1. 11. 2019
ID: 110174upozornění pro uživatele

Je možné „opravu“ věci podle nového občanského zákoníku „reklamovat“?

Zdroj: shutterstock.com

Snad každý z nás někdy potřeboval něco opravit. A ne každá oprava se zdaří, a ne každý opravář je tak důsledný, precizní a poctivý, jak by měl. Vzniká proto přirozená otázka: Je možné „opravu“ věci podle nového občanského zákoníku „reklamovat“?

Starý občanský zákoník [tj. zákon č.40/1964 Sb., občanský zákoník] tuto otázku řešil v ustanoveních § 644 až § 651 (zvláštní ustanovení o zhotovení věci na zakázku) a § 652 až § 656 (zvláštní ustanovení o smlouvě o opravě a úpravě věci), kterou však nový občanský zákoník [tj. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník] nepřevzal [tj. zrušeno bez přímé náhrady]. 

Záruka za opravu věci však s účinností nového občanského zákoníku [tedy od 01.01. 2019] nezanikla.

Jediné v čem se oba předpisy [tj. starý a nový občanský zákoník] shodují, je kvalifikace toho právního institutu, jelikož podle obou právních předpisů oprava věci spadá vždy do režimu smlouvy o dílo.
 


Starý občanský zákoník zakotvoval na provedenou opravu zákonnou záruční dobu v délce 3 měsíců [k tomu viz. § 654 zákona č.40/1964 Sb., občanský zákoník], a v případě stavebních prací pak 18 měsíců, pokud se smluvní strany nedohodly jinak.

 Nový občanský zákoník ovšem tuto zákonnou záruční dobu „nepřevzal“.

Podle ustanovení § 2615 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník: „(1) Dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. … (2) O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.“

Z uvedeného vyplývá, že oprava (dílo) nebude odpovídat dohodnuté smlouvě, pokud závada odstraněna nebyla, a věc je stále vadná. To platí i tehdy, pokud došlo k odstranění závady sice z velké části, ale přesto ne v celém rozsahu. Pro případ vadného díla (vadné opravy) pak ustanovení § 2615 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, stanoví, že o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě.

Pro další postup je důležité zodpovědět otázku, zda provádí zhotovitel opravu věci v rámci svého podnikání pro objednatele, který je též podnikatelem či nikoliv. V prvním případě se uplatní postup podle obecných ustanovení práv objednatele z vadného plnění v případě kupní smlouvy - tj. § 2099 až § 2112 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zatímco v případě druhém budeme postupovat podle úpravy speciální v ustanovení § 2158 až § 2174 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Obecná úprava práv z vadného plnění poskytuje objednateli možnost uplatnit u zhotovitele pouze ty vady opravy věci, které měla oprava již v okamžiku, kdy opravenou věc od zhotovitele převzal. Zjištěnou vadnost opravy věci je objednatel povinen zhotoviteli oznámit bez zbytečného odkladu poté, co vadu zjistí, jinak se vystavuje riziku, že soud objednateli právo z vadného plnění nepřizná. V případě skrytých vad je tato povinnost ohraničena objektivní lhůtou dva roky od odevzdání opravené věci objednateli. Prokázat skutečnost, že oprava byla vadná již v okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci na objednatele, je zásadně povinen sám objednatel. Záruka za jakost věci, či zákonná záruka za provedenou opravu (např. tříměsíční záruka jako tomu bylo do 31.12. 2013) objednateli opravy věci zde tedy nevzniká. Zhotovitel opravy ovšem může ze své vlastní vůle a dle zásad smluvní volnosti poskytnout objednateli záruku smluvní. Na tomto místě podotýkám, že obecná úprava se použije v případě, kdy oba smluvní subjekty jsou podnikatelé.

Pokud jde o mnohem častější vztah „podnikatel - spotřebitel“, má objednatel [zákazník] možnost uplatnit u zhotovitele [opraváře] vady opravy po dobu 24 měsíců ode dne převzetí opravené věci; tuto lhůtu však smluvní strany mohou zkrátit až na 12 měsíců. Projeví-li se jakákoliv vada v době 6 měsíců od převzetí opravené věci objednatelem [zákazníkem], má se za to, že oprava byla vadná již v okamžiku převzetí opravené věci objednatelem [zákazníkem] a je na zhotoviteli [opraváři], na rozdíl od předchozího případu, aby prokázal, že oprava byla provedena bezvadně. V podrobnostech pak odkazuji na ustanovení § 2165 odst. (1) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle něhož: „Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí.“, a ustanovení § 2161 odst. (2) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle něhož: „Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.“

Z výše uvedeného je zřejmý velmi silný ochranný institut „objednatele - spotřebitele“, jelikož důkazní břemeno o bezvadnosti či vadnosti opravy dopadá za stanovených podmínek na zhotovitele věci. Z tohoto důvodu by měl každý objednatel [zákazník] dobře uvážit, zda oprava bude prováděna zhotovitelem [opravářem] „pod IČ“ - tedy podnikatelem, nebo zhotovitelem [opravářem] „bez IČ“ - tedy osobou, která za podnikatele není považována. 

Vinohradská 938/37
120 00 Praha 2

Tel.:       +420 244 912 463
Fax:       +420 244 912 803

e-mail:    ak@dbkp.cz


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz