epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    20. 9. 2011
    ID: 76778upozornění pro uživatele

    K odškodnění zaměstnance z titulu porušení práva na ochranu osobnosti za způsobený pracovní úraz

    Poslední dobou se čím dál častěji objevují případy, kdy zaměstnanec, který utrpěl pracovní úraz, poté, co obdrží náhradu škody za způsobený pracovní úraz od zaměstnavatele, resp. od příslušné pojišťovny, podá proti svému zaměstnavateli žalobu z titulu porušení práva na ochranu osobnosti – práva na zdraví v důsledku téhož pracovního úrazu. Zaměstnanec je motivován k podání žaloby za zásah do práva na ochranu osobnosti zejména vidinou výše peněžitého zadostiučinění, která, pokud by mu byla soudem přiznána, by mohla výrazně navýšit náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění poskytnutou podle pracovněprávních předpisů. Ovšem takto navyšovat nároky na bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění podáním žaloby na ochranu osobnosti je nepřípustné.

     

    HOLEC, ZUSKA & Partneři

    Zaměstnanec, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je primárně oprávněn od zaměstnavatele požadovat v souladu s ust. § 365 a násl zák. 262/2006 Sb., zákoníku práce náhradu za ztrátu na výdělku, za bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením a věcnou škodu. Výši, do které je možné poskytnout náhradu za bolest[1] a za ztížení společenského uplatnění[2] a určování výše náhrady v jednotlivých případech upravuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění; příloha vyhlášky uvádí pro jednotlivé případy sazby bodového hodnocení. Podle ust. § 388 ZP a ust. § 7 vyhl. 440/2001 Sb. může soud ve výjimečných případech výši takto vypočteného odškodnění přiměřeně zvýšit. Soud je tedy předně již ze zákona omezen tím, že ke zvýšení může přistoupit pouze ve výjimečných případech hodných mimořádného zřetele, tedy pouze v případech, kdy možnosti poškozeného zaměstnance jsou velmi výrazně omezeny či zcela ztraceny ve srovnání s vysokou a mimořádnou úrovní kvality jeho života v době před vznikem škody; nestačí samotná okolnost, že v konkrétním případě došlo u poškozeného ke zvlášť těžkým následkům škody na zdraví (které podstatně omezují nebo významně mění anebo znemožňují další uplatnění v životě)[3]. Pokud soud zhodnotí, že se jedná o takový výjimečný případ, je dále omezen principem proporcionality, tedy tím, že zvýšení odškodnění musí být „přiměřené“ k tzv. „základnímu“ jednorázovému odškodnění stanovenému lékařem podle vyhl. 440/2001 Sb. (vlastní zvýšení se tedy odvozuje od částky, která je vypočtena podle bodového ohodnocení[4]; zpravidla je stanoveno určitým procentem z této částky).

    Obdobně tak jako je zákoník práce speciálním právním předpisem k občanskému zákoníku, je nárok z titulu náhrady škody na zdraví za způsobený pracovní úraz speciálním ve vztahu k nároku z titulu ochrany osobnosti za neoprávněný zásah do práva na ochranu zdraví. Ochrana osobnosti ve smyslu ust. § 11 a násl. zák. 40/1964 Sb., občanského zákoníku tak bude právě v případě pracovních úrazů přicházet v úvahu zcela výjimečně[5]. Aby zaměstnanec vůbec mohl být se svojí žalobou úspěšný, musel by tvrdit a prokázat jiné právně významné skutkové okolnosti, než které by tvrdil a prokazoval v případě žaloby na zvýšení náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění podle zákoníku práce (musí zde tedy existovat buď různé skutkové okolnosti anebo alespoň nějaký „převis“; např. duševní strádání je již zahrnuto v odškodnění bolesti a nelze se tak jeho odškodnění již dále domáhat v řízení na ochranu osobnosti). Pokud by zde totiž žádný „převis“ nebyl a zaměstnanec by se na základě téhož skutku domáhal odškodnění nemajetkové újmy jak v režimu náhrady škody na zdraví, tak i v řízení o ochranu osobnosti, postupoval by v rozporu s obecnou právní zásadou „ne bis in idem“ (jednalo by se o duplicitní posouzení a odškodnění téže újmy, újmy z téhož pracovního úrazu)[6]. Pouze tehdy, pokud by náhrada škody na zdraví představovala zcela zjevně nedostačující satisfakci, není zcela vyloučeno domáhat se další satisfakce podle právní úpravy na ochranu osobnosti; nesmějí však chybět rozhodná skutková tvrzení o tom, že odškodnění z titulu náhrady škody za bolest a ztížení společenského uplatnění není dostatečnou satisfakcí za způsobený pracovní úraz[7]. Účelem právní úpravy ochrany osobnosti však rozhodně není nahrazovat či nesystematicky navyšovat nároky jiné.
     

