivě ukládal jednu právní normu vedle druhé, abychom v rámci tzv. pozitivního práva měli ,,raději vše pod kontrolou“. Tím se lišíme od zemí anglosaských, které své ,,zákony“ staví až na konkrétním případě, z nějž budují při hledání v historické analogii nový právní předpis.

    Pokud v knihovnách či u advokátů apod. uvidíte tlusté sbírky zákonů od ,,léta Páně ani nepamatuji“, v žádném případě nevěřte tomu, že se jedná o historické relikvie a právníkovu zálibu v řemesle antikvariátním. Jsme totiž národem, který nyní, jakož i v minulosti, pečlivě ukládal jednu právní normu vedle druhé, abychom v rámci tzv. pozitivního práva měli ,,raději vše pod kontrolou“. Tím se lišíme od zemí anglosaských, které své ,,zákony“ staví až na konkrétním případě, z nějž budují při hledání v historické analogii nový právní předpis. My jdeme směrem opačným – zákony, v nichž se snažíme tak či onak pokrýt drtivou většinu událostí a skutečností, které mohou být považovány za právní. A výsledek? Inu, občas se už zapomene, protože ani zákonodárce (překvapivě) není nesmrtelným. Jak se tedy dělá právní smetí? Časem… Vymyslí se právní norma, vejde v platnost a – a už v ní zůstane! Přes všechny historické proměny, přes změny ve společnosti (či právě kvůli nim) si často již jedna generace zákonodárců nepamatuje akty svých předchůdců – inu, proč taky?! A tak se v našem právním řádu hromadí normy, které jsou stále platné, ač společnost je již dávno ,,někde jinde“. Některé pohádky končí lehce výhrůžnými a současně povzbuzujícími slovy ,,…ale až se probudí!…“ – a stejně je to s mnoha našimi právními normami. Spí. V drtivé většině ,,naštěstí“. Takové právní normy označujeme za obsoletní. Jak praví naučný slovník: ,,poněkud zastarale knižně: vyšlý z užívání; zastaralý“. Dnešní právní informační systémy občas dodají slůvko ,,překonaný“ – to však neznamená, že by takový zákon, nařízení, dekret etc. byl neplatný! Ukázkou ,,ideální zastaralosti“ je zákon 61/1918 Sbírky ze dne 10. prosince 1918, jímž se zrušují šlechtictví, řády a tituly. Problém? Téměř žádný – až na pár maličkostí.

    Za prvé již Bohuslav Balbín definoval pojem šlechtictví a to tak, že se jedná o lidskou vlastnost (jak lze zrušit lidskou vlastnost?). Za druhé se zrušily přídomky a tedy, i když v Německu a mnoha dalších civilizovaných zemích zůstal šlechtický přídomek součástí jména (tedy ,,von“, ,,de“ a jiné) a je dnes zcela na úrovni jakéhokoliv jiného příjmení, u nás byl zakázán. A je zakázán dodnes. Církev však tyto reformy uznala jen z části. A problém je na světě – zatímco dodnes má mnoho lidí v křestním listu zapsáno své celé jméno a příjmení včetně přídomku, v listu rodném, jakož i občanském průkazu atd. musí užívat jméno ,,zkrácené“. Bez přídomku a samozřejmě bez titulu. Že je to správné? O tom lze vést spory – avšak přijetím Základní listiny práv a svobod, tedy ústavním zákonem 2/1993 Sbírky jsme se v článku 10 zavázali, že ,,Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno“. Chceme-li chránit osobní čest a jméno, není pro potomka české šlechty větší potupy, nežli když nesmí užívat své celé jméno. Ostatně – úprava by to byla ,,kosmetická“, ale nový zákon 301/2000 Sbírky ,,O matrikách, jménu a příjmení...“ povolil jen druhé jméno, nikoliv užít druhé – šlechtické - příjmení, ač církví aprobované (výjimky jsou velmi komplikované, ale na šlechtická příjmení, tituly a přídomky nepamatuje vůbec). A za třetí? Pokud jsou dnes žijící potomci šlechty veřejně – v masmédiích - titulováni ,,kníže“, ,,hrabě“ atd., nikomu to nevadí, pak je zřejmé, že norma 61/1918 Sbírky je brilantní ukázkou obsolence – právní smetí... Ostatně, kdo by studoval osud tohoto zákona: Je to snad až smutný příklad – tak dlouho a různě se zákon 61/1918 novelizoval, až zůstal v poklidné platnosti dodnes. Avšak obohacen o střípky dalších norem, které se zrušily jen z části, čili i sankce by se jistě našly – společnost jich nežádá, proč nepřiznat každému, co jeho jest?!

