epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    1. 9. 2021
    ID: 113492upozornění pro uživatele

    Kybernetická bezpečnost: jak a proti komu se efektivně bránit

    Stále rostoucí míra digitalizace na všech úrovních naší společnosti vede k výraznému zvýšení počtu kybernetických útoků proti veřejným i soukromým institucím. Zejména instituce ústřední státní správy (jednotlivá ministerstva či úřady s celostátní působností) totiž pro útočníky představují potenciální zdroj zpravodajsky, politicky či ekonomicky významných informací.

    Mezi atraktivní cíle kybernetických útoků nicméně stále častěji patří rovněž nedostatečně chráněné územní samosprávné celky, jakož instituce finančního, akademického či zdravotnického sektoru. Nemusí se však nutně jednat o státní instituce, ale také o subjekty, ve kterých má stát či územní samosprávní celky majetkovou účast (dopravní podniky, technické služby, letiště, vodárenské společnosti, školy, nemocnice apod.).

    Právě do poslední jmenované skupiny lze zařadit například mediálně známý kybernetický útok proti systémům Fakultní nemocnice Brno[1] či obdobný útok na Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov, v jehož důsledku byla způsobena škoda ve výši více než 59 milionů Kč.[2] V nedávné době pak došlo i ke kybernetickému útoku na Magistrát města Olomouce.[3] Ochrana kybernetické bezpečnosti je přitom velmi často podceňována také v soukromém sektoru, což je patrné mj. v zemědělství.[4]

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    V této souvislosti je třeba připomenout, že kybernetický útok zaměřený například na subjekty, resp. prvky kritické infrastruktury[5], může mít velmi závažné dopady (nejen) na fungování státu. V České republice se celkový počet kybernetických útoků oproti minulému roku více než zdvojnásobil.[6] Lze přitom předpokládat, že množství těchto útoků bude v následujících letech i nadále stoupat. Snaha o předcházení kybernetickým útokům, jakož i o rychlé a efektivní vypořádání se s jejich negativními následky, proto klade stále vyšší důraz na zajištění kybernetické bezpečnosti.

    Základem tuzemské právní úpravy kybernetické bezpečnosti je zákon 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZKB“) a jeho prováděcí předpisy[7]. Předmětem ZKB je především zajištění kybernetické bezpečnosti, když za tímto účelem jsou povinným subjektům[8] uloženy povinnosti, jejichž dodržování představuje základní preventivní opatření, které by mělo kybernetickým útokům zabránit (či alespoň v maximální možné míře předcházet). Dozor nad plnění povinností stanovených ZKB vykonává Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (dále jen „NÚKIB“).

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Jako problematický se však v současné době jeví příliš úzký okruh povinných subjektů, na které ZKB a jeho prováděcí předpisy dopadají. Povinnosti k zajištění kybernetické bezpečnosti jsou totiž uloženy pouze subjektům, které zákonodárce považoval za nejvýznamnější, neboť přímo souvisí se zajištěním bezpečnosti státu a jeho funkcí. Tento postup je však z praktického hlediska přinejmenším diskutabilní, neboť povinné subjekty dle ZKB již dříve splňovaly určitý stupeň kybernetické bezpečnosti (byť nikoliv na stejné úrovni). Sjednocení požadavků kladených na povinné subjekty, jejich postupné zpřísňování a současně postupné rozšiřování okruhu povinných subjektů pak vede k tomu, že se kybernetické útoky stále více zaměřují na subjekty, které se kybernetickou bezpečností dosud vůbec nezabývaly (např. menší nemocnice či školy).

    Cílem kybernetického útoku se nicméně může stát prakticky kterýkoliv subjekt, přičemž čím méně je subjekt chráněný, tím více se pravděpodobnost kybernetického útoku zvyšuje. Nemusí se přitom jednat pouze o subjekty významné z celorepublikového hlediska. Jak ukázal kybernetický útok na Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov, cílem mohou být (a s největší pravděpodobností také budou) často velmi nedostatečně chráněné subjekty regionálního významu. Sofistikovaný a soustředěný kybernetický útok zaměřený na konkrétní druh regionální veřejné infrastruktury (např. školy), na jehož základě budou napadené subjekty dočasně paralyzovány, přitom může mít v konečném důsledku i mnohem závažnější následky než útok na instituce ústřední státní správy s celostátní působností (zejm. dopady na vzdělávání, náladu ve společnosti či sekundární ekonomické dopady na rozpočty menších obcí, které jsou zřizovatelem škol apod.).

