13. 10. 2016
ID: 103488upozornění pro uživatele

Licenční požadavky k povolení činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru

Dne 1. prosince 2016 nabývá účinnosti nový zákon o spotřebitelském úvěru ve Sbírce zákonů vyhlášený pod číslem 257/2016 Sb. („ZSÚ“). ZSÚ, který, mimo jiné, do českého právního řádu transponuje směrnici č. 2014/17/EU o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení, zavádí do oblasti poskytování spotřebitelského úvěru množství nových regulatorních požadavků. Regulaci zavedenou ZSÚ lze rozdělit na produktovou a institucionální část. Součástí nové institucionální regulace podle ZSÚ je vedle regulace zprostředkovatelů spotřebitelských úvěrů též regulace nebankovních věřitelů – poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Poskytování spotřebitelského úvěru se tak nově stane licencovanou činností, dohled nad níž bude svěřen ČNB.

 
 Glatzová & Co., s.r.o.
 
Podnikatelé, kteří v současné době poskytují spotřebitelský úvěr na základě živnostenského oprávnění, budou muset za účelem pokračování v této činnosti splnit řadu licenčních požadavků a získat oprávnění k činnosti tzv. nebankovního poskytovatele ve smyslu § 7 písm. g) ZSÚ. Níže následuje výčet nejdůležitějších náležitostí nezbytných k získání tohoto oprávnění.

Právní forma

První podstatnou podmínkou pro získání oprávnění dle § 7 písm. g) ZSÚ je to, že nebankovním poskytovatelem může být pouze právnická osoba s právní formou akciové společnosti, evropské společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, jejíž sídlo a skutečné sídlo se nachází v České republice. Nebankovní poskytovatel s právní formou společnosti s ručením omezeným bude nad to muset mít zřízenou dozorčí radu s pravomocemi dozorčí rady v akciové společnosti.

Důvěryhodnost a odborná způsobilost

Podmínkami pro získání oprávnění jsou také důvěryhodnost a odborná způsobilost nebankovního poskytovatele. Důvěryhodnost je v ZSÚ vymezena negativně; zákon totiž pouze stanovuje, jaká právnická či fyzická osoba[1] se za důvěryhodnou nepovažuje. V pozitivním vymezení je obsahem důvěryhodnosti bezúhonnost a profesní a podnikatelská integrita. Bezúhonností se přitom obvykle rozumí, že posuzovaná osoba nebyla v minulosti pravomocně odsouzena za trestný čin. Při posuzování integrity se vychází z principu absence negativních zpráv.

Nepříznivý dopad na důvěryhodnost posuzované osoby mají zejména (i) pravomocná odsouzení pro trestný čin spáchaný úmyslně nebo pro trestný čin proti majetku či trestný čin hospodářský; (ii) uložení sankcí za správní delikt pro porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem zaměstnání, funkce či podnikatelské činnosti; (iii) úmyslně podané nepravdivé nebo neúplné svědecké výpovědi ve správním řízení či úmyslné sdělení nepravdivých údajů v čestném prohlášení či jiná narušování výkonu dohledu nebo dozoru; (iv) závažné porušení zásad poctivého obchodního styku nebo narušení hospodářské soutěže, zneužití důvěrných informací, včetně osobních údajů jiných osob, porušení obchodního nebo bankovního tajemství či jiné povinnosti mlčenlivosti; a (v) rozhodnutí o úpadku, zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, rozhodnutí o prohlášení konkurzu nebo rozhodnutí o zrušení konkurzu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující k úhradě nákladů konkurzu.

Podle návrhu vyhlášky ČNB o žádostech, oznámeních a předkládání výkazů podle zákona o spotřebitelském úvěru[2] se důvěryhodnost bude osvědčovat výpisem z evidence trestů a prohlášením o činnosti osoby za posledních 10 let. Podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i ovládající osoba nebankovního poskytovatele.

Podmínka odborné způsobilosti nebankovního poskytovatele je dodržena, je-li odborná způsobilost zajištěna u člena statutárního orgánu, prokuristy nebo zaměstnance poskytovatele, kteří se přímo podílejí nebo zodpovídají za poskytování spotřebitelského úvěru. Odborná způsobilost zahrnuje získání všeobecných znalostí – prokazují se vysvědčením o maturitní zkoušce nebo dokladem o dosažení vyššího vzdělání – a odborných znalostí a dovedností nezbytných pro poskytování spotřebitelského úvěru, jejichž získání se prokazuje osvědčením o úspěšném vykonání odborné zkoušky podle ZSÚ.

