epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    24. 5. 2022
    ID: 114726upozornění pro uživatele

    Je podíl ve společnosti s ručením omezeným věcí?

    Následující článek se zabývá povahou podílu ve společnosti s ručením omezeným nevtěleného do kmenového listu („podíl“) s cílem zjistit, zda může být podíl považován za věc v právním smyslu. Vymezení podílu jako předmětu práva je důležité například pro zjištění, zda na něj mohou být aplikována ustanovení OZ[1] o věcných právech.

    Definici podílu jako předmětu práva (tedy předmětu právních vztahů) v zákoně nenalezneme. S rozšířením definice věci v OZ i na věci nehmotné se otevřely debaty tykající se povahy podílu jako předmětu práva. Dosavadní judikatura, která podíl definovala jako jinou majetkovou hodnotu, se již neaplikuje, protože pojem jiné majetkové hodnoty v rámci definice věci v právním smyslu OZ nepřevzal.

    OZ pojímá a definuje věc v širokém slova smyslu. Věcí je „vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.“[2] Jedná se o souhrn negativního a pozitivního vymezení věci. Negativní vymezení rozumí věcí vše, co je rozdílné od osoby. Pozitivní vymezení určuje znak věci, a to službu potřebě lidí. Věc tedy musí být užitečná a musí být určitým způsobem ovladatelná, aby k takové potřebě mohla sloužit. OZ tak inspiračně navazuje na úpravu věci dle ABGB.[3]

    V odborné literatuře se v souvislosti s pojetím podílu jako předmětu práva vyskytují dva názorové proudy. Za věc v právním smyslu považují podíl P. Čech a P. Šuk,[4] dle kterých je podíl nehmotnou věcí, neboť je odlišný od osoby, slouží potřebě lidí a nemá hmotnou podstatu. Shodného názoru je B. Havel,[5] dle kterého „z nového chápání věci v občanském zákoníku (§ 489 NObčZ) totiž jednoznačně plyne, že podíl je nehmotnou věcí (§ 496 odst. 2 NObčZ) v právním smyslu slova, nikoliv jinou majetkovou hodnotou.“ K tomuto závěru se přiklonil i Nejvyšší soud ČR, který vyslovil, že „podíl představuje účast společníka ve společnosti s ručením omezeným a práva a povinnosti z této účasti plynoucí (§ 31 z. o. k.). Jelikož slouží potřebě lidí a je rozdílný od osoby, je věcí v právním smyslu (§ 489 o. z.), a to věcí nehmotnou (§ 496 odst. 2 o. z.) a movitou (§ 498 o. z.).“[6] Podíl za věc nehmotnou označují také D. Fyrbach a V. Filip[7] nebo T. Dvořák.[8]

    Vyskytují se však i názory opačné, byť poměrně zřídka. Dle A. Thöndela s M. Zuklínové[9] nelze podíl považovat za věc v právním smyslu, pouze mu lze povahu věci v některých případech přiznávat.

    Reklama
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    10.11.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Argument užitečností

    První argument pro pojetí podílu jako věci v právním smyslu vychází z pozitivního definičního znaku věci, kterým je zmíněná užitečnost. Důvodová zpráva OZ k § 489 uvádí, že „užitečností se nerozumí jen faktické přinášení užitku jednotlivým předmětem konkrétnímu vlastníkovi, ale objektivní způsobilost přinášet hospodářský užitek (čímž nevylučuje užitek estetická či jiný). Užitečné je, co je prospěšné pro život člověka, a tedy má i hodnotu (…) o tom, co je užitečné, a co tedy je vzhledem k tomu věci, rozhodují lidská vůle a poznání i schopnost člověka.“ Takto užitečnost vnímali i F. Rouček a J. Sedláček[10], kteří zastávali názor, že „se vyžaduje, aby šlo o něco, co slouží k užívání lidí. To znamená, že tu jest aspoň možnost, aby dotčený předmět sloužil k užívání lidí, tudíž musí býti dostupný lidskému panství,“ a dodávali, že „onen předmět musí býti s to sloužiti užívání hospodářskému, t. j. k takovému užívání, které směřuje k zachování člověka při životě.  Obdobného názoru je i K. Eliáš, dle kterého je při pojetí věci ve smyslu ustanovení § 489 OZ za věc chápána jakákoli majetková́ hodnota způsobilá spoluvytvářet majetek osoby.[11]

