15. 7. 2016
ID: 102113upozornění pro uživatele
K úhradě za rigorózní zkoušku jako nezdanitelné části základu daně
V nedávném článku uveřejněném na webu epravo.cz autor dovozuje, že je možné úhradu za rigorózní zkoušku odečíst od základu daně, neboť se jedná o zkoušku ověřující výsledek dalšího vzdělávání.[1] S tímto názorem nelze souhlasit.
Podle § 15 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, lze od základu daně odečíst „úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání“. Rigorózní zkouška však není ani zkouška ověřující výsledky dalšího vzdělávání ani zkouška podle uvedeného zákona.
Úprava týkající se rigorózní zkoušky je obsažena v § 46 odst. 5 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, tedy ve stejném ustanovení, v němž je upraven magisterský studijní program, mezi bakalářským a doktorským studijním programem. Podmínkou konání rigorózní zkoušky je absolvování magisterského studijního programu a udělení titulu „magistr“. Především pak je třeba zmínit, že podle § 78 odst. 3 zákona o vysokých školách se v rámci akreditace magisterského studijního programu rozhoduje i o oprávnění přiznávat akademické tituly podle § 46 odst. 5, tedy o oprávnění konat rigorózní zkoušku. Rigorózní zkouška tedy patří do počátečního vzdělávání.
Rovněž podle historického výkladu je zřejmé, že úmyslem zákonodárce bylo konání rigorózní zkoušky zahrnout pod počáteční vzdělávání, kterým se podle důvodové zprávy rozumí „vzdělávání popsané školským a vysokoškolským zákonem a uskutečňované ve školách a školských zařízeních“, zatímco dalším vzděláváním „veškeré vzdělávací aktivity mimo školský systém“.
Také podle Strategie celoživotního učení ČR počáteční vzdělání zahrnuje mj. terciární vzdělávání, k němuž náleží vysokoškolské vzdělávání uskutečňované vysokými školami.[2]
Poukázat lze dále na sdělení č. 406/2013 Sb., o zavedení Klasifikace vzdělání (CZ-ISCED 2011), kde jsou v klasifikaci dosaženého vzdělání v magisterské nebo jí odpovídající akademické úrovni zahrnuti rovněž absolventi rigorózního řízení.
V neposlední řadě při výkladu definice počátečního vzdělání způsobem uvedeným v odkazovaném článku by ad absurdum muselo individuální vzdělávání jako jiný způsob plnění povinné školní docházky spadat pod další vzdělávání a přezkoušení by rovněž byla zkouška ověřující výsledek dalšího vzdělávání. Takový výklad je však třeba odmítnout jako absurdní.
Především pak rigorózní zkouška v žádném případě není zkouškou podle zákona č. 179/2006 Sb. Zkouškou podle zákona č. 179/2006 Sb. se ve smyslu jeho § 17 odst. 1 ověřuje osvojení příslušné odborné způsobilosti vyžadované k získání osvědčení o profesní kvalifikaci, přičemž zkouška probíhá podle hodnotícího standardu dané profesní kvalifikace. Pro možnost pořádání zkoušek se vyžaduje udělení autorizace podle tohoto zákona, seznam profesních kvalifikací je uveden v Národní soustavě kvalifikací. Rigorózní zkouška není součástí Národní soustavy kvalifikací a zákon č. 179/2006 Sb. ji ani žádným způsobem nezmiňuje, natož upravuje. Naopak, rigorózní zkouška spadá do působnosti zákona o vysokých školách.
Uvedená formulace v zákoně č. 586/1992 Sb. se v současnosti sice vztahuje pouze na zkoušky týkající se profesních kvalifikací, avšak v budoucnu by se mohla vztahovat i na další zkoušky podle zákona č. 179/2006 Sb., například mistrovskou zkoušku.[3]
Výklad finanční správy tedy je třeba považovat za správný.
De lege ferenda by namísto přidávání dalších odečitatelných položek bylo vhodnější snížit daňovou zátěž a celkově zjednodušit daňové právo.
Nikola Drábová
Jan Fiala
---------------------------------------------
[*] Autoři jsou odborníci na školské právo
[1] DIRHAN, Martin. Úhrada za rigorózní zkoušku jako nezdanitelná část základu daně. Epravo.cz [online]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[2] Strategie celoživotního učení ČR. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2007, s. 8-9. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[3] Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2015, s. 71-72. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Úprava týkající se rigorózní zkoušky je obsažena v § 46 odst. 5 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, tedy ve stejném ustanovení, v němž je upraven magisterský studijní program, mezi bakalářským a doktorským studijním programem. Podmínkou konání rigorózní zkoušky je absolvování magisterského studijního programu a udělení titulu „magistr“. Především pak je třeba zmínit, že podle § 78 odst. 3 zákona o vysokých školách se v rámci akreditace magisterského studijního programu rozhoduje i o oprávnění přiznávat akademické tituly podle § 46 odst. 5, tedy o oprávnění konat rigorózní zkoušku. Rigorózní zkouška tedy patří do počátečního vzdělávání.
Rovněž podle historického výkladu je zřejmé, že úmyslem zákonodárce bylo konání rigorózní zkoušky zahrnout pod počáteční vzdělávání, kterým se podle důvodové zprávy rozumí „vzdělávání popsané školským a vysokoškolským zákonem a uskutečňované ve školách a školských zařízeních“, zatímco dalším vzděláváním „veškeré vzdělávací aktivity mimo školský systém“.
Také podle Strategie celoživotního učení ČR počáteční vzdělání zahrnuje mj. terciární vzdělávání, k němuž náleží vysokoškolské vzdělávání uskutečňované vysokými školami.[2]
Poukázat lze dále na sdělení č. 406/2013 Sb., o zavedení Klasifikace vzdělání (CZ-ISCED 2011), kde jsou v klasifikaci dosaženého vzdělání v magisterské nebo jí odpovídající akademické úrovni zahrnuti rovněž absolventi rigorózního řízení.
V neposlední řadě při výkladu definice počátečního vzdělání způsobem uvedeným v odkazovaném článku by ad absurdum muselo individuální vzdělávání jako jiný způsob plnění povinné školní docházky spadat pod další vzdělávání a přezkoušení by rovněž byla zkouška ověřující výsledek dalšího vzdělávání. Takový výklad je však třeba odmítnout jako absurdní.
Především pak rigorózní zkouška v žádném případě není zkouškou podle zákona č. 179/2006 Sb. Zkouškou podle zákona č. 179/2006 Sb. se ve smyslu jeho § 17 odst. 1 ověřuje osvojení příslušné odborné způsobilosti vyžadované k získání osvědčení o profesní kvalifikaci, přičemž zkouška probíhá podle hodnotícího standardu dané profesní kvalifikace. Pro možnost pořádání zkoušek se vyžaduje udělení autorizace podle tohoto zákona, seznam profesních kvalifikací je uveden v Národní soustavě kvalifikací. Rigorózní zkouška není součástí Národní soustavy kvalifikací a zákon č. 179/2006 Sb. ji ani žádným způsobem nezmiňuje, natož upravuje. Naopak, rigorózní zkouška spadá do působnosti zákona o vysokých školách.
Uvedená formulace v zákoně č. 586/1992 Sb. se v současnosti sice vztahuje pouze na zkoušky týkající se profesních kvalifikací, avšak v budoucnu by se mohla vztahovat i na další zkoušky podle zákona č. 179/2006 Sb., například mistrovskou zkoušku.[3]
Výklad finanční správy tedy je třeba považovat za správný.
De lege ferenda by namísto přidávání dalších odečitatelných položek bylo vhodnější snížit daňovou zátěž a celkově zjednodušit daňové právo.
Nikola Drábová
Jan Fiala
---------------------------------------------
[*] Autoři jsou odborníci na školské právo
[1] DIRHAN, Martin. Úhrada za rigorózní zkoušku jako nezdanitelná část základu daně. Epravo.cz [online]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[2] Strategie celoživotního učení ČR. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2007, s. 8-9. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[3] Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2015, s. 71-72. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
