23. 4. 2019
ID: 109180upozornění pro uživatele
Mateřský jazyk cizinců a pracovní smlouva
Při současné situaci na trhu práce se v praxi velmi často setkáváme s případy, kdy zaměstnanci neovládají český jazyk a nejsou tak objektivně schopni porozumět textu uzavírané ryze české pracovní smlouvy[1]. Byť by se mohlo zdát, že tento nedostatek jazykových schopností v zásadě ničemu nebrání, opak je pravdou.
Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 3. 2008, sp. zn. 21 Cdo 1760/2007 platí, že sama okolnost, že právní úkon je projeven v cizím jazyce, neznamená, že je neplatný pro nesrozumitelnost. O nesrozumitelný projev vůle způsobující neplatnost právního úkonu půjde tehdy, jestliže cizí jazyk, v němž byl projev vůle učiněn, je nesrozumitelný druhému účastníku právního vztahu, jemuž byl adresován.
Byť tato starší judikatura odkazuje na již překonaný zákoník práce z roku 1965, její závěry lze použít přiměřeně i dnes a to při aplikaci § 553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů.[2]
Pokud bude tedy uzavírána pracovní smlouva či dohoda se zaměstnancem, který nerozumí česky, lze jednoznačně doporučit, aby byla taková smlouva či dohoda vyhotovena ve dvou jazykových mutacích (primárně česky a dále pak v jazyce, kterému daný zaměstnanecprokazatelně rozumí). Tímto postupem se lze vyhnout následným komplikacím, které přináší pouze česky psaná smlouva nebo smlouva psaná pouze v cizím jazyce.[3]
Velmi často se pak lze v praxi setkat s dotazy personalistů, zda je nutné vyhotovit smlouvu také v
mateřském jazyce daného cizince. Tato povinnost nepochybně z žádného platného a účinného právního předpisu nevyplývá. Zaměstnavatelé tak nemusí na poslední chvíli shánět překladatele všech možných světových jazyků, ale plně postačí, pokud bude pracovní smlouva vyhotovena také v jazyce, kterému daný zaměstnanec prokazatelně rozumí.
V případě, že by mělo v budoucnu dojít ke sporu, zda byl cizojazyčnou smlouvou pracovněprávní vztah založen či nikoliv, doporučuji vždy požádat zaměstnance, aby pod text dané smlouvy doplnil, že pracovní smlouvě porozuměl a toto prohlášení učinil právě v jazyce, kterým je smlouva (také) napsána. Ve prospěch věrohodnosti by tento projev vůle měl být učiněn vlastními slovy zaměstnance, vepsán rukou (nikoliv strojově) a podepsán. Pokud bude tato jednoduchá pomůcka dodržena, zaměstnanci se bude velmi těžce následně prokazovat, že textu skutečně nerozuměl.
Pokud bude tedy uzavírána pracovní smlouva či dohoda se zaměstnancem, který nerozumí česky, lze jednoznačně doporučit, aby byla taková smlouva či dohoda vyhotovena ve dvou jazykových mutacích (primárně česky a dále pak v jazyce, kterému daný zaměstnanec
Velmi často se pak lze v praxi setkat s dotazy personalistů, zda je nutné vyhotovit smlouvu také v
Reklama
V případě, že by mělo v budoucnu dojít ke sporu, zda byl cizojazyčnou smlouvou pracovněprávní vztah založen či nikoliv, doporučuji vždy požádat zaměstnance, aby pod text dané smlouvy doplnil, že pracovní smlouvě porozuměl a toto prohlášení učinil právě v jazyce, kterým je smlouva (také) napsána. Ve prospěch věrohodnosti by tento projev vůle měl být učiněn vlastními slovy zaměstnance, vepsán rukou (nikoliv strojově) a podepsán. Pokud bude tato jednoduchá pomůcka dodržena, zaměstnanci se bude velmi těžce následně prokazovat, že textu skutečně nerozuměl.
Mgr. Jakub Oliva,
advokát
trvale spolupracující s ARROWS advokátní kancelář, s.r.o.
V Jámě 699/1
110 00 Praha 1
Tel.: +420 910 058 058
e-mail: office@arws.cz
_______________________________________
[1] Tato problematika se netýká pouze pracovních smluv, ale samozřejmě také dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, mzdových výměrů, výpovědí a obecně veškerých pracovněprávních písemností.
[2] Srozumitelnost se týká výrazové (formální) stránky projevu vůle. Projev vůle není srozumitelný, pokud výrazům, kterými je vůle navenek komunikována, nelze porozumět, takže se nelze seznámit s obsahem projevené vůle (nesrozumitelné zvuky při ústním projevu, nečitelné písmo pří písemném projevu, použití cizího jazyka, kterému adresát jednání nerozumí, apod.), viz HANDLAR, Jiří. § 553. In: BÍLKOVÁ, Jana, ČERNÝ, Michal, ČUHELOVÁ, Kateřina, DAVID, Ludvík, DÁVID, Radovan, DOBROVOLNÁ, Eva, FOJTÍK, Lumír, HANDLAR, Jiří, HAVLAN, Petr, HOLEJŠOVSKÝ, Josef, HORECKÝ, Jan, HULMÁK, Milan, HURDÍK, Jan, HRDLIČKA, Miloslav, KOUKAL, Pavel, LASÁK, Jan, LAVICKÝ, Petr, LAZÍKOVÁ, Jarmila, LEBEDA, Martin, PODIVÍNOVÁ, Martina Kuloglija, PONDIKASOVÁ, Tereza, RONOVSKÁ, Kateřina, RUBAN, Radek, ŠEVČEK, Marek, TŮMA, Pavel, VÍTEK, Jindřich. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 1977.
[3] Ryze cizojazyčné smlouvy bývají často překážkou při jednání se zdravotními pojišťovnami, OSSZ, oblastními inspektoráty práce, soudy apod.
[2] Srozumitelnost se týká výrazové (formální) stránky projevu vůle. Projev vůle není srozumitelný, pokud výrazům, kterými je vůle navenek komunikována, nelze porozumět, takže se nelze seznámit s obsahem projevené vůle (nesrozumitelné zvuky při ústním projevu, nečitelné písmo pří písemném projevu, použití cizího jazyka, kterému adresát jednání nerozumí, apod.), viz HANDLAR, Jiří. § 553. In: BÍLKOVÁ, Jana, ČERNÝ, Michal, ČUHELOVÁ, Kateřina, DAVID, Ludvík, DÁVID, Radovan, DOBROVOLNÁ, Eva, FOJTÍK, Lumír, HANDLAR, Jiří, HAVLAN, Petr, HOLEJŠOVSKÝ, Josef, HORECKÝ, Jan, HULMÁK, Milan, HURDÍK, Jan, HRDLIČKA, Miloslav, KOUKAL, Pavel, LASÁK, Jan, LAVICKÝ, Petr, LAZÍKOVÁ, Jarmila, LEBEDA, Martin, PODIVÍNOVÁ, Martina Kuloglija, PONDIKASOVÁ, Tereza, RONOVSKÁ, Kateřina, RUBAN, Radek, ŠEVČEK, Marek, TŮMA, Pavel, VÍTEK, Jindřich. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 1977.
[3] Ryze cizojazyčné smlouvy bývají často překážkou při jednání se zdravotními pojišťovnami, OSSZ, oblastními inspektoráty práce, soudy apod.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
