epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    11. 4. 2019
    ID: 109087upozornění pro uživatele

    Ještě jednou ke konkurenční doložce v pracovněprávním vztahu a smluvní pokutě za její porušení

    Na stránkách epravo.cz se v poslední době hned dva autoři věnovali rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2018, sp. zn. 21 Cdo 1922/2018, který se týká nároku na smluvní pokutu za porušení konkurenční doložky v pracovněprávním vztahu. Zatímco Jan Peřinka rozhodnutí ve svém příspěvku vítá,[1] Adolf Maulwurf se k němu staví kriticky.[2]Nezakrývám, že je mi bližší posledně uvedený přístup, neboť naše kancelář zastupovala zaměstnavatele v uvedeném sporu, přičemž proti citovanému rozhodnutí Nejvyššího soudu jsme v zastoupení klienta podali ústavní stížnost, o níž je vedeno u Ústavního soudu řízení pod sp. zn. II.ÚS 3101/18. V toto příspěvku bych ráda navázala na debatu k uvedenému rozhodnutí a obohatila jej o pohled zainteresované strany sporu.

    Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2018, sp. zn. 21 Cdo 1922/2018, představuje pro všechny zaměstnavatele, kteří ve své praxi sjednávají smluvní pokutu za porušení konkurenční doložky, výstražný signál. Poselství uvedeného rozsudku lze totiž shrnout tak, že i když ze strany zaměstnance dojde k porušení konkurenční doložky, nemusí to nutně znamenat vznik nároku zaměstnavatele na zaplacení smluvní pokuty, resp. může být takový výkon práva na zaplacení smluvní pokuty soudem odepřen jako výkon práva v rozporu s dobrými mravy. Za uvedené názorové konstelace tak nelze pro praxi sjednávání smluvních pokut za porušení konkurenčních doložek příliš doporučovat, resp. před nimi zaměstnavatele varovat, neboť zaměstnavatelé nemají po tomto rozhodnutí Nejvyššího soudu žádnou jistotu, že jim bude taková smluvní pokuta v soudním řízení přiznána.

    KGS legal s.r.o., advokátní kancelář

    Skutkový základ věci

    Přibližme na tomto místě alespoň základní obrysy případu řešeného Nejvyšším soudem. Zaměstnankyně pracovala u zaměstnavatele od roku 2010 na pozici obchodního manažera, kdy v roce 2012 došlo k zániku pracovního poměru dohodou. V pracovní smlouvě (resp. jejím dodatku) byla sjednána konkurenční doložka a pro případ nesplnění závazku z ní plynoucí byla sjednána smluvní pokuta ve výši průměrné roční mzdy (při základní měsíční mzdě ve výši 35.000,- Kč tedy celkem 420.000,- Kč).
    Reklama
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    19.10.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    V době trvání závazku z konkurenční doložky zaměstnankyně uzavřela pracovní smlouvu a nastoupila k výkonu práce do společnosti, která je přímým konkurentem zaměstnavatele na relevantním trhu. Uvedený nový pracovní poměr ukončila zaměstnankyně ještě ve zkušební době, resp. po 3 dnech trvání tohoto pracovního poměru. Zaměstnavatel se o porušení závazku z konkurenční doložky dozvěděl a vyzval žalovanou k úhradě smluvní pokuty za její porušení. Zaměstnankyně dobrovolně ničeho neuhradila, a tak zaměstnavatel přistoupil k podání žaloby. Po výměně na trase Městský soud v Brně – Krajský soud v Brně (kdy prvý nejdříve žalobu zamítl, po zrušení rozsudku pro vady smluvní pokutu přiznal pouze v moderované výši 35.000,- Kč a ve zbytku žalobu zamítl) bylo nakonec odvolacím soudem rozhodnuto tak, že zaměstnankyně je povinna zaměstnavateli smluvní pokutu zaplatit v celém rozsahu.

    Dovolání a rozhodnutí o něm

    Proti rozsudku Krajského soudu v Brně podala zaměstnankyně dovolání, ve kterém uvedla že pracovní smlouva i smluvní pokuta byly neplatné (smlouva pro domnělou absenci zákonných náležitostí ve smyslu § 34 zákoníku práce, smluvní pokuta pak pro rozpor s dobrými mravy) a dále že odvolací soud měl akceptovat možnost moderace smluvní pokuty v pracovněprávním vztahu. Nejvyšší soud nepřisvědčil ani jedinému argumentu zaměstnankyně, přičemž ohledně výše smluvní pokuty uzavřel, že její výše je přiměřená. K navrhované možnosti moderace smluvní pokuty v pracovněprávních vtazích se poněkud nepochopitelně (a ke škodě věci) nevyjádřil vůbec.