    K. Eliáš v souvislosti s širokým pojetím věci v OZ podotýká, že „nehmotné věci sice existují ‚jen' právně (...), leč to nebrání, aby někomu patřily, aby s nimi vlastnicky nakládal.“[12] Jako příklad uvádí pohledávku, o které uvádí, že je jako majetkový objekt a věcí v právním smyslu součástí věřitelova jmění, tedy i objekt jeho vlastnictví. Podíl jistě nelze ztotožňovat s pohledávkou, protože pohledávka je právem věřitele na plnění, kdežto podíl představuje účast společníka na společnosti a obsahuje jak práva, tak povinnosti z toho plynoucí. Z povahy podílu lze však dle mého názoru usuzovat, že je majetkovým objektem.

    Podíl má kvalitativní a kvantitativní stránku. Kvalitativní stránka podílu přitom představuje souhrn práv (včetně práv majetkových) a povinností společníka, které plynou z účasti na společnosti. Nejvýznamnějším majetkovým právem je pak právo na podíl na zisku. Kvantitativní stránka je pak určena dvěma složkami, a to výší podílu a jeho hodnotou. Z uvedeného lze dle mého názoru dospět k závěru, že podíl je majetkovým objektem. Zároveň je podíl součástí věřitelova jmění. To, zda je „něco“ objektem vlastnictví slouží dle D. Szostoka[13] jako vodítko při posouzení věcností či nevěcností určitého statku jako věci v právním smyslu.[14] Podíl tak má hospodářské využití, ba dokonce je nabýván za účelem hospodářského užitku či majetkového prospěchu osoby, které k němu náležité vlastnické právo.

    Argument vydržením

    Druhou argumentační linii lze hledat u úpravy vydržení. Dle § 979 OZ se ustanovení o věcných právech použijí na věci hmotné i nehmotné, na práva však jen potud, připouští-li to jejich povaha a neplyne-li ze zákona něco jiného. Vydržení je zároveň systematicky řazeno (společně s vlastnictvím a nabytím od neoprávněného) právě do věcných práv. Již před rekodifikací soukromého pravá se soudní praxe zabývala otázkou, zda lze vydržet vlastnické právo k podílu v obchodní korporaci (dříve obchodní podíl). Obchodní podíl byl považován za tzv. jinou majetkovou hodnotu, a nikoliv za věc nebo právo ve smyslu ustanovení § 118 odst. 1 SOZ. Předmětem držby mohly být dle § 129 odst. 2 SOZ[15] věci i práva, která připouštěla trvalý nebo opětovný výkon, nicméně s ohledem na povahu obchodního podílu jako předmětu práva na něj nemohla být ustanovení o vydržení přímo aplikovatelná.

    K možnosti vydržení obchodního podílu se poprvé vyjádřil Nejvyšší soud ČR[16], který se zabýval povahou obchodního podílu a dle kterého „na obchodní podíl se musí hledět nikoli pouze jako na souhrn práv a povinností společníka ve vztahu ke společnosti, jak jej vymezil odvolací soud, ale také jako na majetkovou hodnotu, se kterou lze disponovat.“ Zároveň uvedl, že s podílem jsou spojena stejná práva a povinnosti společníka jako je tomu u akcií akciové společnosti, na které se vztahovalo ustanovení o věcech movitých, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.[17] Nejvyšší soud ČR dodal, že „akcii, jako cenný papír, lze vydržet podle ustanovení § 134 odst. 1 obč. zák. jako věc movitou,“ a uzavřel, že „za situace, kdy o možnosti vydržet akcii (jako věc movitou) nelze podle platné právní úpravy mít – přesto, že i akcie představuje souhrn práv a povinností akcionáře, tak jako obchodní podíl představuje souhrn práv a povinností společníka společnosti s ručením omezeným – žádné pochybnosti, by byl závěr, že obchodní podíl vydržet nelze, zcela nelogický.“ Soud tak na základě analogické aplikace zákona vyslovil, že lze vydržet obchodní podíl, přestože není věcí v právním smyslu.

    Vydržení obchodního podílu bylo tedy dle SOZ možné za analogického užití úpravy vydržení věcí movitých. Nejvyšší soud ČR se k možnosti vydržená vyjádřil také v několika dalších rozhodnutích.[18]

    Pokud vezmeme v úvahu skutečnost, že SOZ pojímal věc v úzkém smyslu a rozuměl jimi jen věci hmotné a ovladatelné přírodní síly[19], a přesto judikatura dospěla k závěru, že podíl lze vydržet jako věc movitou, jsou zcela jistě s rozšířením pojetí věci dle OZ závěry o vydržení podílu aplikovatelné. Zároveň, pokud lze podíl vydržet a věcmi jsou dle OZ i věci nehmotné, lze tím spíše argumentem a minori ad maius dojít k závěru, že odpadá potřeba analogického užití ustanovení o věcech a podíl je považován za věc v právním smyslu, a to věc nehmotnou.

    Podíl jako nehmotná věc

    Zbývá podíl definovat z hlediska toho, zda jde o věc movitou nebo nemovitou. S ohledem na taxativní výčet věcí nemovitých v § 498 odst. 1 OZ je podíl věcí movitou.

    Závěr

    Výše uvedené vede k závěru, že podíl je věcí nehmotnou movitou, neboť (i) OZ navazuje koncepčně na ABGB a rozšiřuje pojem věci i na věci nehmotné, (ii) je rozdílný od osoby a slouží potřebě lidí, tedy slouží osobám k nakládání s jejich účastí v obchodní korporaci a z ní vyplývajícími právy a povinnostmi; zároveň je majetkovým objektem a slouží́ k hospodářskému užívání, (iii) lze jej vydržet jako věc movitou.


    Hana Treutlerová

    Aegis Law, advokátní kancelář, s.r.o.

    Jungmannova 26/15
    110 00 Praha 1

    Tel:   +420 777 577 562
    Email: office@aegislaw.cz


    [1] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („OZ“)

    [2] § 489 OZ

    [3] Všeobecný zákoník občanský z roku 1811 (JGS Nr. 946/1811) („ABGB“)

    [4] ČECH, Petr a ŠUK, Petr. Právo obchodních společností: v praxi a pro praxi (nejen soudní). Vydání I. Praha: Ivana Hexnerová - BOVA POLYGON, 2016, str. 234. Srov. též ŠTENGLOVÁ, I., HAVEL, B., CILEČEK, F., KUHN, P., ŠUK, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 73.

    [5] HAVEL, Bohumil. § 31. In: ŠTENGLOVÁ, Ivana a kol. Zákon o obchodních korporacích. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 73. Srov. též POKORNÁ, J. § 212. In: ČÁP, Zděněk a kol. Komentář k Zákonu o obchodních korporacích. Praha: Wolters Kluwer a.s., 2014.

    [6] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 9. 2017, sp. zn. 29 Cdo 5719/2016.

    [7] FILIP, Václav, FYRBACH, David. Společnost s ručením omezeným. Praha: Wolters Kluwer, 2016. Právo prakticky, s. 78, 80.

    [8] DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. Praha: Wolters Kluwer, 2014. Vědecké monografie (Wolters Kluwer ČR), str. 108.

    [9] DVOŘÁK, Jan, ŠVESTKA, Jiří, ZUKLÍNOVÁ, Michaela. Občanské právo hmotné. Svazek 1. Díl první: Obecná část. Praha: Wolters Kluwer, 2013. s. 373, 374.

    [10] ROUČEK, František, SEDLÁČEK, Jaromír. § 285. Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Praha: CODEX Bohemia, s.r.o., 1935-1937. s. 7.

    [11] ELIÁŠ, Karel. Pojetí věci v právním smyslu v návrhu občanského zákoníku (srovnávací studie). In: KNAPPOVÁ, Marta a kol. Pocta Martě Knappové k 80. narozeninám. Praha: ASPI, 2005. str. 63.

    [12] ELIÁŠ, Karel. Objekt vlastnického práva a návrh občanského zákoníku (Také o abstrakci v juristickém myšlení). Právní rozhledy. 2011, č. 11, s. 410-412.

    [13] SZOSTOK, David. Pohledávka jako věc v právním smyslu. Jurisprudence (Wolters Kluwer). Praha: ASPI, 2016. str. 39.

    [14] D. Szostok je toho názoru, že „Pokud je určitý statek způsobilý být majetkem určitého subjektu – je statkem, který́ přináší svému vlastníku prospěch, ať už se jedná o živnostenské oprávnění či např. právo na výživné, ač doposud nezažalované, ale přesto způsobilé přinést subjektu třeba i v budoucnu majetkový prospěch – bude se jednat o věc v právním smyslu.“

    [15] Zákon č.40/1964 Sb., občanský zákoník („SOZ“)

    [16] Usnesení Nejvyššího soud ČR ze dne 29.8.2007, sp. zn. 29 Odo 1216/2005.

    [17] Srov. § 1 odst. 2 zákona č. 591/1992 Sb․, o cenných papírech, ve znění účinném od 1. 1. 2001.

    [18] Např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 11.12.2007, sp. zn. 29 Odo 346/2006, ve kterém Nejvyšší soud ČR konstatoval, že „odmítnutí možnosti vydržení obchodního podílu osobami, které byli v dobré víře, že se staly společníky, by znamenalo poskytnutí menší ochrany a menší míru právní jistoty než osobám, které jsou v dobré víře o tom, že jsou vlastníky akcií.“

    [19] KINDL, Milan. § 118. Občanský zákoník č.40/1964 Sb. Komentář. Praha: Wolters Kluwer a.s., 2009


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Hana Treutlerová (Aegis Law)
    24. 5. 2022
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Sousedské spory o nahlížení do oken
    • Právní rizika outsourcingu služeb aneb nehrozí Vám pokuta?
    • Rozhodčí řízení - jiný přístup k rozhodování o stavebních vícepracích
    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Nepřípustnost návrhu na zrušení opatření obecné povahy dle nového stavebního zákona
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Dvojí kvalita potravin
    • Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je opět ve hře
    • Zásahová žaloba jako prostředek ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu se zaměřením na nezákonnost provádění kontroly a hrozbu jejího opakování

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuální judikatura vysokých soudů
    • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    Kurzy lektora
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Sousedské spory o nahlížení do oken
    • Pandemický zákon (exkluzivně pro předplatitele)
    • Právní rizika outsourcingu služeb aneb nehrozí Vám pokuta?
    • 10 otázek pro … Aleše Eppingera
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Rozhodčí řízení - jiný přístup k rozhodování o stavebních vícepracích
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Sousedské spory o nahlížení do oken
    • Ztráta licence a další osud Sberbank
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Zdanění kryptoměn pohledem aktuální judikatury
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Darování nemovitosti z pohledu dárce a obdarovaného - Část 2.
    • Obrat v posuzování právních domněnek a fikcí užitých ve smlouvách ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1001/2021
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Náhrada škody způsobené členem statutárního orgánu SVJ
    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Popis pracovní činnosti a jeho role ve vztahu se zaměstnancem
    • Situace na trhu rezidenčních nemovitostí v České republice v roce 2022

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nemajetková újma (exkluzivně pro předplatitele)

    Osobou, která má po určitou část trestního řízení zákonem stanovená práva a povinnosti, je i osoba, u níž se koná domovní prohlídka (popřípadě prohlídka jiných prostor a...

    Nezabavitelná částka

    Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy (§ 278 o. s. ř.), se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená...

    Advokacie (exkluzivně pro předplatitele)

    Splnění podmínky získání vysokoškolského vzdělání v oboru právo v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice podle § 37 odst. 1 písm. b) bodu 1...

    Pandemický zákon (exkluzivně pro předplatitele)

    I. Aktivně procesně legitimován k podání návrhu na zrušení mimořádného opatření podle § 101a odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 13 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních...

    Územní a stavební řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Společenství vlastníků jednotek je účastníkem společného územního a stavebního řízení podle § 94k písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.