epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    9. 5. 2019
    ID: 109221upozornění pro uživatele

    Je zaměstnavatel oprávněn poskytnout Policii ČR na její žádost informace o majetkových poměrech zaměstnance bez souhlasu soudu a bez souhlasu dotčeného zaměstnance?

    Ke dni 31.12. 2018 bylo v České republice 282.522 zaměstnavatelů[1] a 1.011.355 osob samostatně výdělečně činných[2] (dále též „OSVČ“), z toho 590.705 OSVČ vykonávající tuto činnost jako „hlavní“ a 420.650 OSVČ vykonávající tuto činnost jako „vedlejší“.

    Téměř každý větší zaměstnavatel[3] v České republice
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    se již někdy setkal s žádostí Policie České republiky (dále též „Policie ČR“),
    Reklama
    Myšlenkové mapy v právu s využitím AI - nový rozměr právního myšlení (online - živé vysílání) - 29.10.2025
    Myšlenkové mapy v právu s využitím AI - nový rozměr právního myšlení (online - živé vysílání) - 29.10.2025
    29.10.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    která - formou „dožádání“[4] s odkazem na ustanovení § 8 odst. (1) trestního řádu[5] - pod pohrůžkou pořádkové pokuty[6] požaduje po zaměstnavatelích poskytnutí informací o mzdových nebo platových poměrech zaměstnanců, jakož i informace o jiných majetkových poměrech zaměstnanců (např. informace o prováděných exekučních srážkách, zaměstnavatelem ze mzdy nebo platu prováděných platbách na stavební spoření, penzijní připojištění[7], doplňkové penzijní spoření[8], nebo životní pojištění[9] zaměstnance) bez souhlasu soudce trestního soudu a s tím, že tuto součinnost policie nárokuje jako činnost bezplatnou, tedy odmítá hradit i hotové výdaje zaměstnavatele spojené s poskytnutím této součinnosti.

    DBK PARTNERS, advokátní kancelář, s.r.o.

    Je postup Policie ČR popsaný v předchozím odstavci věcně správný, resp. zákonný? A obstál by v pomyslném testu ústavnosti?

    Mám za to, že z hlediska zákonnosti i ústavnosti[10] shora uvedený postup Policie ČR nemůže obstát. V tomto článku se proto pokusím pro tento závěr předložit odborné veřejnosti pádné argumenty.             

    Ustanovení § 8 odst. (1) trestního řádu zní: „Státní orgány, právnické a fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu, a nestanoví-li zvláštní předpis jinak, i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů. Státní orgány jsou dále povinny neprodleně oznamovat státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.“

    Ustanovení § 8 odst. (5) trestního řádu zní: „Nestanoví-li zvláštní zákon podmínky, za nichž lze pro účely trestního řízení sdělovat informace, které jsou podle takového zákona utajovány, nebo na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, lze tyto informace pro trestní řízení vyžadovat po předchozím souhlasu soudce. Tím není dotčena povinnost mlčenlivosti advokáta podle zákona o advokacii.“

    Ustanovení § 66 odst. (1) trestního řádu zní: „Kdo přes předchozí napomenutí ruší řízení nebo kdo se k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu chová urážlivě nebo kdo bez dostatečné omluvy neuposlechne příkazu nebo nevyhoví výzvě, které mu byly dány podle tohoto zákona, může být předsedou senátu a v přípravném řízení státním zástupcem nebo policejním orgánem potrestán pořádkovou pokutou do 50 000 Kč.“

    Ústavními aspekty poskytování informací o platech fyzických osob z hlediska článku 10 a článku 17 české Listiny základních práv a svobod[11] (právo na ochranu soukromého života) a článku 8 a článku 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod[12] (svoboda projevu a právo na informace) se Ústavní soud ČR zabýval již v nálezu ze dne 17.10. 2017 spisové značky IV. ÚS 1378/16. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že informace o mzdových nebo platových poměrech zaměstnanců, jakož i informace o jiných jejich majetkových poměrech, jsou informacemi, které jsou chráněny článkem 10 české Listiny základních práv a svobod a článkem 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, které zaručují právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života a právo na informační sebeurčení, které umožňuje jednotlivci rozhodovat o datech o něm shromažďovaných, zpracovávaných a dále šířených [k tomu srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 03. 04. 2018 spisové značky IV. ÚS 1200/16]. Zaměstnavatel tedy má ve vztahu k informacím o mzdových nebo platových poměrech svých zaměstnanců, jakož i k informacím o jiných majetkových poměrech zaměstnanců, zákonnou [resp. ústavní] povinnost mlčenlivosti.

    Zaměstnavatel proto může informace o mzdových nebo platových poměrech zaměstnanců, jakož i informace o jiných jejich majetkových poměrech, sdělovat jiným osobám a subjektům [včetně orgánů činných v trestním řízení] pouze tehdy, pokud tak expresis verbis stanoví zákon [např. orgánům Finanční správy ČR, orgánům sociálního zabezpečení, orgánům státní sociální podpory a orgánům sociální péče, nositeli veřejného zdravotního pojištění] nebo s výslovným souhlasem subjektu údajů [k tomu viz. článek 4 odst. (2), článek 6 odst. (1) písm. a) a písm. e) a článek 6 odst. (3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)].

    Za stávajícího právního stavu trestní řád[13] a ani jiný zákon, nestanoví podmínky, za nichž lze pro účely trestního řízení sdělovat informace o mzdových nebo platových poměrech zaměstnanců, jakož i informace o jiných jejich majetkových poměrech.

    Ze shora uvedených důvodů mám proto za to, že informace o mzdových nebo platových poměrech zaměstnanců, jakož i informace o jiných majetkových poměrech zaměstnanců, nelze sdělovat s na základě pouhé žádosti Policie ČR, která odkazuje na ustanovení § 8 odst. (1) trestního řádu. Za situace, kdy zvláštní zákon nestanoví podmínky, za nichž lze pro účely trestního řízení informace o majetkových poměrech sdělovat, a dále s ohledem na obecné nařízení o ochraně osobních údajů[14] (GDPR),

    • lze tyto informace vyžadovat a sdělovat pouze po předchozím souhlasu soudce[15] [§ 8 odst. (5) trestního řádu] a - nejde-li o státní orgán - proti úhradě nákladů,
    nebo

    • s výslovným a písemným souhlasem subjektu údajů, tedy fyzické osoby, které se poskytované údaje týkají, a - nejde-li o státní orgán - taktéž proti úhradě nákladů.

    Správnost závěru, že i na informace o mzdových nebo platových poměrech zaměstnanců [včetně přehledu výdělků zaměstnance] dopadá ustanovení § 8 odst. (5) trestního řádu, lze seznat z argumentace obsažené v odstavcích 13., 20. a 21. odůvodnění nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 10.03. 2015 spisové značky II. ÚS 2499/14, jakož i ze Stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.06. 2006 spisové značky Tpjn 303/2005, jakož i z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.01. 2014 spisové značky 5 To 1073/2013.     

    K shora uvedenému je třeba dodat, že poskytování informací o majetkových poměrech zaměstnanců[16] zaměstnavatelem pro účely trestního řízení nebo zajištění výkonu trestní sankce není dožádáním ve smyslu ustanovení § 8 odst. (1) trestního řádu. Je tomu tak proto, že dožádáním podle trestního řádu se [§ 53 a § 54 trestního řádu] rozumí úkon trestního řízení, přičemž k provedení úkonu trestního řízení není fyzická nebo právnická osoba soukromého práva [zaměstnavatel] zcela zjevně příslušná a ani oprávněná.

    K požadavku na úhradu nákladů spojených s poskytováním informací o majetkových poměrech zaměstnanců orgánům činným v trestním řízení lze uvést, že není zcela neobvyklé, že tyto jsou k žádostem osob soukromého práva hrazeny soudy v souvislosti s žádostmi podle ustanovení § 128 o.s.ř.[17], které obdobně jako ustanovení § 8 odst. (1) trestního řádu stanoví poskytování součinnosti soudu jako činnost „bezplatnou“.

