epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Roční předplatné
  • Více
    9. 3. 2015
    ID: 97211upozornění pro uživatele

    K dílčím aspektům povinnosti soudů odůvodňovat rozhodnutí v civilních věcech

    Povinnost soudů odůvodňovat v civilním řízení vydaná rozhodnutí je obvykle vnímána jako samozřejmost. Účastníci řízení přirozeně očekávají, že rozhodnutí soudu bude odůvodněno. Strany předkládají soudu skutková tvrzení, právně skutkový stav hodnotí a následně předpokládají, že se soud přikloní k jejich právnímu posouzení, případně, že předloží argumenty pro svoje odlišné hodnocení. Až na výjimky[1] je odůvodnění také zákonem vyžadovanou součástí všech rozhodnutí. V praxi však nastávají případy, kdy soudy tuto svoji zákonnou povinnost nesplní v plné míře.

     
     CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o.
     
    Povinnost soudů odůvodňovat svá rozhodnutí je považována za součást institutu práva na spravedlivý proces, které se řadí mezi základní lidská práva zajišťující v moderní společnosti realizaci právního státu.[2] Spravedlivý proces je rozsáhlý institut, který je dlouhodobě vymezován mezinárodními smlouvami,[3] evropskou legislativou[4] a na ni navazující judikaturou, vnitrostátními normami nejvyšší[5] i nižší právní síly a rozhodovací praxí soudů. Právo na spravedlivý proces zahrnuje větší množství dílčích prvků, které jsou dlouhodobě vymezovány; nesporně mezi ně však patří právě povinnost soudu náležitě svoje rozhodnutí odůvodnit. „Podle ustálené judikatury Ústavního soudu je požadavek řádného odůvodnění rozhodnutí jedním ze základních atributů spravedlivého procesu. Dodržování povinnosti odůvodnit rozhodnutí má zaručit transparentnost a kontrolovatelnost rozhodování soudů a vyloučit libovůli.“[6]

    Konkrétní náležitosti odůvodnění v civilním řízení vypočítává ustanovení § 157 odst. 2 o.s.ř., které se použije jak na rozsudek, tak i na usnesení.[7] Uvedeno musí být: čeho se žalobce domáhá a z jakých důvodů, jak se vyjádřil žalovaný, které skutečnosti má soud za prokázané, o které důkazy opřel skutková zjištění a jak je hodnotil, proč neprovedl další, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a zejména jak věc posoudil po právní stránce.

    Při tvorbě odůvodnění musí tedy soud bezpodmínečně obsáhnout veškeré výše uvedené komponenty. Otázkou pak zůstává, v jakém rozsahu je soud povinen se jednotlivými prvky zabývat. Konkrétní míru detailnosti jednotlivých částí odůvodnění není možné výslovně upravit zákonem a zůstává tak na rozhodovací činnosti nejvyšších soudů v konkrétních věcech. K tomu Nejvyšší soud ČR uvádí: „Jedním z principů představujících neopomenutelnou součást práva na spravedlivý proces je povinnost soudů svá rozhodnutí řádně odůvodnit, přičemž se musejí vypořádat s námitkami uplatněnými účastníky řízení, a to způsobem odpovídajícím míře jejich závažnosti.“[8]

    Není samozřejmě povinností soudu veškerým důkazním návrhům účastníků řízení vyhovět nebo na ně ve všech případech reagovat podrobným a vyčerpávajícím způsobem. Pokud však soud takovým návrhům nevyhoví, musí být zdůvodněno, proč nebyly navržené důkazy provedeny, příp. proč nebyly převzaty za základ skutkových zjištění.[9]

    Problémy s naplňováním povinnosti soudů odůvodnit svoje rozhodnutí nastávají nezřídka v případech rozhodování o opravných prostředcích. Odvolací soudy se začasté ztotožní s názorem soudu prvního stupně a toliko odkážou na odůvodnění jeho rozhodnutí. Takový přístup není přirozeně vždy nesprávný. Lze dokonce nalézt případy, kdy je naopak žádoucí, aby se soud hospodárně vypořádal s nedůvodným opravným prostředkem a potvrdil v souladu se zásadou procesní ekonomie bezchybné rozhodnutí první instance. Avšak v případech, kdy napadené rozhodnutí bezvadné není, či pokud účastník v rámci odvolání přináší relevantní protiargumenty polemizující s právním posouzením uvedeným v rozhodnutí soudu prvního stupně, byl by nezákonným (a protiústavním) postup, kdy by se odvolací soud věcí v podstatě nezabýval a přejal bez dalšího argumentaci soudu prvostupňového.[10]

    Podobným nešvarem soudních odůvodnění je odkazování na judikaturu. V případě, kdy soud má v úmyslu podpořit svoji argumentaci rozhodnutím soudu o obdobném případu z minulosti, je třeba trvat na tom, aby vyložil, které znaky obou případů jsou shodné, a lze tedy předmětný judikát využít, případně není-li srovnávaný případ zcela shodný (což bude v praxi obvyklé), aby soud objasnil použitelnost na rozhodovaný případ. Nelze tedy považovat za dostačující, aby soud jednoduše odkázal na „ustálenou rozhodovací praxi“, ani aby pouze označil konkrétní rozhodnutí a nevysvětlil jeho aplikovatelnost. Nejvyšší soud ČR k tomu uvedl, že: „Jde o nepřezkoumatelný rozsudek, jestliže soud v odůvodnění jeho písemného vyhotovení – v rámci právního posouzení věci – učiní pouhý odkaz na nález ÚS, aniž by v něm alespoň stručně vyložil svou právně kvalifikační úvahu tak, aby bylo zřejmé, které konkrétní pravidlo chování a z jakého důvodu bylo na zjištěný skutkový stav použito.“[11]

    Důsledkem nedostatečného odůvodnění je neúplné a nepřesvědčivé rozhodnutí,[12] které je podle konstantní judikatury nejvyšších soudů zejména nepřezkoumatelné.[13] Je tedy na účastnících řízení, je-li toto stiženou vadou nedostatečně odůvodněného rozhodnutí, aby svoje ústavní právo hájili, a to zejména za využití řádných a mimořádných opravných prostředků, případně i podáním ústavní stížnosti.


    Mgr. Jiří Duba

    Mgr. Jiří Duba,
    advokát

    Mgr. Kristýna Pušová

    Mgr. Kristýna Pušová,
    advokátní koncipientka


    CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o. 
    advokátní kancelář

    CITY TOWER
    Hvězdova 1716/2b
    140 78  Praha 4 Pankrác

    Tel.: +420 224 827 884
    Fax: +420 224 827 879
    e-mail: ak@akccs.cz

    Právnická firma roku 2014

    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Ustanovení § 169 odst. 2 zákona č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „o.s.ř.“).
    [2] HENDRYCH, D. a kol. Právnický slovník. 3. vydání. Praha: C.H. Beck, 2009: heslo Právo na spravedlivý soudní proces.
    [3] Mezinárodní pakt o občanských a politických právech.
    [4] Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod.
    [5] Čl. 2 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod.
    [6] Nález Ústavního soudu ze dne 28. 6. 2011, sp. zn. II. ÚS 1235/11.
    [7] Podle ustanovení § 167 odst. 2 o.s.ř. se na usnesení použijí přiměřeně ustanovení o rozsudku.
    [8] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4118/2010.
    [9] Nález Ústavního soudu ze dne 12. 1. 2006, sp. zn. I. ÚS 437/03.
    [10] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4118/2010: „Jedním z principů představujících neopomenutelnou součást práva na spravedlivý proces je povinnost soudů svá rozhodnutí řádně odůvodnit, přičemž se musejí vypořádat s námitkami uplatněnými účastníky řízení, a to způsobem odpovídajícím míře jejich závažnosti. Pokud soudy této zákonné povinnosti nedostojí, a to jednak tím, že se zjištěnými skutečnostmi nebo tvrzenými námitkami nezabývají vůbec, nebo se s nimi vypořádají nedostatečným způsobem, založí tím nepřezkoumatelnost jimi vydaných rozhodnutí. Takový postup nelze akceptovat, neboť by znamenal otevření cesty k potenciální libovůli v rozhodování a znamenal by tak porušení ústavního zákazu výkonu libovůle soudy (viz nález Ústavního soudu ze dne 2. 6. 2009, sp. zn. II. ÚS 435/09). V projednávané věci podal žalobce řádný opravný prostředek (odvolání), v němž předestřel své námitky, avšak odvolací soud na tyto dostatečně (či takřka nijak) nereagoval, když pouze odkázal na odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně.“
    [11] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1238/2013.
    [12] Nález Ústavního soudu ze dne 26. 9. 1996, sp. zn. III. ÚS 176/96.
    [13] Nález Ústavního soudu ze dne 2. 6. 2009, sp. zn. II. ÚS 435/09 a nález Ústavního soudu ze dne 28. 6. 2011, sp. zn. II. ÚS 1235/11.
     

