23. 4. 2019
ID: 109180upozornění pro uživatele

Mateřský jazyk cizinců a pracovní smlouva

Při současné situaci na trhu práce se v praxi velmi často setkáváme s případy, kdy zaměstnanci neovládají český jazyk a nejsou tak objektivně schopni porozumět textu uzavírané ryze české pracovní smlouvy[1]. Byť by se mohlo zdát, že tento nedostatek jazykových schopností v zásadě ničemu nebrání, opak je pravdou.

Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 3. 2008, sp. zn. 21 Cdo 1760/2007 platí, že sama okolnost, že právní úkon je projeven v cizím jazyce, neznamená, že je neplatný pro nesrozumitelnost. O nesrozumitelný projev vůle způsobující neplatnost právního úkonu půjde tehdy, jestliže cizí jazyk, v němž byl projev vůle učiněn, je nesrozumitelný druhému účastníku právního vztahu, jemuž byl adresován.

ARROWS advokátní kancelář, s.r.o.

Byť tato starší judikatura odkazuje na již překonaný zákoník práce z roku 1965, její závěry lze použít přiměřeně i dnes a to při aplikaci § 553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů.[2]

Pokud bude tedy uzavírána pracovní smlouva či dohoda se zaměstnancem, který nerozumí česky, lze jednoznačně doporučit, aby byla taková smlouva či dohoda vyhotovena ve dvou jazykových mutacích (primárně česky a dále pak v jazyce, kterému daný zaměstnanec prokazatelně rozumí). Tímto postupem se lze vyhnout následným komplikacím, které přináší pouze česky psaná smlouva nebo smlouva psaná pouze v cizím jazyce.[3]

Velmi často se pak lze v praxi setkat s dotazy personalistů, zda je nutné vyhotovit smlouvu také v mateřském jazyce daného cizince. Tato povinnost nepochybně z žádného platného a účinného právního předpisu nevyplývá. Zaměstnavatelé tak nemusí na poslední chvíli shánět překladatele všech možných světových jazyků, ale plně postačí, pokud bude pracovní smlouva vyhotovena také v jazyce, kterému daný zaměstnanec prokazatelně rozumí.

V případě, že by mělo v budoucnu dojít ke sporu, zda byl cizojazyčnou smlouvou pracovněprávní vztah založen či nikoliv, doporučuji vždy požádat zaměstnance, aby pod text dané smlouvy doplnil, že pracovní smlouvě porozuměl a toto prohlášení učinil právě v jazyce, kterým je smlouva (také) napsána. Ve prospěch věrohodnosti by tento projev vůle měl být učiněn vlastními slovy zaměstnance, vepsán rukou (nikoliv strojově) a podepsán. Pokud bude tato jednoduchá pomůcka dodržena, zaměstnanci se bude velmi těžce následně prokazovat, že textu skutečně nerozuměl.

Oliva
Mgr. Jakub Oliva,
advokát

trvale spolupracující s ARROWS advokátní kancelář, s.r.o.

V Jámě 699/1
110 00 Praha 1

Tel.:       +420 910 058 058
e-mail:    office@arws.cz

_______________________________________
[1] Tato problematika se netýká pouze pracovních smluv, ale samozřejmě také dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, mzdových výměrů, výpovědí a obecně veškerých pracovněprávních písemností.
[2] Srozumitelnost se týká výrazové (formální) stránky projevu vůle. Projev vůle není srozumitelný, pokud výrazům, kterými je vůle navenek komunikována, nelze porozumět, takže se nelze seznámit s obsahem projevené vůle (nesrozumitelné zvuky při ústním projevu, nečitelné písmo pří písemném projevu, použití cizího jazyka, kterému adresát jednání nerozumí, apod.), viz HANDLAR, Jiří. § 553. In: BÍLKOVÁ, Jana, ČERNÝ, Michal, ČUHELOVÁ, Kateřina, DAVID, Ludvík, DÁVID, Radovan, DOBROVOLNÁ, Eva, FOJTÍK, Lumír, HANDLAR, Jiří, HAVLAN, Petr, HOLEJŠOVSKÝ, Josef, HORECKÝ, Jan, HULMÁK, Milan, HURDÍK, Jan, HRDLIČKA, Miloslav, KOUKAL, Pavel, LASÁK, Jan, LAVICKÝ, Petr, LAZÍKOVÁ, Jarmila, LEBEDA, Martin, PODIVÍNOVÁ, Martina Kuloglija, PONDIKASOVÁ, Tereza, RONOVSKÁ, Kateřina, RUBAN, Radek, ŠEVČEK, Marek, TŮMA, Pavel, VÍTEK, Jindřich. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 1977.
[3] Ryze cizojazyčné smlouvy bývají často překážkou při jednání se zdravotními pojišťovnami, OSSZ, oblastními inspektoráty práce, soudy apod.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz