Libo-li podpis? ANEB převážně nevážně o Onom Rozhodnutí

V posledních měsících se opět do popředí zájmu dostala otázka na první pohled banální – má můj podpis opravdu nějakou váhu nebo je toliko bezcenným gestem?

Téměř hysterii na straně podnikatelů, právnických osob, a lavinu obšírných právních polemik, nepřehledných často pro právníky, natož pak pro laiky, vyvolalo rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Odo 11/2006 ze dne 15. 10. 2008. Jelikož si nekladu za cíl podat další akademický rozbor daného tématu, začnu tím, že toto rozhodnutí budu familiérně nazývat jako "Ono Rozhodnutí".

Tak tedy Ono Rozhodnutí si vysloužilo svou popularitu tak trochu náhodou nebo možná omylem či ukvapeností. Formulace právní věty Onoho Rozhodnutí, která má být jakousi krystalizací právního moudra, šla totiž poněkud dále, než bylo vhodné a správné. Tak, jak byla právní věta původně formulována, měla znamenat odklon od dosavadního chápání jednání jménem podnikatele či za něj. Do té doby totiž soudy dovozovaly, že podnikatele může zavazovat i podpis člena statutárního orgánu, který jinak jedná společně s jiným jeho členem, pokud lze jeho právo podepisovat dovodit z jiného titulu, např. z titulu zákonného zastoupení podle § 15 ObchZ (pozn.: §15 odst. (1) ObchZ: "Kdo byl při provozování podniku pověřen určitou činností, je zmocněn ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází"). Ono Rozhodnutí se tak rozlétlo do světa a hlásalo, že na podpis osoby, která zastává ve společnosti krom funkce ve statuárním orgánu jinou pozici, si mají všichni dávat pozor! Nemusí být totiž vůbec tak zavazující, jak se může na první pohled zdát.

A nyní přichází v reakci na Ono Rozhodnutí Ona Hysterie. Loví se v paměti a archivech, jakže to vlastně u nás funguje a hlavně fungovalo. Vždyť i u nás se běžně sedí na více židlích a podepisuje podle potřeby tak, či onak. Máme i my problém?

A spolu s Onou Hysterií se valí lavina odborných reakcí a článků. A i zde se loví v paměti a ejhle! Ono to bylo trochu jinak. Oprava – Ono Rozhodnutí podruhé! A teď už jenom družstva – vy buďte na pozoru a hlídejte si své předsedy. Jenom na ně měl ukazovat vztyčený prst.

Obchodní společnosti si sice mírně oddychly, ale vlnu úlevy ihned střídá vlna nejistoty. Jakže to tedy je s těmi dvěma židlemi našich ředitelů?

Tak tedy jedno po druhém.

První rovina nejistoty. Nový pane řídící (člene představenstva, pane jednateli) – vy opravdu chcete pro nás "pracovat" na základě písemné smlouvy? No jo, ale jaké? Dát Vám pracovní smlouvu se bojíme – spousta starších sourozenců Onoho Rozhodnutí totiž na nás dělá tytyty. I když si už možná nemůžeme rozpomenout proč. Nabízíme tedy obchodní kontrakt. A Vám pane finanční řediteli – rádi bychom Vám nabídli křeslo v představenstvu, ale co s Vaší stávající pracovní smlouvou? Pane prokuristo – vy také chcete smlouvu? Tak to už vážně nevím.

Druhá rovina nejistoty. Pestrá množina zahrnuje jak bezelstné, kteří si první rovinu nejistoty vůbec nepřipouští a kteří bez obav rozdávají po dvou židlích, ale i ty přemýšlivé, kteří paralelní funkce ani po zralé úvaze neodvrhli.

Chcete můj podpis – opravdu Vám k něčemu bude? Počkat – musím si přesednout na druhou židli!

Kocourkov? Ne snad opravdu ne!

Závěrečné zvolání jedna – bude lépe! Kdy? Někdy určitě – třeba až budeme mít lepší zákony. Že by se už něco chystalo? Snad.

Závěrečné zvolání dvě – bude lépe! Kdy? Někdy určitě – přijďte si k nám pro rozhřešení!

A teď trochu seriozněji:

Výsledkem znovuzamyšlení se nad Oním Rozhodnutím je právní věta znějící, že "Při uznání závazku družstva nemůže předseda družstva jednat jako zákonný zástupce družstva podle ustanovení §15 ObchZ." Tento závěr odůvodňují zejména specifika právní úpravy družstva. Eventuelní použitelnost §15 obch. zák. v jiných případech tím není ani do budoucna dotčena.
I nadále převládá názor, že na výkon funkce člena statutárního orgánu nelze sjednat pracovní smlouvu. V takovém případě vzniká ze zákona smlouva o výkonu funkce dle obchodního zákoníku. Teoreticky není souběh funkcí vyloučen, pokud je však náplň práce dle pracovní smlouvy zcela odlišná. To v drtivé většině případů znamená faktické vyloučení souběhu funkcí vrcholových manažerů. Ozývají se však i hlasy pro revizi tohoto přístupu. Navíc souběh funkcí, popř. výkon funkce člena statutárního orgánu "na pracovní smlouvu" připouští nový zákon o obchodních korporacích, bude-li přijat.
Posouzení faktické a právní přípustnosti kumulace různých funkcí a možností zavazování podnikatele na základě různých titulů, může do velké míry záviset na konkrétních poměrech dané společnosti, způsobu jejího interního členění a řízení a není možné podávat příliš zobecňující návody, jak na to.

Mgr. Jarmila Hanzalová

PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář

Jáchymova 2
110 00 Praha 1

tel: +420 - 221 430 111
fax: +420 - 224 235 450
e-mail: office@prkpartners.com