epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    28. 8. 2017
    ID: 106264upozornění pro uživatele

    Mezera krytí přináší nové pojetí úpadku

    Novela insolvenčního zákona, jež nabyla účinnosti 1. 7. 2017, přináší novinku k vymezení pojetí úpadku ve formě tzv. mezery krytí. Nově bude moci dlužník, který je podnikatelem a vede účetnictví, doložit, že je schopen plnit své splatné peněžité závazky tím, že prokáže dostatečnou výši svých disponibilních zdrojů anebo doloží, že je schopen si v krátké budoucnosti tyto zdroje zajistit. Mezera krytí tak v dané souvislosti představuje, zjednodušeně řečeno, nedostatek disponibilních zdrojů pro úhradu splatných závazků.

     
     Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář
     
    Inspirace v německém pojetí úpadku

    Mezera krytí byla do novely insolvenčního zákona přidána poslaneckým pozměňovacím návrhem. Koncepce přitom vychází zřejmě z německého pojetí úpadku. V německém právním řádu je mezera krytí chápana jako jeden z prostředků zjištění úpadku dlužníka. Pokud totiž disponibilní zdroje dlužníka přesahují jeho splatné závazky, neexistuje mezera krytí, a dlužník není v úpadku ve formě platební neschopnosti.

    Dle německé úpravy dále platí, že pokud mezera krytí existuje a je možné ji uzavřít do tří týdnů, z pohledu německého práva se jedná o tzv. platební zadrhnutí, tedy o situaci, kdy je dlužník zpravidla schopen svůj dočasný nedostatek likvidity překlenout vlastními silami. Pokud však i po třech týdnech přesahuje poměr splatných závazků dlužníka a jeho disponibilních zdrojů deset procent a současně se nedá očekávat (s pravděpodobností hraničící s jistotou) uzavření této mezery krytí v krátké budoucnosti, má se za to, že je dlužník v úpadku.

    Německé pojetí tak vychází spíše z tzv. pozitivní definice úpadku, když prostřednictvím institutu mezery krytí dává možnost dotčeným subjektům posoudit relativně přehledným způsobem skutečnost, zda se dlužník nachází v úpadku, či jen přechodně řeší svůj nedostatek likvidity.

    Mezera krytí v podmínkách českého právního řádu

    České pojetí mezery krytí je však oproti německé koncepci postaveno na tzv. „negativní“ definici pojetí úpadku. Konkrétně spočívá v zavedení právní domněnky, že podnikatel, který vede účetnictví, je schopen plnit své peněžité závazky, jestliže rozdíl jeho splatných peněžitých závazků a disponibilních prostředků (mezera krytí) představuje méně než desetinu jeho splatných peněžitých závazků anebo pokud výhled vývoje likvidity osvědčuje, že mezera krytí klesne v příslušném období pod jednu desetinu výše jeho splatných peněžitých závazků. Oproti německé úpravě se tak dá očekávat, že pojetí mezery krytí v českém právním řádu bude sloužit především dlužníkům. Pro ně totiž bude představovat další nástroj k odvrácení rozhodnutí o jejich úpadku.

    Úprava mezery krytí má dopadat na situace, kdy dlužník nebude schopen dočasně (např. z důvodu dočasné druhotné platební neschopnosti) uhradit své splatné závazky. Základním principem navrhované právní úpravy je skutečnost, že přechodný nedostatek likvidity nezakládá bez dalšího rovněž nesolventnost podnikatele. Otázkou v dané věci v principu zůstává, jak dlouhé má být toto přechodné období nedostatku likvidních prostředků. Pokud by totiž bylo na jednou stranu příliš krátké, mohla by mezera krytí ztratit svůj smysl, jelikož případné vyjednání doplnění disponibilních prostředků (např. formou provozního financování ze strany banky) nemusí být operativní záležitostí. Na druhou stranu, pokud by toto období bylo příliš dlouhé, mohlo by dojít k nereálným očekáváním podnikatelů a k nepřesnostem při sestavování výhledu vývoje likvidity. Fakticky by tak mohlo pouze docházet k oddalování zjištění úpadku ke škodě věřitelů.

    Reklama
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    19.10.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Výkaz stavu likvidity a výhled vývoje likvidity

    Zákon stanoví, že výši disponibilních prostředků a splatných závazků (tedy tzv. výkaz stavu likvidity) bude moci podnikatel sestavit podle podmínek stanovených prováděcím předpisem. Tento prováděcí předpis současně stanoví podmínky pro konstrukci odhadu budoucího vývoje disponibilních prostředků a splatných závazků (tedy tzv. výhled vývoje likvidity).

    V prováděcím předpise jsou tak obsaženy metodické pokyny pro zpracování uvedených výkazů a rovněž i období, na které lze výhled vývoje likvidity sestavit. Výhled likvidity bude možné sestavit až na osm týdnů od zpracování výkazu stavu likvidity či na dvanáct týdnů, pokud je výhled sestavován od jiného data. Výjimečně půjde toto období prodloužit o další čtyři týdny.

    Zpracovatelem uvedených výkazů může být pouze statutární auditor nebo auditorská společnost, znalec s oprávněním pro obor ekonomika (odvětví účetní evidence) nebo znalecký ústav pro obor ekonomika[1] anebo osoba, která se zabývá ekonomickým poradenstvím v oblasti insolvencí a restrukturalizací (splňující podmínky stanovené zvláštním právním předpisem).

