Počty nakažených koronavirem 2019 nCov denně rostou a virus se již rozšířil i do Evropy. Co by měly dělat české firmy, aby minimalizovaly riziko nákazy svých zaměstnanců a ohrožení fungování svého byznysu?

Podle doporučení Ministerstva zdravotnictví České republiky z 28. 1. 2020[1] jsou v ohrožení nákazou osoby, které se v posledních 14 dnech zdržovaly v oblasti nákazy koronavirem nebo přestupovaly na velkých asijských mezinárodních letištích.

Co s rizikovým zaměstnancem?

Pokud zaměstnanec nemá žádné příznaky onemocnění, měl by:

• Ideálně celou maximální inkubační dobu, tj. 14 dnů od odletu z oblasti nákazy, zůstat doma a minimalizovat kontakt s ostatními lidmi.
• Dodržovat ve zvýšené míře hygienu – často si mýt ruce mýdlem a vodou, příp. používat dezinfekční prostředky na bázi min. 70% alkoholu.
• Kontaktovat telefonicky pracoviště protiepidemického odboru místně příslušné krajské hygienické stanice, které rozhodne o potřebných protiepidemických opatřeních včetně případné karantény.
• Pokud se objeví příznaky jako zvýšená teplota, kašel nebo dušnost, kontaktovat telefonicky místně příslušnou kliniku infekčního lékařství.

Pokud má zaměstnanec horečku, kašel nebo dušnost měl by:

• Nepanikařit, protože jeho symptomy jsou pravděpodobně projevem onemocnění chřipkou, která nyní řádí na celé severní polokouli.
• Zůstat doma a vyhnout se kontaktu s ostatními lidmi.
• Také dodržovat hygienu ve zvýšené míře – často si mýt ruce mýdlem a vodou, příp. používat dezinfekční prostředky na bázi min. 70% alkoholu.
• Kontaktovat telefonicky místně příslušnou kliniku infekčního lékařství.
• Při kašli a kýchání si zakrývat ústa a nos kapesníkem nebo paží či rukávem, nikoliv rukama.
• Pokud byl vyzván, dostavit se k vyšetření na infekční kliniku. Neměl by ale jezdit hromadnou dopravou. Pokud je to možné, používat ochrannou ústní roušku, a do čekárny vstoupit až na základě domluvy s personálem infekční kliniky.

Zaměstnavatel nemusí vždy vědět, kde cestují jeho zaměstnanci. Zejména pátrání po jejich dovolenkových destinacích by mohlo být problematické z hlediska GDPR. Prakticky proto doporučujeme zaměstnance informovat o výše uvedených doporučeních Ministerstva zdravotnictví a požádat je, aby v případě návratu z rizikových destinací před nástupem do práce kontaktovali zaměstnavatele a dohodli se s ním na dalším postupu. Podobně by měli zaměstnanci postupovat i v případě jiné situace hrozící nákazou koronavirem – například pokud by se z rizikové destinace vrátil jejich partner.

Jiná preventivní opatření

Další vhodná opatření, která by měli zvážit zaměstnavatelé podle vývoje epidemie, jsou:

• Informovat zaměstnance o potřebě zvýšené hygieny – pečlivé a častější mytí rukou mýdlem a teplou vodou, případně rovnou zajištění plně virucidních prostředků pro desinfekci rukou (to samozřejmě platí i v případech rozšíření běžné chřipky).
• Požádat zaměstnance o informování o příjezdu z oblasti nákazy koronavirem, aby zaměstnavatel mohl zvážit a přijmout odpovídající opatření.
• Podle okolností na pracovišti zvážit možnost práce z domova během maximální inkubační doby, tj. 14 dnů od odletu z oblasti nákazy.
• Podle okolností zvážit systémová opatření jako jsou zrušení zahraničních pracovních cest, účastí na konferencích nebo schůzkách v místech, kam je nutné cestovat letecky.
• Zvážit dopady šíření koronaviru na zaměstnance dlouhodobě pobývající v zahraničí a přijmout odpovídající opatření.
• Zvážit možnost rozdělení větších pracovních týmů mezi pobočkami, aby bylo minimalizováno riziko současné nákazy všech členů týmu.
• Zvážit, jak bude firma reagovat v případě dramatického zhoršení epidemie koronaviru, tak aby opatření byla racionální, přiměřená, nevznikala z nich zbytečná právní rizika a nedocházelo k podkopávání morálky pracovníků (vybavení zaměstnanců ve styku s veřejností maskami, plán reakce na obtíže zaměstnanců s dopravou do zaměstnání atd.)

Práce z domova a karanténa

Elegantním řešením pro zaměstnance navrátivšího se z rizikové oblasti je dohoda na práci z domova (když předpokládáme, že cesty do rizikových oblastí jsou běžnější u „bílých límečků“). Pokud bude zaměstnanec na základě dohody se zaměstnavatelem pracovat z domova, zaměstnanci náleží mzda za vykonanou práci. Z důvodu velmi skromné úpravy zákoníku práce je samozřejmě vhodné se zaměstnancem předem podrobněji upravit podmínky výkonu práce z domova.

Mocenskou alternativou k dohodě se zaměstnancem je nařízení karantény. Tu může nařídit ošetřující lékař a spočívá právě v oddělení osoby podezřelé z nákazy od ostatních lidí.  Karanténa se pracovněprávně chová podobně dočasná pracovní neschopnosti. Posuzuje se jako překážka v práci na straně zaměstnance, během které mu náleží pracovní volno. V prvních 14 kalendářních dnech karantény náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu minimálně ve výši 60% upraveného průměrného výdělku, kterou hradí zaměstnavatel. Následně, od 15. kalendářního dne trvání karantény, přísluší zaměstnanci nemocenské, které je hrazeno státem ze systému nemocenského pojištění.

Pokud by zaměstnanec vykonával práci v průběhu trvání karantény (např. z domova), náležela by mu za vykonanou práci mzda nebo plat, nikoliv náhrada mzdy nebo nemocenské. Zaměstnavatel však nesmí zaměstnance během karantény k výkonu práce nutit a zaměstnanec není povinen během této doby případnou přidělenou práci vykonávat.

Doporučení

V čase vydání tohoto článku nebyl v České republice potvrzen žádný případ nakažení koronavirem 2019 nCov. Epidemiologická situace se však může rychle vyvíjet. Zaměstnavatelům doporučujeme zachovat chladnou hlavu, zvážit v klidu předem preventivní opatření a sledovat webové stránky českých státních orgánů, např. Státního zdravotního ústavu a ECDC.

Mgr. Tomáš Procházka
Partner

Mgr. Peter Perniš
Advokát

Eversheds Sutherland, advokátní kancelář, s.r.o.

Oasis Florenc
Pobřežní 394/12
186 00 Praha 8
 
Tel.:    +420 255 706 500
Fax:    +420 255 706 550
e-mail:    praha@eversheds-sutherland.cz