    O zapomnětlivosti zákonodárců vzhledem k překonaným normám by bylo možno citovat mnohé, ale ztěžka lze překonat malebnost zákonů a nižších právních norem vydaných při zrodu Československé republiky. Jeden za všechny – paradoxně nikdy nezrušený – předpis 96/1918 Nařízení ze dne 20. prosince 1918 o cestování do území československé republiky: ,,
    § 1 Pro cesty do území československé republiky z území německo-rakouského a jihoslovanského státu, dále z území republiky maďarské jest potřebí povolení plnomocníka československé republiky ve Vídni I., Lobkowitzplatz 2.“ (po ,,zrušení šlechtictví“ a tím provedeným veřejným odsouzením ,,prohnilého mocnářství“ si vláda nevybrala příliš dobré místo k těmto účelům – přední česká šlechtická rodina Lobkowiczů tím jistě také nebyla nadšena) a § 2: ,,Poplatek za visum určuje se na 5 K.“ § 3 konstatuje již jen fakt, že nařízení nabývá platnosti dnem vyhlášení – a následuje dvanáct podpisů členů vlády. Snad i díky stručnosti bylo toto nařízení v poklidu přehlédnuto a nikdy nezrušeno.

    Jsou však právní normy, na které se zapomíná a je to snad i škoda – například Dekret prezidenta republiky o opatřeních v oblasti filmu 50/1945 Sb. Zjednodušeně jde o ,,další znárodňovací dekret“, důležitá je však jeho preambule, ve které se vcelku velmi jasně vymezuje, co je ,,posláním československého filmu“. Je totiž důrazně dbáno na ,,zájmy lidu a státu“ – zbraň dvojsečná… Samozřejmě však stále platná – inu, což kdyby bylo potřeba odstranit z vysílání nějaký ten nekalý živel, že? Citujme onen předpis: ,,Aby byly odborně zajištěny a zachovány všechny prostředky a zařízení pro výrobu, rozšiřování a veřejné promítání světelných kinematografických filmů a aby jich mohlo býti plně využito k prospěchu lidu a státu, aby v oboru výroby, rozšiřování a veřejného promítání takových filmů byla řádně zabezpečena, udržena a dále rovnoměrně a plánovitě rozvíjena zaměstnanost,
    aby tato kulturní a hospodářská práce byla trvale zbavena všech rušivých cizích a všech škodlivých neodborných a z hlediska zájmu lidu a státu nespolehlivých vlivů a činitelů
    a aby byly umožněny řádné přípravy a včasné provedení trvalé úpravy v oboru výroby, rozšiřování a veřejného promítání osvětlených kinematografických filmů podle potřeb a zájmů lidu a státu, k návrhu vlády … ustanovuji…“.

    Perličkou je Zákon, jímž se vymezuje pojem "československého partyzána"
    34/1946 Sb. Poznáte partyzána? Ne? Jak bujná je zákonodárcova fantazie! Jdeme-li totiž v některých ustanoveních do krajností ,,v mezích zákona“, je to bez jakéhokoliv zlehčování partyzánů a jejich hrdinských činů ,,vtipná norma“. Inu, občas je až příliš vidět, co se může stát, když se zákonodárce – právník ujme snahy o definici něčeho, co není ani zdaleka v běžném poli každodenní právní úpravy (a v tomto případě navíc posvěceno Dr. Benešem, Fierlingerem a generálem Svobodou, kteří tento zákon signovali). Od roku 1946 je československým partyzánem státně spolehlivý československý státní občan, který před 10. květnem 1945 ,,přináležeje aspoň po dva měsíce nebo za zvlášť nebezpečných okolností nejméně jeden měsíc k jednotce vyvíjející v týlu nepřítele bojovou nebo záškodnickou činnost proti nacistickým nebo fašistickým okupantům nebo jejich pomahačům (t. j. k partyzánské jednotce) zúčastnil se proti nim aspoň jedné akce se zbraní nebo s destrukčními prostředky…“.

    A kdo partyzánem není? ,,Československým partyzánem není, kdo sice vyhovuje podmínkám odstavce jedna, dopustil se však v době, kdy přináležel k partyzánské jednotce trestného nebo jiného zavržení hodného činu z pohnutek nízkých nebo nečestných nebo z těchto pohnutek svou jednotku opustil.“ Kam se ,,hrabe“ dnešní zákonodárce a jeho proslavená ustanovení o ,,dávkách větších než malých“! Právně definovat nízkou pohnutku by byl zřejmě velmi zajímavý oříšek nejen pro teoretika. Ale pozor – chcete-li se vydávat za partyzána, nemuseli byste dobře dopadnout! ,,Kdo sebe nebo jiného vědomě neprávem vydává za československého partyzána, bude potrestán - nejde-li o čin trestný soudně - okresním národním výborem za přestupek pokutou do 50.000 Kčs nebo trestem vězení do 6 měsíců nebo oběma těmito tresty.“

    Buďme pečliví – je třeba odcitovat ještě několik vět z prováděcí vyhlášek k tomuto zákonu aneb 1551/1946 Sb. Můžeme se dočíst, že ,,Nastala-li smrt, těžké zranění nebo životu nebezpečné onemocnění bez příčinné souvislosti s činností uvedenou (=partyzánská činnost) nejsou splněny podmínky... např. usmrcení v hospodské rvačce nebo při zapovězené soukromé jízdě automobilem; vždy je ovšem třeba pečlivě zkoumat, zda byl přerušen kausální nexus mezi službou v partyzánské jednotce a dotčenou událostí. Je-li tu řečená příčinná souvislost, stačí i usmrcení nešťastnou náhodou (např. střelou, která vyjde nenadále při čištění zbraní, usmrcení při služební jízdě automobilem apod.)...“. Ale ne všichni bojující ,,jako partyzáni jsou partyzány“: ,,...osoby, které nežily ve společenství s partyzánskou jednotkou, nýbrž vykonávaly nadále své normální občanské povolání a při tom partyzány podporovaly nebo jim dokonce činnost umožňovaly (na př. horníci dodávkami dynamitu) bude nutno zásadně považovat za pomocníky partyzánů. Je ovšem nutno připustit, že pomocník partyzánů mohl mít často postavení těžší a nebezpečnější než samotný příslušník partyzánské jednotky (každou chvíli bylo třeba počítat se zatčením a pod.)“. A důležitá věc – čas! Být ve správné chvíli na správném místě. Znát tak budoucnost... – to asi chtělo hodně ,,partyzánů“, kdyby znali dodnes platnou normu, která ustanovuje, že: ,,Nikdo se nemohl stát čsl. partyzánem po uplynutí 9. května 1945, a to ani tehdy, kdyby ještě uvedeného dne náhodou bojoval v týlu nepřítele.“

    Jako velmi špatný vtip může znít zákon ze dne 24. ledna 1946, jímž se schvalují, mění a doplňují předpisy o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech. Je to obraz doby – nelítostné doby. Obraz, který přetrval v našem právním řádu bez jakýchkoliv problémů do dnešních dnů v plné své síle a platnosti. Uveďme kupříkladu: ,,§31, odst. 2 a 3 budou zníti: "(2) Trest smrti se vykoná do dvou hodin po vyhlášení rozsudku. Na výslovnou žádost odsouzeného může býti lhůta prodloužena o další hodinu. Konalo-li se řízení v nepřítomnosti obžalovaného, vykoná se trest smrti do 24 hodin po dopadení odsouzeného. Výkon trestu smrti buď však na přiměřenou dobu odložen, žádá-li to veřejný žalobce z důležitého veřejného zájmu. (3) Uzná-li mimořádný lidový soud na trest smrti proti několika osobám, určí zároveň v rozsudku, v jakém pořadí mají býti odsouzení popraveni. Může také rozhodnouti, že trest smrti se vykoná veřejně. Učiní tak zejména, když surový způsob, jímž byl zločin spáchán, nebo zvrhlá povaha pachatele, počet jeho zločinů nebo jeho postavení mluví pro veřejný výkon trestu. V tomto případě může soud, aby se zajistila veřejnost výkonu trestu, lhůtu dvou hodin (odst. 2) prodloužiti, ne však nad 24 hodiny." Fakt, že trest smrti je u nás dávno zrušen, zřejmě nikoho příliš nevzrušuje – inu, proč taky?!

    Podobných norem (například o přísahách státních úředníků etc.), které svojí obsolencí, tedy zastaralostí a naprostým opomíjením díky změnám ve společnosti, téměř bijí do očí, bychom v našem právním řádu našli jistě velmi mnoho. Však ani dnešní zákonodárce si nedělá starosti se včerejškem a myslí progresivně – kupředu, hromadit a doplňovat, novelizovat právě novou novelu... A co s těmi starými?! Logika věci praví, že zrušit. Ale což když pro samý les nejsou vidět stromy? Před uplatněním logiky by totiž musel mít zákonodárce vůli zabývat se ,,včerejškem“. Zatím to vypadá, že zákonodárce by snad raději vydal novelu Starého a Nového zákona, než by se vzdal právních norem – byť často překážejících, právní řád komplikujících, ztěžujících orientaci a v neposlední řádě jsoucích i v rozporu s právními principy demokratického světa.

    Tomáš Tyl


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Tomáš Tyl
    14. 11. 2001

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Předvídatelnost soudního rozhodování
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • LL.M. kurzy na Právnické fakultě Univerzity Karlovy
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.