    Nejvyšší soud bez opory v podaném dovolání do dovolacího řízení ovšem vnesl otázku výkonu práva na zaplacení smluvní pokuty v rozporu s dobrými mravy a na této úvaze následně postavil závěry napadeného rozsudku spočívající ve změně dovoláním napadeného rozsudku v neprospěch zaměstnavatele. Nejvyšší soud se tak podle mého názoru dopustil hned dvou procesních pochybení, jednak vnesl do dovolacího řízení otázku výkonu práva v rozporu s dobrými mravy, která obsahem dovolání nebyla, kdy přitom Nejvyšší soud je vázán obsahem podaného dovolání, přičemž při řešení této otázky zcela pominul vlastní restriktivní judikaturu, která v zásadě Nejvyššímu soudu zapovídá právní posouzení toho, zda v řízení jde o výkon práva v rozporu s dobrými mravy či ne.[3] Za druhé pak uvedené právní hodnocení, které vedlo k překvapivé změně dovoláním napadeného rozhodnutí, Nejvyšší soud neučinil předmětem tzv. kontradiktorní diskuse stran, kterýžto požadavek plyne mj. z nálezu Ústavního soudu ze dne 9.2.2017 sp. zn. IV. ÚS 216/16.

    Důvody rozhodnutí

    Nejvyšší soud v komentovaném rozsudku však především zcela popřel smysl, podstatu, reálnou funkčnost a důvody, pro které je smluvní pokuta za porušení konkurenční doložky v praxi sjednávána.
    K závěru o tom, že nárok na smluvní pokutu za porušení konkurenční doložky je výkonem práva v rozporu s dobrými mravy totiž v předmětné věci Nejvyšší soud dospěl poukazem na to, že porušení konkurenční doložky trvalo celkem 3 dny. Dle Nejvyšší ho soudu „tato skutečnost znamená, že žalovaná porušila svou smluvní povinnost (závazek) vyplývající z konkurenční doložky pouze v zanedbatelném rozsahu“.[4] Adolf Maulwurf se zcela správně ve svém příspěvku ptá, co ještě je zanedbatelnou dobou porušování závazku vyplývajícího z konkurenční doložky, aby zaměstnanec nemusel platit smluvní pokutu? Počítá se tato doba v řádu dnů, anebo dokonce týdnů? [5] V kontextu uvedeného tak zůstává otázkou, jaká doba trvání porušování závazku z konkurenční doložky bude pro Nejvyšší soud dostatečná?

    V dalším pak Nejvyšší soud výslovně zmínil, že majetkový postih spočívající ve smluvní pokutě by zaměstnankyni zasáhl o to citelnějším způsobem, že se zaplacením smluvní pokuty již (v době rozhodování Nejvyššího soudu) není spojeno osvobození od závazku z konkurenční doložky. Jinými slovy, pokud zaměstnavatel podá žalobu na zaplacení smluvní pokuty a v mezidobí od podání žaloby do pravomocného skončení věci, skončí doba, na níž byl závazek z konkurenční doložky ujednán, nebude možno smluvní pokutu přiznat, protože jejím zaplacením se zaměstnanec již nezbaví tíže konkurenční doložky a tedy za uvedené plnění neobdrží žádnou protihodnotu. Takový závěr – jako argument pro nepřiznání smluvní pokuty za prokazatelné porušení závazku z konkurenční doložky – je zjevně absurdní.

    A co je ještě více zarážející, Nejvyšší soud poznamenal, že „Pro případ možného zneužití „citlivých“ informací a poznatků, které jsou součástí obchodního tajemství, ve prospěch nového zaměstnavatele [nekalosoutěžního jednání ve smyslu ustanovení § 44 odst. 2 písm. h) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, dále jen „obch. zák.“], pak měla žalobkyně k dispozici jiné způsoby ochrany [např. právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži podle ustanovení § 53 a násl. obch. zák., včetně možnosti uplatnění náhrady škody podle ustanovení § 757 a § 373 obch. zák., anebo v závažném případě možnost postihu podle ustanovení § 248 tr. zákona], než požadovat sankci v podobě smluvní pokuty sjednané v konkurenční doložce.“ Nejvyšší soud tak přímo od uplatnění smluvní pokuty sjednané za porušení závazku z konkurenční doložky odrazuje, činí ji subsidiární a požaduje po zaměstnavateli, aby užil jiných prostředků, jak dosáhnout ochrany svých informací. V této souvislosti se tak nezbývá než ptát, zda má smysl smluvní pokutu za porušení závazku z konkurenční doložky nadále sjednávat, když ji Nejvyšší soud nehodlá akceptovat?

    Závěr

    Nejvyšší soud ve výše uvedeném rozhodnutí zaujal postoj, na jehož základě se zaměstnanci nemusí obávat sankcí za porušení konkurenční doložky, a zaměstnavatelé mohou na ochranu svých práv a zájmů prostřednictvím smluvní pokuty za porušení konkurenční doložky rezignovat, neboť Nejvyšší soud uvedeným rozsudkem nastoupil cestu bezbřehého paternalistického přístupu k ochraně zaměstnance. Domnívám se, že bude pro další praxi v této oblasti pracovněprávních vztahů nezbytné sledovat, jak obstojí komentovaný rozsudek Nejvyššího soudu v ústavněprávním přezkumu.

    JUDr. PhDr. Karolina Spozdilová, Ph. D.
    JUDr. PhDr. Karolina Spozdilová, Ph.D.

    Vít Klimpl
    Mgr. Vít Klimpl,
    advokát

    KGS legal s.r.o., advokátní kancelář

    Národní 416/37
    110 00 Praha 1

    e-mail:  spozdilova@kgslegal.cz

    _________________________________________
    [1] PEŘINKA, Jan. Nejvyšší soud nově ke smluvní pokutě z konkurenční doložky. Epravo.cz [online]. Vyd. 25.10.2018 [cit. 13.11.2018]. K dispozici >>> zde.
    [2] MAULWURF, Adolf. Nakolik je konkurenční doložka závazná pro zaměstnance? Epravo.cz [online]. Vyd. .16.10.2018 [cit. 13.11.2018]. K dispozici >>> zde. 
    [3] srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.3.2001, sp.zn. 26 Cdo 931/2000 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12.8.2009, sp.zn. 28 Cdo 75/2009
    [4] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2018, sp. zn. 21 Cdo 1922/2018
    [5] MAULWURF, Adolf. Citováno sub 1


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    JUDr. PhDr. Karolina Spozdilová, Ph.D., Mgr. Vít Klimpl (KGS legal)
    11. 4. 2019
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Úrokové sazby podnikatelských úvěrů
    • Je čas na dřevěnou revoluci ve stavebnictví?
    • Akcie se „zvláštními“ povinnostmi – je možné je vydat, či nikoliv?
    • Připravovaný zákon o preventivní restrukturalizaci – nový institut nebo jen imitace insolvenčního procesu před úpadkem?
    • Stavební deník
    • Některé problematické aspekty financování práva stavby
    • Dopady pozemkových úprav na vlastnické a jiné právní vztahy k pozemkům
    • Podmínky a úskalí odvolání valné hromady společnosti s ručením omezeným
    • Trh START – praktický průvodce právního poradce při IPO
    • Stavební náklady se zvyšují, myslete na to již při uzavírání smlouvy o dílo
    • Novela zákona o platebním styku přináší vyšší regulaci služby DCC

    Související produkty

    Online kurzy

    • Zvyšování a prohlubování kvalifikace zaměstnanců
    • Zákazy konkurence u zaměstnanců
    • Spolky pohledem daňového práva
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Právní úprava dovolené od 1. 1. 2021
    Lektoři kurzů
    Mgr. Marie Janšová
    Mgr. Marie Janšová
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Nataša Randlová
    JUDr. Nataša Randlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    Mgr.  Adam  Janováč
    Mgr. Adam Janováč
    Kurzy lektora
    JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D.
    JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Jak si poradit s náklady řízení? A měli by účastníci sporu platit za chyby soudu?
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Úrokové sazby podnikatelských úvěrů
    • Cloudy a právo - 1 díl: Proč o nich uvažovat a na co se připravit
    • Účast na přípravě zadávání veřejné zakázky z pohledu dodavatele
    • Jak si poradit s náklady řízení? A měli by účastníci sporu platit za chyby soudu?
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Cloudy a právo - 1 díl: Proč o nich uvažovat a na co se připravit
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Účast na přípravě zadávání veřejné zakázky z pohledu dodavatele
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Stavební náklady se zvyšují, myslete na to již při uzavírání smlouvy o dílo
    • Správní právo – obecní strážník , policista, mýty a bezpečnostní pásy
    • Stavební deník
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Dopady pozemkových úprav na vlastnické a jiné právní vztahy k pozemkům

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    DPH, mezinárodní spolupráce

    K využití informací a podkladů získaných v rámci výměny informací podle kapitoly II nařízení Rady (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z...

    Exekuce (exkluzivně pro předplatitele)

    Usnesení, jímž soudní exekutor k návrhu oprávněné podle § 268 odst. 1 písm. c) o. s. ř. pravomocně zastavil exekuci po jejím skončení vymožením, nezakládá překážku věci...

    Podněcování k trestnému činu (exkluzivně pro předplatitele)

    Závěr, že jde o trestný čin, který, s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe, není trestným činem z důvodu nedostatečné společenské škodlivosti případu se uplatní jen za...

    Propadnutí věci (exkluzivně pro předplatitele)

    Zprostředkovaným výnosem z trestné činnosti se rozumí věc, včetně plodů a užitků, a) která byla, byť jen zčásti, nabyta za věc tvořící bezprostřední výnos z trestné činnosti,...

    Vydržení (exkluzivně pro předplatitele)

    Podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele; ten drží věc v přesvědčení, že jeho držba...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.