Na Slovensku nabyl účinnosti zákon o hromadných žalobách spotřebitelů

Článek navazuje na předchozí příspěvky ohledně legislativního vývoje v této oblasti z dubna a května letošního roku.[2] Hlavní pozornost je přitom věnována vybraným rozdílům slovenského zákona oproti předpokládané podobě zákona v České republice.

Na Slovensku se koncepce hromadných žalob a související právní terminologie[3] od dubna 2023 zásadně nezměnila (v tomto směru proto odkazujeme na již publikovaný článek),[4] a to i přesto že prezidentka Slovenska původně schválený zákon v květnu 2023 vetovala z důvodu údajného rozporu Zákona se Směrnicí a ústavními normami.[5] Konkrétně považovala prezidentka za problematickou zejména povinnost nashromáždit již ve fázi před podáním žaloby alespoň 20 spotřebitelských přihlášek, přičemž k přihlášení musí dojít prostřednictvím notáře po zaplacení poplatku (20 Eur).[6] Parlament však veto bez zásadních změn přehlasoval.[7] V České republice nebyla Směrnice dosud transponována a návrh zákona o hromadném řízení je nadále v legislativním procesu – aktuálně na úrovni vlády (dále jen "Návrh zákona").

K pojmu hromadná žaloba spotřebitelů

Slovenský Zákon nepracuje přímo s pojmem hromadná žaloba, nýbrž s pojmem žaloby na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů. Ta přitom může mít dvě formy: (i) žalobu na vydání opatření k nápravě, nebo (ii) žalobu na abstraktní kontrolu ve spotřebitelských věcech. Z těchto dvou typů žalob je na Slovensku přitom novinkou pouze žaloba na vydání opatření k nápravě (které se věnuje i tento článek).  Na základě této žaloby je možné uložit obchodníkovi povinnost nápravy v podobě náhrady škody, opravy, výměny zboží, slevy z kupní ceny a mnoho dalšího.[8]

Absence certifikace hromadné žaloby

Reklama

Skončení pracovního poměru (online - živé vysílání) - 9.9.2026

9.9.2026 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Zatímco v českém Návrhu zákona se předpokládá rozdělení soudního hromadného řízení do dvou fází prostřednictvím tzv. certifikace, tedy usnesení soudu o přípustnosti hromadné žaloby, slovenský Zákon takové rozdělení nezná. Pokud tedy oprávněná osoba podá u slovenského soudu hromadnou žalobu (resp. splní podmínky pro její podání, včetně 20 spotřebitelských přihlášek, viz níže), soud o ní rozhodne podle klasických pravidel soudního řízení.[9]

Účelem certifikační fáze v českém Návrhu zákona je zavedení základního filtru proti zjevně bezúčelným a zneužívajícím žalobám.[10] Tímto je bráněno nepřiměřeným zásahům do reputace podnikatele před tím, než bude přípustnost žaloby skutečně potvrzena.[11] Teprve po tomto usnesení může být žaloba o hromadném řízení zveřejněna v rejstříku hromadných řízení. O meritu žaloby je pak možné rozhodovat až ve druhé fázi řízení po právní moci usnesení o přípustnosti. Až na výjimky je přitom třeba, aby soud o přípustnosti žaloby rozhodl do dvou měsíců od zahájení řízení.

Absence rejstříku hromadných řízení

Pokud český soud hromadnou žalobu s konečnou platností připustí, zveřejní neprodleně hromadnou žalobu spolu s usnesením o její přípustnosti v rejstříku hromadných řízení.[12] Vedle toho by měl rejstřík  obsahovat i řadu dalších důležitých informací včetně lhůty pro připojení spotřebitelů k řízení o hromadné žalobě určené soudem.[13]Ačkoli je tedy existence 20 „dotčených“ spotřebitelů podmínkou přípustnosti hromadné žaloby,[14] která se posuzuje v tzv. certifikační fázi, soustřeďuje se formální podávání přihlášek spotřebitelů až do fáze po certifikaci hromadné žaloby.

Naproti slovenský návrh Zákona existenci zvláštního rejstříku nepředpokládá. Veškeré informační povinnosti by měly být plněny prostřednictvím Obchodního věstníku. Ten přitom má být využíván žalující oprávněnou osobou již v době před podáním žaloby. Konkrétně je oprávněná osoba povinna zveřejnit žalobní záměr v Obchodním věstníku[15] již nejméně dva měsíce před podáním hromadné žaloby spolu s výzvou spotřebitelům, aby se k ní přihlásili.[16] Pokud pak do dvou měsíců od zveřejnění záměru v Obchodním věstníku nepodá přihlášku alespoň 20 spotřebitelů, nelze hromadnou žalobu podat.

Závěrem

Ačkoliv je zatím známa pouze finální podoba slovenského Zákona, přičemž Návrh českého zákona čeká ještě dlouhý legislativní proces, je již nyní jisté, že se od sebe budou oba zákony podstatně lišit. Bude tak při nejmenším zajímavé sledovat, kterému ze zákonů se lépe podaří naplnit deklarovaná očekávání – tedy zavedení účinného nástroje k ochraně a zlepšení postavení spotřebitelů, který však nebude možné zneužít pro neopodstatněnou šikanu podnikatelů.

Adam Forst
Counsel
 

 

Florentinum, recepce A

Na Florenci 2116/15

110 00  Praha 1

 

Tel.:       +420 255 000 111

Fax:       +420 255 000 110

e-mail:    office@havelpartners.cz