epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    27. 4. 2021
    ID: 112851upozornění pro uživatele

    Jak si poradit s adhezními smlouvami

    Uzavírání smluv je obecně náročný a komplikovaný proces. Tak v první řadě je třeba se domluvit a najít společnou vůli. Už tuto svízel mnoho potencionálních smluvních partnerů nepřekoná. Potom druhá strana přestane plnit. Snažíte se domluvit, scházíte se, podepisujete dodatky – a přesto je to všechno mnohdy málo platné. Rozhodnete se proto vymáhat své nároky soudní cestou. Vše se zdá tak jasné a jednoduché. Až v okamžiku, kdy obdržíte vyjádření žalovaného, se vám začnou ježit vlasy na hlavě: žalovaný je prý slabší smluvní stranou, smlouva byla uzavřena adhezním způsobem, a navíc jste ji zcela jistě ve zlé víře a, zjevně zneužívajíce práva, neúměrně zkrátili.

    Všechny tyto právní pojmy jsou relativní, jejich obsah záleží na kontextu, do nějž je dosadíte, a na situaci, v jaké je aplikujete. Jakkoli se soudy budou snažit sebevíc je objasnit, nikdy se jim to zcela nepodaří, a proto budou vždy do určité míry předmětem sporu. V tomto článku bych se rád věnoval institutu smluv uzavíraných adhezním způsobem.

    Slyšeli jste o adhezních smlouvách?

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Smlouvy uzavírané adhezním způsobem (někdy také nazývané zkráceně adhezní smlouvy) jsou významné při ochraně slabší strany. V občanském zákoníku se jim věnují paragrafy 1798-1801. Jejich úprava tedy patří mezi relativní majetková práva – obsah závazků. I zařazení adhezních smluv v českém právním řádu má význam pro jejich interpretaci, jelikož je patrné, nač zákonodárce důraz klade – zda je, nebo naopak není smlouva uzavřena adhezním způsobem, je třeba posuzovat materiálně, jelikož to, co činí smlouvu adhezní, je její obsah. Pojem je přitom nutno chápat v širším smyslu slova, zejména v porovnání s úpravou obsahu smlouvy, která se v zákoně nachází jinde.

    Jak si zajistit „adheznost“

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Podle ustanovení § 1798 občanského zákoníku je smlouvou uzavíranou adhezním způsobem taková smlouva, „jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit“. Je otázkou, zda tyto podmínky chápat alternativně (zda stačí splnění pouze jedné z nich), nebo kumulativně (zda je nutné splnit obě dvě). Jazykový výklad nám zde příliš nepomůže. Oba výrazy jsou sice v poměru slučovacím, přesto je použití spojky „nebo“ ponechává ve vzájemně méně závislém vztahu, než by tomu bylo např. u spojky „a“. Jazyková interpretace spíše připouští kumulaci dvou podmínek, z nichž postačí alternativně splnit jednu, jelikož splnění jedné podmínky nevylučuje podmínku druhou. Tento závěr nabízí řešení více relativní a rozšiřuje okruh smluv, na něž se úprava vztahuje: nemusí jít nutně o klasickou formulářovou smlouvu, kdy má jedna ze stran pouze dvě možnosti: akceptovat, nebo odmítnout.

    Předestřená interpretace nemusí být přitom v rozporu se záměrem zákonodárce, neboť i v případě, že obě strany mají zdánlivě rovné možnosti se na vyjednávání obsahu smlouvy podílet, smlouvu jako takovou mnohdy vyhotoví pouze jedna z nich a její návrh druhá připomínkuje. Strana, která smlouvu navrhla, může výrazně vylepšit své postavení. Psychologové se jednoznačně shodnou, že ten, kdo přijde s prvním návrhem, má nezanedbatelnou vyjednávací výhodu, jelikož jeho návrh vytyčuje limity, v jejichž rámci se bude jednat. Pokud je většina připomínek „silnější“ stranou odmítnuta nebo výrazně modifikována v její prospěch, nic nebrání tomu, aby taková smlouva byla za adhezní považována. Takový výklad, dle mého názoru, má své opodstatnění.

    Naopak výklad většinový, nutno to přiznat, říká, že adhezní smlouva je taková, o jejímž obsahu nemohla slabší strana jednat, co víc, neměla vůbec možnost. V případě soudního sporu bude muset ten, kdo se cítí být slabší stranou, prokázat, že možnost o podmínkách smlouvy jednat neměl. Logickým předpokladem je existence pokusu jednat, jelikož v opačném případě by „silnější“ strana mohla namítat, že by bývala velmi ráda vyšla druhé straně vstříc, kdyby ona jen svou nelibost projevila.

    Nedomnívám se, že lze bez dalšího říci, že by slabší smluvní strana neuspěla s argumentací, že se o jednání ani nepokusila, jelikož považovala takové pokusy za předem ztracené. Adhezní smlouvy tvoří naprostou většinou uzavíraných smluv a bylo by zjevně účelové něco podobného namítat, pokud nerovnost mezi stranami je zjevná (zejména tam, kde je uzavření smlouvy možno vnímat jako prakticky nezbytné – bankovnictví, energie, služby telefonních operátorů…) – představa, že drobný podnikatel přiměje O2 Czech Republic a.s. podepsat svou verzi smlouvy, je sama o sobě směšná a výklad, který by požadoval, aby se o to pokusil a pořizoval si o tom důkazy, by zjevně nebyl po právu a příčil se účelu právní úpravy.

    Ne každá nerovnost je nerovnost

    K pojmu „základní podmínky“ lze říct, že jde o termín zcela svébytně užívaný pro potřebu úpravy adhezních smluv a nemá nic společného např. s pojmem „podstatné náležitosti“ (to lze však bez větších problémů dovodit). Tzv. „základní podmínky“ nejsou samy o sobě důležité z pohledu práva, ale pro ekonomický a hospodářský význam smlouvy (přechod vlastnického práva, způsoby dodání, riziko, zajištění, podmínky v užším slova smyslu aj.).

    Je na místě přisvědčit, že nerovnost mezi stranami dána být musí, přičemž nesmí být přinejmenším zanedbatelná. Nerovnost sama o sobě je přirozená a nelze se jí právními prostředky zcela bránit.

    Závěr

    Je jistě vhodné doporučit slabším stranám, aby pokus o jednání učinily, nejlépe potom písemně. To by jako důkazní prostředek mělo zcela postačovat. Pokud takový důkaz slabší strana nemá, jde o situaci natolik běžnou a přirozenou, že by bylo formalistické lpět na nutnosti takové přímé důkazy předložit. Samo o sobě by mělo stačit prokázat, že smluv stejného obsahu silnější strana uzavřela více, přičemž její tržní síla nebo podíl na daném trhu jsou značné.

    JUDr. Klára Doležalová,
    advokát

    Tomáš Pipek

     
    MORENO VLK & ASOCIADOS
    advokátní kancelář


    Sokolovská 32/22
    186 00 Praha 8
     
    Tel.:    +420 224 818 736
    Fax:    +420 224 818 736
    e-mail:    praha@moreno-vlk.eu 


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Klára Doležalová, Tomáš Pipek ( Moreno Vlk & Asociados )
    27. 4. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Předvídatelnost soudního rozhodování
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Obchodní vedení společnosti
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Společná domácnost
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.