epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    1. 4. 2020
    ID: 110929upozornění pro uživatele

    Krizová opatření proti šíření koronaviru (COVID-19): důsledky nahrazení usnesení vlády opatřeními Ministerstva zdravotnictví

    Postup orgánů exekutivy při řešení krize vyvolané šířením pandemie onemocnění COVID-19 dne 23. března 2020 byl mediálně prezentován jako očekávané oficiální prodloužení a mírná obsahová úprava již zavedených vládních opatření. Snadno tak mohlo dojít k přehlédnutí skutečnosti, že některá ze zmíněných opatření (omezení maloobchodního prodeje a volného pohybu osob na území ČR) dostala úplně odlišnou formu a právní základ, byť obsahově skutečně zůstala prakticky beze změn.

    V tomto článku ve stručnosti analyzujeme danou úpravu krizových opatření a upozorníme na poměrně závažné právní důsledky.

    Co se stalo?

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Jak známo, Vláda ČR vydala v posledních týdnech několik usnesení, kterými zavedla různá krizová opatření omezující některá práva fyzických a právnických osob, mimo jiné omezila volný pohyb osob usnesením ze dne 15. března 2020, 85/2020 Sb., a to s účinností do 24. března 2020, 6:00 hod., kdy dle usnesení Vlády ČR ze dne 23. března 2020, 126/2020 Sb. mělo být, alespoň dle prezentace veřejnosti, prodlouženo ve shodné podobě.

    Tento mediální výklad však není přesný. Odkazovaným usnesením ze dne 23. března 2020 Vláda ČR totiž předchozí usnesení o krizovém opatření výslovně zrušila a současně vzala na vědomí mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ČR ze dne 23. března 2020, č. j. MZDR 12745/2020-1, jímž bylo rozhodnuto o omezení volného pohybu osob prakticky ve shodném rozsahu, jen s novým vymezením doby účinnosti.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Prakticky shodným způsobem došlo k „prodloužení“ usnesení Vlády ČR o krizovém opatření spočívajícího v omezení maloobchodního prodeje, když usnesení ze dne 14. března 2020, 82/2020 Sb., bylo zrušeno usnesením 127/2020 Sb. ze dne 23. března 2020 a fakticky nahrazeno mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. března 2020, č. j. MZDR 12746/2020-1.

     

    Tyto dvě zdánlivě nevýznamné události podle našeho názoru mají značný vliv přinejmenším na dvě důležité situace, které řada zejména podnikatelských subjektů bude nucena řešit, a to:

    • vyplácení náhrad mezd zaměstnancům, kteří v důsledku přijatých opatření nemohou vykonávat práce pro své zaměstnavatele, a
    • uplatnění nároku vůči státu na náhradu škody způsobené krizovými opatřeními.

    Náhrada mzdy

    Už v době účinnosti usnesení Vlády ČR o vydání krizových opatření se v souvislosti s otázkou vyplácení náhrad mezd zaměstnancům vedla polemika o tom, o jakou překážku v práci se vlastně jedná. Nynější situace tuto diskusi ještě více komplikuje.

    Zmíněná krizová opatření Vlády ČR vydaná s odkazem na příslušná ustanovení zákona 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), totiž byla nahrazena uvedenými mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví ČR, která se odvolávají specificky na ustanovení § 69 zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, kde jsou upravena tzv. mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku. Tento pojem se přitom výslovně objevuje též v zákoníku práce (zákon 262/2006 Sb.), konkrétně v § 347 odst. 4, kde je uvedeno, že mimořádná opatření tohoto typu je pro účely zákoníku práce nutno vykládat jako karanténu.

    Karanténa je přitom překážkou v práci dle ustanovení § 192 zákoníku práce a náleží při ní zaměstnanci náhrada mzdy/platu ve výši 60 % průměrného výdělku po dobu prvních 14 kalendářních dnů, pokud zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské.

    Je však otázkou, zda daná konkrétní mimořádná opatření musí být nezbytně pokládána za karanténu, když poznámka pod čarou č. 99c v § 347 odst. 4 zákoníku práce obsahuje odkaz specificky na mimořádná opatření dle § 69 odst. 1 písm. b) a h) zákona o ochraně veřejného zdraví a Ministerstvo zdravotnictví se ve výše zmíněných mimořádných opatřeních odvolává na § 69 odst. 1 písm. i) téhož předpisu. Ustálená judikatura však hovoří tak, že poznámky pod čarou uvedené v právních předpis nejsou pro jejich výklad závazné.

    Ministerstvo práce a sociálních věcí se ke dni publikace tohoto článku k této problematice výslovně nevyjádřilo, avšak z připravovaných podmínek a dokumentů v rámci kompenzačního programu Antivirus lze dovodit, že ministerstvo spíše zastává výklad, že i opatření přijatá za aktuální situace podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona o ochraně veřejného zdraví dávají důvod v případě nemožnosti přidělovat práci zaměstnancům v provozech těmito opatřeními dotčených k aplikaci ustanovení § 208 zákoníku práce s náhradou mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.