    JUDr. Anna Bartůňková

    JUDr. Anna Bartůňková, advokát
    Advokátní kancelář HOLEC, ZUSKA & Partneři


    HOLEC, ZUSKA & Partneři
    Advokáti

    Palác Anděl
    Radlická 1c/3185
    150 00 Praha 5

    Tel.: +420 296 325 235
    Fax: +420 296 325 240
    e-mail: recepce@holec-advokati.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Odškodnění bolesti se poskytuje za bolest způsobenou škodou na zdraví, jejím léčením nebo odstraňováním jejích následků; za bolest se přitom považuje každé tělesné a duševní strádání způsobené škodou na zdraví osobě, která tuto škodu utrpěla (viz ust. § 2 vyhl. 440/2001 Sb.).
    [2] Odškodnění ztížení společenského uplatnění se poskytuje za následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, zejména na uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, a to s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví. Odškodnění za ztížení společenského uplatnění musí být přiměřené povaze následků a jejich předpokládanému vývoji, a to v rozsahu, v jakém jsou omezeny možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti (viz ust. § 3 vyhl. 440/2001 Sb.).
    [3] Viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. 21 Cdo 244/2007.
    [4] V případě zvýšení bodového ohodnocení lékařem podle vyhl. 440/2001 Sb. se za tzv. „základní“ jednorázové odškodnění považuje lékařem zvýšené ohodnocení; soud při stanovení dalšího odškodnění vychází tedy z již zvýšeného odškodnění.
    [5] Na rozdíl od případů žalob na zvýšení odškodnění za bolest a ztížení společenského uplatnění, kde jsou věcně příslušné okresní soudy, je k projednání žaloby na ochranu osobnosti věcně příslušný krajský soud.
    [6] Viz rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 05. 05. 2010, sp. zn. 1 Co 2/2010.
    [7] Podle vyhl. Ministerstva financí 125/1993 Sb. má zaměstnavatel právo, aby za něho pojišťovna nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce. Zaměstnavatel tedy nemá v rámci zákonného pojištění právo na náhradu případné nemajetkové újmy přiznané v řízení na ochranu osobnosti. Poskytnutí nemajetkové újmy není pro zaměstnavatele ani daňově uznatelným výdajem, nejde totiž o výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Anna Bartůňková ( HOLEC, ZUSKA & Partneři )
    20. 9. 2011

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Byznys a paragrafy, díl 11.: Pracovněprávní nástrahy (nejen) léta pro zaměstnavatele

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Dawn-raid a.k.a. místní šetření: Ústavní soud potvrzuje potřebu zvýšené opatrnosti u konkurenčních podnětů
    • Moderační právo
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Moderační právo

    Součástí práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod je rovněž povinnost...

    Korunové dluhopisy

    Restriktivnímu či extenzivnímu výkladu ustanovení daňových zákonů při využití obecně uznávaných interpretačních metod ústavní pořádek nebrání. Neurčitost zákona a možnost...

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.