epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    14. 12. 2021
    ID: 113925upozornění pro uživatele

    Nadměrné poučení účastníka řízení ze strany soudu

    Jednou z častých otázek, které soudy řeší v rámci odvolacích či dovolacích řízení, jsou různé nedostatky na poli poučovací povinnosti soudů vůči účastníkům jimi rozhodovaných řízení.

    Relativně často řešenou situací v oblasti poučování účastníků dle jednotlivých odstavců ustanovení § 118a občanského soudního řádu[1] je právně nesprávné, neúplné či jinak nedostatečné poučení účastníka ze strany soudu. Judikatura opakovaně potvrzuje, že různé formy pochybení soudu, v jejichž důsledku se účastníkům nedostane poučení v rozsahu, který by odpovídal požadavkům kladeným právními předpisy, jsou vadou řízení, která může mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci[2]. Nedostatečná poučení mohou mít různou podobu – ať už se jedná například o nedostatečné poučení o břemenu tvrzení ohledně aktivní legitimace žalobce[3], absentující poučení, že na základě provedených důkazů nedošlo k prokázání rozhodných skutečností[4] či nepodání poučení o vadách v podání spočívajících v nesprávném označení účastníka[5].

    Jestliže pak soud vyšší instance shledá, že soudem neposkytnuté či nedostatečné poučení mohlo mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, zhojení dané vady řízení je relativně jednoduché. Soud vyšší instance zpravidla rozhodnutí zruší a vrátí věc soudu k dalšímu řízení, přičemž z odůvodnění zrušujícího rozhodnutí bývá většinou jasné, v čem soud předchozí instance v poskytování poučení pochybil. Soud tak v rámci řízení následujícího po zrušení předchozího rozhodnutí poskytne poučení právně konformním způsobem, „újma“ způsobená nepoučenému účastníku se tak odčiní a tento může dát svá tvrzení, důkazní návrhy či jinou procesní aktivitu do souladu s již správně poskytnutým poučením.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Mnohem komplikovanější situací je však poskytnutí poučení nadměrného. Častým případem, kdy dochází k nadměrnému poučení účastníka je poučení poskytnuté ze strany soudu, které se ocitá v rovině hmotněprávní, někdy dokonce až v takové podobě, kdy soud de facto účastníku dává návod, jak být ve věci úspěšný.

    Problematickou otázkou v této souvislosti není, zda je překročením poučovaní povinnosti soudu nesprávným postupem. Judikatura je v této otázce zcela konstantní – ku příkladu lze odkázat na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13.04.2011, sp. zn. 28 Cdo 1253/2009, v němž tento dovodil, že: „Poučení účastníků soudem o tom, na základě jakých skutkových tvrzení a při formulaci jakého žalobního návrhu by bylo možné žalobě vyhovět, není poučením o procesních právech a povinnostech, nýbrž nepřípustným návodem k vylíčení konkrétních skutkových okolností a úpravě petitu tak, aby žalobce dosáhl žádaného procesního výsledku sporu, který porušuje zásadu rovnosti účastníků soudního řízení a právo na spravedlivý proces.“

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Jestliže se pak účastník ocitne v situaci, kdy má za to, že soud prvního stupně překročil svoji poučovací povinnosti vůči protistraně[6], čímž byla dle judikatury porušena zásada rovnosti účastníků soudního řízení, nabízí se otázka, jak se proti vzniklému stavu bránit.

    Obdobně jako v případě poučení nedostatečného, i překročení poučovací povinnosti ze strany soudu je dle názoru autora možné považovat za odvolací důvod, jelikož daný postup představuje vadu, která dle § 205 odst. 2 písm. c) občanského soudního řádu může mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Komentářová literatura stanovuje relativně jednoduchý „test“ toho, zda mohla mít vada za následek nesprávné rozhodnutí ve věci – nelze-li přijmout jednoznačný závěr, že ve věci by bylo rozhodnuto stejně, i kdyby řízení nebylo vadou zatíženo, pak se o vadu dle § 205 odst. 2 písm. c) občanského soudního řádu jedná, jelikož nelze vyloučit, že tato mohla být příčinou nesprávného rozhodnutí ve věci[7].

    Představa toho, že by nadměrné poučení účastníka mohlo způsobit nesprávné rozhodnutí ve věci, je pak relativně jednoduchá – kdyby se účastníkovi poskytlo poučení toliko v nutném rozsahu bez překročení jeho mezí, nelze vyloučit, že by sám v rámci své procesní aktivity daná tvrzení či důkazy nedoplnil a neunesl by tak břemeno tvrzení či důkazní, což by nutně muselo jít pouze k jeho tíži.