    Výše uvedené případy potvrzují, že hrozby kybernetického útoku by neměly brát na lehkou váhu ani subjekty, na které povinnosti stanovené ZKB a jeho prováděcími předpisy nedopadají. Je proto na místě doporučit, aby i tyto subjekty dobrovolně implementovaly v rámci svých vnitřních řídících kontrolních systémů nezbytná preventivní bezpečnostní opatření k zajištění co nejvyšší úrovně ochrany pořizovaných, uchovávaných, vytvářených či zpracovávaných informací a následně důsledně dbali na jejich dodržování a pravidelnou aktualizaci. Při volbě konkrétních bezpečnostních opatření mohou tyto „nepovinné“ subjekty analogicky využít opatření stanovená právními předpisy[9], jejichž rozsah lze s přihlédnutím k předmětu činnosti rozšířit či v odůvodněných případech naopak zúžit.

    Milan Kučera,
    vedoucí advokát

    Petr Šilhán,
    advokátní koncipient

     

    CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o.
     
    CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o., advokátní kancelář
     
    CITY TOWER
    Hvězdova 1716/2b
    140 00  Praha 4
     
    Tel.:    +420 224 827 884
    Fax:    +420 224 827 879
    e-mail:    ak@akccs.cz
     

    [1] ČTK. Kybernetický útok stál nemocnici v Brně desítky milionů, klesly odběry krve. iDnes.cz [online]. MAFRA, a. s., © 1999-2021, pub. 17. dubna 2020 [cit. 17. srpna 2021]. Dostupné >>> zde.

    [2] ČTK. Kyberútok na nemocnici v Benešově způsobil škodu přes 59 milionů. Pachatele se vypátrat nepodařilo. iRozhlas.cz [online]. Český rozhlas, © 1997-2020, pub. 18. srpna 2020 [cit. 17. srpna 2021]. Dostupné >>> zde.

    [3] KAMENSKÝ, Stanislav. Olomoucký magistrát paralyzoval útok hackerů, město podá trestní oznámení. iDnes.cz [online]. MAFRA, a. s., © 1999-2021, pub. 7. dubna 2021 [cit. 17. srpna 2021]. Dostupné >>> zde.

    [4] MIKEŠOVÁ, Markéta. Zemědělci zanedbávají kybernetickou bezpečnost. Záškodník by jim mohl zničit úrodu přes zavlažovací systémy. VTM.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, a.s., © 2021, pub. 30. října 2020 [cit. 17. srpna 2021]. Dostupné >>>zde.

    [5] Podle ust. § 2 písm. g) zákona 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, je kritická infrastruktura definována jako „prvek kritické infrastruktury nebo systém prvků kritické infrastruktury, narušení, jehož funkce by mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu“. Mezi typické prvky kritické infrastruktury patří například elektrárny, přehrady, letiště, telekomunikační sítě či strategické finanční instituce nebo státní úřady. Vyřazení některého z těchto prvků může ochromit poskytování kritických služeb (elektřina, teplo, voda) nebo v krajním případě způsobit i významné škody.

    [6] ČTK. Obří kybernetický útok zasáhl stovky firem. Hackeři žádají 70 milionů dolarů. Deník.cz [online].  VLTAVA LABE MEDIA a.s., © 2021, pub. 5. července 2021 [cit. 17. srpna 2021]. Dostupné >>> zde.

    [7] Vyhláška Národního bezpečnostního úřadu a Ministerstva vnitra 317/2014 Sb., o významných informačních systémech a jejich určujících kritériích, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost 437/2017 Sb., o kritériích pro určení provozovatele základní služby, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost 82/2018 Sb., o bezpečnostních opatřeních, kybernetických bezpečnostních incidentech, reaktivních opatřeních, náležitostech podání v oblasti kybernetické bezpečnosti a likvidaci dat (vyhlášky o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Vyhláška o KB“).

    [8] Tj. správcům a provozovatelům informačních a komunikačních systémů kritické infrastruktury či významných informačních systémů a sítí, příp. poskytovatelům služeb elektronických komunikací a subjektů zajišťujících sítě elektronických komunikací apod. (srovnej ust. § 3 ZKB).

    Později mezi povinné osoby přibyli i provozovatelé základní služby, správci a provozovatelé informačních systémů základních služeb a poskytovatelé digitálních služeb. Blíže viz >>> zde.

    [9] Srovnej ust. § 5 ZKB ve spojení s ust. § 3 a násl. Vyhlášky o KB.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Milan Kučera, Petr Šilhán (CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ)
    1. 9. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Dobrá víra třetích osob
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Odmítnutí dovolání

    Jestliže Nejvyšší soud při zkoumání přípustnosti dovolání zcela pominul svoji dosavadní judikaturu, nijak se vůči této judikatuře (a také obdobným závěrům právní vědy)...

    Dobrá víra třetích osob

    Právní úprava obsažená v § 444 občanského zákoníku slouží k ochraně dobré víry třetích osob, které jednají v domněnce, že existuje zastoupení za situace, kdy na této domněnce...

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.