    Ministerstvo tedy zastává stejný výklad jako pro prvních 10 dní trvání těchto omezení (14. 3. až 23. 3.), která plynou z rozhodnutí Vlády ČR podle krizového zákona, kdy pro čerpání kompenzací v rámci programu Antivirus lze očekávat, že po zaměstnavatelích bude požadováno vyjádření souhlasu s výkladem ministerstva a závazek k jeho respektování, jakkoli toto považujeme za problematické

    Pro zaměstnavatele to v zásadě znamená dvě možné cesty: (a) posuzovat tuto novou situaci jako karanténu, což sníží tlak na aktuální cash flow situaci, avšak diskvalifikuje to zřejmě zaměstnavatele z programu Antivirus jako celku a zvýší to riziko sporů se zaměstnanci a případně i Českou správou sociálního zabezpečení, nebo (b) akceptovat „bezpečný“ ač, dle našeho názoru, ne přesný výklad ministerstva, což zvýší požadavky na dostatek prostředků pro výplatu vyšších plnění zaměstnanců, avšak zůstane tu možnost tyto kompenzovat z programu Antivirus při splnění jeho podmínek a sníží se riziko sporů se zaměstnanci či správními orgány.

    Náhrada škody

    Co se náhrady škody týče, je situace, jak je diskutována v médií, ještě složitější. V posledních dnech se někteří zástupci Vlády ČR nechali slyšet, že náhrada škody po státu nebude moci být požadována ani za prvních 10 dní trvání omezení (14. 3. až 23. 3.), která vycházela z krizových opatření samotné Vlády ČR podle krizového zákona, natož pak to nebude možné u případné škody vzniklé v důsledku opatření Ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, která by podle jejich názoru neměla spadat pod regulaci krizového zákona.

    V případě mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví ČR je náhrada škody na první pohled značně potlačena, pokud je opatření v souladu se zákonem, neboť dle § 97 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví nese náklady vzniklé plněním povinností v ochraně veřejného zdraví osoba, které je povinnost uložena.

    Otázka, zda je v tomto případě ustanovení § 36 krizového zákona zvláštním právním předpisem, který má přednost před uvedeným obecným pravidlem, či zda i mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví ČR jsou v právním smyslu krizovými opatřeními ve smyslu ust. § 2 písm. c) krizového zákona, je předmětem odborných diskusí.

    Diskuse odborné veřejnosti v zásadě různými cestami dospívá k závěru (ač existují i opačné názory), že náhrady škody podle krizového zákona se budou moci přímo dotčené osoby domáhat, a to jak za prvních 10 dní trvání omezení, tak i za dobu platnosti omezení vyhlášených Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Výklad směřující tímto směrem především sleduje smysl a účel krizových opatření činěných Vládou ČR, resp. jednotlivými ministerstvy, za doby trvání nouzového stavu i formu a obsah omezení vyhlášených Ministerstvem zdravotnictví, která fakticky krizová opatření Vlády ČR beze změny obsahu přijatých omezení převzala.

    Současně je vhodné i upozornit na skutečnost, že Ministerstvo zdravotnictví se v rámci svých aktuálních opatření pohybuje na hraně (ne-li za ní) své působnosti v rámci zákona o ochraně veřejného zdraví. Pokud by bylo dovozeno překročení pravomocí ze strany ministerstva v rámci jeho opatření, může se pro dotčené subjekty otevírat i cesta náhrady pro jejich nezákonnost podle zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

    Výše uvedené bude jistě ještě předmětem diskuse a dalších posouzení s konkrétními závěry. Samozřejmě s ohledem na stanoviska členů Vlády ČR lze očekávat, že žádostem o náhradu škody podle krizového zákona nebude v zásadě vyhovováno a bude nutné celou situace řešit v rámci navazujících soudních řízení, kde bude celá věc řádně posouzena soudy, kdy nelze vyloučit i nutnost konečného posouzení Ústavním soudem ČR, neboť bude třeba důkladně zvážit všechny okolnosti a zvážit v úvahu přicházející právní posouzení, včetně souladu s ústavním pořádkem České republiky.

    Závěr

    Výše rozebírané situace mají dle našeho názoru přinejmenším zásadní vliv na právní jistotu a důvěru občanů a obzvláštně podnikatelů v aplikaci právních předpisů.

    I proto doporučujeme našim klientům výzvy současné doby řešit především v rámci optimalizace a efektivního nastavení řízení jejich podnikání tak, aby docházelo k minimalizaci škod již nyní a bylo pro ně možné tuto krizovou situací přestát s malými či ideálně žádnými negativními dopady.

    Jsme si však vědomi toho, že některým negativním dopadům a případně i vzniku škody se v určitých případech nebude možné vyhnout, a proto jsme našim klientům připraveni poskytovat naše poradenství i v případech, kdy takto vzniklou škodu budou chtít a moci po státu vymáhat.

    PhDr. Mgr. Jan Ptáčník,
    advokát

     

    Mgr. Martin Pospíchal,
    advokát


    Mgr. Jakub Málek,
    partner

    PEYTON legal advokátní kancelář s.r.o.

    Futurama Business Park
    Sokolovská 668/136d
    186 00 Praha 8 – Karlín

    Tel.:      +420 227 629 700
    E-mail:   info@plegal.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    PhDr. Mgr. Jan Ptáčník, Mgr. Martin Pospíchal, Mgr. Jakub Málek (PEYTON)
    1. 4. 2020

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.