    Povinnost poskytnout „bezplatnou součinnost“ je třeba vykládat v tom smyslu, že za podání informace si fyzická nebo právnická osoba nemůže účtovat žádnou „odměnu“. Avšak ten, kdo orgánu veřejné moci [tedy i orgánům činným v trestním řízení, včetně Policie ČR] poskytne vyžádanou informaci, má právo na náhradu hotových výdajů, tj. na úhradu nákladů [k tomu např. usnesení Krajského soudu v Praze, jako soudu odvolacího, ze dne  10.09. 2018 číslo jednací 24 Co 36/2018-174].          

    V této souvislosti není od věci uvést, že v České republice přibývá zaměstnavatelů, kteří zcela nebo z části účetní a především mzdovou agendu „outsourcingují“ u externího subjektu, tedy samozřejmě za úhradu, a proto není dán žádný objektivní důvod, proč by tyto náklady měli nést za orgány činné v trestním řízení zaměstnavatelé. Pokud zaměstnavatel za činnost externího subjektu v agendě účetní a/nebo mzdové platí, je třeba na takový výdaj pohlížet jako na „hotový výdaj“, který by mu měl být ze strany orgánů činných v trestním řízení zcela samozřejmě uhrazen.  

    V souvislosti s požadavkem na poskytnutí náhrady nákladů spojených s poskytováním informací o majetkových poměrech zaměstnanců orgánům činným v trestním řízení nelze přehlédnout, že veškeré informace mohou orgány veřejné moci získat bezplatně u dotčené osoby, nebo u jiných orgánů veřejné moci [např. u okresní, pražské nebo městské správy sociálního zabezpečení, finanční správy ČR, katastrálního úřadu], a stran případného výkonu rozhodnutí za úplatu z centrální evidence exekucí, což je veřejný seznam, který je veden, provozován a spravován Exekutorskou komorou ČR na základě ustanovení § 125 zákona 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád).

    Je bohužel smutnou realitou, že vzdor shora uvedenému nejsou v praxi zcela ojedinělé případy, kdy se Policie ČR bez souhlasu soudce trestního soudu pod pohrůžkou pořádkové pokuty domáhá po zaměstnavatelích poskytnutí informací o majetkových [nejčastěji mzdových nebo platových] poměrech zaměstnanců s tím, že pokud je poskytnutí této součinnosti ze strany zaměstnavatele zdvořile odmítnuto s odkazem na ustanovení § 8 odst. (5) trestního řádu a obecné nařízení o ochraně osobních údajů[18], pak následuje uložení pořádkové pokuty s prostým odkazem na ustanovení § 66 odst. (1) trestního řádu. Mnohá usnesení policejního orgánu o uložení pořádkové pokuty pak obsahují ve výroku a odůvodnění pouhý odkaz nebo citaci § 66 odst. (1) trestního řádu bez toho, aby k aplikaci této právní normy byla připojena relevantní a přezkoumatelná argumentace. Takovýto postup policejního orgánu pak podle mého názoru nelze hodnotit jinak, než jako učebnicový příklad „libovůle“ orgánu veřejné moci. Je tomu tak mj. proto, že ustanovení § 66 odst. (1) trestního řádu patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které, tak přenechávají orgánu veřejné moci, aby podle svého uvážení, při respektování ústavního principu „zákazu libovůle“, v každém jednotlivém případě sám vymezil hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Zákon zde výslovně nestanoví, z jakých hledisek má orgán činný v trestním řízení při stanovení konkrétní výše pokuty vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na „přezkoumatelné“ úvaze orgánu činného v trestním řízení. Ta pak musí chtě nechtě z takového usnesení orgánu činného v trestním řízení zřetelně vyplývat.  

    Na to, zda se s právním názorem uvedeným v tomto článku ztotožní či neztotožní soudy, snad nebude muset odborná veřejnost dlouho čekat. K včasné a právně přípustné stížnosti proti usnesení o uložení pořádkové pokuty zaměstnavateli [jedné z pražských nemocnic], který zdvořile a písemně odmítl poskytnout Policii ČR informace o platových poměrech zaměstnance [zpracovat a zaslat přehled výdělků zaměstnance za období od 01. 07. 2017 do 31. 01. 2019 včetně informací o případných exekučních srážkách s uvedením orgánu, který exekuční srážky nařídil a čísla jednacího exekučních věcí], s odkazem na ustanovení § 8 odst. (5) trestního řádu a obecné nařízení o ochraně osobních údajů[19] do okamžiku, než policejní orgán k žádosti o zaslání tohoto druhu informací připojí souhlas soudce s jejich poskytnutím, bude v blízké době rozhodovat stížnostní soud[20] [konkrétně Okresní soud v Chomutově].