Kapitálové požadavky


Na rozdíl od současné úpravy se budou dle § 14 ZSÚ na nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru vztahovat požadavky na kapitálovou přiměřenost. Nebankovní poskytovatel musí prvně ke dni podání žádosti disponovat počátečním kapitálem ve výši nejméně 20 000 000 Kč.[3] Kromě minimální výše počátečního kapitálu musí nebankovní poskytovatel průběžně udržovat kapitál ve výši 5% objemu poskytnutých a dosud nesplacených spotřebitelských úvěrů. Výše kapitálu rovněž nesmí klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu.[4]

Vnitřní předpisy a další dokumenty

Další licenční podmínkou je předložení návrhu vnitřních předpisů upravujících postupy a pravidla vhodná z hlediska řádného poskytování spotřebitelského úvěru a z hlediska dodržování AML/CFT povinností. Výčet postupů a pravidel, jež musí být upraveny vnitřními předpisy, je obsažen v § 15 odst. 2 ZSÚ.

Žadatel o udělení oprávnění musí dále předložit plán obchodní činnosti, jimž se rozumí skutečně zamýšlený podnikatelský plán na první tři účetní období zpracovaný ve formátu výkazů účetní závěrky, podložený reálnými ekonomickými propočty. Plán obchodní činnosti musí být doplněn o komentář, který obsahuje zamýšlený rozsah a objem úvěrů a popis plánovaného způsobu jejich dosažení a charakteristiky cílové skupiny klientů a obchodní sítě žadatele; a základní východiska a předpoklady, na nichž je plán založen včetně zdůvodnění jeho reálnosti.

Součástí žádosti o udělení oprávnění musí také být návrh pravidel jednání se zájemci o spotřebitelský úvěr, která musí splňovat podmínky čestnosti, transparentnosti a zohledňování práv spotřebitele.

Žádost o udělení povolení k činnosti nebankovního poskytovatele musí být také doplněna o finanční výkazy a doklady prokazující původ finančních zdrojů žadatele o povolení a jeho ovládající osoby, včetně popisu skutečnosti, na jejímž základě je taková osoba ovládající osobou.

Přechodný režim pro stávající nebankovní věřitele


Stávající poskytovatel spotřebitelského úvěru, který tuto činnost v současné době vykonává na základě živnostenského oprávnění, musí za účelem zajištění plynulého navázání oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele podle ZSÚ požádat o udělení oprávnění nejpozději do 1. března 2017. Do stejného data musí poskytovatel rovněž uvést své poměry do souladu se ZSÚ. ČNB pak o žádosti o udělení oprávnění rozhodne v licenčním správním řízení ve lhůtě do 15 měsíců od jejího podání. Do doby, než ČNB rozhodne o udělení povolení, je poskytovatel oprávněn v činnosti pokračovat na základě živnostenského oprávnění.

Závěr

Z výše uvedeného vyplývá, že splnění všech nezbytných regulatorních požadavků klade na stávající poskytovatele spotřebitelského úvěru rozsáhlé nároky. Stejně tak i příprava samotné žádosti o udělení oprávnění si od poskytovatelů vyžádá značné úsilí. Stávajícím poskytovatelům proto nelze než doporučit obrátit se při přizpůsobování své činnosti požadavkům ZSÚ, jakož i při přípravě žádosti, na zkušené odborné poradce.


Mgr. Ing. Matěj Auxt


Glatzová & Co., s.r.o.

Betlémský palác
Husova 5
110 00  Praha 1
 
Tel.:    +420 224 401 440
Fax:    +420 224 248 701
e-mail:    office@glatzova.com

Právnická firma roku 2015

________________________________
[1] Nesplnění podmínky důvěryhodnosti u fyzické osoby – člena některého z orgánů je na překážku důvěryhodnosti právnické osoby.
[2] Text návrhu vyhlášky dostupný na internetových stránkách ČNB, dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[3] Počátečním kapitálem se rozumí souhrn splaceného základního kapitálu a emisního ážia, povinných rezervních fondů, ostatních fondů vytvořených ze zisku určených výlučně k úhradě ztráty a rozdílu nerozděleného zisku a neuhrazené ztráty
[4] Za kapitál se přitom považuje vlastní kapitál nebankovního poskytovatele snížený o nesplacené částky základního kapitálu, emisního ážia a příplatků do fondů.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz