Jak zachází české právo s cash poolingem?
Cash pooling české právo ani navzdory nedávným změnám výslovně neupravuje, přesto je třeba cash pooolingové operace dosahující určitých limitů povinně oznamovat České národní bance (ČNB).
 |
Jde o úvěr, či o půjčku?
Z právního hlediska mohou mít výše nastíněné dispozice s peněžními prostředky v rámci skupiny rozličné dopady. Poněkud problematické je, že české právo cash pooling výslovně neupravuje. Zda lze prováděné operace považovat za poskytnutí úvěru, nebo půjčky ve vztahu k osobě společnosti blízké, bude potřeba řešit až v konkrétních případech.
Pokud se dobereme kladné odpovědi, pak bylo historicky nutné především dodržet podmínky stanovené ustanovením § 196a obchodního zákoníku, tedy podmínky obvyklé v obchodním styku a předchozí souhlas valné hromady dotčené české společnosti. V tomto kontextu ovšem musíme podotknout, že nová právní úprava zákona o obchodních korporacích od podmínek vyžadovaných zmiňovaným ustanovením z velké části ustoupila. Naprostou jistotu, že se zmiňované ustanovení dále neuplatní, však společnost získá pouze v případě, že se zcela podřídí nové úpravě jako celku změnou své společenské smlouvy.
Jestliže spřízněné osoby neuzavřely z pohledu koncernového práva ovládací smlouvu, musí vypracovat každoročně zprávu o vztazích a zmínit v ní příslušnou smlouvu, na základě níž se dané operace provádějí. Pro úplnost musíme uvést, že za účinnosti zákona o obchodních korporacích jsou spřízněné osoby povinny vydat tuto zprávu o vztazích vždy, protože nový zákon o obchodních korporacích od ovládacích smluv upustil.
Pokud by v rámci prováděných operací měla české společnosti vzniknout jakákoliv škoda, musí být samozřejmě v souladu se zákonem řádně nahrazena.
Povinnosti vůči České národní bance
K celkem převratným změnám ovšem došlo na poli dohledové činnosti ČNB. Předchozí vyhláška o plnění oznamovací povinnosti podle devizového zákona[1] cash pooling výslovně zahrnovala mezi operace vyloučené z oznamovací povinnosti vůči ČNB. Naopak vyhláška o předkládání výkazů, která ji s účinností od srpna 2013 nahrazuje[2], již žádnou podobnou výjimku neobsahuje. Nová úprava pouze stanovuje roční limit pro prostředky přijaté nebo vydané ve vztahu k zahraničí, při jehož dosažení má dotčená osoba povinnost sestavit a ČNB předložit výkaz týkající se provedených transakcí. Ačkoliv tedy samotný text nové vyhlášky cash pooling nezmiňuje, ČNB se domnívá, že na podobné operace musí v rámci vyhláškou stanovených limitů nahlížet jako na úvěr. Pokud tak celkový roční objem finančních prostředků poskytnutých nebo přijatých českou osobou ve vztahu k zahraničí dosáhne alespoň sta milionů korun, dotčená osoba musí měsíčně sestavit a ČNB předložit výkaz za oblast finančních úvěrů.
Povahu a rizika transakcí posuzujte přesně
V případě, že se česká společnost má účastnit transakcí spočívajících v převádění peněžních prostředků mezi bankovními účty v rámci společnosti, je v nejlepším zájmu jejího managementu přesně posoudit povahu a rizika takových transakcí a dodržet veškeré zákonné požadavky. Mezi ty může při překročení určitého objemu peněz nově patřit i oznamovací povinnost vůči České národní bance.
Martin Hrdlík,
Senior advokát
Tel.: +420 222 123 392
e-mail: mhrdlik@kpmg.cz
Linda Čechová,
advokátní koncipientka
Tel.: +420 222 123 889
e-mail: lcechova@kpmg.cz
KPMG Legal s.r.o, advokátní kancelář
Pobřežní 1a
186 00 Praha 8
--------------------------------------------------------------------------------
[1] Vyhláška 34/2003 Sb., kterou se stanoví rozsah, období, lhůty a způsob plnění oznamovací povinnosti podle devizového zákona
[2] Vyhláška 235/2013 Sb., o předkládání výkazů České národní bance statisticky významnými vykazujícími osobami pro účely sestavení statistiky platební bilance, investiční pozice a dluhové služby vůči zahraničí.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
