epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    11. 6. 2019
    ID: 109489upozornění pro uživatele

    Konec vyrovnávacích období a rozvrhování pracovní doby, jak je známe dnes?

    Zásadní změnu v pojetí tzv. vyrovnávacích období v pracovní době přináší rozsudek Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) ze dne 11. dubna 2019 ve věci C-254/18 v řízení vedeném Syndicat des cadres de la sécurité intérieure (odborový svaz vyšších příslušníků složek vnitřní bezpečnosti) proti francouzskému předsedovi vlády, ministrovi vnitra a ministrovi veřejné správy a veřejných rozpočtů.

    V uvedeném rozsudku se řeší výklad směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES o některých aspektech úpravy pracovní doby, konkrétně článků 6, 16, 17 a 19, které stanovují maximální délku pracovní doby zaměstnanců.

    Právní úprava

    Článek 6 říká následující:

    „Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby v souladu s potřebou chránit bezpečnost a zdraví pracovníků: [...] b) nepřekračovala průměrná délka pracovní doby pro každé období sedmi dnů včetně přesčasů 48 hodin.“

    Reklama
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    19.10.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    A s ním související článek 16 nadepsaný „Referenční období“ doplňuje:

    „Členské státy mohou stanovit [...] b) pro použití článku 6 (maximální týdenní pracovní doba) referenční období nepřesahující čtyři měsíce.“

    V článcích 17 a 19 jsou rozebrány povolené odchylky od výše zmíněných článků. Stěžejní odchylky pak dávají možnost prodloužit referenční období až na 6 měsíců, nebo dokonce na 12 měsíců, pokud je tak sjednáno v kolektivní smlouvě nebo dohodách uzavřenými mezi sociálními partnery.

    Tato pravidla jsou do českého zákoníku promítnuta hned v několika ustanoveních. Jedná se jednak o úpravu nerovnoměrného rozvržení pracovní doby (§ 78 odst. 1 písm. m zákoníku práce) a dále o maximální množství práce přesčas, kterou smí zaměstnanec vykonat (§ 93 odst. 4 zákoníku práce). V obou případech jsou stanovena tzv. vyrovnávací období v maximální délce 26 týdnů, případně 52 týdnů, je-li tak sjednáno v kolektivní smlouvě. Český zákonodárce tak využil možnost odchylné úpravy, delší referenční/vyrovnávací období však nestanovil v měsících, ale v týdnech.

    Rozsudek SDEU

    Jádrem zkoumání byla otázka, zda referenční období podle směrnice má být vykládáno jako pevné, které má jasný začátek a konec (např. nejdříve 1. 1. 2019 až 30. 6. 2019, následně 1. 7. 2019 až 31. 12. 2019 atd.). nebo jako klouzavé, jehož počátek a konec by se v průběhu času proměňoval (např. 1. 1. 2019 až 30. 6. 2019, 1. 2. 2019 až 31. 7. 2019 apod.).

    Soud nejprve poněkud šalamounsky vyřkl, že: „směrnice nestanoví nic ohledně otázky, zda mají být referenční období vymezena pevně nebo klouzavě, a tedy jejich znění nebrání žádné z těchto metod v použití“. Bohužel se však nezastavil pouze na tomto konstatování a druhým dechem dodal následující:

     „Článek 6 písm. b), článek 16 písm. b) a článek 19 […] musejí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která pro účely výpočtu průměrné délky týdenní pracovní doby stanoví referenční období, která začínají a končí k pevně určeným kalendářním datům, za předpokladu, že tato právní úprava zahrnuje mechanismy umožňující zajistit, aby v průběhu každého období šesti měsíců, které zasahuje do dvou na sebe navazujících pevných referenčních období, byla dodržena průměrná maximální týdenní pracovní doba v délce 48 hodin.“

    Pro upřesnění pouze udáváme, že obdobně jako Česká republika i Francie využila možnost výjimky a prodloužila si referenční období (konkrétně ze 4 na 6 měsíců).