    Mgr. Robert Sobotka


    DBK PARTNERS, advokátní kancelář, s.r.o.

    Vinohradská 938/37
    120 00 Praha 2

    Tel.:       +420 244 912 463
    Fax:       +420 244 912 803
    e-mail:    ak@dbkp.cz

    __________________________________________
    [1] Zdroj:k dispozici >>> zde.
    [2] Zdroj:k dispozici >>> zde.
    [3] Tj. zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru [k tomu viz. § 81 odst. (1) zákon 435/2004 Sb., o zaměstnanosti].
    [4] Na tomto místě uvádím do uvozovek záměrně, k tomu viz. odstavec 13. tohoto článku.
    [5] Tj. zákon 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).
    [6] K tomu viz. § 66 odst. (1) trestního řádu.
    [7] K tomu viz. zákon 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
    [8] K tomu viz. zákon 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.
    [9] K tomu viz. ustanovení § 2833 až § 2843 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník.
    [10] Tj. poměřením hodnot vyvěrajících z českého ústavního pořádku.
    [11] Tj. usnesení předsednictva České národní rady 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky.
    [12] Vyhlášené ve Sbírce zákonů formou Sdělení federálního ministerstva zahraničních věci 209/1992 Sb.
    [13] Tj. zákon 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).
    [14] Tj. článek 4 odst. (2), článek 6 odst. (1) písm. a) a písm. e) a článek 6 odst. (3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES(obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
    [15] Tedy za podmínky, že policejní orgán k žádosti o zaslání tohoto druhu informací [např. přehledu výdělků] připojí v originálu nebo v úředně ověřené kopii pravomocné usnesení trestního soudu, z něhož bude zřejmý souhlas soudce s poskytnutím požadovaných informací,
    [16] Za jejíž součást lze považovat například i zaslání přehled výdělků konkrétní fyzické osoby.
    [17] Ustanovení § 128 zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád, zní: „Každý je povinen bezplatně na dotaz sdělit soudu skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodnutí. Ustanovení § 139 odst. 3 tím není dotčeno. Odmítnout soudu sdělit tyto skutečnosti může jen ten, kdo by tak mohl učinit jako svědek podle § 126 odst. 1.“
    [18] Tj. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
    [19] Tj. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
    [20] K tomu viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.10.2008 spisové značky 4 Tz 81/2008.
     