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jiří Duba, Mgr. Kristýna Pušová ( CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ )
    9. 3. 2015
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Jak postupovat při zjištění vady nemovitosti
    • Hromadné žaloby 3.0
    • Daruji versus odkazuji aneb formulační chyba, která Vás může přijít draho
    • Kdy lze považovat nájemní smlouvu za konkludentně uzavřenou?
    • Využití FIDIC smluv v ČR - I. část
    • Procesní nástupce není povinen doplácet soudní poplatek v případě, že se na původního žalobce vztahovalo zákonné osobní osvobození
    • Nad jedním výběrovým řízením
    • K novele zákona o státní službě
    • Obecné ještě neznamená neurčité – k určitosti usnesení valné hromady
    • Sousedské spory, jablka a paragrafy
    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování

    Související produkty

    Online kurzy

    • Mezigenerační předání (rodinného) bohatství (ideálně dobře připravené) - I. část
    • Aktuální judikatura vysokých soudů k věcným právům
    • Aktuální judikatura vysokých soudů k náhradě škody
    • Předání rodinného majetku - právo jako pomocník a nikoliv nepřítel
    • Splnění dluhu, započtení pohledávky a odstoupení od smlouvy
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr.  Milan Hulmák, Ph.D.
    doc. JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Jak postupovat při zjištění vady nemovitosti
    • Dohoda o práci na dálku "home-office"
    • Pracovněprávní vztahy mezi českými zaměstnanci a zaměstnavateli ze zemí ESVO
    • Náhrada nemajetkové újmy
    • Nájem bytu
    • DIP - Dlouhodobý investiční produkt
    • Odpovědnost orgánů státu za normotvornou činnost
    • Jaké hlavní změny přináší velká novela zákona o zadávání veřejných zakázek?
    • Daruji versus odkazuji aneb formulační chyba, která Vás může přijít draho
    • Dohoda o práci na dálku "home-office"
    • Problematika střetu zájmů u orgánů obchodní korporace
    • Odmítnutí další práce vykonávané zaměstnancem během jeho pracovní neschopnosti - Může být následkem výpověď?
    • 10 otázek pro … Veroniku Šemberovou
    • Další významné rozhodnutí NSS v oblasti vnitroskupinových služeb
    • Kdy lze považovat nájemní smlouvu za konkludentně uzavřenou?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Zadlužení potomka jako důvod pro vydědění
    • Jak má objednatel postupovat, odmítá-li od zhotovitele převzít nedokončené či vadné dílo?
    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Doručování elektronicky i do vlastních rukou po novele zákoníku práce
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nájem bytu

    Při stanovení výše úhrady za užívání bytu po skončení družstevního nájmu do jeho vyklizení se nepoužije § 2295 o. z., výši úhrady je třeba stanovit podle principů bezdůvodného...

    Vegetativní stav – náklady na výživu

    Princip plného odškodnění nevyjadřuje nárok poškozeného či jeho sukcesora na absolutní výši náhrady, ať již poskytnuté mimosoudně nebo soudem přiznané. Odráží povinnost...

    Právo na život

    Byť mají stát a zdravotníci ve smyslu čl. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve spojení s čl. 31 Listiny základních práv a svobod povinnost poskytovat zdravotní...

    Daň z nemovitých věcí (exkluzivně pro předplatitele)

    Pojem „jednotlivá část obce“ (§ 12 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí) je třeba ústavně konformně vyložit tak, že touto částí nemusí být pouze souvislá část...

    Okolnosti vylučující protiprávnost činu

    Za situace, že soud dospěje ke skutkovému závěru, že provedené dokazování neumožňuje učinění závěru, že obviněný v rozsahu celého skutku, který je mu kladen obžalobou za vinu,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.