    A co tohle vše znamená? Velkou změnu. Členské státy si sice smí ponechat svou právní úpravu užívající „pevná referenční období“, ale musí zároveň platit, že během klouzavého referenčního období bude dodrženo maximum průměrných 48 hodin za týden. A zde nastává problém (a ne jeden).

    Praktické důsledky

    V České republice jsou tradičně vyrovnávací období posuzována jako pevná. Toho se využívá jak u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby, tak u kontroly maximálního přípustného množství práce přesčas. Český zákoník práce pak neobsahuje žádné mechanismy umožňující zajistit, aby v průběhu každého vyrovnávacího období, které zasahuje do dvou na sebe navazujících pevných vyrovnávacích období, byla dodržena průměrná maximální týdenní pracovní doba v délce 48 hodin.

    Aby zaměstnavatelé vyhověli rozsudku SDEU, museli by při využití maximálních délek vyrovnávacího období přejít na klouzavé pojetí vyrovnávacího období. To znamená, že by museli kontrolovat dodržování maximální průměrné stanovené týdenní pracovní doby (součet stanovené týdenní pracovní doby a práce přesčas) ve vyrovnávacích obdobích, které by začínaly každý jednotlivý týden (tj. vlastně 52x za rok). SDEU se totiž neobtěžoval zabývat poměrně důležitou otázkou, po jakém čase se má ono klouzavé období posouvat. Každý den, týden, měsíc…? Z toho, že se jedná o týdenní pracovní dobu, usuzujeme, že se musí jednat o týden. Delší období by nezajistilo, že by nikdy nemohl být překročen průměr 48 hodin za týden. Kratší období (např. den) by pak šlo už nad rámec ochrany zaměstnanců.

    Nové pojetí vyrovnávacích období podle SDEU bude zásadní nárůst administrativní zátěže. Už i u jednoho zaměstnance může být obtížné spočítat a kontrolovat dodržování maximální průměrné pracovní doby tzv. „na papíře“. U většího počtu zaměstnanců pak bude sofistikovaný elektronický systém nezbytností.

    Jak uvádí SDEU, je možné použít i jiný mechanismus kontroly dodržení průměru 48 hodin za týden. Při vší snaze autory článku bohužel nenapadá žádný jiný jednoduchý mechanismus. Dokonce ani zkrácení délky maximálního pevného vyrovnávací období na polovinu (tj. na 13, případně 26 týdnů), není dostatečné, protože výkon práce v jednotlivých týdnech může být tak nešťastně rozvržena na začátky a konce vyrovnávacích období, že v průměru bude překročeno 48 hodin práce za týden. Jedinou jistotou tak je zaměstnancům nikdy nepřidělovat práci ve větším rozsahu než 48 hodin za týden, anebo to dělat pouze výjimečně. V opačném případě budou muset zaměstnavatelé rozvrhovat pracovní dobu vždy s přihlédnutím, kolik hodin v týdnu odpracoval zaměstnanec v dřívějších týdnech a nebude možné se spoléhat jen na aktuální pevné vyrovnávací období.

    Závěr

    Vzhledem k nastavení českého zákoníku práce se tento nový výklad dotkne úplně všech zaměstnanců. Jak zaměstnanců s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou, kde bude nutné podrobněji hlídat množství vykonané práce přesčas, tak zejména zaměstnanců s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby. U těchto zaměstnanců může dojít k porušení uvedeného pravidla i bez toho, aniž by konali práci přesčas. Při výkonu práce přesčas pak velice snadno a rychle.

    Dotčená budou nejvíce odvětví a činnosti, které jsou sezonní – stavitelství, zemědělství, cestovní ruch a další. Při aplikaci výkladu SDEU už nebude možné, aby zaměstnanci část roku vůbec nepracovali (měli rozvrženo 0 hodin) a následně pracovali 50, 60 nebo i více hodin týdně. Velký problém budou mít s dodržováním tohoto výkladu i odvětví kde dochází k velkému výkonu práce přesčas – tradičně např. zdravotnictví.


    Mgr. Bc. Michal Peškar,
    partner,

    Milan Flachs,
    právní asistent


    Randl Partners, advokátní kancelář, s. r. o
    Tetris Office Building
    Budějovická 1550/15a
    140 00 – Praha 4

    Tel.:     +420 222 755 311
    Fax:      +420 270 007 311
    Email:   office@randls.com

     
    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Bc. Michal Peškar, Milan Flachs (Randl Partners)
    11. 6. 2019
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Řešení škod způsobených na veřejně přístupné účelové komunikaci a okolní vegetaci
    • Je čas na dřevěnou revoluci ve stavebnictví?
    • Promlčení nároků na odčinění újmy v pacientských sporech
    • Americké jezero žaluje developera
    • Vliv správní sankce na trestněprávní odpovědnost za pracovní úraz
    • Připravovaný zákon o preventivní restrukturalizaci – nový institut nebo jen imitace insolvenčního procesu před úpadkem?
    • Stavební deník
    • Některé problematické aspekty financování práva stavby
    • Ochrana oznamovatelů opět na scéně
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Dopady pozemkových úprav na vlastnické a jiné právní vztahy k pozemkům

    Související produkty

    Online kurzy

    • Zvyšování a prohlubování kvalifikace zaměstnanců
    • Zákazy konkurence u zaměstnanců
    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    Mgr. Marie Janšová
    Mgr. Marie Janšová
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    Kurzy lektora
    JUDr. Nataša Randlová
    JUDr. Nataša Randlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Spoluzpůsobení škody poškozeným
    • Státní služba
    • Řešení škod způsobených na veřejně přístupné účelové komunikaci a okolní vegetaci
    • Promlčení nároků na odčinění újmy v pacientských sporech
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Americké jezero žaluje developera
    • Letní problémy na pracovišti – řešení z pracovněprávního pohledu
    • Česká národní banka vs. moudrý Hrad
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Letní problémy na pracovišti – řešení z pracovněprávního pohledu
    • Co a kdy přinese do pracovního práva směrnice EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách?
    • Může insolvenční správce úspěšně žalovat dlužníka na vyklizení z nemovitosti užívané jako obydlí?
    • Americké jezero žaluje developera
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • 10 otázek pro ... Lucii Radkovičovou
    • Spoluzpůsobení škody poškozeným
    • Instalace kamerové atrapy na pracovišti ze strany zaměstnavatele
    • Dezinformace jako právní problém
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Správní právo – obecní strážník , policista, mýty a bezpečnostní pásy
    • Stavební náklady se zvyšují, myslete na to již při uzavírání smlouvy o dílo
    • Povinnosti obchodních korporací ve světle zákona o evidenci skutečných majitelů – aneb jaké sankce hrozí obchodním korporacím za porušení evidenční povinnosti?
    • Dopady pozemkových úprav na vlastnické a jiné právní vztahy k pozemkům

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Daňové řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky č. 382/2010 Sb., o náhradě ušlého výdělku a náhradě hotových výdajů při správě daní, je třeba vykládat tím způsobem, že osobě samostatně...

    Matrika (exkluzivně pro předplatitele)

    Na poskytování údajů z matričních knih nelze použít postup podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, neboť je takový postup podle § 2 odst. 3 tohoto zákona...

    Pobyt cizinců (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodováním o právním nároku (§ 36 odst. 3 správního řádu) je nutno rozumět takovou úpravu, kdy správní orgán musí vydat pozitivní rozhodnutí za podmínky, že žadatel splní...

    Státní služba

    Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti pro výkon dosavadní služby je třeba odlišit od pozbytí zdravotní způsobilosti pro výkon státní služby obecně, tedy na jakémkoli služebním...

    Veřejné zakázky (exkluzivně pro předplatitele)

    Zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění z důvodu nepodání nabídek v původním zadávacím řízení [§ 63 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.