    Kdyby pak bylo podané odvolání ze shora uvedeného důvodu shledáno za důvodné, nastává klíčová otázka či spíš problém, a sice „co s tím“. Na jedné straně se sice nachází poškozený účastník, jelikož jeho protistrana byla nepřiměřeně zvýhodněna postupem soudu, nicméně na straně druhé je účastník, který bude jistě tvrdit, že předmětnou procesní aktivitu by podnikl, i kdyby se mu příliš širokého poučení nedostalo. Prokazování toho, zda by tomu tak skutečně bylo či nikoli, je pak ve většině případů nemožné.

    Na poskytnutí řešení daného procesního stavu, které by mělo snahu narovnat vzniklé porušení zásady rovnosti účastníků a poškození jedné z procesních stran, pak judikatura de facto rezignuje. Nejvyšší soud například judikuje, že „i kdyby soud prvního stupně překročil svou poučovací povinnost a porušil princip rovnosti stran, pak žalobcům se již takového hmotněprávního poučení dostalo a tím způsobenou újmu na procesních právech žalované nelze odstranit zrušením rozhodnutí odvolacího soudu (či také rozhodnutí soudu prvního stupně).“[8]

    Ačkoli je z praktického hlediska postoj Nejvyššího soudu k dané otázce do jisté míry pochopitelný, z pozice poškozeného účastníka se nelze ztotožnit se závěrem, že i přestože soud skutečně postupoval nesprávně, reálně porušil zásadu rovnosti stran a protistranu nepřiměřeně zvýhodnil, poškozenému účastníkovi právní řád neposkytuje jakoukoli ochranu. Na druhé straně z pozice nadměrně poučeného účastníka by jistě bylo vnímáno jako nespravedlivé, kdyby bylo jemu vyhovující rozhodnutí zrušeno či dokonce věc rozhodnuta v jeho neprospěch, toliko z důvodu pochybení soudu.

    Za současné legislativní, resp. judikaturní situace by bylo možné uvažovat o uplatnění náhrady škody vůči státu[9], jelikož Nejvyšší soud obecně připouští, že nesprávné poučení účastníka představuje nesprávný úřední postup orgánu státu[10]. Ačkoli by jistě nebylo jednoduché soud přesvědčit o příčinné souvislosti mezi postupem soudu a škodou způsobenou účastníkovi[11], autor má za to, že rozhodování soudů o případných nárocích vznesených v tomto směru by mělo reflektovat potřebu poskytnout poškozenému účastníkovi alespoň částečnou satisfakci či ochranu. Stav, kdy by následky nesprávného postupu soudu měly jít výhradně k tíži jednoho z účastníků bez jakékoli možnosti nápravy, autor považuje za neobhajitelný.


    JUDr. Monika Slezáková
    ,

    advokátní koncipientka                                           

    Doležal & Partners s.r.o., advokátní kancelář

    Koliště 1912/13
    602 00 Brno


    Růžová 1416/17
    110 00 Praha

    tel.: +420 543 217 520
    e-mail: office@dolezalpartners.com


     

    [1] Zákon 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

    [2] Dle § 205 odst. 2 písm. c) občanského soudního řádu

    [3] Např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.09.2002, sp. zn. 29 Odo 810/2001

    [4] Např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 20.06.2012, sp. zn. 31 Cdo 619/2011

    [5] Např. nález Ústavního soudu ze dne 01.12.2011, sp. zn. II. ÚS 1473/11

    [6] Stěží si na danou situaci bude stěžovat sám „nadměrně poučený“ účastník

    [7] Např. JAKŠIČ, Vít. § 205. Rozsah a důvody odvolání. In: LAVICKÝ, Petr aj. Občanský soudní řád: Praktický komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer. Obdobně i DRÁPAL, Ljubomír. § 205. Odvolací důvody. In: DRÁPAL, Ljubomír; BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád II. § 201 až 376. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1631

    [8] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.10.2009, sp. zn. 26 Cdo 4348/2008

    [9]Podle zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem

    [10] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.03.2010, 25 Cdo 5521/2007

    [11] Opět si lze představit, že by soudy dovodily, že nelze vyloučit, že protistrana by danou procesní aktivitu podnikla i nebýt nadměrného poučení


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Monika Slezáková (Doležal & Partners)
    14. 12. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Blanketní stížnost
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.