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Robert Sobotka (DBK Partners)
    9. 5. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Nový zákon o kritické infrastruktuře a jeho provázanost s novým zákonem o kybernetické bezpečnosti. Kontext a přijetí nové legislativy
    • Komisionální přezkoušení: Více příležitostí, více problémů?
    • Testamentární svěřenské fondy: nevyužitý potenciál v právní pasti?
    • Změny zápisu zástavního práva do katastru nemovitostí už nejsou tabu. ČÚZK mění dlouholetou praxi
    • Právním účinkem služebnosti požívacího práva je vstup poživatele do právního postavení pronajímatele dle dříve uzavřené nájemní smlouvy
    • Nenápadná novela SŘS s velkým potenciálem: urychlí změny ve správním soudnictví výstavbu?
    • Ochranné pásmo energetického zařízení a ochrana dotčených vlastníků
    • Výše jistoty dle § 75b o. s. ř. při více účastnících a kumulaci nároků: nejasnosti, výklad, praxe
    • Zákon o podpoře bydlení, aneb nové systémové řešení bytové nouze
    • Specifika práv z vadného plnění při koupi podílů a akcií
    • Byznys a paragrafy, díl 19.: Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 29.10.2025Myšlenkové mapy v právu s využitím AI - nový rozměr právního myšlení (online - živé vysílání) - 29.10.2025
    • 30.10.2025Padesát na padesát – patové situace mezi společníky a řízení sporu mezi nimi (online – živé vysílání) – 30.10.2025
    • 30.10.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 30.10.2025
    • 31.10.2025Novelizace rodinného práva od 1. 1. 2026 a procesní souvislosti – II. díl (online - živé vysílání) - 31.10.2025
    • 04.11.2025Efektivní právní psaní s AI: Od koncepce po finální dokument (online - živé vysílání) - 4.11.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Změny zápisu zástavního práva do katastru nemovitostí už nejsou tabu. ČÚZK mění dlouholetou praxi
    • Nový zákon o kritické infrastruktuře a jeho provázanost s novým zákonem o kybernetické bezpečnosti. Kontext a přijetí nové legislativy
    • Pozor IPO fond 2025+ je tu
    • Vylučovací žaloba
    • Ústavní soud k alkoholu na pracovišti ve světle intenzity porušení pracovních povinností pedagogických pracovníků
    • 10 otázek pro ... Petra Vrbku
    • Komisionální přezkoušení: Více příležitostí, více problémů?
    • EU Listing Act ruší povinnost oddělených plateb za investiční výzkum při obchodování na kapitálovém trhu
    • Změny zápisu zástavního práva do katastru nemovitostí už nejsou tabu. ČÚZK mění dlouholetou praxi
    • Ústavní soud k alkoholu na pracovišti ve světle intenzity porušení pracovních povinností pedagogických pracovníků
    • Ukončení účasti společníka v s.r.o.
    • Právním účinkem služebnosti požívacího práva je vstup poživatele do právního postavení pronajímatele dle dříve uzavřené nájemní smlouvy
    • Akcionářské dohody a jejich vymahatelnost v české právní praxi
    • Testamentární svěřenské fondy: nevyužitý potenciál v právní pasti?
    • Odpovědnost zadavatele za správnost projektové dokumentace a (ne)možnost změny závazku ze smlouvy podle § 222 odst. 6 ZZVZ
    • DEAL MONITOR
    • Změny zápisu zástavního práva do katastru nemovitostí už nejsou tabu. ČÚZK mění dlouholetou praxi
    • Elektronické podpisy – jejich druhy a způsoby využití
    • K výkladu rozhodnutí o organizační změně
    • Nález Pl. ÚS 2/25: když Ústavní soud dokáže být skutečným ochráncem lidské důstojnosti
    • Kritika zaměstnavatele jako obrana důstojnosti: Kdy je reakce na jednání zaměstnavatele přípustná?
    • Komentář – smutná realita výmazů exekutorského zástavního práva z katastru nemovitostí
    • Organizační důvody jako univerzální způsob pro ukončení pracovního poměru
    • Informační povinnost podnikatele v souvislosti se smlouvou o dílo

    Soudní rozhodnutí

    Vylučovací žaloba

    Správce konkursní podstaty nemohl být v dobré víře, že majetek byl sepsán do konkursní podstaty úpadce po právu, jestliže v době, za kterou má vydat užitky z tohoto majetku, probíhalo...

    Osoba blízká

    Skutečnost, že společnost s ručením omezeným ovládá fyzická osoba, jež je osobou blízkou (sourozencem) fyzické osoby, která ovládá akciovou společnost, nečiní ze společnosti s...

    Koncentrace řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Účastníci sporného řízení mají podle současné procesní úpravy zákonem ohraničený časový prostor, ve kterém musí splnit povinnost tvrzení, tedy uplatnit všechny skutečnosti...

    Neposkytnutí pomoci (exkluzivně pro předplatitele)

    Úmysl nepřímý a nedbalost vědomá spolu hraničí, přičemž hranice mezi nimi je podstatně obtížněji rozeznatelná než hranice mezi úmyslem přímým a nepřímým a než hranice mezi...

    Padělání a pozměnění veřejné listiny (exkluzivně pro předplatitele)

    Přečinu padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1 alinea první tr. zákoníku se dopustí ten, kdo padělá veřejnou listinu nebo podstatně změní její obsah v úmyslu,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.