    Výhled do budoucna

    Oproti německé koncepci je zřejmé, že pojetí v českém právním řádu má za cíl zejména pomoci dlužníkům s přechodným problémem nedostatku likvidity. Nová úprava má předejít tomu, aby bylo u takovýchto dlužníků rozhodnuto o úpadku v situaci, kdy by takové rozhodnutí bylo fakticky spíše škodlivé. Česká úprava je navíc oproti německé vůči dlužníkům mnohem benevolentnější, neboť místo přechodné doby v délce tří týdnů poskytuje až šestnáctitýdenní období, ve kterém mohou překlenout svůj nedostatek likvidity. Zkušení znalci z oboru již nyní vznáší otazníky nad tím, zda vůbec bude objektivně možné precizně predikovat vývoj likvidity na tak dlouhé období, a zda dlužník, který není schopen mezeru krytí uzavřít do tří či šesti týdnů, se již skutečně nenachází ve faktickém úpadku.

    Zároveň máme za to, že ponechání konkretizace podmínek úpadku podzákonné normě není koncepčně ideálním řešením. Jednoduchost častého měnění podzákonné normy společně s poměrně složitým vymezením úpadku v zákoně může totiž přinést menší právní jistotu ohledně okamžiku úpadku. Vymezení úpadku by přitom jako základní otázka insolvenčního práva mělo být zcela jednoznačné. Sporných otázek však vyvstává daleko více.
     

    Petr Sprinz

    Mgr. Petr Sprinz, Ph.D., LL.M.
    ,
    partner  

    Mgr. Ing. Jiří Rahm

    Mgr. Ing. Jiří Rahm
    ,
    advokát  


    Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář

    Florentinum
    Na Florenci 2116/15
    110 00 Praha 1

    Tel.:    +420 255 000 111
    Fax:    +420 255 000 110
    e-mail:    office@havelholasek.cz

    PRÁVNICKÁ FIRMA ROKU 2016
    ______________________________________
    [1] U znaleckých ústavů se neuvádí odvětví specializace, pročež je okruh oprávněných osob v tomto případě paradoxně mnohem širší než u znalců.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Petr Sprinz, Ph.D., LL.M., Mgr. Ing. Jiří Rahm (Havel, Holásek & Partners)
    28. 8. 2017
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Může insolvenční správce úspěšně žalovat dlužníka na vyklizení z nemovitosti užívané jako obydlí?
    • Připravovaný zákon o preventivní restrukturalizaci – nový institut nebo jen imitace insolvenčního procesu před úpadkem?
    • Sjednání insolvenční doložky jako porušení péče řádného hospodáře?
    • Ochrana před šikanózními insolvenčními návrhy
    • Povinnost péče řádného hospodáře v insolvenčním řízení
    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
    • Milostivé léto a přihlášený (insolvenční) věřitel. Co na to insolvenční soud?
    • Druhá změna parametrů nejen exekučních srážek ze mzdy pro rok 2022 - část 3.: Příklady výpočtů
    • Druhá změna parametrů nejen exekučních srážek ze mzdy pro rok 2022 - část 2.: Paušální náhrada nákladů pro plátce mzdy
    • Povinnosti zástavního věřitele před započetím výkonu zástavního práva

    Související produkty

    Online kurzy

    • Překonání úpadku a restart podnikání z hlediska insolvenčního práva a protikrizových opatření
    • Novinky v insolvenčním právu, Lex covid a nová odpovědnost členů statutárního orgánu
    • Vybrané otázky insolvenčního řízení
    • Podíly na zisku právní a daňové souvislosti
    • Smluvní pokuta
    Lektoři kurzů
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Posuzování okamžiku skutečného vzniku nemoci z povolání za účelem rozvázání pracovního poměru
    • Compliance program - prevence trestní odpovědnosti právnické osoby
    • Vylučovací žaloba
    • Jak legálně zpracovávat pacientská data pro vědecké účely?
    • 1. září 2022 nabývá účinnosti tzv. Milostivé léto II
    • Cloudy a právo - 2 díl: Tisíc a jeden právní požadavek
    • SVJ
    • Označení původu a zeměpisná označení – zásadní novinky
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • Krajní nouze a nutná obrana – co mají společného, a v čem se liší?
    • Praktické postřehy ohledně autorskoprávních licenčních doložek ve smlouvách o dílo
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Nejvyšší správní soud – finanční úřady mají právo si od policie vyžádat záznamy z kamer
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Správní právo – obecní strážník , policista, mýty a bezpečnostní pásy
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Stavební deník
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Co a kdy přinese do pracovního práva směrnice EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách?
    • Letní problémy na pracovišti – řešení z pracovněprávního pohledu

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Vylučovací žaloba

    Kupní smlouva, kterou se převádí nemovitost, jež je předmětem evidence v katastru nemovitostí, nemá účinek převodní, ale pouze účinek obligační. Zavazuje zcizitele (prodávajícího)...

    SVJ

    Je-li smyslem a účelem úpravy v § 8 odst. 1 zákona č. 87/2013 Sb. umožnit příjemci služeb účinnou kontrolu správnosti vyúčtování záloh na služby a určení jejich výše, nemůže...

    Smlouva o převodu obchodního podílu

    Zákon o obchodních korporacích klade na smlouvu o převodu podílu nevtěleného do kmenového listu požadavek na písemnou formu s úředně ověřenými podpisy (§ 209 odst. 2 z. o. k.)....

    Diskriminace

    Oddělení či oddělování příslušníků určité skupiny charakterizované rasovými či etnickými hledisky je nepřípustnou segregací, a to i tehdy, není-li odůvodněno ani motivováno...

    DPH, mezinárodní spolupráce

    K využití informací a podkladů získaných v rámci výměny informací podle kapitoly II nařízení Rady (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.